postupně se, jak mi čas stačí, obracím na jednotlivá krajská sdružení Pirátů s žádostí o podporu v nadcházející volbě do vedení strany, a to ve formě žádosti o krajskou nominaci.
Myslím, že je fér, aby kromě celostátního členského podnětu mohl kraj (i když to generuje jistou byrokracii - čímž děkuji za byrokratické zpracování této mé žádosti) vyjádřit svůj postoj a jeho členové položit případné dotazy na palčivá témata napřímo, nikoliv pouze v rámci diskuse celostátního fora nebo namístě fyzického setkání CF Ově, kdy je prostor pro již nominované kandidáty časově velmi malý.
Zde tedy má žádost:
PS Podpora funkční subsidiarity!Dovolte mi prosím v krátkosti představit své vize a cíle pro vývoj Pirátské strany, které jsou již zásadně otištěné v celostátní strategii a věřím, že se odráží i v mé každodenní činnosti, nebo se o to maximálně snažím.
Důležité je vycházet ze současného stavu. Jsme dle průzkumů dlouhodobě druhou nejvíce preferovanou stranou v ČR a faktickými lídry opozice s relativně malou členskou základnou. Jistě jste zaznamenali jistou stagnaci růstu preferencí tohoto trendu a rovněž i neúměrnou náročnost s jakou se nám daří realizovat řadu programových i funkčních věcí.
Podmínkou dalšího politického růstu Pirátů je dle mého přesvědčení růst vnitřní, založený na:
a) rozšiřování pevných základů - aktivní a informovaná členská základna,
b) budování vnitrostranické kultury, která je tmelem těchto základů,
c) rozvoji organizace jako celku ve smyslu kompetencí i nárůstu a zapojení nově příchozích lidí
d) rozvoj každého z nás, kdo o to stojí a ještě třeba ani neobjevil onu politickou „maršálskou hůl v torně“.
e) skutečné “nefederativní” subsidiaritě regionů, kdy know-how v politických i podpůrných věcech, ale hlavně zodpovědnost za lidi, politiku, informovanost a realizaci našeho programu i schválené strategie nesou volení krajští a místní lídři a lídryně..
Údajně je ideální kombinace poměru práce politické strany 80 procent navenek směrem k občanům a výkonu své politické funkce a 20 procent interních otázek. Politicky jsme hyper úspěšní, ale narážíme na zjevné limity. Přitom nás zatěžuje často operativa, která sama o sobě není úplně nejzábavnější částí politické práce, ale řešíme i těžkopádnost í běžných otázek vnitrostranických týkajících se vnitrostranické kultury, jasného předávání informací a desetiletého know-how či fyzické (přijímání členů) a zejména ideové a informační nalodění.
To je potřeba změnit, neboť jsou před námi výzvy, které kladou vysoké nároky, a to jak na naše politické a lidmi zvolené zástupce, tak i na celou členskou základnu, která de facto směřování strany koriguje a za kvalitní práci našich lidí ve veřejných funkcí ručí, a ze které se každé další volby rekrutují noví a noví politici.
Pokud se nám interní procesy a otázky fungování organizace podaří dostat do bezproblémové roviny, tak můžeme ten drahý čas doslova vyzářit v politické činnosti v reálně politice, což jsou:
a) nová témata a řešení pro lidi, jejich prezentace a realizace
b) na vnitrostranické úrovni řešení převážně dynamického formování postojů k novým otázkám měnící se společnosti, osobnostního růst, vzdělávání, strategií, kampaní ale i zábavy.
Skleněný strop ve smyslu hledání nových voličských skupin, jak o něm hovoří média, je dle mého názoru mýtus. Pouze nám chybí kapacity vd opracování a prezentaci témat a programu tak, jak by si to zasloužilo. A rovněž jakýsi fyzický “doklep”, kdy by naši politici kontinuálně mohli představovat program a řešení lidem v přímém setkávání. Děláme dobrou politiku s jasnou vizí pro celou řadu lidí, jenom jsme díky sekvenci voleb postavili už skoro střechu s komínem, ale vodu nosíme do druhého patra v kýblech, což by nás v krátkém horizontu mohlouštvat a také by nám mohli dojít síly nebo nosiči. Za nosiče vody se ostatně považuji i já sám.
V následujících letech vidím zásadní priority, které bych svou činností jako předseda podporoval:
a) rozšíření členské základny a spolupracujících lidí skrze podporu krajů a vnitřní osobnostní růst a vzdělávání stávajících a budoucích politiků včetně přípravy Pirátů pro vládní angažmá po volbách 2021
b) příprava a podpora pro krajské a senátní volby 2020
c) další transformace organizace a profesionalizace výkonů tam, kde je to nutné (zvolený politik musí být profesionál a mít profesionální zázemí, aby mohl politiku realizovat i představovat denně lidem) a podporu grassroots a držení původních pirátských myšlenek jako základny pro veškerou politickou i vnitrostranickou činnost
d) maximální zužitkování role předsedy strany v souvislosti s úspěšným tažením do voleb do PS 2021 a povolebním vyjednávání
Last but not least
e) exekutivní podpora aktivit vedoucí k budování pevné členské základny a projekty, které pomohou řešit operativní (revize předpisů a vyhlášek, funkční IT systémy) a softové aspekty fungování organizace (vnitrostranická kultura, práce s vyhoření, supervize, mediace, získávání kompetencí ve vedoucích rolí, projektové řízení pro konkrétní programové oblasti).
Ke stylu mé práce:
Snažím se být maximálně konsensuální a při prosazování svého názoru nejdu na sílu. I když musím přiznat, že obhajovat znovu něco, co již bylo schválené třeba i členskou základnou, je ubíjející a doplňovat osobně jednotlivci jeho informační deficit, je role velmi nevděčná. Pokud jsem přesvědčen o nějaké věci, naopak se ji nebojím udělat. Zatím se nám to vždy vyplatilo.
Jsem kdykoliv ochoten jít na úroveň mikro-managementu. To, že tato role není pro předsedu úplně žádoucí, je fakt, ale na to kašlu. Dokavaď je to potřeba, vezmu tuto roli, pokud není jiné cesty. Věřím, že nevrhám stín tak, aby realizátorem čehokoliv nemohl být ve finále člověk, co chce a má kompetence věci dotáhnout.
Mám názorové oponenty, ale snažím se, pokud to jde, řešit věci objektivně a podržet i minoritní názor, pokud je ušlapáván. Nevyhýbám se přímé konfrontaci, pokud to oponent zvolí. Pokud ovšem nevidím dobrý úmysl, tak po desáté už ani já nevysvětluji. Nemám rád hysterické reakce ani ve veřejném životě ani uvnitř strany. Nemám rád vracení se k historickým “on mi tenkrát to a to” jako argumentu pro nesouvisející jevy a situace. Snažím se řešit věci s poučením z minula s perspektivou do budoucna.
Naopak se nebojím (a negarantuji, že jsem vždy spravedlivý) vystoupit proti někomu, kdo je tendenční nebo buduje nějaké haluze či svou osobní pasivitu prezentuje jako uzurpování moci nějakým orgánem. Namátkou lidé, kteří hovoří o RP nebo poslancích, zastupitelích ve městech, jako o nějaké „vrchnosti“, což je nejen urážlivé, ale hlavně povětšinou nepravdivé. Za sebe a v podstatě za naprostou většinu kolegů v klubu, RP či RV mohu s čistým svědomím říci, že fungují do a nad úroveň běžných limitů, což občas vysvětluje, že „až tak moc nepíší na forum“ - což je častá výhrada lidí, kteří nechápou povahu práce kritizovaného, ale nedokáží respektovat ani soukromé a rodinné životy každého Piráta (kdy stále většina z nás má civilní zaměstnání a rodinu), nebo dokonce lidí, kteří pro nás “pouze pracují”.
Řešení sporů: Nevolím strany sporu dle výhodnosti, a často, pokud se mi aktivně nepodaří sporu předejít či ho mediovat, snažím se o jeho nejčistší průběh a hledím již do období po.
Je nutné přiznat, a tato zkušenost je nepřenositelná, že vnitrostranická role předsedy vyžaduje daleko sofistikovanější pohled na problémy včetně otázek kontinuity, rizik štěpení strany, koexistenci různých názorových skupin či mediální dopady kroků jednotlivců, pocitů lidí a skupin, ale i klíčových rozhodnutí. Tento vnitřní myšlenkový proces je ovšem nepředatelný širší audienci, ale snad toto mohou potvrdit ti, se kterými různé věci řeším. Vím, že podobně funguje řada našich lidí, jenom to nemusí být vidět.
Spolu s kolegyněmi a kolegy (víc hlav víc ví) se pak snažím na celostátní úrovni prakticky denně definovat roli Pirátů v naší politice a naplňovat ji v jednání i prezentaci s akcentem na má klíčová pirátská témata svobody, digitalizace se zjevným přesahem do sociální roviny. V oblasti mediální stále vidím své jisté deficity, ale pracuji na sobě včetně rétorických cvičení a alespoň dle reakcí okolí, je ta politická „dospělost“ (ono mi taky už bude čtyřicet) prý vidět.
Ve všech zmíněných aspektech své práce vím, že sám bych nebyl nic, proto bych zde v závěru chtěl poděkovat všem, kteří si navzájem i mne pomáhají na libovolné úrovni. Nebudu konkrétní, protože v mém každodenním politickém i civilním životě je těchto lidí mnoho. Děkuji.
A děkuji i vám za zvážení udělení nominace a podporu v následující volbě.
Ivan Bartoš
Subsidiarita je nyní realizována v politické rovině, ale často až způsobem, jako by byla Pirátská strana - federací krajů.
Je třeba, podobně jako jsme již zahájili proces vzniku krajských expertních týmů (KET), přesunout know-how a exekuci v mediální a personální oblasti na úroveň krajů a velkých MS.
Je třeba, aby nositeli pirátské politiky v regionech byla krajská a místní předsednictva a centrálně se soustředit na vzdělávání těchto volených lidí v leadershipu a práce s lidmi (projekty LARP viz PO), komunikaci, mediálních dovednostech, ale i ve znalostech a politice řešení regionálních, národních a mezinárodních otázek.
Je třeba, aby regionální předsednictva byla nositeli informací celorepublikových, neboť tito lidé mají představovat pirátskou politiku v místě členům i veřejnosti. (realizace již navrženého pravidelného setkání celé exekutivy: RP, šéfové odboru, komisí, zástupců PKS, RV, EP, PSP ČR, Senátu, Volebního výboru 4x ročně), neboť není v silách RP informačně podporovat do poslední “přípojky” celou Pirátskou stranu často v individuální rovně a strategie, vývoj a rozhodnutí vyžadují daleko širší zapojení zodpovědných lidí napříč stranou.
PPS Kandidatura na pozici místopředsedy?
S žádostí o nominaci do volby předsedy strany automaticky vyvstává další otázka. Pokud by nominovaný neuspěl, ucházel by se o post místopředsedy? Z mého chápání a stylu mé práce pro Pirátskou stranu je automatická odpověď ano, neboť svou vizi, jak by měla Pirátská strana ubírat dále jak v ideologické rovině, tak v politické i aktivistické mám úplně stejnou jako předseda, tak jako člen.
Zejména z pozice předsedy, která má zásadní zásah dovnitř skrze exekutivu a snad přirozenou autoritu i mimo samotnou Pirátskou stranu směrem k voličům a občanům mohu tuto realizovat a prosazovat nejvíce, v pozici místopředsedy méně a pak to klesá přes vedoucí odborů, RV, PKS... Za sebe tedy vidím svůj největší přínos právě v případě, že mi členové dají důvěru na pozici předsedy, a ano, pokud bych neuspěl, kandidoval bych na pozici místopředsedy, i když si myslím, že by to pro stranu mělo výrazně nižší přínos.
Rád v rámci časových možností zodpovím zde v tomto vlákně vaše otázky.
