Tak jsem si proletěl onu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853, a mohu říci, že tak, jak je, bych byl pro ni zcela určitě nehlasoval. Hned na začátku preambule se směrnice odvolává na „nedávné teroristické činy“, což je typické pro omezování svobod při nedostatku racionálních argumentů. Takové žvásty v preambuli jsem zatím asi v žádném jiném předpise EU ještě neviděl. Dost to celé působí dojmem „musíme něco udělat a tohle je něco – tudíž to musíme udělat“.Honza.Hora píše: ↑23 pro 2018, 12:06 Já samozřejmě položím stejný dotaz, který kladu všem - co soudíš o "protizbraňové" směrnici?
K samotnému obsahu směrnice – nechci tvrdit, že používání zbraní nezákonně přeměněných na automatické k násilné trestné činnosti není problém. Taky mi nevadí přiměřená evidenční povinnost. Nicméně předmětná direktiva podle mého názoru vytváří nepřiměřená omezení a byrokratický moloch, ale přitom toho moc neřeší. Je zjevné, že směrnice zasáhne zejména ty, kteří mají zbraně v držení zcela legálně dle dosavadních pravidel a nyní jim mají být zabaveny. Přitom jen ve Finsku jsou podle odhadů policie v rukách civilistů desítky tisíc nelegálních automatických zbraní, o dalších součástech nemluvě (a mnohé z nich se vesele pašují zejména do Ruska, což je problém hlavně v Rusku, avšak tato směrnice na to bude mít pramalý vliv). Už vidím, jak se dotyční pohrnou je v důsledku směrnice vracet...
Co se terrorismu týče – kdo má patřičné odhodlání a špetku vynalézavosti, může usmrtit vyšší desítky až stovky lidí bez použití střelné zbraně kupříkladu šikovnou sabotáží. Kdo má patřičné odhodlání a neoplývá vynalézavostí, zvládne usmrtit jednotky až nižší desítky lidí třeba automobilem. Odhodlanému jednotlivci lze jen velmi těžko v něčem takovém zabránit. Správnou cestou ve fungující liberálně demokratické společnosti je nastavit systém tak, aby lidi neměli motivaci se k takovým věcem uchylovat. Včas řešit sociálně-ekonomické, kulturní, zdravotní či jiné problémy, které k tomu vedou. To, že v Belgii či ve Francii špatně fungující sociální politika vytváří frustrované jedince páchající takovéto činy, se nemá řešit celoevropskými zákazy, nýbrž zaměřením se na původní příčiny, které vytvářejí jedince schopné páchat něco takového (a jsem si naprosto jist, že řešením těchto systémových příčin lze účinně dosáhnout mnohem většího přínosu než jen omezení kriminality). To je přístup, kterým bychom se podle mého názoru jako Piráti měli řídit a který bychom měli prosazovat.