Děkuji za nominaci od @Petr.Rysler a přijímám ji. Profil mám třeba na wiki. Za měsíc se toho tolik nezměnilo a stále jde ve výsledku o možnost kandidovat do stejné funkce, tak zde jen dám mírně aktualizovanou verzi své kandidátské řeči z volby lídra. Abyste případně nemuseli celou TL;DR řeč číst znova, tak jsem změnil jen posledních pár odstavců úplně na konci a změny zvýraznil.
Dle jednacího řádu by měl každý kandidát popsat v rozpravě způsob, jakým bude funkci vykonávat, a jakou má k výkonu funkce způsobilost. Nejprve bych ovšem rád jako nyní jediný krajský poslanec krátce popsal, co vůbec dle mých poznatků, zkušeností i osobního hodnotového nastavení práce pirátského poslance vůbec obnáší, už aby ti, co uvažují o kandidatuře na nějaké "volitelné" místo (tedy dle mých odhadů výsledků voleb na horní 2 až 3 místa naší krajské kandidátky), měli lepší přehled, co práce pirátského poslance obnáší.
Práce pirátského poslance
Ten přívlastek "pirátský" je zde velmi významný. Pro většinu poslanců tady není velký problém si prostě svůj mandát "vysedět", občas udělat pár formalit a "mít klid". Takovýto přístup ovšem kultura našeho klubu neumožňuje - nota bene ostatní nám přezdívají díky naší výrazně nadprůměrné píli "mravenci".
Nejdůležitější součásti pracovní náplně jsou asi naprosto zjevné: tvorba legislativy a kontrola exekutivy. Pod to se skryje snad krom voleb různých orgánů jako mediální rady a rady různých státních fondů vše, k čemu má Poslanecká sněmovna potažmo jednotliví poslanci pravomoci. Velkou rolí poslanců je i komunikace o této své činnosti s veřejností. Přenos informací je nutný oběma směry: poslanec by se měl neustále informovat a svou činnost vhodně prezentovat a konzultovat (zejména s relevantními odborníky).
Samozřejmě není v lidských silách, aby všichni poslanci stíhali sledovat celou šíři legislativní a exekutivní činnosti a ještě k tomu dělat mediální výstupy. V rámci klubu tedy funguje dělba práce dle gescí.
Kontrola exekutivy
Každý poslanec se v rámci klubu snaží co nejvíce kontrolovat, jak si v jeho gesci počíná vláda, potažmo výkonná moc obecně. Toto je dosti těžká věc, protože se většinou vláda snaží dohledu co nejvíce bránit. Nicméně aspoň přípravu různých dokumentů k jednání vlády (zejména vládních návrhů zákonů) je díky přístupu poslanců do vládního systému eKLEP možné sledovat, aspoň pokud vláda v daném případě dodrží standardní lhůty.
Vládních dokumentů je ovšem ke sledování velmi mnoho a málokdy víme předem, co bude nakonec vláda prioritizovat. Proto máme jako poslední linii obrany kontrolu jednání vlády, kterou v klubu zaštiťuji: zpravidla ve čtvrtek totiž vláda zveřejní program svého typicky pondělního jednání, takže pak s týmem můžu projít jednotlivé navržené body jednání, odhadnout jejich důležitost a případně zajistit nějakou reakci prostřednictvím gesčních poslanců a resortních týmů.
Dále má každý poslanec z Ústavy právo podávat na členy vlády interpelace, což je další významný nástroj kontroly, tedy pokud jej daný člen vlády aspoň trochu respektuje. Opakovaně jsem se už setkal s velmi formální odpovědí na své dotazy, takže jsem musel danou věc řešit žádostí o informace (dle jednacího řádu nebo dle zákona o svobodném přístupu k informacím).
Vzhledem k tomu, jak účinně se často může vláda bránit kontrole, bývá často klíčové mít i kontakty na lidi přímo z jednotlivých vládě podřízených organizací, díky kterým může získat hlubší vhled a někdy i významnou součinnost.
Připravte se samozřejmě na to, aspoň pokud zůstaneme příští volební období v opozici, že se o mnoha vládních počinech dozvíte stejně až z médií.
Legislativa
Co se týká legislativy, agendu poslance lze zhruba rozdělit na činnosti reaktivní a proaktivní, tedy posuzování cizích návrhů a tvorbu návrhů vlastních.
Reaktivní agenda funguje zhruba tak, že jakmile je nějaký návrh zákona podán Sněmovně (ať už vládou nebo poslanci), rozešle se všem klubům jako sněmovní tisk a náš klubový aparát (konkrétně Matouš Vanča) přidělí daný tisk jednomu z poslanců dle gesce jako klubovému zpravodaji. (Do toho může být daný poslanec i sněmovní zpravodaj, to je ovšem rozhodnutí organizačního výboru Sněmovny.)
Klubový zpravodaj především navrhuje postoj klubu k danému tisku a k případným pozměňovacím návrhům. Dále je zodpovědný i za to, aby klub využil co nejvíce potenciál tisku (je-li nějaký) k prosazení programu. Pro daného člověka to tedy znamená, že si musí matérii tisku nastudovat, posoudit tisk a případně navrhnout a vyjednat přijetí změn.
Samozřejmě na to nebudete sami - klub má legislativce a strana resortní týmy. Také se můžete s žádostí o konzultaci často obrátit na nějakou nevládní organizaci, která se danou věcí zabývá (např. Rekonstrukce státu a Transparency International v případě protikorupčních opatření). Do nějaké míry vám pomůže i sám aparát Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale na ten musíte opravdu dvakrát dohlédnout. Dohlédnout teda musíte i na všechny ostatní lidi, co vám s legislativou pomáhají - i po našich vlastních legislativcích (byť jsou fakt dobří) jsem už párkrát něco opravoval. Podrobná znalost zpravodaje je potřebná také z toho důvodu, že ne vždy máte vůbec čas svá rozhodnutí s někým konzultovat.
Pokud máte své reaktivní povinnosti splněné, můžete se snažit proaktivně prosazovat vlastní legislativní iniciativy, ale pokud jste v opozici, bude to pro vás znamenat zpravidla prohraný boj a za úspěch budete považovat, když se váš návrh vůbec projedná. Občas se ovšem vyskytne příležitost svoji iniciativu prosadit jako pozměňovací návrh k jinému tisku, který zasahuje do zákonů, které chcete měnit, nebo dokonce míří podobným směrem jako vaše iniciativa. Drtivá většina projednané a přijaté legislativy jsou vládní návrhy, což pro opozičního poslance znamená, že právě prosazování změn ve vládních předlohách je největší příležitostí jak promítnout náš program do českého právního řádu.
Komunikace s veřejností
Pro prosazování programu je bezpodmínečně nutná spolupráce široké veřejnosti. Už jsem zmiňoval získávání konzultací a podnětů, což sestává ze čtení pošty, mailů a realizaci kontaktních akcí pro veřejnost. Taky se setkáváte s odborníky a lobbisty.
Dále může být zásadní tlak na ostatní politiky, který může veřejnost vyvinout. No a hlavně musíme budovat dobré jméno strany, aby nás občané vůbec do veřejných funkcí volili. To v praxi většinou znamená, že musíte psát tiskové zprávy a články do médií nebo chodit dělat mluvící hlavu do rozhlasu a televize.
Shrnutí
Nejprve musíte rozpoznat a správně prioritizovat příležitosti, je tedy nutné získat všeobecný přehled stavu věcí ve svých gescích a průběžně sledovat média, legislativní proces a jednání vlády. Identifikovanou příležitost pak musíte proměnit v nějaký projekt, který pak musíte dotáhnout k nějakému užitečnému a ideálně i mediálně prezentovatelnému a lákavému výsledku. Celý tenhle proces je často o nějaké intuici, kterou pořádně získáte jen často draze vykoupenými zkušenostmi. Pokud je něco opravdu naprosto zásadní dovednost, tak je to právě toto umění vůbec správně zaměřit svou pozornost. Ne, že by tedy realizace samotná byla pak už snadná, ale tu realizaci často už můžete do velké míry aspoň různě delegovat.
Co ale také delegovatelné moc není, je dohadování podpory pro své iniciativy s politiky mimo stranu. Někdy je to jen o tom, umět to danému člověku "správně podat" - s tím vám často pomůže nějaký kolega z klubu, který už třeba s danou osobou má nějaký vztah (typicky díky předchozí spolupráci na něčem). Jindy je to i o silovém vyjednávání, kde do toho zatáhnete vlastně celý klub, ale to se v našem případě děje spíše výjimečně - stejně vždy jedem podle programu, takže navíc jako opoziční strana často nemáme moc co nabídnout.
Způsobilost
Nejdřív trochu životopisně. Narodil jsem se roku 1992 v Děčíně, kde jsem prožil dětství, odmaturoval na Gymnáziu Děčín a kde jsem i na pobočce ČVUT vystudoval bakalářský stupeň oboru Softwarového inženýrství v ekonomii. Už na gymnáziu jsem se hodně zajímal o politické dění - do strany jsem vstoupil před více než 8 lety v červenci 2012, prakticky hned po maturitě.
Práce ve straně mě začala hodně naplňovat a již v listopadu 2013 jsem byl zvolen do republikového výboru, kde jsem se aktivně podílel na tvorbě snad všech předpisů přijatých za dobu mého téměř tříletého působení v tomto stranickém orgánu. Aktivní jsem dlouhodobě také v tvorbě programových dokumentů: vlastně jsem ještě jako nečlen v létě 2012 zapojen do vzniku celostátního programu pro krajské volby, co probíhaly ten rok, pro ty v roce 2016 jsme tvorbu programu organizovali s Františkem Kopřivou a tuto sérii jsem nepřerušil ani v případě krajských voleb letošních, pro které jsem už jako poslanec loni vedl tým, který připravoval prvotní návrh. Ve straně jsem se také 3 roky zabýval výkladem práva a řešením stranických sporů jako člen rozhodčí komise a přibližně stejnou dobu jsem byl i členem předsednictva našeho krajského sdružení.
Během navazujícího magisterského studia na ČVUT jsem začal pracovat jako datový inženýr napříč různými firmami. Jak studium, tak praxe, rozšířila mé znalosti IT, ale i matematiky, ekonomie a skutečného fungování businessu. Další relevantní kvalifikace je taky moje certifikovaná znalost angličtiny na úrovni C1.
Moje poslancování
Nakonec ty nejdůležitější zkušenosti a kompetence otestuje a případně doplní až samotná praxe, které mám za sebou už nějakých 17 měsíců, resp. 20 měsíců, když bych počítal i svou "stáž", co jsem absolvoval jako přípravu na výkon mandátu. Ta příprava teda, abych byl upřímný, úplně nestačila a první měsíce roku 2019 jsem docela tápal, taky jsem nedostal jako zpravodaj žádný zajímavý sněmovní tisk, ale letos už se mi stabilizovalo portfolio agend a mé dlouhodobé snažení se podařilo proměnit v několik významných úspěchů.
Jako první úspěch bych zmínil jednu takovou infrastrukturní věc, a to nastavení pravidelné kontroly jednání vlády, jejíž význam už jsem popisoval výše. Ta iniciativa vznikla po mé poloúspěšné kandidatuře do předsednictva klubu, ve které jsem sice dostal důvěru většiny klubu, ale nedostal jsem už takové preference, abych přesto nezůstal pouze náhradníkem, což předsednictvo klubu interpretovalo tak, že mě můžou touto celoklubovou agendou pověřit. Monitoring vlády je v klubu oceňován, protože to někdy vede fakt ke skvělému výsledku. Jako příklad mohu uvést třeba to, jak se mi povedlo upozornit na výjimku pro svěřenské fondy, kterou měla v březnu vláda schválit v rámci návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Na základě následného mediálního tlaku pak tento návrh stáhla a přepracovala.
S návrhy týkajícími se evidence skutečných majitelů jsem pak měl i další úspěchy. Vláda nakonec příslušný návrh zákona v červnu poslala do Sněmovny v již výrazně rozumnější verzi a já se následně stal jeho sněmovním zpravodajem. V návrhu jsem identifikoval mnoho vyložených děr, které pak samotná vláda navrhla opravit - vláda třeba nedomyslela, že v určitých situacích může dojít ke kompletní absenci údajů v evidenci o daném subjektu, přičemž návrh bral jako nesrovnalost v evidenci pouze chybné, nikoli chybějící údaje. Nakonec se tento návrh zákona stal tím prvním, který jsem provedl jako sněmovní zpravodaj legislativním procesem až do jeho schválení Sněmovnou ve 3. čtení.
Do Sněmovny paralelně s tím přišel změnový zákon, který mění ostatní legislativu související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů, kde prošly mnou navrhované změny vyloženě jako mé pozměňovací návrhy, konkrétně stopka pro dotace a veřejné zakázky pro firmy, co nemají v pořádku svůj záznam v evidenci.
Dále jsem velmi hrdý na to, že se mi povedlo rozjet pracovní skupinu ke zlepšení školního stravování. Je to takové dlouhodobě opomíjené téma, ale opomíjené neprávem: stravování má velké dopady na kvalitu života obyvatel naší země a současný stav je neudržitelný. Díky této iniciativě k tomu letos vznikla analýza Státního zdravotního ústavu, která využila průzkum veřejného mínění, který pracovní skupina navrhla. Zatím se podařilo toliko prolomit ledy na centrální úrovni a vytvořit hrubý koncept reformy, ale i to je u tak komplexního tématu úspěch.
Letos se mi povedla ještě jedna hodně významná věc, konkrétně se nám s Vojtou Pikalem podařilo zamezit zabetonování senátních obvodů, což by časem vedlo k obrovskému narušení rovnosti hlasů. Nakonec byl tenhle návrh dle usnesení garančního ústavně právního výboru zmírněn na námi navrhovaný kompromis: přerýsování obvodů každých 12 let tam, kde je odchylka počtu voličů od průměru větší než 15 %.
Důležité je i svojí činnost mediálně prezentovat, což je jedna z věcí, která typicky introvertům jako já tolik nejde, ale letos už jsem aspoň překonal 4 své služebně starší kolegy v rámci klubu v mediální expozici měřené ukazatelem AVE.
Letos jsem taky hodně řešil pro náš kraj velmi palčivé téma zastavování protiprávních exekucí, ovšem tam mě vláda opakovaně "vypekla". V létě jsem navrhoval posílit personální kapacity soudů, aby tuto agendu rychleji odbavily. Chvíli to i vypadalo slibně, vládní sliby se ovšem ukázaly jako plané. No každopádně jsem v tom dál "otravnej" - Ministerstvo spravedlnosti se tváří, jak to strašně řeší, ale když jsem se jich před měsícem ptal, jak tedy soudy za poslední 2 roky s odbavením této agendy postoupily, tak mi teď v úterý odpověděli, že to neevidují a že se mám zeptat přímo soudů. Takže platí to stejné, co bohužel asi bude platit i pro celkovou reformu exekucí - bude to muset řešit až příští vláda a Sněmovna.
Pokud se chcete podívat podrobněji, čím vším jsem se zabýval, můžete se podívat na moje pravidelné měsíční reporty.
Jak hodlám funkci vykonávat
Tím už se postupně dostáváme do nějaké vize do budoucna. Letos jsem se kromě evidence skutečných majitelů začal zabývat i protikorupční agendou komplexně: nahradil jsem Vojtu Pikala jako zástupce klubu v Pracovní skupině pro posouzení legislativy v otázkách protikorupčních opatření zřízenou předsedou Sněmovny a byl jsem pověřen i přípravou této části našeho programu na příští rok. Postupně přebírám i zpravodajování konkrétních k této agendě příslušných tisků - tento týden jsem se po Ivanu Barotošovi stal klubovým zpravodajem návrhu zákona o lobbování. Další věc, co jsem přebral po jednom z kolegů, tentokrát po Jakubu Michálkovi, je předsedání Podvýboru pro digitalizaci justice a e-Sbírku. To je další okruh témat, kterými se budu zbytek tohoto volebního období a v případě znovuzvolení dále intenzivně zabývat.
Samozřejmě budu pokračovat i v projektu reformy školního stravování. Tým na Státním zdravotním ústavu teď ve spolupráci s vybranými školami testuje změny na úrovni konkrétních receptur a výrobních procesů v rámci kuchyní, taky budou testovat změny ve výuce ke zdraví v rámci školních vzdělávacích programů. V průběhu příštího volebního období bych rád výsledky tohoto pilotního projektu zužitkoval při reformě příslušné legislativy. Hrubší obrysy už připravuji jako programový bod do těchto voleb.
Ještě v rámci tohoto volebního období by do Sněmovny měla také doputovat významná reforma našeho oblíbeného zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, která bude implementovat evropskou směrnici o otevřených datech. Pokud něco dokázala letošní epidemie CoViD u nás, tak to byla klíčová důležitost dat v politickém rozhodování. Pro mě jako člověka, který řešil datovou infrastrukturu v soukromém sektoru, je to asi ideální agenda.
Nebyl bych správný poslanec z Ústeckého kraje, kdybych ignoroval téma exekucí. Agendu komplexní reformy v klubu řeší hlavně Lukáš Kolářík, ale i já to mám nastudované, abych ho mohl případně zastoupit; aktivně ovšem řeším jen to zastavování protiprávních exekucí, což se bohužel nevyřeší ani toto volební období (byť je to problém, který už mohl být vyřešen volební období minulé, či dokonce předminulé), proti tomuto umělému udržování lidí v chudobě budu tedy v případě znovuzvolení bojovat i příští volební období.
To jsou asi hlavní směry, kterými bych se dál chtěl ubírat. Myslím, že je to docela dobrý mix témat, který i docela odpovídá tomu, jaké oblasti života v naší zemi lidé vnímají jako nejvíce neuspokojivé. Do toho hodlám občas udělat nějakou úzce zaměřenou věc mimo tyhle větší agendy, kde je momentální příležitost něco zlepšit, třeba teď ještě na letošek chystám návrh zákona, který by umožnil kurýrní doručování léků na předpis za úplatu.
Dále samozřejmě hodlám pravidelně reportovat svojí činnost jak tady na fóru, tak i na zasedáních krajského fóra. Velkou pirátskou devizou je spolupráce napříč všemi úrovněmi politiky, takže hodlám hodně naslouchat naším komunálním a krajským zastupitelům i jim poskytovat konzultace. Slibuji posílit ještě toto volební období kontakt s širokou veřejností v rámci kraje, který dost upadl kvůli CoViDu. S mým novým regionálním asistentem @Radek.Holodnak se chystám na toto adaptovat a dělat "piva s poslancem" online.Taky jsem s Radkem byl v pátek natáčet první ze série podcastů, co chceme produkovat. Už vyšel první díl mého podcastu Na vrkanou (a další díl by měl vyjít tento týden) a proběhla také první ze série online přednášek, které s Radkem chystáme. V těchto činnostech prohlubujících kontakt s veřejností hodlám případně pokračovat v příštím volebním období.
Kandiduji nalídra jednu z předních pozic, takže k tomu navíc musím být připraven být jednou z hlavních tváří a tahounem předvolební kampaně v našem kraji. S tím počítám a slibuji, že do kampaně dám své maximum.
Závěrem
Omlouvám se za TL;DR příspěvek a o to víc děkuji všem za čas věnovaný jeho přečtení. Děkuji také za zvážení podpory. Rád zodpovím dotazy.
Práce pirátského poslance
Ten přívlastek "pirátský" je zde velmi významný. Pro většinu poslanců tady není velký problém si prostě svůj mandát "vysedět", občas udělat pár formalit a "mít klid". Takovýto přístup ovšem kultura našeho klubu neumožňuje - nota bene ostatní nám přezdívají díky naší výrazně nadprůměrné píli "mravenci".
Nejdůležitější součásti pracovní náplně jsou asi naprosto zjevné: tvorba legislativy a kontrola exekutivy. Pod to se skryje snad krom voleb různých orgánů jako mediální rady a rady různých státních fondů vše, k čemu má Poslanecká sněmovna potažmo jednotliví poslanci pravomoci. Velkou rolí poslanců je i komunikace o této své činnosti s veřejností. Přenos informací je nutný oběma směry: poslanec by se měl neustále informovat a svou činnost vhodně prezentovat a konzultovat (zejména s relevantními odborníky).
Samozřejmě není v lidských silách, aby všichni poslanci stíhali sledovat celou šíři legislativní a exekutivní činnosti a ještě k tomu dělat mediální výstupy. V rámci klubu tedy funguje dělba práce dle gescí.
Kontrola exekutivy
Každý poslanec se v rámci klubu snaží co nejvíce kontrolovat, jak si v jeho gesci počíná vláda, potažmo výkonná moc obecně. Toto je dosti těžká věc, protože se většinou vláda snaží dohledu co nejvíce bránit. Nicméně aspoň přípravu různých dokumentů k jednání vlády (zejména vládních návrhů zákonů) je díky přístupu poslanců do vládního systému eKLEP možné sledovat, aspoň pokud vláda v daném případě dodrží standardní lhůty.
Vládních dokumentů je ovšem ke sledování velmi mnoho a málokdy víme předem, co bude nakonec vláda prioritizovat. Proto máme jako poslední linii obrany kontrolu jednání vlády, kterou v klubu zaštiťuji: zpravidla ve čtvrtek totiž vláda zveřejní program svého typicky pondělního jednání, takže pak s týmem můžu projít jednotlivé navržené body jednání, odhadnout jejich důležitost a případně zajistit nějakou reakci prostřednictvím gesčních poslanců a resortních týmů.
Dále má každý poslanec z Ústavy právo podávat na členy vlády interpelace, což je další významný nástroj kontroly, tedy pokud jej daný člen vlády aspoň trochu respektuje. Opakovaně jsem se už setkal s velmi formální odpovědí na své dotazy, takže jsem musel danou věc řešit žádostí o informace (dle jednacího řádu nebo dle zákona o svobodném přístupu k informacím).
Vzhledem k tomu, jak účinně se často může vláda bránit kontrole, bývá často klíčové mít i kontakty na lidi přímo z jednotlivých vládě podřízených organizací, díky kterým může získat hlubší vhled a někdy i významnou součinnost.
Připravte se samozřejmě na to, aspoň pokud zůstaneme příští volební období v opozici, že se o mnoha vládních počinech dozvíte stejně až z médií.
Legislativa
Co se týká legislativy, agendu poslance lze zhruba rozdělit na činnosti reaktivní a proaktivní, tedy posuzování cizích návrhů a tvorbu návrhů vlastních.
Reaktivní agenda funguje zhruba tak, že jakmile je nějaký návrh zákona podán Sněmovně (ať už vládou nebo poslanci), rozešle se všem klubům jako sněmovní tisk a náš klubový aparát (konkrétně Matouš Vanča) přidělí daný tisk jednomu z poslanců dle gesce jako klubovému zpravodaji. (Do toho může být daný poslanec i sněmovní zpravodaj, to je ovšem rozhodnutí organizačního výboru Sněmovny.)
Klubový zpravodaj především navrhuje postoj klubu k danému tisku a k případným pozměňovacím návrhům. Dále je zodpovědný i za to, aby klub využil co nejvíce potenciál tisku (je-li nějaký) k prosazení programu. Pro daného člověka to tedy znamená, že si musí matérii tisku nastudovat, posoudit tisk a případně navrhnout a vyjednat přijetí změn.
Samozřejmě na to nebudete sami - klub má legislativce a strana resortní týmy. Také se můžete s žádostí o konzultaci často obrátit na nějakou nevládní organizaci, která se danou věcí zabývá (např. Rekonstrukce státu a Transparency International v případě protikorupčních opatření). Do nějaké míry vám pomůže i sám aparát Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale na ten musíte opravdu dvakrát dohlédnout. Dohlédnout teda musíte i na všechny ostatní lidi, co vám s legislativou pomáhají - i po našich vlastních legislativcích (byť jsou fakt dobří) jsem už párkrát něco opravoval. Podrobná znalost zpravodaje je potřebná také z toho důvodu, že ne vždy máte vůbec čas svá rozhodnutí s někým konzultovat.
Pokud máte své reaktivní povinnosti splněné, můžete se snažit proaktivně prosazovat vlastní legislativní iniciativy, ale pokud jste v opozici, bude to pro vás znamenat zpravidla prohraný boj a za úspěch budete považovat, když se váš návrh vůbec projedná. Občas se ovšem vyskytne příležitost svoji iniciativu prosadit jako pozměňovací návrh k jinému tisku, který zasahuje do zákonů, které chcete měnit, nebo dokonce míří podobným směrem jako vaše iniciativa. Drtivá většina projednané a přijaté legislativy jsou vládní návrhy, což pro opozičního poslance znamená, že právě prosazování změn ve vládních předlohách je největší příležitostí jak promítnout náš program do českého právního řádu.
Komunikace s veřejností
Pro prosazování programu je bezpodmínečně nutná spolupráce široké veřejnosti. Už jsem zmiňoval získávání konzultací a podnětů, což sestává ze čtení pošty, mailů a realizaci kontaktních akcí pro veřejnost. Taky se setkáváte s odborníky a lobbisty.
Dále může být zásadní tlak na ostatní politiky, který může veřejnost vyvinout. No a hlavně musíme budovat dobré jméno strany, aby nás občané vůbec do veřejných funkcí volili. To v praxi většinou znamená, že musíte psát tiskové zprávy a články do médií nebo chodit dělat mluvící hlavu do rozhlasu a televize.
Shrnutí
Nejprve musíte rozpoznat a správně prioritizovat příležitosti, je tedy nutné získat všeobecný přehled stavu věcí ve svých gescích a průběžně sledovat média, legislativní proces a jednání vlády. Identifikovanou příležitost pak musíte proměnit v nějaký projekt, který pak musíte dotáhnout k nějakému užitečnému a ideálně i mediálně prezentovatelnému a lákavému výsledku. Celý tenhle proces je často o nějaké intuici, kterou pořádně získáte jen často draze vykoupenými zkušenostmi. Pokud je něco opravdu naprosto zásadní dovednost, tak je to právě toto umění vůbec správně zaměřit svou pozornost. Ne, že by tedy realizace samotná byla pak už snadná, ale tu realizaci často už můžete do velké míry aspoň různě delegovat.
Co ale také delegovatelné moc není, je dohadování podpory pro své iniciativy s politiky mimo stranu. Někdy je to jen o tom, umět to danému člověku "správně podat" - s tím vám často pomůže nějaký kolega z klubu, který už třeba s danou osobou má nějaký vztah (typicky díky předchozí spolupráci na něčem). Jindy je to i o silovém vyjednávání, kde do toho zatáhnete vlastně celý klub, ale to se v našem případě děje spíše výjimečně - stejně vždy jedem podle programu, takže navíc jako opoziční strana často nemáme moc co nabídnout.
Způsobilost
Nejdřív trochu životopisně. Narodil jsem se roku 1992 v Děčíně, kde jsem prožil dětství, odmaturoval na Gymnáziu Děčín a kde jsem i na pobočce ČVUT vystudoval bakalářský stupeň oboru Softwarového inženýrství v ekonomii. Už na gymnáziu jsem se hodně zajímal o politické dění - do strany jsem vstoupil před více než 8 lety v červenci 2012, prakticky hned po maturitě.
Práce ve straně mě začala hodně naplňovat a již v listopadu 2013 jsem byl zvolen do republikového výboru, kde jsem se aktivně podílel na tvorbě snad všech předpisů přijatých za dobu mého téměř tříletého působení v tomto stranickém orgánu. Aktivní jsem dlouhodobě také v tvorbě programových dokumentů: vlastně jsem ještě jako nečlen v létě 2012 zapojen do vzniku celostátního programu pro krajské volby, co probíhaly ten rok, pro ty v roce 2016 jsme tvorbu programu organizovali s Františkem Kopřivou a tuto sérii jsem nepřerušil ani v případě krajských voleb letošních, pro které jsem už jako poslanec loni vedl tým, který připravoval prvotní návrh. Ve straně jsem se také 3 roky zabýval výkladem práva a řešením stranických sporů jako člen rozhodčí komise a přibližně stejnou dobu jsem byl i členem předsednictva našeho krajského sdružení.
Během navazujícího magisterského studia na ČVUT jsem začal pracovat jako datový inženýr napříč různými firmami. Jak studium, tak praxe, rozšířila mé znalosti IT, ale i matematiky, ekonomie a skutečného fungování businessu. Další relevantní kvalifikace je taky moje certifikovaná znalost angličtiny na úrovni C1.
Moje poslancování
Nakonec ty nejdůležitější zkušenosti a kompetence otestuje a případně doplní až samotná praxe, které mám za sebou už nějakých 17 měsíců, resp. 20 měsíců, když bych počítal i svou "stáž", co jsem absolvoval jako přípravu na výkon mandátu. Ta příprava teda, abych byl upřímný, úplně nestačila a první měsíce roku 2019 jsem docela tápal, taky jsem nedostal jako zpravodaj žádný zajímavý sněmovní tisk, ale letos už se mi stabilizovalo portfolio agend a mé dlouhodobé snažení se podařilo proměnit v několik významných úspěchů.
Jako první úspěch bych zmínil jednu takovou infrastrukturní věc, a to nastavení pravidelné kontroly jednání vlády, jejíž význam už jsem popisoval výše. Ta iniciativa vznikla po mé poloúspěšné kandidatuře do předsednictva klubu, ve které jsem sice dostal důvěru většiny klubu, ale nedostal jsem už takové preference, abych přesto nezůstal pouze náhradníkem, což předsednictvo klubu interpretovalo tak, že mě můžou touto celoklubovou agendou pověřit. Monitoring vlády je v klubu oceňován, protože to někdy vede fakt ke skvělému výsledku. Jako příklad mohu uvést třeba to, jak se mi povedlo upozornit na výjimku pro svěřenské fondy, kterou měla v březnu vláda schválit v rámci návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Na základě následného mediálního tlaku pak tento návrh stáhla a přepracovala.
S návrhy týkajícími se evidence skutečných majitelů jsem pak měl i další úspěchy. Vláda nakonec příslušný návrh zákona v červnu poslala do Sněmovny v již výrazně rozumnější verzi a já se následně stal jeho sněmovním zpravodajem. V návrhu jsem identifikoval mnoho vyložených děr, které pak samotná vláda navrhla opravit - vláda třeba nedomyslela, že v určitých situacích může dojít ke kompletní absenci údajů v evidenci o daném subjektu, přičemž návrh bral jako nesrovnalost v evidenci pouze chybné, nikoli chybějící údaje. Nakonec se tento návrh zákona stal tím prvním, který jsem provedl jako sněmovní zpravodaj legislativním procesem až do jeho schválení Sněmovnou ve 3. čtení.
Do Sněmovny paralelně s tím přišel změnový zákon, který mění ostatní legislativu související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů, kde prošly mnou navrhované změny vyloženě jako mé pozměňovací návrhy, konkrétně stopka pro dotace a veřejné zakázky pro firmy, co nemají v pořádku svůj záznam v evidenci.
Dále jsem velmi hrdý na to, že se mi povedlo rozjet pracovní skupinu ke zlepšení školního stravování. Je to takové dlouhodobě opomíjené téma, ale opomíjené neprávem: stravování má velké dopady na kvalitu života obyvatel naší země a současný stav je neudržitelný. Díky této iniciativě k tomu letos vznikla analýza Státního zdravotního ústavu, která využila průzkum veřejného mínění, který pracovní skupina navrhla. Zatím se podařilo toliko prolomit ledy na centrální úrovni a vytvořit hrubý koncept reformy, ale i to je u tak komplexního tématu úspěch.
Letos se mi povedla ještě jedna hodně významná věc, konkrétně se nám s Vojtou Pikalem podařilo zamezit zabetonování senátních obvodů, což by časem vedlo k obrovskému narušení rovnosti hlasů. Nakonec byl tenhle návrh dle usnesení garančního ústavně právního výboru zmírněn na námi navrhovaný kompromis: přerýsování obvodů každých 12 let tam, kde je odchylka počtu voličů od průměru větší než 15 %.
Důležité je i svojí činnost mediálně prezentovat, což je jedna z věcí, která typicky introvertům jako já tolik nejde, ale letos už jsem aspoň překonal 4 své služebně starší kolegy v rámci klubu v mediální expozici měřené ukazatelem AVE.
- Srovnání AVE mezi pirátskými poslanci za rok 2020 do 26. listopadu. Kvůli tomu, že mají řádově vyšší AVE než ostatní, jsou v grafu vynecháni Ivan Bartoš, Jakub Michálek, Olga Richterová, Vojta Pikal a Mikuláš Ferjenčík. (Klikněte pro větší verzi.)
Letos jsem taky hodně řešil pro náš kraj velmi palčivé téma zastavování protiprávních exekucí, ovšem tam mě vláda opakovaně "vypekla". V létě jsem navrhoval posílit personální kapacity soudů, aby tuto agendu rychleji odbavily. Chvíli to i vypadalo slibně, vládní sliby se ovšem ukázaly jako plané. No každopádně jsem v tom dál "otravnej" - Ministerstvo spravedlnosti se tváří, jak to strašně řeší, ale když jsem se jich před měsícem ptal, jak tedy soudy za poslední 2 roky s odbavením této agendy postoupily, tak mi teď v úterý odpověděli, že to neevidují a že se mám zeptat přímo soudů. Takže platí to stejné, co bohužel asi bude platit i pro celkovou reformu exekucí - bude to muset řešit až příští vláda a Sněmovna.
Pokud se chcete podívat podrobněji, čím vším jsem se zabýval, můžete se podívat na moje pravidelné měsíční reporty.
Jak hodlám funkci vykonávat
Tím už se postupně dostáváme do nějaké vize do budoucna. Letos jsem se kromě evidence skutečných majitelů začal zabývat i protikorupční agendou komplexně: nahradil jsem Vojtu Pikala jako zástupce klubu v Pracovní skupině pro posouzení legislativy v otázkách protikorupčních opatření zřízenou předsedou Sněmovny a byl jsem pověřen i přípravou této části našeho programu na příští rok. Postupně přebírám i zpravodajování konkrétních k této agendě příslušných tisků - tento týden jsem se po Ivanu Barotošovi stal klubovým zpravodajem návrhu zákona o lobbování. Další věc, co jsem přebral po jednom z kolegů, tentokrát po Jakubu Michálkovi, je předsedání Podvýboru pro digitalizaci justice a e-Sbírku. To je další okruh témat, kterými se budu zbytek tohoto volebního období a v případě znovuzvolení dále intenzivně zabývat.
Samozřejmě budu pokračovat i v projektu reformy školního stravování. Tým na Státním zdravotním ústavu teď ve spolupráci s vybranými školami testuje změny na úrovni konkrétních receptur a výrobních procesů v rámci kuchyní, taky budou testovat změny ve výuce ke zdraví v rámci školních vzdělávacích programů. V průběhu příštího volebního období bych rád výsledky tohoto pilotního projektu zužitkoval při reformě příslušné legislativy. Hrubší obrysy už připravuji jako programový bod do těchto voleb.
Ještě v rámci tohoto volebního období by do Sněmovny měla také doputovat významná reforma našeho oblíbeného zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, která bude implementovat evropskou směrnici o otevřených datech. Pokud něco dokázala letošní epidemie CoViD u nás, tak to byla klíčová důležitost dat v politickém rozhodování. Pro mě jako člověka, který řešil datovou infrastrukturu v soukromém sektoru, je to asi ideální agenda.
Nebyl bych správný poslanec z Ústeckého kraje, kdybych ignoroval téma exekucí. Agendu komplexní reformy v klubu řeší hlavně Lukáš Kolářík, ale i já to mám nastudované, abych ho mohl případně zastoupit; aktivně ovšem řeším jen to zastavování protiprávních exekucí, což se bohužel nevyřeší ani toto volební období (byť je to problém, který už mohl být vyřešen volební období minulé, či dokonce předminulé), proti tomuto umělému udržování lidí v chudobě budu tedy v případě znovuzvolení bojovat i příští volební období.
To jsou asi hlavní směry, kterými bych se dál chtěl ubírat. Myslím, že je to docela dobrý mix témat, který i docela odpovídá tomu, jaké oblasti života v naší zemi lidé vnímají jako nejvíce neuspokojivé. Do toho hodlám občas udělat nějakou úzce zaměřenou věc mimo tyhle větší agendy, kde je momentální příležitost něco zlepšit, třeba teď ještě na letošek chystám návrh zákona, který by umožnil kurýrní doručování léků na předpis za úplatu.
Dále samozřejmě hodlám pravidelně reportovat svojí činnost jak tady na fóru, tak i na zasedáních krajského fóra. Velkou pirátskou devizou je spolupráce napříč všemi úrovněmi politiky, takže hodlám hodně naslouchat naším komunálním a krajským zastupitelům i jim poskytovat konzultace. Slibuji posílit ještě toto volební období kontakt s širokou veřejností v rámci kraje, který dost upadl kvůli CoViDu. S mým novým regionálním asistentem @Radek.Holodnak se chystám na toto adaptovat a dělat "piva s poslancem" online.
Kandiduji na
Závěrem
Omlouvám se za TL;DR příspěvek a o to víc děkuji všem za čas věnovaný jeho přečtení. Děkuji také za zvážení podpory. Rád zodpovím dotazy.
