ucházím se o vaši nominaci a hlasy do volby Republikového výboru. Jelikož je nás už víc jak tisícovka, a je velká šance, že se neznáme, věnujte prosím čas mému představení a kandidátské řeči.
Je mi 33 let a mám dvě rodiny. Jednu “klasickou”, s jedním dítětem, a druhou rodinou jsou pro mě Piráti. Stal jsem se členem symbolicky 17. listopadu 2017. Nedlouho poté, 24. prosince, jsem se stal místopředsedou MS Olomouc. Asi jsem se osvědčil, protože za půl roku jsem byl zvolen předsedou KS Olomouckého kraje a v další volbě jsem mandát obhájil. Jako krajský předseda, lídr, krizový manažer, a všechno co bylo potřeba, jsem působil rok a půl, až do nynějška.
Považuji za šťastnou náhodu, že jsem se stal členem právě v Olomouckém kraji, protože mám díky tomu čest spolupracovat a učit se od zkušených Pirátů jako jsou Martin Šmída, Vojtěch Pikal, Petr Kapounek, Miloš Zmeškal, Jakub Nepejchal, a další. A zkušenosti předávám dále, a vždy jsem se snažil dávat Pirátům ze sebe to nejlepší.
Předpokládám že všichni znáte evidenci kontaktů a schůzek. To je moje práce, kterou jsem začal dělat ještě než jsem se stal členem, protože jsem chtěl Pirátům pomoci zlepšit vnitrostranické fungování a transparenci.
Vždy mě to táhlo spíše k vnitrostranické politice a rozvoji Pirátské strany. V době mého působení v PMS mělo MS Olomouc i více členů než některé kraje. A stále patří k největším. A Olomoucký kraj je hned po Praze největší KS. Růst MS a KS souvisí s tím, že jsme si nikdy nedělali přehnané obavy ohledně infiltrace strany “agenty”. Ke každému zájemci přistupujeme s otevřenou myslí a otevřeným srdcem. Čas oddělí zrno od plev. Ale nejde jen o OlK. Rozumný růst a rozvoj Pirátské strany je něco, na čem bych chtěl v RV pracovat. Ostatně už rok mi v podatelně RV leží povinné grilování zájemců o členství oblastním fórem. A sám se ten úkol nevyřeší.
Funkce u Pirátů je “za trest”, a znamená zodpovědnost a více práce zadarmo. To je filozofie, se kterou se ztotožňuji. Vnitrostranická demokracie a rovnost členů CF je pro mě zásadní. Funkce nehraje roli. Vždy jsem na to kladl důraz, novinářům a veřejnosti navzdory. Důležitá je práce. Za dobu mého působení v PKS jsme řešili náročné kauzy jako odvolání celé kandidátky v Hranicích. Získal jsem zkušenosti s vyjednáváním jak na komunální úrovni, tak především na krajské, kdy jsme vedli několikaměsíční vyjednávání o potenciálních koalicích do krajských voleb. A ať už se děly veselé či neveselé události, většinou se mi daří věci řešit s nadhledem a odstupem. Jsem analytický přemýšlivý typ, člen Mensy ČR a The Tripple Nine Society. Ale empatie a sociální inteligence mi nechybí.
Kromě toho, že máme v kraji možná největší Pirátské punkery, a v kampaních jedeme bomby jako Pan Kolaja VS Pan Poník, tak se taky řídíme přiměřeně jednacímu řádu CF. A když děláme chyby, házíme si do jednání vidle, a zdravě se cepujeme a trénujeme v předpisech. Máme tu Vojtu Pikala, Honzu Dvořáka, Michaelu Skokanovou a Lucii Spáčilovou. A tak snad ani není možné nemít rád předpisy. Osobně vnímám vnitřní předpisy jako zásadní věc, která nám všem zaručuje transparentní demokratické a rovné zacházení a fungování. Proto mě to taky táhne do RV, abych se mohl přímo podílet na rozvoji Pirátské strany v této oblasti, a pomoci uchovat si a rozvíjet principy, na kterých Piráti před deseti lety vznikli. Už mám s tvorbou předpisů zkušenost, kdy jsem sepsal (s přispěním dalších členů) Pravidla správy klíčů k Picolu a poslanecké kanceláři.
Pracuji ve firmě, která má přes 2700 zaměstnanců. Piráti v mnoha ohledech obohacují můj pracovní život, například tím, že ke kolegům a “podřízeným”, i když jsou zaměstnanci, přistupuji jako k dobrovolníkům. A opačným směrem si k Pirátům přináším zkušenosti a znalosti z fungování velké organizace, kde nadřízení nejsou manažeři, ale lídři. Myslím si, že s růstem a transformací Pirátské strany to budou velmi cenné zkušenosti, které mohu uplatnit v RV.
Pokud mě nominujete a zvolíte do RV, bude to pro mě nová zkušenost a krok tak trochu do neznáma. Práce pro Piráty je pro mě v mnoha ohledech výzva, kdy překračuji svůj vlastní stín. Ale nebojím se dělat chyby a poučit se z nich. A můžu vám slíbit jednu věc. Pokud to nebudu dělat dost dobře, nebo se zásadně změní okolnosti a nebudu to stíhat, mám dostatek sebereflexe na to, abych sám rezignoval.
Na závěr přihazuji pár odkazů na moje vyjádření a názory, které vám pomohou udělat si o mě obrázek:
- proč jsem se dal k Pirátům
- komentář k anketě o roli vedoucích odborů
- komentář k odvolávání Jakuba Michálka
Děkuji za pozornost.