VODA JE ŽIVOT

[Petr.Porizka]

Marně hledám ve všech médiích alespoň malý článek zaměřený na boj se suchem a obnovení vodní bilance krajiny.

Kde pak jsou všichni studovaní, velevážení a uznávaní odborníci dlouhodobě se zabývající danou problematikou. Kolik z nich právě realizují své projekty, nápady a myšlenky? Co dělají a jak se v této oblasti hnuly lesy České republiky ve spolupráci s DUHOU? Proč někdo nezmíní fakt, že by bylo dobré ve vzniklých, kalamitních holinách před samotnou výsadbou realizovat drobné zádržné a zasakovací systémy vody z přívalových dešťů?

Proč se někdo nezauvažuje nad skutečností, že listnatý les mimo vegetační dobu oproti jehličnatým lesům neochrání lesní podloží před vysycháním v důsledku působení povětrnostních vlivů a slunečního záření, které je v jarních měsících velice intenzivní? Vláhový deficit lesního podloží se na jaře prohlubuje o to víc razantněji díky začínajícímu vegetačnímu bujení listnatých porostů. Proč se mluví o lesním podloží jako o degradované půdě a k čemu jsou dobré živiny v podobě organické hmoty z opadaného listí stromů v půdě na které neplánujeme výsadbu lesních plantáží závratných výnosů.

Jak rozsáhlá opatření byla a jsou realizována po sklizni zemědělských plodin a nyní v období vegetačního klidu? Kolik zákonodárců v poslední době veřejně vystupuje s tématem obnovení funkčnosti vodní bilance v krajině. Ministr životního prostředí R. Brabec v létě, podle jeho vyjádření vyčlenil 3 miliardy korun na boj se suchem, jak se projevují je již patrné.

Vodní výpar z volné hladiny je vždy žádoucí a pro koloběh vody v krajině je efektivnější nežli jakýkoliv jiný, rádoby odborný blábol o upřednostňování a důležitosti výparu vody z listnatých lesů.

Zemědělství a životní prostředí jsou dva různé póly, které se přitahují, ale nelze je sloučit v jeden. Kolik zemědělců vyprodukoval Komunismus a jak se staral o zemědělství? Kolik vyprodukoval tento režim přírodovědců a jak se staral o životní prostředí?! Kolik přírodovědců, profesorů a odborných dokumentů Komunismus zlikvidoval a kolik vzácných přírodních lokalit zničil myšlenkou poručení větru dešti?!

[Petr.Porizka]

Víte o tom, že dnes 22.března je Mezinárodní den vody?

S příchodem jara také začíná vegetační doba a s ní spojené pučení, kvetení a bujení veškerého rostlinstva. Takto bujará vegetace saje z půdy ohromné množství vody a zejména listnaté porosty bez listí ještě neposkytují stín a nebrání tak intenzivnímu slunečnímu záření, které je zejména na jaře velice intenzivní a prohlubuje se tak vláhový deficit v povrchové vrstvě podloží listnatých lesů. Malý hydrologický cyklus je tím narušen a nastává meteorologické sucho.

Náletové dřeviny nemají žádný ekonomický ani ekologický užitek, navíc připravují o vláhu nejen solitérní listnaté stromy ale i jehličnany, které jsou následně oslabené a snáze podléhají náletům Lýkožrouta a Kůrovce. Kořenové systémy těchto náletových dřevin také značně zabraňují zasakování srážkové vody do spodních vrstev půdního profilu.

Náletové dřeviny na březích vodních děl a v korytech vodních toků jsou známkou dlouhodobého zanedbávání údržby a jsou hlavní příčinou tvorby sedimentů, který omezuje průtočnou kapacitu toku a zhoršuje kvalitu vody.

Těším se na červen a na články populistů, kteří budou opět hrdě prohlašovat „SUCHO je téma, kterým se dlouhodobě zabýváme“ Budou zase lítat miliardy korun z úst ministra Richarda Brabce. A naříkající zemědělci zase zapláčou nad úrodou.

Omezené dodávky pitné vody, veřejné cisterny a pandemie Koronaviru … ANO bude líp. !!

[Stepan.Tracik]

@Petr.Porizka
To má být nějaký pamflet vodohospodářské lobby?

Náletové dřeviny způsobují narušení malého koloběhu vody, omezují průtočnou kapacitu vodních děl ...

Nestačím koulet očima.

To je podloženo nějakými relevantními daty nebo Vaším pozorováním?

Např. náletové dřeviny na kůrovcových holosečích mají obrovský význam pro půdní mikroklima.

Zarůstání břehů pomáhá ve stabilizaci říčního koryta zmenšením eroze.

Vodu v krajině máme alespoň v těch přírodních oblastech povinnost zpomalovat a zadržet, nikoliv ji umožňovat rychlý průtok. Proto např. obnova říčního meandrování včetně doprovodné vegetace.

Více se zatím rozepisovat nebudu. Prosím o dovysvětlení myšlenky, asi ji nejenom já moc nechápu.

[Petr.Porizka]

@Petr.Porizka
To má být nějaký pamflet vodohospodářské lobby?

Náletové dřeviny způsobují narušení malého koloběhu vody, omezují průtočnou kapacitu vodních děl ...

Nestačím koulet očima.

To je podloženo nějakými relevantními daty nebo Vaším pozorováním?

Např. náletové dřeviny na kůrovcových holosečích mají obrovský význam pro půdní mikroklima.

Zarůstání břehů pomáhá ve stabilizaci říčního koryta zmenšením eroze.

Vodu v krajině máme alespoň v těch přírodních oblastech povinnost zpomalovat a zadržet, nikoliv ji umožňovat rychlý průtok. Proto např. obnova říčního meandrování včetně doprovodné vegetace.

Více se zatím rozepisovat nebudu. Prosím o dovysvětlení myšlenky, asi ji nejenom já moc nechápu.

Pamflet je naprosto přesné označení mého příspěvku. Kritika společnosti je na místě pokud se společnost snaží řešit problém na základě evidentně nefungujících směrnic a postupů stanovovaných při radikálních změnách přístupu k životnímu prostředí a změně vnímání postupů hospodaření se zemědělskou půdou v druhé polovině dvacátého století.

Ano je to vodohospodářské lobování, ale ve prospěch životního prostředí.

Malý vodní cyklus v krajině ovlivňuje spousta aspektů.
Vycházím z dlouhodobého geomorfologického zkoumání a vlivu různých druhů vegetace na hydrologický stav prostředí s ohledem na geologickou skladbu podloží.
Právě z geomorfologického hlediska je zajímavé, jak se projevuje klimatická změna v přímé souvislosti s různými způsoby hospodaření. Například ve Francii je patrné, jak je hydrologická situace v krajině přímo ovlivněna přístupem a změnami hospodaření se zemědělskou půdou. Unikátní je ale především tamní hospodaření s vodou pro zemědělské využití.

------------------------------------------------------------------------------------------------
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Vodu v krajině nemůžeme zadržovat zanedbáváním údržby vodních toků.
Původně meandrující toky se vytvářely přirozenou vodní erozí půdy. Půdní eroze tu vždy byla je a bude, je to přirozený přírodní jev stejně tak jako eroze větrná. Rozdíl je pouze v intenzitě působení těchto vlivů v důsledku měnícího se klimatu země.

Považujeme za vodní erozi půdy i odplavování nánosů sedimentů zetleného listí v důsledku náhlého nárůstu průtoku v tocích.

S vodou v krajině lze účinně hospodařit vybudováním důmyslných a jednoduchých systémů menších nádrží a polosuchých poldrů.

Je těžké vysvětlovat lidem něco, co nechtějí pochopit.

[Petr.Porizka]

26 861 zobrazení, 2 negativní komentáře.. (odkaz dole) Následuje.. vyhrožování a nátlak, veřejná dehonestace mé osoby co by opozičního zastupitele obce, snaha o zrušení trvalého pobytu v obci, propagandisticke šíření lží a pomluv, tvrdá snaha cenzury, vykonstruovane aféry, zrušení užívaciho práva na bydlení, fyzické napadání. 1.srpna jsem usoudil že bude lepší ponechat socialismu a korupci prostor pro růst alespoň ještě na chvíli.. Šel jsem tehdy bez mapy bez telefonu a připojení 6 dní a 6 nocí cíl Praděd a následně Kralický Sněžník, ukončil jsem ale v Hanusovicich a má pouť stále není u konce...
Tohle je můj skutečný důvod mé kandidatury do kraje.
.............................................................................
Klimatická změna aneb SUCHO jako příležitost. Hyenismus a bezohlednost. Kromě člověka se všechny živočišné druhy vždy postupně přizpůsobovaly životu na planetě. Kůrovec a jakýkoliv škůdce likvidující úrodu, jsou nastavené zrcadlo lidstvu.

Kolik vody ze sněhu a kolik vody z přívalových deštů se letos povedlo zadržet v krajině?
Kolik financí bylo poskytnuto na účinné opatření, zlepšení vodní bilance krajiny?
Kolik financí odteklo nesmyslně s vodou do zahraničí?
Kolik lidí si díky suchu každý den neprávem hrabe a to jen díky titulu před, či za jménem.

Porušit stavební, vodní, veřejnoprávní zákony. Obcházet majetkové a pozemkové úpravy. Žít mimo normy občanského soužití. Býti všem pro srandu a dříti utajeně a zadarmo...
Právě takhle se po staletí účinně řeší problémy. Každá generace se snaží napravit to co bylo napácháno v minulosti.
Dovede někdo rozlišit kroky v krajině rozcházející se od sebe několik desetiletí? Momentálně je oproti minulosti, problém spíše v nás a naší nečinnosti.

Co takhle přerozdělovaní důchodů podle hodin práce odvedené zadarmo a ve veřejném zájmu.
Lidé ve veřejných funkcích mají jistě na penzi našetřeno.
Držet se nečinně u koryta až do posledníchvíle a blokovat pokrok a rozvoj je troufalost, větší nežli porušovat zastaralé a nesmyslné zákony a nařízení.

Stop všem dotacím. Rok 2020 by byl ideální na termín vyhlášení nových a mimořádných voleb celého politického spektra České republiky.

Použité ilustrační foto:
CleerioMap, archivnimapy.cuzk.cz , portal.chmi.cz

https://www.facebook.com/PorizkaPetr/vi ... 635018601/

[Petr.Porizka]

👎ANO👎

👉Šíření Covidu eliminuje spíše slunečné počasí. TEPLO a SUCHO je pro nás v této věci užitečnější nežli Babišova vláda trpící chronickým populismem, šířící vlastní propagandistickou chválu.

👉Andrej již startuje Richarda Brabce.
👉Adam Vojtěch se již těší na letní odpočinek.

👉Ale co voda a virus? Na poušti Covid asi nemá šanci. Spíše bych se zaměřil na pravděpodobnost přenosu prostřednictvim závlahovych systémů v parcích, ulicích měst, predzahradkach restaurací a různých vodních atrakcí. Nachlazení z klimatizace je pro Covid živná půda.

☝️Nezmiňuji problematiku dostupnosti pitné vody a odvádění vod odpadních. ☝️