Existují rozdíly v interpretaci dějin z pohledu Čechů a Slováků, ale ten výsledek (a vztahy) po společném 75-letém soužití je celkem dobrý. V případě Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Poláků (a Tatarů) to vzájemné soužití mělo daleko bouřlivější a krvavější průběh (násilí ze všech stran), ale prozatímní výsledek nakonec není špatný...
Z knihy Dějiny Ukrajiny:
Ruský pohled na dějiny Ukrajiny:
Ukrajinský pohled:Na území Ukrajiny vznikl první společný stát Rusů, Ukrajinců a Bělorusů – Kyjevská Rus. Ten zanikl v důsledku nájezdu Tatarů, čímž došlo k vyhubení a útěku části tamního slovanského obyvatelstva. Na jejich místě se usídlili "volní lidé“ utíkající před zvůlí „polských pánů“ a katolického polského státu, kteří se stali základem sociálně-vojenské skupiny kozáků. Nikdy ale nezapomněli na svůj „ruský“ původ a toužili po opětovném spojení s Ruskem – zároveň se ruský stát, jakmile se upevnil, logicky snažil získat Ukrajinu zpět. Proto se ukrajinští kozáci v roce 1654 (Bohdan Chmelnickyj) na shromáždění v Perejeslavi vyslovili pro spojení s Ruskem. Ruská armáda pak skutečně přišla, aby svým pravoslavným bratřím pomohla v boji proti utiskovatelům – katolickým Polákům. Tak začal přirozený a logický proces opětovného sjednocování Ukrajiny s Ruskem, dokončený v podstatě po prvním dělení Polska v roce 1772 a definitivně završený v roce 1939. Tehdy, po vzniku WWII, zajistil SSSR na základě tajného protokolu k sovětsko-německému paktu o neútočení sjednocení Bělorusů a Ukrajinců žijícícch pod polskou nadvládou se státním celkem obou těchto národů – sovětským Běloruskem a sovětskou Ukrajinou. V roce 1991 Rusko uznalo samostatnost, ale ani potom se Ukrajina a Bělorusko nestala pro Rusy skutečnou cizinou, ale jen blízkým zahraničím.....
Polský pohled:Kyjevská Rus je považována za kolébku ukrajinského, nikoliv ruského národa a za jakýsi první ukrajinský stát, zatímco počátky ruského státu jsou hledány ve vladimirsko-suzdalském a posléze moskevském velkoknížectví (Moskevské Rusi), vzniklém až později. V ukrajinském pohledu je vedena přímá linie od Kyjevské Rusi přes raně novověký útvar ukrajinských kozáků k ukrajinskému národnímu obrození a pokusům o vytvoření vlastního státu v letech 1918-1920 a k jeho skutečnému vzniku roku 1991.
Běloruský pohled - neznám (Andrej?)Poláci vnímali dějiny Ukrajiny jako regionální dějiny části polsko-litevského státu. V Sienkiewiczových románech (povstání Chmelnického) je Ukrajina divokým prostorem, kam Poláci přinášejí kulturu, pořádek a pokrok. V meziválečném období se Poláci snažili získat co největší část Ukrajiny jako své historické území. Po WWII se Poláci veškerých nároků na ukrajinské a běloruské území vzdali (dostali od spojenců náhradou kus Německa).