, která se zobrazuje, pokud jste přihlášeni.
Aktivním občanem jsem se stala v roce 2011, kdy jsem se začala blíže zajímat o komunální politiku v Liberci, později hlavně v jediném městském obvodu Liberec 30 Vratislavice nad Nisou. Tu jsem založila občanské sdružení Naše Vratislavice (http://www.nasevratislavice.cz), které zprůhledňovalo poněkud neprůhlednou malou radnici. Zákon o svobodném přístupu k infomacím a audiorekorder na zasedáních zastupitelstva byl můj kamarád. A docela se nám dařilo. Nicméně své vady to mělo, tou největší bylo, že jsem to táhla v podstatě (ne uplně, ale skoro) sama. Před vyhořením mě zachránily mé dvě děti, které mé myšlenky odvedly na čas úplně někam jinam.
Nicméně snažím se přehled o politickém dění uchovat i v období rodičovské. Daří se mi to se střídavými úspěchy.
Má cesta k pirátům.
Když jsem se stala voličem, vyhazovala jsem svůj hlas dlouho zeleným. Jenže ať se na mě zelení nezlobí, jejich politika (podpořená mou podivnou zálibou ve sledování sjezdů politických stran) byla čím dál tím víc založena na cestě "jak vykopat dno". A jednou to prostě přeteklo. Tu zimu jsem před volbami mrzla hodinu na autobusové zastávce a vzpomněla jsem si na jednu Rojovu fotku, na ní jste někde v šeru lepili billboard s heslem "každá doba měla své piráty" a s popiskem ve stylu, že to lepit ještě úplně neumíte, ale že se to naučíte.
Nejen, že to heslo bylo fakt boží, ale i to nadšení z toho bylo cítit. A protože Roje znám dlouho (od 2006?), nemusela jsem pátrat po tom, jestli je nadšení opravdový. Prostě na rozdíl od zelených, co kopali dno, došlo mi, že když "vyhodím" hlas pirátům, bude vás to motivovat (a když nic, udělám aspoň radost jednomu kamarádovi). Od tý doby vás volím furt. Na Pirátech se mi asi nejvíc líbí to, že vidí do dálky. Věci chtějí změnit tím, že je budou dělat dobře. Osobní nálepkování (na libereckém písečku nejčastěji ve stylu odesák, korytářovec atp.) je mi docela cizí. A to hlavně kvůli zkušenostem v malé radnici, kde jsem viděla dobráka změnit se v krysu. A viděla jsem i krysu změnit se v dobráka (za tuhle zkušenost a osobní otřes jsem obvzlášť vděčná). Od tý doby vím, že rozklíčovat lidské motivace je práce pro psychologa, není vůbec tak jednoduchá pro politika nebo aktivistu! Nálepkování prostě nefunguje. A v cestě za cílem je jednodušší (a mnohonásobně jistější) využívat to "budem to dělat dobře", nikoli to "nebudem to dělat, protože to dělá tamten". Prostě být konstruktivní, což ale neznamená vzdát se zásad. Což je právě to, co se mi líbí na pirátech v PS.
S čím bych chtěla pomoci? Chtěla bych se zapojit do tvorby pirátské agendy v Liberci. Chtěla bych do toho víc vidět. Vlastníma očima kontrolovat i to, co jsme zač a přiložit ruku k dílu, aby to v Liberci s nastartovanou flotilou dobře dopadlo. Piráty jsem možná začala volit z mrazu, ze zoufalství a jednoho osudového přátelství
, ale myslím, že jsem do nich dobře dorostla, bráno z toho, co jsem načetla, časem vyslechla a "ověřila" si v projektech ala volební kalkulačka.Co mohu nabídnout:
Snahu pravidelně sledovat program a materiály do zastupitelstva Lbc. Postupnou identifikaci slabých stránek (mluvila jsem třeba o tom prodeji pozemků, to je taková drobnost) a tím snad trochou přispět k tvorbě autentického (!) programu pro KV 2022. Mohu taky nabídnout to, že jsem bývala dobrá v té stošestce, o kterou bych nerada přišla. Tyhle vody mají i nadregionální přesah, kde bych mohla být platná. Obstojně ovládám orientaci v územním plánu (jehož novou podobu v LBC stále nemáme a kdo ví, kdy ho mít budeme) a asi mám dobré šance se v téhle problematice i zlepšit. Jo - a dokážu tu a tam něco napsat. Profesí jsem programátor, nicméně čtyři roky jsem mimo, trendy mi utíkají mílovými kroky. Stopa analytického myšlení ve mně ale ještě bude, pokud by bylo třeba.
Pro pořádek uvádím, že jsem nikdy nebyla členem žádné politické strany ani hnutí. Svého času (2013+-) jsem spolupracovala se Změnou pro Liberec (něco jako externí zdroj informací
v problematice regulace hazardu), nicméně svou neutralitu jsem si hájila a uhájila a členem hnutí (ani sdružení) jsem se nestala. Dneska si jí už hájit nechci. Chtěla bych piráty "využít" jako obranu proti vlastnímu vyhoření. Vím, co je to táhnout něco sama. A vím, že už to tak nechci.Dost pozitivního.
Mojí slabou stránkou je, že jako máma dvou malých dětí s hodně pracovně vytíženým manželem nejsem úplně volná v tom, kdy a kam můžu jít a kolik mám obecně volného času. Tak se spíš vidím jako takový pirátský dělník na pozadí. Možné je, že i když se budu snažit, tak se neuvidíme tak často. Nebo že někdy něco nepůjde tak rychle, jak bych chtěla. Nicméně doufám, že najdeme cestu. Stvrzuji se k tomu, že ji budu hledat.
Tak asi tak.
Děkuji za pozornost a zvážení.
Já věděl, že to jednou musí nastat. Doufám a přimlouvám se, že tvoje přijetí nebude trvat věčnost.
