Napsali o nás

[kainashi]

Právo: Piráti zvažují konec otevřenosti na internetu

Online verze:
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pi ... u-40294935

[Dalibor.Zahora]

Právo. Piráti čekají výhru. Vyhlašují soutěž na ministry ( Karolína Brodníčková)

[Pavel.Sramek]

Opozice kritizovala dotaci 700 tisíc korun pro zahajovací akci na náplavce
@Pavel.Bosak @Pavel.Sramek
https://www.plzen.cz/opozici-se-nelibil ... -naplavce/

Velká slovní přestřelka se strhla na pondělním jednání plzeňského městského zastupitelstva ohledně poskytnutí individuální neinvestiční dotace z rozpočtu statutárního města Plzeň na projekt otevření nové Náplavky u Radbuzy. Dotace představuje částku 705 tisíc korun na zajištění třídenního multižánrového kulturního festivalu. Opozičním zastupitelům z Pirátů a z KSČM se zdála suma na akci nepřiměřeně vysoká. Zastupitelstvo nakonec přidělení dotace odsouhlasilo.

„Připadá mi ta částka příliš vysoká na to, co se tady ve městě děje. Je to spíš o vypíchnutí zásluh někoho, aby se ukázal, co se vybudovalo. Zajímal by mě také podrobnější rozklad všech nákladů,“ uvedl šéf pirátského zastupitelského klubu Pavel Bosák. „My, jako komunisté, to podpořit nemůžeme. Je to moc peněz. Dát za třídenní slavnost 700 tisíc je pro nás strašně moc peněz,“ zdůraznil Václav Štekl, který je pro změnu šéfem zastupitelského klubu KSČM. Zároveň chtěl kolik peněz náplavka město stála. Pirát Pavel Šrámek zase připomněl, že objekt kavárny vypadá jako tramvaj a neprošel architektonickou soutěží.

Technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) uvedl, že náplavka představovala investici za 60 milionů korun, při její stavbě investor dodržel všechny podmínky stanovené Povodím Vltavy a počítá se samozřejmě i s tím, že náplavku může někdy zaplavit velká voda. Tomu také odpovídá její technické provedení a zajištění.

Za celý třídenní program na náplavce zodpovídá produkčně DEPO 2015, jehož šéf Jiří Suchánek zastupitelům vysvětlil, do čeho se investuje dotace 700 tisíc korun. „Chceme přilákat širokou veřejnost na zahajovací tu akci. Není to hřiště jedné skupiny občanů. Je to nový veřejný prostor pro širokou veřejnost. Proto je ten festival multižánrový. Otestují se tam různé formáty, jde o první velký zátěžový test. Jde o to zapojit co nejvíce kulturních hráčů v Plzně, kteří by tam pak mohli pořádat akce mimo rozpočet města. Teď se na otevření podílí 10 kulturních hráčů z Plzně,“ vysvětlil Jiří Suchánek.

Podle slov Suchánka budou náklady na organizaci zahajovacího festivalu kolem 780 tisíc korun, ale 75 tisíc budou činit příjmy z prodeje míst pro stánky. Akce je samozřejmě bez vstupného, protože se koná ve veřejném prostoru. „Polovina částky jde na umělecká vystoupení, polovina na produkci, na technické zajištění, mobilní toalety, ploty a lidský personál. Neděláme to pro zisk. Používáme vlastní věci, například pódium, platíme jen lidi, kteří ho budou stavět,“ dodal Suchánek.

Velký test Náplavky na Radbuze a zároveň její slavnostní otevření se uskuteční o víkendu od 13. do 15. září 2019. Návštěvníky čekají hudební vystoupení, ohnivá show, divadlo, tančírna, buskeři, řemeslný workshop, letní kino a další.

[Pavel.Sramek]

Zastupitelé Plzně diskutovali o zvýšení cen jízdného v MHD
@Pavel.Bosak @Pavel.Sramek
https://www.plzen.cz/zastupitele-plzne- ... eho-v-mhd/

O zdražení jízdného v plzeňské MHD diskutovali zastupitelé na pondělním jednání městského zastupitelstva. Opoziční zastupitelé z řad Pirátů a KSČM argumentovali tím, že v jiných velkých českých městech mají MHD levnější a požadovali větší zvýhodnění pro majitele ročního předplatného.

Po osmi letech upraví město Plzeň od 1. ledna 2020 ceny jízdného v plzeňské MHD. Větší navýšení se dotkne jen jednotlivých jízdenek, základní papírová jízdenka bude místo 18 stát 20 korun. Jen nepatrné jsou změny u předplatitelů, půlroční a roční předplatné zdraží o čtyři koruny, předplatné na kratší období o dvě koruny.

„Například v Liberci lidé platí roční předplatné 3650, zatímco v Plzni to teď bude 4006 korun. V Liberci mají také tramvaje,“ argumentoval například zastupitel Pavel Šrámek s tím, že zdražení jízdného by se mělo řešit také podle toho, kolik Plzeňané vydělávají peněz. Jeho kolega Pavel Bosák (Piráti) podotkl, že zdražení jízdného není nijak dramatické a nikoho by nemělo zruinovat. „To přiznáváme. Ale my se snažíme lidi dostat do MHD. Tím zdražením do rozpočtu získáme jen zlomek peněz. Ale vysíláme tím špatný signál k lidem. Řada lidí pak raději jede do centra levněji autem než MHD,“ řekl Bosák.

„Rok 2020 se zdá být rokem velkých zdražení. To roční předplatné by bylo hezké, kdyby se ho podařilo ještě více zatraktivnit pro občany. Pak by si nemuseli kupovat menší předplatné. Preference předplatného je dobrým krokem. Určitě by stálo za to místě bonifikovat to roční předplatné,“ uvedl další opoziční zastupitel Václav Štekl (KSČM).

„Měsíční a čtvrtletní předplatné je zase levnější v Plzni, než v jiných městech. Těch 4006 Kč na rok je skoro 11 korun denně, když si člověk koupí tuto formu předplatného. Považujeme tu částku za rozumnou. Co by znamenalo snížení tarifu do rozpočtu města? Nechceme dále zatěžovat ten rozpočet. Není pak příležitost realizovat ve městě jiné věci. Zvýšení jsme udělali úplně minimální u těch tarifů, návrh tarifů je vyvážený. Po osmi letech jsme se rozhodli snížit jednotlivé jízdné,“ řekl Michal Vozobule (TOP 09), náměstek primátora pro oblast dopravy.

Podle slov náměstka pro dopravu město na druhou stranu udělalo velký krok, který povede ke snížení administrativy. Cestujícím ve věku 15 až 18 let od ledna 2020 odpadá povinnost dokládat potvrzení o studiu, což bylo mnohdy velmi složité.

„Já osobně autem nejezdím. Jsem každodenním uživatelem MHD, mám samozřejmě roční předplatné. Chceme aby veřejná doprava preferovala ty občany, kteří mají roční předplatné. A o to se snažíme i zlepšováním dopravy a její kvality,“ uvedl primátor Martin Baxa (ODS).

Náměstek Vozobule dále připomněl, že Plzeňský městský dopravní podnik PMDP dělá průzkumy mezi cestujícími v MHD, kde se ptá na to, jak lidé reagují na změny v MHD. Dále se také ptá na to, co by mělo být pro veřejnost motivací, jak používat veřejnou dopravu místo auta. „Cena jízdného je upozaděna, oproti rychlosti a komfortu. Jízdné v tom průzkumu figuruje až na sedmém místě. Cenová politika proto není špatná,“ doplnil Vozobule. Zastupitel Petr Suchý (TOP 09) konstatoval, že aktuální kosmetické zdražení dopravy nemůže škodit žádnému občanovi Plzně.

Předplatné na půl roku bude stát místo 2312 korun 2316 korun, celoroční místo 4002 korun 4006 korun. Dosud si lidé v Plzni mohli koupit v trafice i jinde papírovou jízdenku za 18 korun, od ledna 2020 bude stát 20 korun. Jízdenka s platností 30 minut zakoupená ve voze MHD přes takzvaný Cardman bude místo 16 za 18 korun, v případě platnosti 60 minut se cena zvýší z 20 na 22 korun, celodenní jízdenka podraží z 60 na 66 korun. Cena jízdenky zakoupené u řidiče zůstává i nadále 30 korun.

[Pavel.Sramek]

Náplavku otevře festival. Stojí příliš, bouří se opozice
@Petr.Vileta

Náplavku otevře festival. Stojí příliš, bouří se opozice
Náplavku otevře festival. Stojí příliš, bouří se opozice N1

Plzeňský deník | 04.09.2019 | Rubrika: Region | Strana: 2 | Autor: LENKA PROKŠOVÁ | Vytištěno: 14 750 | Vydavatel: VLTAVA LABE MEDIA, a.s. | Země: Česko
Na třídenní akci, kterou se slavnostně otevře náplavka na Radbuze, město poskytne 700 tisíc korun.
Opozice považuje sumu za příliš vysokou.
Nová odpočinková zóna v centru Plzně, která se začala budovat na jaře loňského roku, je hotová. Slavnostní otevření náplavky na levém břehu Radbuzy mezi Wilsonovým mostem a mostem U Jána se uskuteční o víkendu od 13. do 15. září.
Zastupitelstvo města odsouhlasilo, že na otevření stavby, která se nakonec prodražila a vyšla na zhruba 60 milionů korun, poskytne 700 tisíc.
Pro opozici je částka vysoká. „Tento návrh nemůžeme podpořit, 700 tisíc korun nám přijde opravdu hodně. A já osobně bych také rád věděl, co bude s náplavkou v případě, že v řece stoupne voda,“ ptá se zastupitel Václav Štekl (KSČM).
„Opravdu nechápu, proč se na slavnostní otevření musí vynaložit 700 tisíc. Navrhuji, abychom se v pirátském klubu složili a panu primátorovi darovali každý deset korun na zakoupení pásky a nůžek. To na slavnostní otevření náplavky podle mého názoru úplně stačilo,“ dodává Pirát Petr Vileta.
Podle Jiřího Suchánka, ředitele společnosti Plzeň 2015, která je za třídenní festival na náplavce produkčně zodpovědná, je takováto částka běžná.
„První velká akce na náplavce si vyžádá celkem 780 tisíc korun. Polovina z těchto peněz je určena na umělecká vystoupení, tedy program, a druhá polovina na produkci. Jde o obvyklou částku. Plzeň to rozhodně nedělá pro zisk,“ oponoval Suchánek, s čímž souhlasí i technický náměstek Pavel Šindelář Dodává, že projekt je připraven i na případné zatopení lokality při záplavách.
„Povodně byly důkladně projednány s Povodím Vltavy. Byly dodrženy všechny podmínky, které nám stanovili. V místě jsou celkem tři značky, které určují hladinu řeky,“ uvádí Šindelář. Podle něho je stanoveno i to, jak má postupovat správce náplavky, kterým je zatím Správa veřejného statku města Plzně.
„Příští rok bychom rádi určili jiného správce, na kterého se budou moci pořadatelé se vším obracet,“ dodává Šindelář.
Slavnostní otevření 700 metrů dlouhé náplavky je podle města prvním velkým testem nově upraveného prostoru, který má ukázat, jak si jej lidé oblíbí. Místo nemá být jen „hračkou pro mladé a neklidné“, ale mělo by oslovit co nejširší spektrum návštěvníků, na které čekají hudební vystoupení, divadlo, tančírna, ledshow či letní kino.

Třídenním programem, do kterého je zapojena více než desítka místních kulturních aktérů, chce město hlavně otestovat, co prostor náplavky vydrží. by nický
Region vydání: Západní Čechy

[Dalibor.Zahora]

Průnik do medií pokračuje až na okresní úroveň - první mnou zaznamenaný článek o změně předsedy MS, wow!

Vašíčkovou střídá v čele Pirátů Slovácka Vlasák
27.8.2019
Slovácko – Piráti na Břeclavsku a Hodonínsku mají nového předsedu. Tím je břeclavský městský radní za Mladé a neklidné Petr Vlasák.
https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_regi ... 90826.html

[Dalibor.Zahora]

dnes koupit Právo - rozhovor bohužel nedělal Brodníčková

[Lukas.Dolezal]

Připojme se k žalobě kvůli směrnici EU o copyrightu, vyzývají Babiše Piráti
6. 9. 2019, 10:18 – Praha zpe, Novinky

Česká republika by se měla připojit k polské žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli evropské směrnici o ochraně autorských práv na internetu, zkráceně směrnici o copyrightu. Premiéra Andreje Babiše (ANO) k tomu v dopise vyzvali Piráti. Dopis dostal i ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

Polsko napadlo konkrétně článek 17, který zavádí takzvané automatizované filtry nahrávaného obsahu. Podle Pirátů to bude znamenat, že se bude cenzurovat i zcela legální obsah.

„Polská vláda napadla tento aspekt směrnice u soudního dvora. Ačkoliv česká vláda dosud nekonala, tak nyní má možnost napravit částečně své předchozí chyby tím, že se připojí k polské žalobě,“ uvedl na páteční tiskové konferenci ve Sněmovně pirátský europoslanec Marcel Kolaja.

ČTĚTE TAKÉ:
Internet už nebude jako dřív, bijí na poplach Piráti kvůli směrnici o copyrightu
Piráti se naštvali na ministra kultury Staňka kvůli směrnici o copyrightu

Automatizované filtry znamenají to, že firmy jako například Facebook, Seznam či Google budou mít povinnost zabránit nahrávání děl, které chrání autorský zákon. Společnosti tak budou muset instalovat nahrávací filtry, které budou obsah automaticky vyhodnocovat a mazat.

„Toto opatření povede k cenzuře internetu a k omezení svobody projevu,“ píšou Piráti premiérovi. Proti copyrightové směrnici vznikla také petice, kterou podepsalo přes pět milionů lidí.

Piráti varují také před tím, že směrnice může mít negativní dopad na konkurenceschopnost digitálního trhu a působit jako brzda pro budoucí inovace. „To je další z důvodů, proč by se měla Česká republika k žalobě připojit,“ stojí v dopise. Česká republika se může k Polsku připojit do 23. září.

Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pr ... i-40295596

[Dalibor.Zahora]

Wagenknechtova nová hračka

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht si našel nového koníčka. Šťourá se v Pražské plynárenské a doufá, že se mu podaří vydolovat nějakou špínu. Spíš však rozstřelí pražskou koalici.

Jaroslav Plesl

šéfredaktor MF DNES

Zítra dopoledne proběhne další kolo bitvy o budoucnost městské firmy s názvem Pražská plynárenská. Média jí sice nevěnují takovou pozornost, jakou si z hlediska svého významu zaslouží, ale tentokrát půjde opravdu o hodně. Na valné hromadě holdingu se totiž sejde vedení firmy a členové dozorčí rady s pražskými radními a šéfy klubů politických stran v pražském zastupitelstvu, aby si společně vyjasnili, proč má pirátský člen dozorčí rady Pražské plynárenské Lukáš Wagenknecht takový problém s tím, jak úspěšná městská firma funguje.

Piráti proti všem

Wagenknechta vyslali Piráti do dozorčí rady Pražské plynárenské letos v březnu. Přicházel tam s pověstí odborníka na kontroly všeho druhu, kterou mu v roce 2014 zajistil Andrej Babiš, když z něj udělal svého prvního náměstka na ministerstvu financí.

Wagenknecht se v této roli tak osvědčil, že se po krátké době dostal do střetu se svým objevitelem a po roce a čtvrt z ministerstva financí vyletěl. Od té doby se Wagenknecht s oblibou věnuje Čapímu hnízdu, jeho hvězda dál strmě stoupá a nové angažmá našel u Pirátů. Kandidoval za ně loni do Senátu v Praze 8 a volby vyhrál.

Pro Piráty je skvělým symbolem. Politikem, který se šťourá v číslech všeho druhu a hledá špínu na soupeře. Babiš ho svého času poslal do dozorčí rady ČEZ a od Pirátů teď dostal na starost Pražskou plynárenskou.

Ale tak jako se Wagenknechtovi nikdy pořádně nepovedlo zpochybnit hospodaření ČEZ, nedaří se mu dílko ani nyní u pražských plynařů. Zato se mu daří ekonomicky úspěšnou firmu rozkládat tak, že to ohrožuje existenci samotné pražské koalice, kdy proti sobě přímo stojí Piráti a TOP 09 (formálně Společné síly pro Prahu), jejíž radní Jan Chabr má Pražskou plynárenskou v gesci, ale Wagenknecht se mu ji snaží všemi silami vyrvat z rukou.

Třetí koaliční partner (Praha sobě) v tomto souboji lavíruje a tu se přiklání k Pirátům, tu k TOP 09. Zatím je však spíš na straně radního Chabra, který Pražskou plynárenskou před pirátským nájezdem brání.

Wagenknecht však dělá vše pro to, aby se mu podařilo současného šéfa firmy Pavla Janečka sestřelit. Jak je jeho zvykem, je velmi kreativní.

Piráti například vyčítají vedení firmy, že odmítá předávat dozorčí radě klíčové informace o hospodaření firmy. Problém je však v tom, že když členové dozorčí rady v minulosti takové informace dostali, například na přelomu dubna a května letošního roku, putovaly ihned do jedné z pražských redakcí a posloužily jako nátlakový prostředek na představenstvo firmy.

V tomto konkrétním případě jde o to, že nepřímý dodavatel Pražské plynárenské v roce 2015 správně neodvedl DPH v řetězci obchodů s plynem. Pražská plynárenská přitom řádně spolupracuje s vyšetřovacími orgány a je velmi nepravděpodobné, že by se vědomě účastnila na trestné činnosti.

Zda a kdo přesně informace z Pražské plynárenské vynesl, není v tuto chvíli jasné. Okruh podezřelých je však velmi úzký a časový souběh s jejich uvolněním členům dozorčí rady minimálně velmi podezřelý.

Právě kvůli podobným únikům informací nechce představenstvo firmy, která loni vykázala před zdaněním zisk jedné a čtvrt miliardy korun, poskytovat důvěrné informace dozorčí radě.

A právě to Wagenknecht i pražský primátor Zdeněk Hřib vedení firmy vyčítají a rádi by jeho členy z Pražské plynárenské vymetli.

A co pak, pane primátore?

Radní Chabr však správně trvá na tom, že firma řádně funguje a není důvod její vedení měnit. Existuje navíc oprávněná obava, že když dojde k personálním změnám a Piráti budou věc – jak je jejich zvykem – dále politizovat, dojde k paralýze firmy a ohrozí to nejen její hospodářský výkon.

Boj o Pražskou plynárenskou je tak testem, jak daleko mohou Piráti se svou destruktivní politikou – reprezentovanou v tuto chvíli nejlépe senátorem Lukášem Wagenknechtem – v pražské politice dojít. TOP 09 zatím v této věci prokazuje odolnost a ani hnutí Praha sobě naštěstí nejeví ochotu přidat se k bezhlavému nájezdu na významnou městskou firmu.

Pokud však budou Piráti konflikt dále hrotit, hrozí koalici, že se kvůli Pražské plynárenské rozpadne. Mají-li mít Jiří Pospíšil (TOP 09) a Jan Čižinský (Praha sobě) totiž v politice ještě nějakou budoucnost, nemohou si dovolit držet podíl na podobných personálních „hurá akcích“ s průhledným, o to však méně ospravedlnitelným politickým cílem.

Pražská plynárenská je zkrátka příliš významnou firmou, než aby se stala pouhým trenažérem pro politické puberťáky. Možná by se na ní Piráti něco naučili, ale neexistuje jediný racionální důvod, proč by toto politické školení měli platit všichni Pražané. I ti, kteří by si o Piráty neopřeli ani své kolo, natož aby si od nich nechávali dodávat plyn.

[Dalibor.Zahora]

9 Sep 2019 Lidové noviny RADKA KVAČKOVÁ

Zisk bodů ať si zhodnotí vysoká škola

PRAHA Odložit matematiku nestačí, tvrdí poslanec a místopředseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Lukáš Bartoň (Piráti). Naráží přitom na prohlášení ministra školství Roberta Plagy, který nedávno oznámil, že upouští od záměru zavést ve společné části maturity povinný test z tohoto předmětu. Podle Bartoně je třeba zevrubnější reforma zkoušky, kterou dnes podstupuje skoro sedmdesát procent populačního ročníku. Právě proto podali Piráti vlastní návrh novely školského zákona a chystají i širší debatu. V ní by se mělo mluvit i o zkoušce bez známek a bez propadlíků.

Zkouška z dospělosti podle Pirátů? „Kdo absolvuje všechny čtyři ročníky maturitního oboru a může se vykázat vysvědčeními, bude mít v curriculu střední vzdělání bez maturity, i když maturitu nezvládne. Pro vstup na VŠ ale podmínka úspěšně složené maturity zůstává,“říká Lukáš Bartoň.

LN Vy jste dali návrh na novelu školského zákona?

Původně ne, protože jsme věděli, že se chystá vládní novela. To nebyla první. Už předtím se zahájení povinné maturity z matematiky odsunulo. Jenže došlo k jednomu lapsu. Podle schváleného textu by studenti středních odborných škol nemohli v přechodném roce 2021 volit mezi cizím jazykem a matematikou a museli by ve společné části maturovat jenom z cizího jazyka. To byl jeden z důvodů, proč se začalo pracovat na další vládní novele.

LN Takže vládní návrh šel první.

Ano, my ho projednávali jen v rámci výborů. V souvislosti s tím jsme se však začali tou problematikou zabývat víc. Pak šel vládní návrh do meziresortního připomínkového řízení a my měli pocit, že změna je jen kosmetická a nepostačující. Jediné, co nám vyhovovalo, byl přesun hodnocení písemných prací z českého jazyka zpět na školy. Ale pokud jde o výběr povinného testování ve společné části zkoušky, měli jsme pocit, že je to málo. Že nestačí ostrý start na povinnou matematiku zase jen odsunout o rok.

LN Takže jste se rozhodli pro vlastní návrh?

Ano, vypracovali jsme vlastní novelu, kterou už jsme předložili. Je de facto reakcí na vládní návrh.

LN Co jste přinesli nového?

Náš návrh obsahuje tři části. Jedna je ta, v němž se s vládním návrhem shodujeme, tedy návrat hodnocení písemek z češtiny na školu. To jsme de facto opsali. Navíc jsme ale předložili další část, která se zabývá středním vzděláním zevrubněji. Jmenovitě odchody ze studia. Dosud platí, že student, který úspěšně absolvoval všechny čtyři ročníky maturitního oboru, má z nich vysvědčení, ale neudělal maturitu, odchází ze studia jen se základním vzděláním. To my považujeme za nesmysl. Vycházíme z toho, že v zákoně jsou tři kategorie středního vzdělání: střední vzdělání – to jsou jedno- až dvouleté obory typu zubní instrumentářka –, dále střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitou. A říkáme, že ten, kdo absolvuje všechny čtyři ročníky maturitního oboru a může se vykázat vysvědčeními, bude mít v curriculu střední vzdělání bez maturity, i když maturitu nezvládne. Pro vstup na VŠ ale podmínka úspěšně složené maturity zůstává. LN Čili jde o to, aby po čtyřech letech neskončili jen se základním vzděláním.

Tak. Přitom jsme jen využili všechny tři škatulky, které už existují. Dále jsme navrhli, aby maturantům zůstala možnost výběru povinného předmětu společné části maturity.

LN Což je ale taky totožné se současným postojem ministra.

Víceméně. My si ale myslíme, že současný model maturity má systémové nedostatky, které se dlouhodobě neřeší.

LN Pokud vím, chcete spustit zásadnější debatu. Jaké jsou vaše nápady?

Jsme přesvědčeni, že je potřeba klást si otázku, jakou má maturita vypovídací hodnotu. K čemu má vlastně sloužit? Proč má být společná část maturity kvalifikační zkouškou? Jak ovlivňuje maturitní testování celý proces vzdělávání?

Podle nás negativně, protože vzdělávání se soustřeďuje hlavně na úspěch v závěrečném testu, což pro život nestačí.

LN S kým o tom chcete diskutovat?

Jistě s ministerstvem školství, ale nejen s ním, hlavně by se mělo debatovat napříč politickými stranami, aby se neprosazovalo něco, co následná politická reprezentace zase zruší.

LN Ale máte nějakou ideu.

Ano, a upřímně, už jsme ji diskutovat trochu začali.

LN Ohlas?

Nikde jsme zatím nenarazili na jednoznačné „ne“.

LN Tak sem s tou ideou.

Začnu tím závěrečným testováním. Pokud by nemělo ovlivňovat vzdělávání, tak by to znamenalo netestovat nic nebo naopak skoro všechno. My bychom dávali přednost spíš tomu druhému, ale pozor – aby to nebylo brané jako kvalifikační zkouška.

LN Co to konkrétně znamená?

Že by tam nebyla státem nastavená ta laťka, kterou musí student přeskočit, aby získal maturitu.

LN Známkovalo by se?

Neznámkovalo. Bodovalo. Výsledkem by bylo, že na maturitním vysvědčení by měl absolvent uvedený seznam všech testů a jejich bodové hodnocení.

LN Takže kdyby se ucházel o přijetí na vysokou školu, nebo i do zaměstnání, ti, kdo by rozhodovali, by si mohli říct – aha, v matematice je slabý, ale to u nás moc nebude potřebovat, zato jazyky mu jdou...

Čili širší zkouška, ale bez nebezpečí propadnutí.

LN Něco takového ve světě existuje. Pokud vím, tak například v USA.

My jsme se zajímali, jak to dělají jinde, a ano, v USA něco takového funguje a ani ve Velké Británii není maturita jednorázová akce jako u nás.

LN Ovšem existují tam i externí testy.

Ano, v Británii se dělá už v šestnácti letech zkouška GCE, v osmnácti pak A-level, v USA mají SAT testy studijních předpokladů, s jejichž výsledkem se studenti ucházejí o místa na univerzitách. Ale když neděláte externí SAT, ještě to neznamená, že nemáte střední školu. U Britů jsme se inspirovali v tom, že zkouška nemusí být až na závěr studia, že může být i v jeho průběhu, a že je možno si ji průběžně opravovat.

LN To ale mluvíme o všeobecně vzdělávacích předmětech, které se učí na gymnáziích a taky lyceích. Jak byste si ale maturitu představovali u středních odborných škol?

Tam předpokládáme, že by student dělal kvalifikační zkoušku z profilového předmětu nebo předmětů. Třeba i s tím, že by ji mohl dostat taky na základě nějakého portfolia, tedy třeba projektu vypracovaného dřív. No a společná část, která je i teď stejná pro všechny školy, by byla zase jakýmsi průřezovým testem s body.

LN Takže z odborného profilového předmětu by student mohl propadnout?

Ano, mohl. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů by se vykazoval jenom počtem získaných bodů. Takže by se nestalo, že by třeba dobrý elektrotechnik propadl z češtiny a nemohl se pak živit jako elektrotechnik. Prostě by jen získal ve všeobecně zaměřeném předmětu, v němž je slabý, nízké hodnocení.

LN A kdyby dostal nula bodů?

I výsledek nula je výsledek. Ať to ale není stát, kdo říká, že si nezaslouží jít na technickou VŠ. Ať výsledek jeho testů hodnotí vysoká škola nebo příští zaměstnavatel. Ani já ovšem nepochybuju, že nula bodů z češtiny by trochu nezarazila i někoho, kdo potřebuje elektrotechnika.

LN A co na gymnáziích?

Vzhledem k tomu, že tam jde o všeobecné vzdělání, tak by profilová část byla stejná jako společná. Ale to ponecháváme k diskusi. Je samozřejmé, že na medicíně se budou zajímat, kolik bodů dosáhl uchazeč v biologii nebo chemii, možná i ve fyzice a matematice. A přijmou ty s největším počtem. Změna spočívá v tom, že zatímco teď říkáme – nemá minimální úroveň vědomostí v matematice, nesmí pokračovat ve studiu a odchází do života jen se základním vzděláním, nově by to byla technická vysoká škola, kdo řekne, že nebude brát nikoho, kdo má matematiku dejme tomu pod sedmdesát. Na fakultě zdravotnických studií, kde je obor záchranář, ale možná řeknou, že jim na matematice zas tak nezáleží. Proč by člověk, který pohořel v jednom předmětu, nemohl uspět v jiném směru? Ono nejde jen o studenta, ale i o společnost. Jestliže neuspěje dvacet nebo víc procent maturantů dejme tomu z matematiky, znamená to, že jsme vytvořili umělou bariéru v ekonomice. A bariéry se mají odstraňovat. Proto by bylo dobré vzdělávání co nejvíc otevřít, aby každý měl maximální možnosti rozvoje.

LN Možná se začne říkat, že Piráti jsou proti matematice...

Já jako strojař vím, jak je matematika důležitá. Ale to, že zavedeme povinnou maturitu z matematiky, rozhodně neznamená, že máme kvalitní výuku tohoto předmětu.

LN On je možná problém i v tom, že je ta maturitní matematika poměrně náročná a pokud se dělá nějaké odstupňování, tak vždycky směrem nahoru. Matematika a matematika plus. Není matematika minus.

Fakt je, že dnes maturuje sedmdesát procent populačního ročníku, což je něco jiného, než když to bývalo dvacet procent. Já bych chtěl test, který třeba začne obyčejnou trojčlenkou nebo jednoduchou rovnicí, ale končí někde u derivací, aby bylo možné zjistit, kam až ten člověk dosáhl, ale zároveň aby mu nízké hodnocení nezavřelo všechny cesty v dalším rozvoji.

LN Mimochodem, vy Piráti pořád zdůrazňujete informační technologie, ale je vůbec potřeba je zdůrazňovat? Vždyť s tabletem nebo telefonem si hrají dvouleté děti. Za deset let přitom nedokážou pořádně formulovat ani jednoduchou myšlenku nebo story.

Na tom něco bude, i když k formulování a argumentování jsou přece diskuse na sociálních sítích dobré, ne? Fakt ale je, že nejrychleji se naučíte jednoduše a srozumitelně formulovat v politice. Nic jiného vám nezbyde.