Pozornosti hodné články

[Nikezeus]

Hamáček navrhl na ministra kultury Zaorálka. Prezident Zeman souhlasí
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mini ... domaci_bur

Pan Zaoralek ma asi vice zkusenosti s kulturou nez pan Smarda. Osobne jsem doufal v nekoho nezavisleho primo z praxe, treba pana Izera.

[davkol]

Průmyslové korporace nechávají sledovat environmentální aktivisty. Žaloba hrozila i Neilu Youngovi

Během amerického soudního sporu ohledně škodlivosti prostředku na hubení plevele glyfosátu byly nedávno zveřejněny dokumenty, podle kterých měl jeho výrobce Monsanto k dispozici vlastní zpravodajskou službu určenou k diskreditaci odpůrců jeho produktů. Mezi zájmové osoby patřil i americký zpěvák Neil Young. Komerční agentury shromažďující informace o ekologických aktivistech a aktivistkách ovšem nejsou nic nového a najímají si je i vládní orgány.

…

Z dokumentů zveřejněných v rámci soudního řízení týkajícího se zdravotních rizik herbicidu Roundup vyplývá, že zapálený podporovatel tradičního farmářství Neil Young byl jednou ze zájmových osob zpravodajského analytického střediska, které si firma vybudovala. Mělo jí pomoct odrážet kritiku používání kontroverzní látky glyfosát. Středisko fungovalo podobně jako státní zpravodajská služba – shromažďovalo informace o oponentech Monsanta, vyhodnocovalo je a připravovalo strategie, jak jim čelit. Vypracovalo například analýzu Youngových tweetů nebo rozbor textů z desky. Ten měl firmě pomoct připravit se na možné body kritiky, kterou by zpěvák mohl vyvolat, nebo i na případný soudní spor. Chvíli po vydání desky se na webu Monsanta skutečně objevil blogový příspěvek, který ji komentuje.

Young nebyl jediný, kdo se objevil v hledáčku zpravodajů analytického centra Monsanta. Pod tlakem se ocitla i novinářka mezinárodní agentury Reuters Carey Gillam, která se dlouhodobě zabývá souvislostí mezi přípravky využívajícími glyfosát a rakovinou. Firma měla podle dokumentů „velmi silně tlačit“ na její editory a ve spolupráci s odborníky na marketing a optimalizaci internetového vyhledávání vytvářet strategii znevěrohodňující její práci. „Nedokázala jsem si představit, že by multimiliardová firma skutečně kvůli mně obětovala tolik peněz, energie a pracovního času zaměstnanců,“ řekla Gillam v rozhovoru pro britský deník Guardian. Zástupce koncernu Bayer, pod který Monsanto spadá, nechtěl obsah zveřejněných dokumentů komentovat.

Využívání soukromých zpravodajských služeb nadnárodními firmami není nic neobvyklého ani nového, probíhá už od 80. let. Podle odhadů se celosvětový roční obrat tohoto sektoru dnes pohybuje okolo 20 miliard dolarů. Jednou z největších zpravodajských služeb využívaných průmyslovými korporacemi je britská firma Welund, založená bývalým agentem tajné služby MI6. Mezi její klienty patří například ropné společnosti jako Chevron nebo Royal Dutch Shell. Welund svým zákazníkům nabízí velkou živou databázi informací o aktivitách předních environmentálních aktivistů a aktivistek, kteří podle viceprezidenta pro provoz a bývalého speciálního agenta amerického ministerstva spravedlnosti Travise Morana mají víc zkušeností než firmy, proti kterým protestují. Databáze je založená především na průběžně sbíraných datech ze sociálních sítí a jiných otevřených zdrojů, která firmám umožňují připravovat se na protesty a kampaně nebo na způsoby, jak je různě oslabovat.

Welund ovšem nespolupracuje jen se soukromými společnostmi. Kvůli očekávanému odporu proti kontroverzní stavbě ropovodu mezi Albertou a Britskou Kolumbií s ní smlouvu uzavřela i kanadská vládní Národní energetická rada. Té Welund dodával varování, poskytoval konzultace a týdenní přehledy s informacemi o environmentálním hnutí.

Podle politologa Torontské univerzity Rona Deiberta má masivní sbírání dat soukromými bezpečnostními agenturami významný dopad na práva a zájmy lidí, kteří ani nemusí představovat žádné bezpečnostní riziko. Eveline Lubbers z Univerzity v Bathu jde ve své kritice ještě dále. Případy jako tento podle ní ukazují na rozmazávání hranic mezi soukromým a veřejným ve světě tajných služeb a mohou dokonce ohrožovat demokracii.

Honza Šamánek
22. srpna 2019
Rádio Wave

[Dalibor.Zahora]

Zaorálkův nástup do vlády otevírá nová škatulata. Dosud byl předsedou sněmovního zahraničního výboru a ČSSD nejenže v tomto výboru nemá už jiného zástupce, ale mezi svými 15 poslanci nemá dalšího experta na zahraničí. Nabízela by se tak zajímavá rošáda: ČSSD by si mohla vyměnit s ODS vedení zahraničního a školského výboru, jehož předsedu se po sesazení Václava Klause juniora také nedaří zvolit. Školskému výboru by sice mohla z fleku šéfovat socialistka a exministryně Kateřina Valachová, ale problém je, že ani ODS mezi svými 23 poslanci nemá žádného experta na zahraničí: místopředsedou zahraničního výboru musela udělat strojaře a bývalého správce hotelu Ještěd Petra Beitla. Prostě nejsou lidi – a neplatí to jen v montovnách u pásu.

Sobotní zápisník z Malé Strany, Miroslav Korecký, 24. 8. MFD

[Dalibor.Zahora]

Jaroslav Kmenta - novinář
BABIŠOVA HRA „O ŽIVOT“ POKRAČUJE
https://www.facebook.com/jaroslavkmenta ... &__tn__=-R

Dnešní zatčení exnáměstka rozvědky ÚZSI Zdeňka Blahuta a šetření exministra vnitra Milana Chovance a bývalého ředitele rozvědky Jiřího Šaška zavání velkým skandálem. Takový případ tu už opravdu dlouho nebyl.

Bývalé vedení bezpečnostních složek státu je podle všeho podezřelé z podvodů a machinací. To není žádná legrace.

Informací o věcné podstatě této kauzy je však ještě málo. Takže na konkrétní argumenty policie a státních zástupců a výsledky celého šetření si musíme počkat.

Případ má ale podle mého názoru rozsáhlé politické rozměry. Je totiž možné, že jde o součást tajného plánu premiéra Andreje Babiše, jak získat důkazy o údajném spiknutí proti němu. To podle Babiše vyústilo v trestní případ dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo, za nějž nyní Babišovi a členům jeho rodiny hrozí až desetileté vězení.

Babiš je přesvědčen, že za rozpoutáním afér včetně dalšího navazujícího případu s tajně pořízenými nahrávkami Babiše s redaktorem MF DNES Markem Přibilem – později zveřejněné na twitterovém účtu Skupina Šuman – stály aktivity rozvědky ÚZSI. Babiš si myslí, že tajná služba to všechno dělala na zakázku sobotkovsko-chovancovské části ČSSD.

Je tedy možné, že v případě kauzy ÚZSI půjde navenek o vážné podezření z hospodářských podvodů, ale ve skutečnosti půjde jen o politický případ, z něhož má těžit premiér Andrej Babiš ve své dotační kauze Čapího hnízda.

Na celý případ je tak třeba nahlížet i touto optikou. A možná vám v tom pomůže i text, který jsem napsal v Reportér magazínu už v květnu 2018, kde je o tajném plánu Babiše řeč.

https://reportermagazin.cz/a/wVKqN/tajn ... E6r328PGXw

[davkol]

Je načase uvalit na Brazílii mezinárodní embargo

Plíce naší planety hoří. Jestliže trpí amazonský prales, trpí svět. Amazonie má životní důležitost pro všechny lidi na světě, takže by o jejím osudu neměly rozhodovat predátorské vlády, jako je ta, která dnes ovládá Brazílii.

…

Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru zveřejnil informaci, že letos došlo v Brazílii k 72 843 požárům. Je to ve srovnání s rokem 2018 zvýšení počtu požárů o 80 procent. Za to, že ústav tuto informaci zveřejnil, prezident Bolsonaro vyhodil jeho ředitele z funkce. Bolsonaro také zakázal zveřejňování jakýchkoliv dat týkajících se životního prostředí bez jeho předchozího souhlasu. Bolsonaro drasticky snížil rozpočet úřadu na ochranu životního prostředí, který nyní nemůže vynucovat žádná opatření, protože nemá personál ani dopravní prostředky jak se dostat do postižených oblastí. Vědomí, že je možno nyní v Brazílii zakládat požáry beztrestně, vedlo k tomu, že zemědělci a dřevorubci začali pálit obrovské množství pralesů s tím, že je za to nikdo nepotrestá. Bolsonaro sliboval ve své předvolební prezidentské kampani, že jedinečný deštný prales zprivatizuje a předá jej zemědělství a hornickému sektoru.

…

Bolsonaro neustoupil před kritikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kancléřky Angely Merkelové a kanadského premiéra Justina Trudeaua. Reagoval na ně v televizním projevu vysílaném v pátek večer (je to povinné vysílání, které musejí vysílat všechny rozhlasové a televizní stanice v Brazílii). Vzkázal zahraničním politikům, že Amazonie je vlastnictvím Brazílie a že se mají starat o své vlastní ekologické problémy.

…

Letos v srpnu pozastavily Norsko a Německo své financování boje proti odlesňování Brazílie poté, co se zhrozily, když zjistily, jakým způsobem Bolsonaro tento projekt pozměnil. Tento brazilský armádní kapitán, který se nyní stal prezidentem, dal veřejně najevo, že chce exploatovat veškerá bohatství skrytá v amazonském pralese, tedy ložiska zlata, stříbra, drahých kamenů, nerostného bohatství, ropy, plynu i všeho ostatního, co leží pod pralesem a co by mohlo být použito k obohacení Brazílie.

Bolsonaro má plány zrušit všechny tamější domorodé indiánské rezervace a přinutit domorodé indiány, aby se přizpůsobili městskému životu. Řekl otevřeně mnohokrát, že všichni indiáni by určitě s nadšením vlastnili automobily, televize a mobilní telefony. Většina Brazilců se směje a souhlasí. Současné požáry utvořily "kruh ohně" kolem domorodých území, včetně regionu Kayapó a asi 16 dalších kmenů, které žijí v domorodém parku Xingu. Mnoho lidí je přesvědčeno, že Bolsonaro tak prosazuje genocidu. Přežívá v současnosti už jen 300 kmenů a asi jen 900 000 domorodých indiánů.

Takže Bolsonaro v podstatě ničí Amazonii a její původní obyvatelstvo. Avšak Amazonie by neměla být záležitostí pouze pro Brazílii a pro Brazilce. Amazonie je globálním dědictvím. Patří nám všem. Je životně důležitá - potřebujeme ji pro své přežití. Dovolit nějakému "caudillovi" (typickému latinsko-americkému machistickému populistovi), aby rozhodl o jejím osudu, nedává žádný smysl. Brazílie dokazuje už desítky let, že není schopna amazonský prales uchránit před zničením. Je načase na Brazílii uvalit embargo.

Je věcí našeho přežití, zda světové mocnosti naleznou způsob jak zasáhnout v Brazílii a předat správu amazonského deštného pralesa mezinárodnímu výboru odpovědných zemí. Bolsonaro tvrdí, že Brazílie nemá zdroje na boj proti amazonským požárům, nechť tedy ta země dovolí jiným zemím, aby tento problém vyřešily.

Fabiano Golgo
24. srpna 2019
Britské listy

[Vaclav.Vcelica]

Případ Moneta: Chcete-li ve firmě flotilu elektromobilů, připravte se na jisté potíže
Elektromobilita už dává smysl, stále však má svá „ale“
Jaká to jsou, se dozvíte v odkazovaném článku. Pro někoho, kdo přemýšlí o přechodu na flotilu elektromobilů, k nezaplacení. Níže pár úryvků.
Reálný letní dojezd e-Golfu dle zkušeností z Monety činí 220 km. Výrobce přitom deklaruje 300 km. ...v mrazech na jedno nabití sotva 130 kilometrů.
...problémem je kapacita elektrických přípojek stávajících budov.
Provoz elektromobilu přece jen má svá specifika a je potřeba o nich vědět. Příručka k elektromobilu je ale velmi obsáhlá.... Aby podobně důležité informace měli všichni uživatelé na paměti, aniž by museli pročítat sáhodlouhý manuál, vytvořil pro ně zaměstnavatel vlastní 10stránkový manuál a stránkové shrnutí nejdůležitějších informací.
Máme spočítané, že pokud najezdíme mezi 1500−2000 km měsíčně, tak se nám už během pěti let elektromobil vyplácí.

[davkol]

Plovoucí jaderná elektrárna v odlehlé Arktidě ohrožuje lidi i přírodu

Jaderný reaktor na lodi v nehostinné Arktidě. To není vtip ani science fiction. Tento projekt je nejen nebezpečný sám o sobě, má také přispívat k dalšímu rozmachu fosilního průmyslu.

Jan Haverkamp
28. srpna 2019
Deník Referendum

[Dalibor.Zahora]

níže v textu Mazur a P5

29 Aug 2019Lidové noviny KATEŘINA SURMANOVÁ

Když o rozpočtu rozhoduje „hlas lidu“

PRAHA Na každé radnici či obecním úřadě se občas objeví přípis od rozhořčeného občana, který cítí, že jeho město vydává peníze za nesmysly a to důležité, potřebné nepořizuje. Z toho vede poměrně snadná cesta ven, na niž už naplno najela více než padesátka obcí v republice. Pod hlavičkou ošklivého termínu participativní rozpočet vyčleňují kus výdajů, o jejichž použití si lidé rozhodnou sami.

Participativní rozpočet obecně funguje tak, že radnice vyčlení sumu, o které si lidé sami rozhodnou, a maximální cenu jednoho projektu. Občané vymyslí, co by se jim líbilo, předloží projekty, o nichž obyvatelé města hlasují. Na podobném principu tak vznikl třeba projekt celkem čtyř houpaček pro děti na vozíčku v parku Kolonka, v ulici Aninská a ulici Pražská ve Znojmě, které zpřístupnili před několika dny. Náklady činily zhruba 400 tisíc korun.

V Chomutově s tím začali před třemi lety. „Občané se k naší radosti aktivně zapojují, má to smysl. Učíme se my jako město i lidé. Ti si víc všímají veřejných prostranství v jiných městech, vymýšlejí, jak vylepšit ta u nás,“popsal LN tamní primátor Marek Hrabáč (ANO). V Chomutově si jeho obyvatelé přáli například opravu části psího útulku, odpočívadla podél cyklostezky nebo víc květin v městském parku.

Participativní rozpočet obecně funguje tak, že radnice vyčlení sumu, o níž si lidé sami rozhodnou, a maximální cenu jednoho projektu. Občané vymyslí, co by se jim líbilo, předloží projekty, o nichž obyvatelé města hlasují.

Přerod „věčných stěžovatelů“Sami navrhovatelé dělají osvětu, aby získali podporovatele, podílejí se pak i na realizaci, které se u vítězných akcí ujímá město. To znamená, že úředníci se naučí pracovat s tím, co jim obyvatelé říkají, občané si zase osahají, jaké náležitosti musí mít životaschopný projekt. „Sdružují se také více do komunit, aktivně se ptají,“dodává Hrbáč s tím, že neopominutelným přínosem je i překlopení některých „věčných stěžovatelů“na zdatné navrhovatele.

Ve světě jde o běžný nástroj, který posiluje sounáležitost mezi politickou reprezentací s úřady na jedné straně a občany na straně druhé. Lidé cítí, že nejsou jen občasnými voliči, kteří v mezičase nikoho nezajímají. V Česku se trend rodil pomaličku; v roce 2012 byli jen čtyři pionýři, kteří na tak těsný kontakt s voliči našli odvahu – Nelahozeves, Pržno, Příbor a Třanovice. Od té doby se osmělují další a další; unikátní postavení mezi nimi má Brno, protože jako první dokázalo, že to jde i ve velkém měřítku. Jihomoravská metropole byla prvním statutárním městem s participativním rozpočtem na úrovni celku, nikoli v městských částech.

V Brně byla nejvyšší i celková suma vydělená do vůle občanů – 20 milionů. Běžně se odlupuje částka mezi jedním až zhruba 6 miliony. Protože obce i lidé se většinou teprve učí, jak se sdílenou pravomocí a zodpovědností nakládat, zároveň u menších vsí představuje jeden milion poměrově štědřejší částku než 20 milionů u krajského města. Vyjádřeno podílem vůči celkovému rozpočtu: starostové, kteří se do toho pustili, uvolňují zhruba od setiny procenta po tři.

Na Praze 5 po iniciační dobré zkušenosti vyčleněnou částku ztrojnásobili. Teď jsou na 15 milionech ročně, přičemž na jednu akci mohou jít až tři miliony – další navyšování neplánují, protože tři ročníky ukázaly, že takový obnos prozatím odpovídá objemu zájmu občanů. „Zájem lidí roste, což je nejlépe vidět na počtu zaslaných návrhů. V prvním ročníku jich bylo sedmnáct, ve druhém již sedmasedmdesát. Během hlasování si sami navrhovatelé organizují ‚kampaň‘ a získávají pro své návrhy podporovatele,“sdělila LN Markéta Drešlová, mluvčí starosty Prahy 5 Daniela Mazura (Piráti). Aby tam návrh mohl postoupit do plebiscitu, potřebuje alespoň šest signatářů. Na pětce „z vůle lidu“přibyly třeba nádoby s posypovým materiálem v oblasti Farkáně, kde to v zimě klouže, na Trnkově náměstí pokryly dlažbu obří deskové hry, třeba Člověče, nezlob se, chystá se obnova vinice svaté Kristýny.

Největším úskalím participativního rozpočtu je, aby si v něm pořád dokola neprosazovala svoji investiční vizi úzká skupina obyvatel, protože je aktivnější a soudržnější než ty zbylé. Nebo v horším případě, aby se nestal VIP klubem klientelismu. Na obojí je jediný protijed: čím víc obyvatel se stará, tím je nástroj efektivnější.

„Hodně se na tom ukazuje, jak je život na panelových sídlištích anonymní. Když je nějaký projekt navržený tam, má většinou jen malý počet hlasů. Naopak ve vilové čtvrti, kde se lidé zpravidla hodně znají, se dokážou semknout a jít hlasovat,“shrnul místostarosta Semil Tomáš Sábl (Volba pro Semily). K všelidovému rozhodnutí tu už od roku 2015 nechávají milion, jenž odpovídá asi 3 procentům výdajů. Už takhle vznikl třeba dřevěný altán s udírnou, kde si může kdokoli připravit voňavého pstruha či kus uzeného.

V podkrkonošském městě potřebují ještě odbourat nepoměr mezi počtem přihlašovaných nápadů, jichž jsou desítky, a hlasujícími. „Loni se zúčastnilo 9 procent oprávněných voličů, což je sice dvojnásobný nárůst oproti předchozímu roku, ale stále nijak výrazné,“dodal Sábl. Entuziasmus nejspíš oslabuje to, že hlasovat se v Semilech musí fyzicky na úřadě či pomocí ověřené elektronické identity. Radnice však nechce vypustit rozhodnutí o části veřejných výdajů do anonymní džungle hlasování po internetu.

Úskalí ubíhajícího času

Středočeská Příbram patří naopak k nováčkům, instrument si tam loni osahali poprvé, vydělili na něj milion. Nápor zájmu byl nečekaný, o rok později trochu ochladl. „Pokles přičítáme především skutečnosti, že dosud nebyly dokončené dva ze tří loňských návrhů,“uvedl starosta Jan Konvalinka (ANO). To je druhá velká nástraha – občané si vždycky neuvědomují, že jejich nápad nejde udělat přes noc, vyžaduje třeba změnu územního plánu, vypsání tendru, či dokonce odkup pozemků od jiných majitelů. Příbramští jsou mimochodem dle výsledků hlasování kolařský mininárod: dva ze tří projektů se týkají cyklistické infrastruktury.

Participativní rozpočtování se narodilo v roce 1989 v brazilském městě Porto Alegre jako součást sociálně ozdravných reforem. Světová banka k tomu zpracovala případovou studii, v níž upozornila, že podobné projekty mohou pokulhávat ze dvou důvodů: nezapojí se dost lidí z nejméně majetných vrstev a nezapojí se dost mladých. Obojí je nutné odbourat, aby instrument plnil to, proč byl vymyšlený, tedy posiloval příchylnost a sounáležitost k demokratickému zřízení.

Ve středočeské vsi Husinec-Řež, kde se do akce letos pustili prvně se sto tisíci korunami, to zkusili vyřešit tím, že umožnili hlasování už šestnáctiletým obyvatelům. „Chtěli jsme i mladé lidi zapojit do záležitostí obce, dát jim reálnější možnost něco ovlivnit,“řekla starostka Veronika Kristová (Společně pro Husinec a Řež). Z prvního ročníku vzešla poptávka po stromové aleji s lavičkami na frekventované ulici. Počítá se s tím, že výsadba samotná bude také komunitní akcí, kde stromky vloží do hlíny místní rodiny a stanou se jejich patrony.

[Dalibor.Zahora]

Malá domů pro Prahu sobě ve Šlechtově restauraci? Čižinský to schytává ze všech stran
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ma ... n-40294857

[Lukas.Dolezal]

Estonci žijí v digitální republice. Česko se postupně k e-governmentu propracovává



Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty a má s ní přístup k většině veřejných služeb. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.

Celý článek: https://euractiv.cz/section/digitalni-a ... pracovava/