Ahoj, díky za dotazy i za to, že si na ně navzájem odpovídáte, já to jen stručně doplním.
1) Přijde mi nesystémové aby polovina rozpočtu byl převod z přebytku loňska, přijde mi lepší provádět převod jen u položek, kdy nedošlo k vyčerpání peněz, ale toto se plánuje v letošním roce. Ostatní převáděné položky bych spíše navrhoval evidovat jako rezervu s tím, že se použije například na volby do PSP. Každopádně by to zjednodušilo situaci a udělalo strukturu příjmů a výdajů v jednotlívém roce jasnější.
Naopak, to je zcela systémové, protože z povahy věci hospodaření politické strany je cyklické, protože má větší příjem jednou za 4 roky o volbách do PSP, takže si peníze (příjmy) táhneme s sebou. Mluvil jsem o tom ve své prezentaci. Všechny položky rozpočtu se na konci roku rozpustí a rozpočet má výsledek jako celek. Nemáme žádnou tabulku toho, co se "převádí" do dalšího roku jako stát, který si tímto způsobem převádí výdaje za cca 100 mld. Kč, aniž by to vůbec měl někde na jednom místě. Změna rozpočtové metodiky by byla extrémní komplikací pro všechna KS a centrálu bez přidaného efektu. Předložený rozpočet pak musí respektovat schválená rozpočtová pravidla.
2) Dále jsem v rozpočtu nenašel trasnfery k jednotlivým KS, dokonce nikde není uvedena ani celková částka transferů. Myslím, že by bylo vhodné ji uvádět a počítat s ní i jednotlivé scénáře udržitelnosti.
Jde o rozpočet centrály, takže tam příjmy sdružení daná rozpočtovým určením nejsou. Ta by byla až v konsolidovaném rozpočtu, na který bohužel nemáme aplikaci. Pro takový účel by bylo nutné dopracovat aplikaci Piroplácení. RP a RV původně schválily, že se na finanční systém zapíše zakázka, která tuto a další funkcionality měla ve
specifikaci. Tato zakázka byla ovšem na popud členského podnětu Martina Rejmana zrušena, patrně z důvodu, že vadil SaaS a výše nákladů, Martin byl vedoucím TO, vyvíjel aplikaci Piroplácení, o které pak prohlásil, že na ni má autorská práva, a následně dostal mimořádnou odměnu a po vyjednávání se stranou podepsal
předávací protokol. Aplikace byla předána tak, jak stojí a leží, i bez všech potřebných funkcionalit, nicméně výhodou je, že je open source, i když nemá vše potřebné. Tuto funkcionalitu tedy bude nutné dokoupit. Scénáře udržitelnosti si mohou krajská sdružení dělat sama, centrála do jejich financí nezasahuje, pokud to není nutné.
3) Dále by bylo fajn zamyslet se nad možnostmi optimalizace provozních nákladů na PiCe, dává smysl pronájem, nebo by bylo výhodnější nakoupit nemovitost do majetku? Jestli nebyla provedena takováto analýza, nedávalo by smysl ji provést a případně navrhnout dvě varianty k prodiskutování?
4) Stejně jako výše, ale pro krajská sdružení, možná bychom nákupem krajských sídel mohli ušetřit, stejně jako u PiCe. Každopádně vím, že tyto 2 body jsou spíš vizí do budoucna, než na tento rozpočet.
Toto nedovedu odborně posoudit, budu rád za zpětnou vazbu (IMHO záleží na tom, jak se budou vyvíjet ceny nemovitosti). Současné finanční řízení se řídí imperativem, že stranu nezadlužujeme, přičemž bez úvěru bychom nebyli při koupi nemovitosti schopni zajistit chod strany. Jedeme tedy provozně na pronájmy, aby finanční řízení bylo celkem flexibilní (těžko předvídatelná dynamika preferencí a nemovitostního trhu), protože investicí do nemovitosti na hypotéku a následnou krizí a poklesem ceny nemovitosti bychom mohli přijít o značnou část investice, což považuji za zbytečně rizikové. Osobně nevidím potřebu nechávat zpracovávat analýzu na toto téma, dokud mám finance na starosti, protože bezdluhové finanční řízení považuji za dobrou vizitku samo o sobě. U krajů je to zcela nerealistické.
Zisk za hlasy by z velké části mohl jít buď do dlouhodobých investic nebo do příštích voleb.
Finanční řízení strany je aktuálně postaveno na principu bilančního cíle, že během velkého volebního cyklu investujeme maximum prostředků do rozvoje strany a kampaně, aniž bychom se zadlužili. Dlouhodobé investice do nemovitostí nepovažuji za vhodné, jak už jsem vyložil, s náklady na volební kampaň počítáme ve výši 15 milionů korun na úrovni centrály, což je dvakrát více než v minulých letech. Nicméně souhlasím s tím, že tempo navyšování běžných výdajů je varovné a pokud růst nebude sledovat naše očekávání, bude nutné běžné výdaje snižovat.
Rozpočty krajů mohou být samostatné a předpisy určená jejich výše, ale tímto způsobem vlastně vůbec nevíme (alespoň ne jednoduše) jak je celý rozpočet postaven, je přebytkový, ztrátový, vyrovnaný?
Z výše uvedených principů vyplývá, že tato informace je triviální. Rozpočet je vždy přebytkový, ledaže by si centrála půjčovala třeba od krajů (a i zde to může být trochu zavádějící, protože pokud se nepletu, dělalo se to jako příjem z půjčky). Pokud by byl rozpočet bez převodu výsledku, opět by byla informace triviální, rozpočet by byl vždy schodkový s přebytkovým volebním rokem. Nelze zde uplatnit klasické poučky, protože nemáme roční hospodářský cyklus, ale vlastně čtyřletý. Proto jsou podle mě nejlepším vypovídajícím ukazatelem příjmy, výše běžných výdajů očištěné o volby, jak je máte v přehledové tabulce, a výdaje na volby v rozpočtovém výhledu.
Krajská sdružení nemají vlastní právní osobnost, ale mají autonomii a nohou si vzít úvěr v souladu se svým rozpočtem, pokud ho mají schodkový, a to jen do určité výše podle rozpočtových pravidel. Nicméně protože se nekryjí krajské volební cykly a centrální, musí si vzít prakticky půjčku pouze od centrály, protože ta jim nabídne nejlepší podmínky, jinak by to bylo porušení zásady hospodárnosti a finanční odbor (kancelář) by takovou operaci neprovedl, naopak by tam mohl nasadit nucenou finanční správu. Původně to skutečně fungovalo tak, že měla strana transfery v rozpočtu, ale tento systém byl nahrazen současným, aby kraje nemusely čekat na schválení rozpočtu centrálou. V případě nerozumného republikového výboru nebo předsednictva nebo souběhu s jejich volbou tito dokázali zastavit chod celé strany. Tento upravený systém se tedy jednoznačně osvědčil.
K rezervě klubu - podle informace od hospodáře zatím nebyla čerpána, protože to nebylo potřeba.
. Ono nejde o to, jak nebo kdy si kraje nastaví své rozpočty, koneckonců transfer z centrály není jediným zdrojem peněz pro kraj. Jde mi o to, abychom měli jednotné místo kde budou příjmy a výdaje. Jak se teď počítají příjmy? Je to tak, že se poměrně poníží o výši peněz transferovanou krajům? Mě osobně fakt přijde lepší mít souhrn všeho jako celostranický rozpočet i s mandatorními transfery jinam.
