Vážené Pirátky a Piráti!
Rád bych Vás tímto požádal o nominaci do primárek do Evropského parlamentu.
Jmenuji se
Ladislav Garassy, nebo Laci, jak mi říkají kamarádi. Původem Maďar, občanstvím Slovák, bydlištěm a politickou angažovaností Čech. Jsem politický geograf a expert na etnické konflikty, propagátor silné a samostatné Evropy, manažer v nadnárodní firmě, lektor a bloger. Více detailů o mém profesním životě najdete zde:
https://wiki.pirati.cz/lide/ladislav_garassy.
Proč chci kandidovat za Piráty
- Moje zapojení do veřejného života po roce 1989 bylo také motivováno touhou vyhnout se z objetí totalitního Velkého bratra. Ten byl vyhnán, ale někteří lidé začali kvůli svému kšeftu vytvářet nového, elektronického. Piráti jsou pro mě jediným hnutím, které je v boji proti Velkému bratrovi důvěryhodné a se kterým mohu v tomto boji pokračovat. Mám na mysli shromažďování citlivých údajů, které mohou ovlivnit naše šance na získání zaměstnání, placení férového pojistného nebo svobodnou politickou aktivitu - údajů o zdravotním stavu, návycích na internetu nebo při sledování televize, stravovacích návycích, sociálních kontaktech ve veřejných prostranstvích a po telefonu.
- Především jsem ale zastáncem silné a sebevědomé Evropské unie, která ochrání naše malé státy před konkurenty a nepřáteli zvenčí. Pirátskou stranu považuji za jedinou významnou proevropskou politickou stranu v současném Česku.
Co nabízím
Ideje. Politiku považuji především za soutěž idejí. Chci prosazovat, aby rozpočet Evropské unie podporoval především naši budoucnost, abychom byli schopni postavit se našim konkurentům v dnešním multipolárním světě dravé konkurence. A abychom si jako občané Evropské unie byli skutečně rovni. Chci se postavit silám, které chtějí Evropskou unii rozložit, ale také zabránit její nadměrné centralizaci.
Zkušenost. Do Evropského parlamentu chci být zvolen proto, abych v něm mohl propojovat zájmy všech zemí středoevropského prostoru, tedy hlavně Česka, Slovenska a Maďarska, které ve své osobě díky původu, profesi, životním a politickým zkušenostem spojuji jako málokdo. Tímto propojením bych chtěl posílit vliv Česka i ostatních středoevropských zemí v Evropské unii a získat politickou váhu pro prosazování evropského programu České pirátské strany.
Odbornost. Celý svůj politický život žiji zahraniční politikou: od mého působení v zahraničních volebních misích, přes mé přednáškové a blogerské aktivity, působení coby koordinátora zahraniční politiky ve dvou organizacích, až po bývalé členství ve Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, reprezentaci českých federalistů na evropské úrovni nebo přispěvatelství na prestižním blogu americké Foreign Policy Association, jež je jedním z hlavních opinion makerů v zahraniční politice a ve které působí přední myslitelé jako Joseph Stiglitz, Fareed Zakaria nebo Francis Fukuyama. Tyto své zkušenosti bych rád uplatnil jako poslanec Evropského parlamentu ve Výboru pro zahraniční věci a v Podvýboru pro bezpečnost a obranu nebo v Podvýboru pro lidská práva.
Program. Za nejdůležitější považuji následující věci:
- Eurofondy pro naši budoucnost
- Jako Evropané jsme si rovni
- Evropská obrana
- Jednotný trh v telekomunikacích
- Ne superstát, ale silná a jednotná Unie
- Posílení důvěryhodnosti EU
Eurofondy pro naši budoucnost
Eurofondy přinesly určitě mnoho dobrého. Naše zkušenost poslední půldruhé dekády ale ukázala, že strukturální a kohezní fondy EU jsou také kanálem, který převádí peníze nizozemských, švédských nebo německých daňových poplatníků do kapes vyvolených, lépe připravených. Fondy často rozdělují netransparentní agentury a na projektech se zbytečně přiživují specializované poradenské firmy. Tyto dotace pokřivují hospodářskou soutěž v mnoha oblastech podnikání a často zabíjejí lokální iniciativu. Je hanbou, že dnes si starosta obce nebo ředitel základní školy těžko dokáže představit opravu střechy bez eurofondů.
Peníze z evropského rozpočtu bychom neměli takto projídat v eurofondech. Měly by jít více do strategicky důležitých oblastí, které zlepší naši budoucnost a vyhlídky vůči našim konkurentům ve světě. Především do vědy, výzkumu a vysokého školství, infrastruktury, mobility mladých a do naší obrany.
- Věda, výzkum a vysoké školy. Špičkové univerzity a vědecká pracoviště by se měly ucházet před nestrannými hodnotícími komisemi o licenci Evropské univerzity nebo Evropského vědeckého pracoviště. Ty by se mohly ucházet o část peněz z rozpočtu EU a mohly by na nich studovat nebo pracovat talenty ze kteréhokoli členského státu EU za stejných podmínek. Univerzity a vědecká pracoviště na světové úrovni by tak přitáhly nejlepší mozky z celého světa a zvýšily naši konkurenceschopnost ve světě.
- Infrastruktura. EU by měla přímo ze svých prostředků rozvíjet integrovanou síť vysokorychlostní osobní železniční dopravy a nahrazení dálkové kamionové dopravy kontejnerovou železniční dopravou. Formou půjček by měl evropský rozpočet podpořit naši energetickou bezpečnost, zejména integrované sítě energovodů a produktovodů.
- Erasmus nejen pro elity. V mnoha členských státech EU, kde dnes vítězí protievropské síly, pokládá Evropskou unii mnoho voličů za elitní záležitost. Aby nejen vysokoškoláci, ale i běžní občané měli možnost získat zkušenosti ze zahraničí, aby ze svých sousedů nepociťovali zášť ale naučili se s nimi žít, by se měl Erasmus rozšířit na studenty středních a učňovských škol.
- Evropská obrana. Evropský rozpočet by měl výrazně podporovat ty ozbrojené složky členských států (včetně tajných služeb a kybernetické bezpečnosti), které jsou integrovány do jednotného systému evropské obrany. Podpora vojenského výzkumu přispěje v budoucnu svými vynálezy i naší konkurenceschopnosti v mnoha civilních odvětvích.
Jako Evropané jsme si rovni
Odstranění diskriminace finančními institucemi. Chci, aby lidé žijící, pracující nebo studující několik měsíců nebo let v jednom členském státě, pak zase v jiném, nebyli diskriminováni bankami a pojišťovnami v možnosti zřídit si bankovní účet, převést si hypotéku, stavební spoření, životní pojištění nebo důchodové spoření.
Odstranění diskriminace mobilními operátory. Chci, aby si občan Evropské unie mohl koupit SIM kartu v některém členském státě EU a používat ji svobodně ve kterémkoli státě bez toho, aby byl operátory popotahován za "zneužití".
Odstranění diskriminace na železnici. Chci, aby si železnice uvnitř EU již neúčtovaly nesmyslné příplatky za přeshraniční přepravu a cena jízdenky byla srovnatelná s jízdenkou ve vnitrostátní přepravě.
Odstranění diskriminace ve zdravotnictví. Chci, aby nás lékaři přestali diskriminovat za to, že máme zdravotní pojištění v jiném členském státě EU, a abychom dostali standardní, a ne jenom "nezbytnou" zdravotní péči. Abychom si již v rámci EU nemuseli platit komerční cestovní připojištění.
Evropská obrana
Po světové hospodářské krizi v letech 2009-10 se mocenské poměry ve světě definitivně změnily v náš neprospěch. Světový řád vzniklý po druhé světové válce a založený na multilateralismu OSN a mezinárodním právu je postupně nahrazováno multipolárním světovým řádem, kdy se každá mocnost snaží ukousnout z koláče tolik, kolik je jí umožněno. Je patrná snaha Ruska a Číny rozložit EU coby svého konkurenta.
Proč potřebujeme evropskou obranu? Protože ve vznikajícím novém mezinárodním řádu nelze prosadit naše ideje a hodnoty, jako jsou lidská důstojnost, svoboda, zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost, a také je ochránit doma v Evropě před ohrožením zvenku bez politické a vojenské síly.
Čím nám může být obrana prospěšná? Peníze, které věnujeme do obranných rozpočtů, nesmíme utratit v amerických zbrojovkách. Naopak, měli bychom podpořit náš, evropský vojenský výzkum a vývoj. Zkušenost ukazuje, že výsledky vojenského výzkumu často přinášejí klíčové vynálezy do civilních odvětví.
Jednotný trh v telekomunikacích
Jednou z příčin zaostávání Evropy ve špičkových technologiích je roztříštěnost EU na 28 autonomních telekomunikačních trhů. Když evropský startup vyvine významnou aplikaci, je pro něj mnohem snadnější jej prodat třeba čtyřem operátorům v USA, než je nabízet 100 různým operátorům ve 28 členských státech EU. Abychom posílili naši konkurenceschopnost ve světě, jednotný telekomunikační trh je nutností.
Ne superstát, ale silná a jednotná Unie
V současné EU se objevují centralizační snahy, které ohrožují pověst Unie v očích voličů v mnoha členských státech a podporují rétoriku protievropských sil.
Nadměrnou centralizaci prosazuje především
Evropská komise.
Komise je dnes hybridem nestranného orgánu dohlížejícího na jednotný trh EU a na dodržování zakládajících smluv EU a současně politické vlády řídící společné politiky EU. Tím je sama v konfliktu zájmů a výsledkem jsou některé ideologicky motivované návrhy směrnic a nařízení, které by v normálně fungujícím národním parlamentu neměly šanci projít.
Kdyby se měla Evropská komise stát skutečnou politickou vládou, musela by ji být odejmuta role nestranného dohledu nad trhem a smlouvami - pro tyto role by měl existovat jiný, apolitický orgán. Pak by již nemělo smysl, aby Evropská komise coby politická vláda byla 28členným molochem.
Druhou možností je zachovat Evropskou komisi jako nestranný orgán na dohled nad trhem a smlouvami, jak byla původně zamýšlena. Politickou roli moci výkonné by tak získali mimo Komise fungující evropský ministr zahraničí a obrany (dnes pod názvem Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) a zamýšlený evropský ministr financí (dnes Předseda Euroskupiny), případně další ministři, kteří by byli pod přísnou politickou kontrolou Evropského parlamentu.
Posílení důvěryhodnosti EU
Legitimní a sebevědomá unie je možná jen přes
celounijní politickou debatu. Evropské zákony (nařízení a směrnice) ovlivňují naše životy více, než bychom si dokázali představit. Politické strany ale do voleb EP posílají často politické důchodce a tématem kampaní nejsou evropské, ale vnitrostátní otázky. Do Evropského parlamentu tak posíláme "zajíce v pytli" - poslance, u kterých ani neznáme jejich názory na evropská témata. Ani nevíme, jaký zájem Unie jako celek prosazuje a často se s ním nemůžeme ztotožnit. Proto by místo 27 vzájemně izolovaných mediálních debat měla vzniknout v rámci Evropské unie jednotná mediální debata.
- Evropská unie by měla zřídit veřejnoprávní televizi, kde by se i moje maďarsky mluvící maminka mohla ve svém rodném jazyce konfrontovat s názory lidí v Itálii nebo ve Švédsku a nebyla by odkázána pouze na Orbánovy a Zemanovy názory. Tedy nikoli televizi pro elity v angličtině nebo francouzštině, ale televizi pro běžné občany překládanou do jejich jazyka. Evropská unie má tlumočníků dost - přidat pár do veřejnoprávní televize by ji nepoložilo.
- Unie by měla vytvořit pobídky pro vznik 2-3 soukromých internetových novinových titulů s celounijní působností a 2-3 celounijní vysílací frekvence pod podmínkou, že ty servery a televize přinesou své zprávy ve všech úředních jazycích EU.
- Voliči by tak lépe chápali evropská témata a volili by politiky na základě jejich postojů k evropským tématům. Podle nabídky evropských stranických programů a na základě výsledků informované volby voličů by mohla vzniknout legitimní vláda Evropské unie - vláda politická, která by prosazovala politický program na základě mandátu z voleb. Nikoli současný politický trik jménem "Spitzenkandidat" křížený s nikým nevolenými eurokomisaři.
Moje slabiny
Vážené Pirátky a Piráti, protože jste stranou prosazující transparentnost politiky, rád bych zmínil věci, které považuji za své slabiny, abyste se o nich nemuseli dovědět z médií:
1. Přestože jsem propagátorem silné a samostatné Evropské unie a opakovaně upozorňuji, že největšími hrozbami pro nás jsou Rusko, Čína a Saúdská Arábie, objevují se v mém životě věci, na které jsem prostě krátký.
- Sice pracuji v kanadské firmě, ale jejím sídlem je Denver v USA a mám také švagra Američana.
- Moje manželka je manažerkou v oblasti showbyznysu a její klientka byla tváří jedné známé čínské firmy, spolupráci ale již ukončily.
- Mého kolegu a zakladatele nevládky EEECC obdivuji za jeho odvahu založit a vést takovouto jedinečnou vzdělávací instituci. Netají se ale svými proruskými názory a neustále vedeme na toto téma spor.
2. I když jsem se pro svůj obdiv k Francii učil několik let francouzsky a kvůli svým toulkám Íránem, Kurdistánem a Afghánistánem též persky, a také jsem se učil základy indonéštiny a španělštiny, v těchto jazycích se nedomluvím. Maximum, co ze sebe dokážu vydat je, že si přečtu článek ve francouzských novinách. Domluvím se tak pouze v angličtině, ruštině nebo maďarštině.
Pokud jste se dostali až sem, děkuji Vám za to! Případné dotazy a připomínky mi můžete napsat na
garassy@volny.cz nebo sem na fórum.
Budu vděčný za Vaši případnou podporu!
