Pozornosti hodné články

[Petr.Vileta]

Co si myslíte o Nové hedvábné stezce? Čína tajně zjišťuje názory českých politiků
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/co-si ... f6b220ee8/

[Nikezeus]

" Urazila islám a chrání ji policie. Mladá Francouzka promluvila o svém případu "

"Poslední dva týdny žila v atmosféře obav a strachu. Šestnáctiletá Francouzka Mila dostávala výhrůžky smrtí, poleptáním kyselinou či znásilněním. Kvůli bezpečnosti raději přestala navštěvovat střední školu...."

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... droj=patro

[Josef.Kadlecek]

V Číně nemají zdravotní pojištění, doslechlo se mi, že si jednotlivci lékaře platí, pokud je člověk zdráv. Pokud onemocní, je to selhání lékaře => neplatí. Taky mají zásadně odlišné hygienické návyky (když byla v Pekingu olympiáda, musela probíhat mohutná kampaň za to, aby občané přestali aplikovat "ranní hlen z těla ven" = tedy flusat všude okolo). o čemž se taky dost mluví.
Za dobu, kdy problém s koronavirem začal bobtnat, přiletělo z Číny do ČR na 5000 lidí, ale jejich informovanost na letištích není příliš valná; sem tam dostanou letáček. Dle důvěryhodného svědka přiletěli (plným letadlem) přátelé Evy Tiché z Číny a nezaregistrovali vůbec nic, což je zvláštní.

Včera Zdeněk z pozice primátora vyzýval ke klidu, což je samozřejmě chvályhodné. Špička grafu se ale zatím nekoná, zatím stále stoupá počet nakažených. Jak se nákaza tímto virem prokazuje? Prý zatím odhadem. Teplota, kašel, únava. Mikroskop Erica Betziga, který za něj dostal nobelovu cenu asi ještě v ČR nikdo nemá.
A konečně nějaký odkaz: mapa koronaviru
https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps ... 7b48e9ecf6

[Dalibor.Zahora]

... Z chvilkařů se tak nyní stává vlivný hybrid, který o sobě říká, že chce hlídat demokracii.

Jenže otázka začíná být, kdo bude hlídat chvilkaře? Ti si totiž na rozdíl od politických stran i neziskovek sami píšou svá vlastní pravidla a uzurpují stále více moci, jak zrovna potřebují.

https://plus.rozhlas.cz/petr-holec-kdo- ... re-8144186

[Dalibor.Zahora]

Justiční aktivista dostal pokutu 50 tisíc za databázi soudních jednání
7. února 2020 11:51

Bloger a právní publicista Tomáš Pecina má zaplatit pokutu 50 tisíc korun. Uložil mu ji Úřad pro ochranu osobních údajů za nezákonný provoz databáze soudních jednání, v níž byly archivovány údaje za několik let včetně jmen účastníků.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/toma ... domaci_iri

[davkol]

Palermo: Na Sicílii vraždila mafie 200 lidí ročně. Skoncovali s tím imigranti

Byl to triumf kultur nad zločinností, konstatuje Leo Luca Orlando, šestkrát zvolený primátor Palerma. Není žádné město v Evropě, které se za posledních čtyřicet let změnilo tak radikálně jako právě Palermo, dodává. Dnes mafie Palermo neovládá. Palermo se proměnilo z jednoho z nejnásilnějších italských měst v jedno z nejbezpečnějších. Je to, říká Orlando, díky kulturám, ne jediné kultuře.

Přijetí imigrantů z celého světa na Sicílii, zdůrazňuje Orlando, zlikvidovalo uzavřenou společnost toxických klanů, která kdysi definovala Sicílii. Pro nás znamená bezpečnost respekt pro lidská práva.

Orlando odmítá výraz "migranti". Pro něho, když žijete v Palermu, jste Palerman. Bez ohledu na to, zda jste se tam narodili. V Palermu se spolu procházejí pes, kočka i myš. V jiných částech světa bojuje pes s kočkou. Kočka musí sežrat myš. Tady se to neděje. Takže není překvapivé, že Orlando jmenoval muslimského Araba jako svého náměstka. A pozměnil název jeho funkce na "Radní pro kultury".

Stejně jako primátor Adham al Arauša nemá rád pojem integrace. Dává přednost výrazu "inkluze". Přirovnává Palermo k špatné pračce na prádlo. Šaty po vyprání nikdy nevypadají tak, jako když jste je do pračky dali. To, říká, je skutečná inkluze. Kdy všichni přijímají něco od těch druhých. Kultura je nejmocnějším nástrojem pro vytváření soudržnosti mezi lidmi. Dokáže z lidí udělat komunitu.

8. února 2020
Britské listy / BBC Radio 4: From Our Own Correspondent

[Nikezeus]

"Konec zubařů v důchodovém věku? Komora jim rekordně zvedla příspěvky

Česká stomatologická komora (ČSK) si došlápla na zubaře v důchodu, kteří docházejí do praxí vypomáhat, aby alespoň částečně ulevili poptávce pacientů. Členské roční poplatky, které se pohybovaly okolo 500 korun, jim zvedla více než desetinásobně. "

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ko ... paign=null

[Jakub.Nepejchal]

Úřad ombudsmana vydal sborník k svobodnému přístupu k informacím

https://www.helpnet.cz/aktualne/svobodn ... informacim

[Dalibor.Zahora]

10 Feb 2020 MF DNES Josef Brož konzultant Institute of European Democrats

Macronova výmarská klička

Na mapě Evropy vzniká po brexitu nová evropská strategie. Mohla by mít obrys tzv. výmarského trianglu, staré vize spojenectví Francie, Německa a Polska. Jaké štěstí hledá liberál Macron v konzervativním Polsku?
Polsko je nyní pátou největší evropskou zemí počtem obyvatel a šestou domácím produktem.

Zatímco polovina Spojeného království slavila hořkosladký odchod z EU, francouzský prezident Emmanuel Macron dlouho neváhal. Kdo by od něho čekal nastavovanou sladkobolnou lítost nad brexitem, nedočkal se. Macron se poněkud překvapivě vydal hned v prvních dnech měsíce února na východ, do Varšavy.

To, co v prosinci předvedl v ozvěně Macronova evropského projevu ze Sorbonny v Praze jeho ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, vysekl on sám osobně v novém hávu v Krakově. Neučinil tak na Karlově univerzitě, nýbrž na Jagellonské. Co se to stalo?

Uzly na polském kapesníku

Ačkoliv galskému kohoutu jistě příliš nevoní zatuchlá polská zelňačka, jeho rádci dobře vědí, že Polsko zůstává pro Francii v Evropě strategickým uzlem. Polsko je nyní po brexitu pátou největší evropskou zemí počtem obyvatel a šestou domácím produktem. Na řadě je proto hned po vzletné rétorice pragmatická akce.

Na Macronově polském kapesníku, který mu během dvoudenního pobytu čouhal z kapsy, byly vidět další dva nemalé a zapeklité uzlíky. Domácí uzlík s evropskými hodnotami se jmenuje polská justice, uzlík geopolitický je přímo gordický zamotanec jménem Rusko.

Sám Macron ještě před evropskými volbami loňského roku mluvil o „illiberální demokracii“ a nárůstu „nacionalistické lepry“na Východě. Na adresu polské vlády dokonce vzkázal, že si Poláci zaslouží lepší. Nyní působil smířlivěji. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem nedávno tři hodiny poobědval, nyní zajel na oběd k prezidentu Andrzeji Dudovi. Justici odložil ad acta, do složky EU se jménem komisařky, která to má za úkol. Proč tím zatěžovat bilaterální vztahy, že?

Rusko ale obejít nemohl. „Nejsem ani proruský, ani protiruský, jsem proevropský,“řekl se školáckým úsměvem na tváři. V Polsku se na jeho koketerii s Ruskem, od okamžiku, kdy na jaře 2017 symbolicky pozval do Versailles prezidenta Vladimira Putina na pozadí 300. výročí návštěvy Petra Velikého, dívali se směsicí nechuti a pohrdání. Když Macron vyhlásil Rusko letos v létě za nového partnera, polský pohled se přímo zakalil hněvem.

Pod obrazem prince Jozefa Poniatowského, maršála Napoleonovy armády, se ale zdálo, že byly zapomenuty i historické a mentální různice. Máme taky společné zájmy? Nebyl to nakonec Macron, kdo jako první kritizoval rozmisťování ruských střel Iskander na západní hranici? Co vlastně dělat, když Trumpova Amerika již není ta krásná země rodiny Bushů, pro kterou jsme i my byli ta nová Evropa?

Princ Macron, který by chtěl být králem Evropy, se ve Varšavě tvářil, že zapomněl na odmítnutí nákupu francouzského balíčku helikoptér polskou vládou – byl to přece problém jeho předchůdce. Kurtoazní Duda zase s pochopením poslouchal, že by se mohlo Polsko podílet třeba na vývoji nového evropského tanku. Když mu Macron neodmítl ani pomoc s transformací zemědělství a energetiky, vypadalo to již slibně.

Evropská armáda ovšem, navzdory proklamacím, je stále velkou chimérou. Slovní ekvilibristika, že zůstane stále jako evropský pilíř NATO, zní trochu podezřele. Zejména, když Macron mluví o evropské vojenské nezávislosti na USA. Chce snad velet z francouzské Válečné školy celému NATO?

Macronova Republika na pochodu (LREM) získala odchodem Velké Británie jako klíčová síla tlačítko k atomové zbrani – jediná v EU. Zda to změní mocenskou mapu v Evropě ve vztahu k jeho mocným partnerům – USA, Číně a Rusku – zůstává stále otázkou. Snaha tu je… na zemi, na moři, ve vzduchu. Ale transformace evropských sil v evropskou armádu bude trvat aspoň dalších 25 let. A rodina Dassaultů, jež chystá novou stíhačku, to nevytrhne.

Výmarská z nouze ctnost

Ale, jak patrno, Macronův protějšek Duda, přes obvyklou dvorskou etiketu na zámku Koniecpolski, stejně přijal zákon, jejž razí Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS). Nasadit faktický kozelec nezávislé justici, hned po truchlivé manifestaci válečného bolestínství ve sporu s Ruskem – takový je nynější polský styl. Duda tak učinil krátce poté, co byla na „kritické misi“ ve Varšavě komisařka Věra Jourová, a doslova ve chvíli, kdy se Macron vznášel ještě na obláčku v letadle zpátky do Paříže.

Varšava by ráda byla pro Francii ve střední Evropě partnerem číslo jedna. Svou dosavadní příchylností k Americe (i té Trumpově), svou ultra konzervativní orientací je pro Paříž možná lákavým soustem. Ráda by k tomu účelu chtěla oživit projekt, na který už všichni zapomněli – výmarský triangl. Tedy užší spojenectví mezi Německem, Francií a Polskem, zahájené v roce 1991, které ale postupně vyšumělo do ztracena.

Vyzvednutí Polska není ovšem invencí Macrona, snažil se o to – i když poněkud neobratně, právě kvůli zbraním – už předchozí prezident François Hollande, jemuž se mladý Macron dlouho vyhříval na prsou. Východní exit z brexitu do Varšavy budí v Paříži rozruch. Není to jen další odbočka? Nebo klička? Po 30 letech od pádu komunismu je polská reakce zatím opatrná. Je v ní cítit hořkost a ztracené iluze. Nejlépe o tom svědčí fakt, že faktický vládce země Jaroslav Kaczynski si na Macrona ani neudělal čas.

[davkol]

Němečtí zemědělci bojují proti levným potravinám. Problém řeší už i Merkelová

Maso stojí v Německu stále méně. Zatímco pro zákazníky to je dobrá zpráva, zemědělci a ochránci životního prostředí naopak proti nízkým cenám brojí. Na začátku tohoto týdne se na setkání s obchodníky a ochránci spotřebitelů věcí musela zabývat dokonce i kancléřka Angela Merkelová.

…

Pondělní jednání za přítomnosti Merkelové se zabývalo otázkou, jak v Německu docílit přiměřené ceny za kvalitní potraviny. V jádru celého problému je podle Deutsche Welle fakt, že 85 procent německého trhu ovládají čtyři velké obchodní řetězce.

A například u masa tvoří více než dvě třetiny jejich nabídky zboží označené jako „zlevněné“, což tlak na cenu dál zesiluje. Samotní Němci každopádně mají o levné maso zájem.

Tržby německých zpracovatelů masa tak v roce 2018 dosáhly výše necelých 27 miliard eur. Výsledkem jsou ale na druhé straně nejen nízké platy zaměstnanců jatek a chovatelských stanic, ale třeba také neutěšené podmínky, ve kterých jsou zvířata chována a porážena.

…

Kancléřka Merkelová na pondělním setkání s obchodníky a potravináři odmítla myšlenku na stanovení minimálních cen některých produktů. Jak Deutsche Welle informuje, zasedání se zúčastnila také ministryně zemědělství Klöcknerová a ministr hospodářství Peter Altmaier.

Jak Merkelová, tak i Klöcknerová se shodly na tom, že obchodní řetězce při cenotvorbě nesou velkou odpovědnost. V souvislosti s „cenovou válkou“ v mnohých supermarketech kancléřka vyzvala obchodníky, aby zemědělcům vytvářely férové podmínky. „Máme společný zájem na tom, aby německé obchody byly zásobované regionálními produkty,“ prohlásila Merkelová.

Upozornila také na rostoucí citlivost společnosti vůči kvalitě a ochraně životního prostředí. Regulace v těchto oblastech jsou podle ní správné a smysluplné, ale samozřejmě také něco stojí. Otázkou nicméně zůstává, jestli výrobci potravin pod tíhou těchto opatření mohou přežít.

Merkelová také zdůraznila, že novou evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách Německo implementuje nejpozději letos, a nikoliv až v roce 2021, jak se původně uvažovalo. Nová pravidla mají pomocí finančních postihů zabránit praxi, kdy obchodníci vytvářely na ceny od dodavatelů nepřiměřený tlak.

…

Jakub Rerich
9. února 2020
iRozhlas