to jsou krásné cesty centrem města, ty bych si užívalaOndrej.Kalis píše: ↑30 pro 2020, 19:47Jé, přesně tohle znám! Já teda jezdil tramvají až na gympl a ještě ne v září (byli jsme docela šetřivá rodina). A taky jsem byl v dětství dobrovolně využíván k nákupům.Vojtech.Pikal píše: ↑30 pro 2020, 19:34 Takže jsem jezdil tramvají (teď Je Olomouc rozkopaná, tak nenasdílim trasu.)
Cestou zpátky jsem chodil nakoupit.
Nemyslím, že by ranní doprava byla před 20 lety nějak zásadně horší. Nyní už máme i přechody na tlačítka a takové ty věci.
Jenu škol se točí ty rodiče s dětma v autech, kteří ohrožujou rodiče bez aut, no.
(To že na chalupu 40 km do kopce se nejlíp jezdí na kole, pro líné v kombinaci vlak kolo vytahovat nebudu.)
Rád bych, aby tohle nezapadlo, protože mnoho dětí chodí nakupovat pro rodinu a je to IMHO velmi výchovné.
Cestou do školy (1. stupeň) jsem měl přechod přes ul. Politických vězňů. Dneska je ta ulice celkem v pohodě, ale tehdy jsem se jí dost bál. Přesto (nebo právě proto) mě tam nic nepřejelo. A co chci zdůraznit - za našeho dětství neměli chodci přednost na přechodech.
Pro zajímavost, tohle je moje cesta na 1. stupeň: https://mapy.cz/s/penutebota
A takhle jsem někdy chodil pěšky na gympl, jindy s pomocí tram: https://mapy.cz/s/pujazejoro
Šlo to v pohodě.
Situace je horší na okrajích města - trasy jsou delší, přechodů pro chodce méně a auta jezdí rychleji. Když jsme se přistěhovali do Řeporyjí, hodně jsem stresovala, když šly děti samy, použití vozidla pro mne znamenalo o mnoho méně stresu, plus časová úspora. Nejsem vůbec příznivcem individuální automobilové dopravy a nikdy jsem nebyla. Přesto vím a přiznávám, že v určitém období jsem byla ráda za auto. On je život bez rodiny logisticky mnohem jednodušší. Synové jsou dnes již dospělí a auto opět téměř nepotřebuji. Ale pamatuji si, jak moc mi pomohlo. A jsem ráda, že všichni tři kluci se dnes radši přesouvají pěšky a mhd než autem, ale zároveň ho úplně neodmítají. Je to otázka rovnováhy.
V okrajových částech je rovněž menší hustota mhd a dlouhé intervaly. Auto je více potřeba, konkrétně z bydliště mám na vybranou 2km pěšky k metru nebo jeden autobus za hodinu. Na vzdálenější zastávce bus častěji, ale to už je rychlejší jít ty 2km k metru. Pokud nic nenesu, jdu a ráda se projdu. S nákladem raději použiji auto, holt to tak je. Můj ideál je bydlet v centru a auto nevlastnit, s rodinou to ale nešlo (příliš drahé bydlení v centru pro 5člennou rodinu).
Tím jsem chtěla říct toto: myslete prosím i na lidi, kteří nemají to štěstí, že bydlí v centru města. A jsou to často právě rodiny s dětmi, které to zároveň mají logisticky náročné.