Roundup - glyfosát není karcinogen | Rok 2017

[Josef.Kadlecek]

Ale furt mi to nedá - znamená to, že se glyfosát používá pro dva důvody:
a) aby současně dozrála semínka - rostlina začíná hynout a dá poslední síly do semen. Ano, hypoteticky ty pak nejsou napadená plísněmi.
b) aby se zničil plevel; tím spíš u RoundUp Ready plodin.
c) ke zničení úrody pana Rady - přidáno.

Ale ten plevel se chová naprosto stejně, jako plodina. Tedy vydá všechnu sílu do semen. A další a další generace plevele bude víc a víc odolná proti tomu sajrajtu.
Nebo jsem mimo?
Sám jsem si to vyzkoušel (asi jako Petr Vileta), ale plevel jsem nikdy neodstranil. A že tu žiju už bezmála 40let.
V moči glyfosát populace už má. Asi abychom líp dozrávali.
Ruku na srdce - jsme přemnožení a líní (a přežraní a furt je nám to málo). To je celé. Ale Země má svůj mozek...

[Adam.Vesely]

Ale ten plevel se chová naprosto stejně, jako plodina. Tedy vydá všechnu sílu do semen. A další a další generace plevele bude víc a víc odolná proti tomu sajrajtu.
Nebo jsem mimo?

Nejsi mimo, je tomu skutečně tak: https://doi.org/10.1038/nbt0610-537 Ale nejde jenom o Roundup ale i o další pesticidy (ale i dezinfekce a anitibiotika...) Etiketa na pesticidech vždy uvádí, jak přípravek aplikovat, aby nedocházelo ke vzniku rezistentních škůdců. Jestli to však lidi dodržují a zda ty postupy stačí k tomu, aby k problému nedocházelo je otázka... Tipnul bych si, že spíš ne.

Vznik rezistence je problém, kterému budeme muset nějakým způsobem čelit. A to nejenom rezistence škůdců na pesticidy, ale i patogenních bakterií na dezinfekce a antibiotika

[Michal.Lupecka]

Pokud někdo zastává ekologické hodnoty, tak to neznamená, že nemá respekt k vědě (do které patří pochopitelně i přírodovědci apod.). Ale pokud se stává věda často nástrojem lobbingu a korupce, tak je třeba být obecně obzvlášť obezřetný. Na toto téma vědecký konsensus asi není a nikdy nebude. Tedy do okamžiku prokázání škodlivosti.

Tohle je typické téma na které vědecký konsensus je, to že se najde někdo kdo tvrdí opak … to je všude, to nebrání vytvoření shody.

[Jaromir.Horky]

V Přerově chceme do roku 2021 omezit spotřebu glyfosátu na 0. Do smluv se zemědělci, jež hospodaří na městských polích dát ustanovení, které bude používání glyfosátu zakazovat.
https://olomoucky.pirati.cz/tiskove-zpr ... cinky.html

[Adam.Vesely]

Budete zakazovat používání pouze Glyfosátu, nebo totálních herbicidů jako takových?

[Jan.Hrubes]

(...) Je velmi naivní věřit, že nasazení chemie v životním prostředí se obejde bez konsekvencí. Z logiky věci to není možné. Proto vymírá hmyz, snižuje se biodiverzita atd.

A OPRAVDU potřebujeme alternativy? Musíme pěstovat řeku pro energetiku atd.? Ekologické zemědělství přece na trhu úspěšně funguje, proč by tedy nemělo být úspěšně životaschopné? Rozdíl v cenách je v nižších desítkách procent. A je potřeba si uvědomit, že většinu ceny běžných výrobků tvoří nikoliv primární surovina, ale výrobní náklady, obchodní marže, daň atd. Reálný vyšší rozdíl v cenách je tak dán spíše obchodní politikou a vyššími maržemi u diferencovaného produktu.

Co by ale mělo u Pirátů rezonovat zejména, že využívání chemie v zemědělství je spojeno se zásadní externalitou v podobě poškozování životního prostředí, které producent nenese v nákladech, ale dotuje to společnost. To by mělo iritovat každého, i toho, kdo není ekologicky smýšlející.

Děkuji za obavu v nasazování chemie při obdělávání půdy. Pokud se bojíte nasadit při zemědělství chemii, zkuste matematiku nebo fyziku, třeba to bude lepší. </irony>
Vážně, je velmi obtížné rozlišit, které látky už škodí a které ne. Budeme za chvíli zakazovat i minerální hnojiva typu síran amonný? To je přece taky chemie.

Ekologické zemědělství v důsledku může naši zemi poškodit víc než to konvenční. Položme si otázku co je lepší pro přírodu:
a) když bude na kilometr čtvereční půdy 20 % intenzivně obděláváno (s použitím všech prostředků konvenčního zemědělství), 20 % zastavěno a zbytek budou louky a lesy
nebo b) když bude obdělávané půdy dvojnásobek, protože ekologické zemědělství ze své podstaty nemá tak velké výnosy jako konvenční?

Pole je typická monokultura, která výrazně škodí biodiverzitě. Pokud říkáme, že chceme vyšší podíl ekologického zemědělství, musíme taky říct, že to bude znamenat vyšší rozlohu polí, protože ono to jídlo někde musí vyrůst.
Argumenty Švédskem neberu, má na stejný počet obyvatel násobně větší rozlohu a může si extenzivní způsob zemědělství dovolit.

[Adam.Vesely]

Tak zrovna extenzivní zemědělská krajina má velmi vysokou biodiverzitu. Často vyšší, než klimax. Z hlediska biodiverzity by extenzifikace zemědělství rozhodně pomohla. Mimochodem právě opouštění zemědělské půdy je jeden z významných důvodů snižování biodiverzity. Zemědělství se koncentruje, louky, pastviny a méně úrodná půda se opouští a zanechává spontánní sukcesi, která vede k vytlačení druhů, které potřebují k životu disturbance.

ČR by teoreticky mohla být potravinově soběstačná asi i v případě extenzivního zemědělství. Fungovalo to tu tak za císaře a i za první republiky. Dnes je problém IMHO postavený spíš tak, že za tu cenu by si ty potraviny byl ochotný kupovat málokdo... Je potřeba si uvědomit, že současný evropský blahobyt je z velké části daný tím, že k uživení populace už není potřeba aby 50 procent obyvatelstva okopávalo motykou brambory a ručně sbíralo housenky.

[Antonino.Milicia]

(...) Je velmi naivní věřit, že nasazení chemie v životním prostředí se obejde bez konsekvencí. Z logiky věci to není možné. Proto vymírá hmyz, snižuje se biodiverzita atd.

A OPRAVDU potřebujeme alternativy? Musíme pěstovat řeku pro energetiku atd.? Ekologické zemědělství přece na trhu úspěšně funguje, proč by tedy nemělo být úspěšně životaschopné? Rozdíl v cenách je v nižších desítkách procent. A je potřeba si uvědomit, že většinu ceny běžných výrobků tvoří nikoliv primární surovina, ale výrobní náklady, obchodní marže, daň atd. Reálný vyšší rozdíl v cenách je tak dán spíše obchodní politikou a vyššími maržemi u diferencovaného produktu.

Co by ale mělo u Pirátů rezonovat zejména, že využívání chemie v zemědělství je spojeno se zásadní externalitou v podobě poškozování životního prostředí, které producent nenese v nákladech, ale dotuje to společnost. To by mělo iritovat každého, i toho, kdo není ekologicky smýšlející.

Děkuji za obavu v nasazování chemie při obdělávání půdy. Pokud se bojíte nasadit při zemědělství chemii, zkuste matematiku nebo fyziku, třeba to bude lepší. </irony>
Vážně, je velmi obtížné rozlišit, které látky už škodí a které ne. Budeme za chvíli zakazovat i minerální hnojiva typu síran amonný? To je přece taky chemie.

(IMHO je to blbá ironie, které pro některé jedince nemá daleko k "argumentu")
To je zase ta relativizace. Ano, je to obtížné. Ale dopady jsou prokázané. Ty změny v přírodě jsou hmatatelné a gradují. Minerální hnojiva každopádně nejsou součástí uzavřeného systému.

Ekologické zemědělství v důsledku může naši zemi poškodit víc než to konvenční. Položme si otázku co je lepší pro přírodu:
a) když bude na kilometr čtvereční půdy 20 % intenzivně obděláváno (s použitím všech prostředků konvenčního zemědělství), 20 % zastavěno a zbytek budou louky a lesy
nebo b) když bude obdělávané půdy dvojnásobek, protože ekologické zemědělství ze své podstaty nemá tak velké výnosy jako konvenční?
Pole je typická monokultura, která výrazně škodí biodiverzitě. Pokud říkáme, že chceme vyšší podíl ekologického zemědělství, musíme taky říct, že to bude znamenat vyšší rozlohu polí, protože ono to jídlo někde musí vyrůst.
Argumenty Švédskem neberu, má na stejný počet obyvatel násobně větší rozlohu a může si extenzivní způsob zemědělství dovolit.

Řekl bych, že je to trošku umělé dilema. Každá lidská činnost by měla být zejména udržitelná. Je to takový ekonomicko-ekologický imperativ, který ale nikdo neposlouchá.
A úplně jste pominul, že většina půdy se (zbytečně) využívá pro energetické plodiny a produkci krmiva, ale to je už jiné téma...

[Antonino.Milicia]

Tak zrovna extenzivní zemědělská krajina má velmi vysokou biodiverzitu. Často vyšší, než klimax. Z hlediska biodiverzity by extenzifikace zemědělství rozhodně pomohla. Mimochodem právě opouštění zemědělské půdy je jeden z významných důvodů snižování biodiverzity. Zemědělství se koncentruje, louky, pastviny a méně úrodná půda se opouští a zanechává spontánní sukcesi, která vede k vytlačení druhů, které potřebují k životu disturbance.

ČR by teoreticky mohla být potravinově soběstačná asi i v případě extenzivního zemědělství. Fungovalo to tu tak za císaře a i za první republiky. Dnes je problém IMHO postavený spíš tak, že za tu cenu by si ty potraviny byl ochotný kupovat málokdo... Je potřeba si uvědomit, že současný evropský blahobyt je z velké části daný tím, že k uživení populace už není potřeba aby 50 procent obyvatelstva okopávalo motykou brambory a ručně sbíralo housenky.

Předně jsem rád za věcné a obohacující příspěvky.

Souhlasím, ale zopakuji, že v té ekonomické rovnici chybí položka externalit (škody na životním prostředí, jak v čase přítomném, tak i ty kumulované).
A jak jsem vysvětloval výše, u mnoha potravin je náklad na vstupní surovinu menšinovou složkou kalkulace ceny. Můj povrchní odhad je max. 20% rozdíl konečných cen.
Pokud bych si zahrál na vizionáře, tak zrovna v zemědělství vidím velký potenciál aplikace moderních technologií, vč. nanotechnologií, AI atd.

[Adam.Vesely]

Teď zrovna pročítám Průvodce integrovanou ochranou rostlin, kterého publikoval ÚKZUZ: http://eagri.cz/public/web/file/562181/Pruvodce_IOR.pdf

Pěkné shrnutí toho, jak by mělo moderní zemědělství vypadat