Nominace Michala Šalomouna do primárních voleb do Evropského parlamentu

[Filip.Smoljak]

Dobrý den vážené celostátní forum, předkládám zde (nečlen nemůže sám o sobě založit členský podnět v tomto vlákně, ale odpovídat snad může) žádost o nominaci advokáta JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D. do primárních voleb do Evropského parlamentu.

Zdravím všechny pirátky a piráty,

píšu vám proto, abyste mě s sebou vzali do boje o Evropský parlament. Jelikož se Česká pirátská strana poněkud rozrostla a jsou v ní lidé, se kterými jsem se za dobu existence strany ještě neměl příležitost potkat, zde je mé představení.

Jsem advokát, specialista na autorské právo a ochranu osobnosti. Asi 15 let se ve své odborné i praktické činnosti snažím o to, aby autorské právo bylo opravdu nástrojem k vyvažování zájmů autorů a uživatelů a nikoli nástrojem šikany v rukách kolektivních správců a samozvaných ochránců práva jako je ČPÚ.

Můj první článek na toto téma: Kolektivní správa - formace a deformace autorské vůle vyšel již v roce 2004. Některé názory na toto téma jsem pak publikoval i v rámci rigorózní práce - Ochrana názvů., postav a příběhů uměleckých děl (vyšlo i knižně - https://www.beck.cz/ochrana-nazvu-posta ... 2-vydani-d) a dizertační práce Právní aspekty humoru (vyšlo i knižně - https://www.beck.cz/pravni-aspekty-humoru-d).

V roce 2007 jsem založil společnost Metamorfózy, s.r.o., která měla realizovat projekt copymarket (https://www.copymarket.cz), kdy šlo o tržiště, prostřednictvím kterého bylo možné obchodovat s licencemi k hudebním dílům a to i v situacích, kdy kolektivní správci tvrdili, že to není možné. Šlo vlastně o e-shop s licencemi, kde se sice ve velkém množství, ale jednotlivě licencovaly konkrétní písně. Hromadné licencování bylo totiž umožněno jenom kolektivním správcům, kteří měli výjimku v tom, že když udělají hromadnou smlouvu na celý repertoár, nebude neplatná pro neurčitost.

V rámci realizace projektu jsem musel několikrát měnit programátory a tahat se s nimi o peníze. Pak se změnil občanský zákoník a hlavně byla přijata směrnice č. 2014/26/EU, o kolektivní správě, která zavedla možnost kolektivního licencování pro tzv. nezávislé správce práv, což byl podnikatelský subjekt, který musel být založen speciálně za účelem licencování práv.

Transpoziční lhůta směrnice uběhla 10. 4. 2016. V českém právu ale nebyla přijatá odpovídající právní úprava. Přesto jsem v roce 2016 založil společnost Nezávislý správce práv, s.r.o., což bylo poněkud složité, neboť jeho předmět činnosti znala pouze evropská směrnice a nikoli vnitrostátní právo, takže některé státní orgány, zejména Ministerstvo kultury zastávaly názor, že to není možné.

V rámci systému copymarket byl ještě vyřešen problém tzv. vyloučení účinků hromadné smlouvy (http://www.vylouceniucinkuhromadnesmlouvy.cz/, což je mechanismus, který zabraňuje kolektivním správcům, aby inkasovali odměny i za nositele práv, se kterými nemají smlouvu. Další odnoží systému bylo vytvoření mechanismu, jak dokumentovat udělené licence v režimu creative commons (http://cc.copymarket.cz/).

Aktuálně copymarket funguje jenom na hudební díla, nicméně je již připraveno jeho rozšíření pro úplně všechny artefakty (od literárních děl, přes fotografie, umělecké výkony, záznamy, počítačové programy až po databáze). Ještě však není naprogramován.

Kromě těchto koncepčních aktivit na poli boje s kolektivními správci jsem jako advokát absolvoval desítky soudních sporů s kolektivními správci, které se dají rozdělit do dvou oblastí. Jednak jsem zastupoval několik lázeňských zařízení ve sporech o úhradu autorských poplatků za televizory umístěné na pokojích pacientů. V roce 2013 jsme dvakrát uspěl nad OSA u Nejvyššího soudu, který mi dal za pravdu, že lázně platit nemají (po několika letech svůj názor změnil). Právě to byla doba, kdy jsem začal spolupracovat s Piráty, neboť jsme měli společné soupeře a to kolektivní správce. Piráti tehdy rozjížděli projekt Hrajeme svobodnou hudbu, do kterého jsem byl zapojen jako specialista na autorské právo. Zde šlo o to, že Piráti poskytovali podporu restauracím a obchodům, které hráli tzv. svobodnou hudbu. Spolupráce spočívala v tom, že mě Piráti propojili s těmito uživateli a já jsem jim poskytoval právní pomoc již v konkrétních rýsujících se anebo již běžících soudních sporech. Problém však byl ten, že většina těchto uživatelů striktně vzato svobodnou hudbu nehrála. Tato spolupráce v zásadě trvá dodnes, kdy mi Martin Švadlenka přeposílá emailové dotazy na toto téma. Tyto věci se všechny realizovaly proti kolektivním správcům, kteří na základě fikce zastoupení zastupovali i umělce, se kterými neměli smlouvu. Podal jsem několik ústavních stížností právě s tímto argumentem, ale nikdy se jí ústavní soud věcně nezabýval.

Další autorskoprávní spory, ve kterých jsem se společně s Piráty angažoval, byly akce vyvolané Českou protipirátskou unií, která podá trestní oznámení za nějaké porušení autorských práv na internetu a pak se přihlásí s astronomickou náhradou škody. V poslední době jsou to zejména odkazovací servery, kdy aktuálně obhajuji tři z nich. V rámci jedné obhajoby obhajuji i Piráty za projekt Odkaz není zločin, kdy Piráti provozovali odkazovací server www.sledujuserialy.cz. Celý případ ještě neskončil. Na základě mého návrhu na předběžné projednání obžaloby byl celý případ vrácen policii k došetření ohledně toho, zda ČPÚ zastoupení distributoři filmů jsou skutečně na základě smluv oprávněni k tomu někomu nějakou činnost na internetu zakazovat. To je poměrně velký posun, protože v jiných kauzách to soud vůbec nezajímá.

Kromě autorského práva jsem i odborníkem na ochranu osobnosti. Již v roce 2010 jsem např. řešil odškodnění za falešný erotický facebookový profil, exponovanou kauzu o odškodnění milenky zavražděného Václava Kočky (https://www.kurzy.cz/tema/detail/soud-z ... 14969.html), divadelní kauzu Tichý Tarzan https://www.divadelni-noviny.cz/tichy-tarzan-pred-soud, a nově kauzu vyvolanou kardinálem Dukou o dalším představení konaném v Divadle Husa na provázku https://www.divadlo.cz/?clanky=kardinal ... dla-v-brne.

Již 11 let provozuji specializovanou stránku zabývající se poradenstvím v oblasti ochrany osobních údajů www.oou.cz. V této souvislosti jsem v rámci sporu s ÚOOÚ dotáhl spor s Františkem Rynešem až před Soudní dvůr EU - http://curia.europa.eu/juris/document/d ... cid=574728.

Jsem rovněž autorem internetového vzdělávacího kurzu ohledně ochrany osobních údajů a GDPR - http://www.rentel.cz/project/ochrana-osobnich-udaju/

Na základě mých zkušeností jsem asi jediným advokátem u nás, který něco o autorském právu ví, a nespolupracuje s kolektivními správci. Spolupracuji v tomto ohledu i s Masarykovou univerzitou v Brně, kam jsem zván na různé konference, které se týkají autorského práva a nyní jsem i členem výzkumného týmu na téma Výzkum dopadu stávající legislativy a strategie Evropské komise pro jednotný digitální trh (DSM) na český audiovizuální průmysl.

Kromě mé spolupráce s Piráty v oblasti autorského práva jsem s nimi spolupracoval i v polických aktivitách. Ve volbách do PS jsem kandidoval za Piráty na Vysočině a při té příležitosti jsem pomáhal i brněnským kandidátům, kdy jsem jako advokát ověřoval společně s Markétou Gregorovo a Radkem Holomčíkem podpisy na žádostech o vydání volebního průkazu. Musím tedy přiznat, že mně zájem zaskočil a zájemců bylo tolik, že mi vyplnili celou ověřovací knihu.

V podzimních senátních volbách jsem kandidoval za Piráty za obvod Třebíč. Kde jsem skončil s výsledkem 13,6% třetí a do druhého kola jsem se o několik set hlasů nedostal. Nicméně v tomto obvodu, kdy do 2. kola tradičně postupují komunisté a někdo, je to poměrně úspěch, protože v samotné Třebíči jsem porazil jak komunity tak ANO. Bohužel to nestačilo. Moje kampaň stylizovaná jako pojízdná právní poradna měla velký ohlas a je dokumentována každodenními zápisy na facebooku – https://www.facebook.com/michal.salomoun.9. Ohlas měly i moje články o senátu, které jsem publikoval na webu - https://salomoundosenatu.cz/. Ohlas měla moje kampaň dokonce i v Praze na České advokátní komoře, která řeší jeden anonymní podnět o tom, že pokud jsem na koňský povoz umístil svůj předvolební billboard „Pojízdná právní poradna“, nesvědčí to prý o tom, že jsem náležitě dbal o důstojnost advokátního stavu.

Za svoji advokátní kariéru jsem v desítkách případů týkajících se autorského práva podával návrhy na řešení předběžných otázek Soudním dvorem EU, ale nikdy se mi nepodařilo soudce přesvědčit, aby tyto otázky podaly. Podával jsem rovněž několik podnětů v rámci dozoru Ministerstva kultury nad činností kolektivních správců a ÚHOS na ochranu před zneužitím dominantního postavení kolektivních správců, žádného zastání u těchto orgánů dozoru jsem však nedosáhl. Ze své pozice advokáta jsem tak vyčerpal všechny možnosti k tomu, aby se autorské právo přestalo používat k šikaně, ale k tomu, k čemu má být, tedy k vybalancování zájmů dotčených subjektů. Jako případný poslanec Evropského parlamentu bych mohl iniciovat zřízení vyšetřovacího výboru ohledně nesprávného uplatňování práva Společenství v ČR (např. uplatňování dvojnásobku obvyklé odměny jako trestu při bezlicenčním užití díla, což evropské směrnice zakazují, ignorování práv režiséra divadelního přestavení, který je dle české právní úpravy výkonným umělcem a nikoli autorem, uplatňování fikce zastoupení autorů, se kterými nemá kolektivní správce smlouvu, což je u nás běžná praxe, kterou však SDEU v rozhodnutí C 301/15 identifikoval jako rozpornou s evropským právem.

V rámci příštího období v europarlamentu se bude hrát mimo jiné o svobodný internet, o čemž svědčí i návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Těchto věcí však bude přibývat, protože je třeba si připustit, že autorské právo je 150 let stará koncepce, která není schopná řešit smysluplně a koncepčně problémy on-line světa.

Proti tomu je třeba se postavit a začít trpělivě poukazovat na škodlivost a přežitost celé koncepce. Je třeba se rovněž zamýšlet nad novými výzvami, které internet přináší jako nutnost a možnost ochrany profilu na sociální síti, identity v počítačové hře, emailového účtu a podobných artefaktů, jejichž využití záleží v zásadě na smluvních podmínkách poskytovatele služby, což však není nejvhodnější řešení.

Samostatnou kapitolou je pak kolektivní správa, kdy přestože SDEU poukazuje na nezákonnost rozšířené kolektivní správy, kdy kolektivní správci vybírají na základě právní fikce peníze i za autory se kterými nemají smlouvu (obdoba jako když Agrofert hospodaří na pozemcích neznámých vlastníků). Vzhledem k tomu, že tato praxe v EU je, SDEU ji považuje za neoprávněnou, je třeba tuto praxi explicitně zakázat. Obdobně je třeba zakázat národním státům monopolizovat kolektivních správu v rukách jednoho správce, zejména pokud máme jednotný trh.

Důvody mé kandidatury jsou ryze odborné spočívající v řešení nastíněných ryze právních otázek. Samozřejmě, že činnost evropského parlamentu je širší. Zajisté je třeba se vymezit vůči dotacím pro ty největší hráče, kteří podporovat vůbec nepotřebují. Zde je paralela s kolektivními správci, proč jim umožňujeme vybírat peníze i za nezastupované autory, kteří se o odměny nepřihlásí a kolektivní správce si ty peníze nechá. Vnímám samozřejmě problémy životního prostředí a devastaci krajiny prostřednictvím velkých agropodniků, které rozhodně podporovat nehodlám.
Proto vás chci požádat, abyste mě vzali v rámci voleb sebou do Evropského parlamentu. Zde bych mohl významně posunout své úsilí ohledně boje s kolektivními správci o rozumné uspořádání vztahů a zabránění šikaně prostřednictvím autorského práva na internetu i mimo něj, na kterém jsem s Piráty několik let pracoval.

Nehodlám se ucházet o to být volebním lídrem a řešit pirátský program v celé jeho komplexnosti, ale právě jenom v těch dílčích věcech, o kterých zde píšu. Samozřejmě, že mě zajímá, abych se do europarlamentu dostal. Tedy nějaké 3. nebo 4. místo na kandidátce. Spoléhám na to, že moji spolukandidáti budou řešit pirátský program, na mně se zase mohou spolehnout, že já vyřeším svobodný internet, což je jedna z pirátských priorit.
Pokud se týká mých jazykových schopností, tak jsem přes deset let studoval na vysokých školách, jednak na JAMU činoherní režii, dramaturgii a scénáristku, pak na MUv Brně práva včetně doktorského studia, které jsem dokončil v roce 2010. Bez znalosti angličtiny samozřejmě nešlo studium absolvovat. Po skončení studia jsem však již angličtinu nepotřeboval. Psanému textu rozumím a do mluvené angličtiny bych se během pár měsíců dostal. Každopádně je dost poslanců a členů Evropské komise, kteří mluví v Evropském parlamentu národním jazykem, neboť pro překladatele, kteří tam kvůli tomu jsou, je lepší překládat z dokonale zvládnutého národního jazyka, než z nedokonalé presentované angličtiny.

Věřím, že mé zařazení na kandidátku by mohlo Pirátům přinést i dost hlasů, speciálně od těch voličů, kteří řeší svobodný internet a nelibě nesou šikanu kolektivních správců.

Michal

[Ivan.Bartos]

Při překlopení textu jsem dohledal chybějící odkaz ohledně aktivity MŠ při zastupování provozoven ve věci soboje s kolektivními správci v rámci kampaně Hrajeme svobodnou hudbu. Tento přikládám https://wiki.pirati.cz/valkaskolektivnimispravci

[Filip.Krska]

Jaké jsou tvé postoje/vize ohledně

* software
* kultury
* vynálezů
* vědy a vzdělávání
* soukromí občanů

? Dík

[Filip.Smoljak]

Ahoj!

Podporuji nominaci Michala Šalomouna. Poznal jsem za posledních pár let asi deset advokátů, kteří něco tuší o autorském právu a rozdělil bych je do tří kategorií, které by se daly aplikovat na advokacii obecně.
Jedna část vám něco naslibuje, nic pro vás neudělá a vyinkasuje za to majlant. Výsledek je nula.
Druhá část vám něco naslibuje, něco začne dělat, ale následně se ukáže, že dané problematice (AP) vůbec nerozumí, takže výsledek je po dlouhém trápení také nula.
Třetí skupina inkasuje vaše peníze a přitom čile spolupracuje s protistranou - následně se dostáváte do předem prohrané bitvy s Českou advokátní komorou, pokud to ovšem nenecháte plavat a podvod tím legitimizujete. Výsledek je jednoznačně záporný pro vás i pro společnost.

Michal je zcela mimo tyto nejrozšířenější kategorie, neboť odpovídá představě advokáta - ochránce a bojovníka za pravdu a spravedlnost. Právu rozumí jako málokdo (a pokud v něčem ne úplně dokonale, tak to přizná předem). Bojuje za vás do roztrhání těla a odměnu řeší až na třetím, čtvrtém místě. Navíc bojuje za práva nejen vaše, ale celých diskriminovaných skupin, ať už profesních, či občanských, dokáže propojit malé kauzy s ústavními, různé oblasti práva a "právní" politiku. Zná skvěle evropskou legislativu i kazuistiku. Nesnáší Babiše, komunisty i 90kové šíbry.

Jestli někdo dokáže něco udělat pro reformu autorských práv nejen u nás, ale hlavně na mezinárodní úrovni (článek 13?), pak jsou to Piráti, Ivan Bartoš a Michal Šalomoun!

Prosím Vás, milé Pirátky a Piráti o Michalovu podporu.

[Jakub.Nepejchal]

Opět si dovolím technickou poznámku k nastavení ankety: Nejde měnit hlas.

[Vojtech.Pikal]

Opět si dovolím technickou poznámku k nastavení ankety: Nejde měnit hlas.

fixed

[Michal.Salomoun]

Jaké jsou tvé postoje/vize ohledně

* software
* kultury
* vynálezů
* vědy a vzdělávání
* soukromí občanů

? Dík

Ahoj Gándí,
moje postoje souvisí s tím, co už jsem zde psal ohledně mého přístupu k autorskému právu, které není vyvážené. To platí o všech autorských dílech, ať jsou to literární díla, software, a nejrůznější výdobytky kultury – divadlo, film, televize atd. Které když už vzniknou, tak je jejich využívání omezováno (mnohdy zcela nesmyslně) právě autorským právem.
Celý problém je způsobený především hrozně dlouhou dobou ochrany, která je dnes 70 let od smrti autora. Filozoficky se to zdůvodňuje tím, že je to kvůli finančnímu zajištění autorů, čímž se má podporovat jejich tvorba. Pokud ale na svém díle nevydělají peníze cca 10 let od vydání díla, tak potom se už žádný zázrak nekoná. Navíc podporovat autora ještě po smrti kvůli vzniku nové tvorby, je již úplný nesmysl. To by mělo význam jenom kvůli ochraně realizované v rámci udělení výhradní licence pro výrobu náročného projektu, ta je však realizována prostřednictvím práva výrobců záznamu.
Ještě větší disproporce je právě u práva výrobců záznamu, kde je doba ochrany 50 let. V každé EU směrnici, která to řeší, je proklamace o tom, že je třeba zajistit práva výrobců k záznamu kvůli tomu, aby se ochránila jejich investice. Tato úvaha pochází ještě z poloviny minulého století, kdy toto právo vzniklo, kdy opravdu vydat desku, nebo natočit film bylo drahé. Dnes vydat desku jde v garáži a natočit film se také dá poměrně levně na videokameru. Na telefonu natočím záznam, aniž bych měl jakékoli výdaje. Chránit investice do záznamu speciálním právem tak nedává smysl. Pokud tedy toto právo máme mít, pak jsem pro koncept, jaký je v patentech, tedy zaplacená ochrana, maximálně na 20 let, aby se tím řešila návratnost těch nejzásadnějších investicí.
Aby se celá autorskoprávní koncepce zcela neutopila v šikaně nositelů práv, tak bylo nutné vytvořit celý katalog výjimek z autorského práva jako užití pro osobní potřebu, citace, licence pro knihovny, parodie, školy, zdravotně postižené atd. Přitom by stačilo udělat rozumnou dobu ochrany (s velmi omezeným množstvím výjimek) např. na 20 let a pak nechat dílo volné. V podstatě je to obdobné jako u patentové ochrany, kde je 20 let. I tam dochází k problémům, které jsou však jiného charakteru než v rovině autorského práva, kde pořád řešíme nějaké výjimky a pořád vyvažujeme, zda by se nemělo něco zařadit do zákonné licence, což lze velmi obtížně.
Já jsem pro to se vážně zamyslet nad fungováním autorského práva, které je nesrozumitelné a přestává fungovat a přináší situace, které nedokáže řešit. Např. náš autorský zákon se tváří, že divadelní inscenace neexistuje a není to autorské dílo, máme tzv. kartografické dílo (mapu), ale když ji přesně obkreslíte z terénu, tak na tom není nic tvůrčího a definici autorského díla to nevyhovuje. Pak jsou tu softwarově upravené fotografie, které definici autorského díla také nevyhovují. Není vůbec jisté, zda něco takového chceme chránit, a pokud ano, tak jak?
Je potřeba začít pojmenovávat situace, které vznikají a zda je chceme nebo nechceme řešit. Tedy, zda si někdo za to, co vytvořil, nějakou odměnu zaslouží či nikoli. Zda do těchto kategorií zařadíme i to, co současně není ničím chráněné, např. návody k použití, výkon televizního hlasatele a moderátora, konceptuální umění, automaticky upravované fotografie pomocí softwaru. To je práce na několik desetiletí.
Je zřejmé, že aktuální a akutní problémy bude třeba řešit v rovině autorského práva. Tam je problém, že zatímco způsoby užití díla nejsou definičně uzavřené a v podstatě se výkladem stále posunují (pomalu se přestává chtít, aby podmínkou užití díla bylo nějaké vnímání díla – např. umístění televizoru na pokoji, nebo umístění odkazu na internet), tak výjimky z autorskoprávní ochrany definičně uzavřené jsou a závisí na taxativním výčtu. Zatímco pojmenovat nějaký další způsob užití díla lze výkladem, tak výjimku z takového užití musíme dostat přímo do zákona, to je další nevyváženost, kterou je potřeba změnit a rovněž změnit nepřiměřeně dlouhou dobu ochrany.
Vhledem k tomu, že systém autorského práva je nevyvážený, proto je třeba jakékoli omezení práv vždy vítat, ať je již argumentováno jakkoli, např. uvolnit práva na díla, která jsou vytvořená z veřejných peněz, umožnit užití pro školní účely v podstatně větším rozsahu než dnes, včetně softwaru, v obdobné rovině by mělo být umožněno i využití pro vědu a výzkum. Stejně tak je třeba podporovat, aby vědecké a školní práce byl zveřejněny na internetu.
Ohledně vynálezů a patentové ochrany to platí obdobně. Z patentové ochrany se nesmí stát brzda pokroku, což se bohužel mnohdy stává. Problém je také doba ochrany, která je nastavena docela dlouho. Navíc se stavem techniky a jejím rozvojem není vývoj vynálezu příliš nákladným. Proto dochází k přihlašování vynálezů, které se nikdy nevyužijí a jsou jenom blokačním prostředím pro konkurenci, případně záchrannou brzdou před žalobami konkurence. Z patentů se tak namísto ochrany investice stávají překážky dalšího pokroku. To neplatí pouze ve farmaceutické oblasti, kde problém uvedení léku na trh je ještě v jeho testování, které může trvat několik dalších let. Navíc léčivo má být relativně levné, tak se ho musí vyrobit hodně, proto je ta doba ochrany 20 let obhajitelná. Jsou známé názory amerického soudce Richarda Posnera v éto oblasti, který navrhuje zkrátit dobu patentů, kromě léků a ještě další podmínky pro trvání patentové ochrany, např. že by se musely podle patentu začít vyrábět výrobky a majitel patentu by musel udělovat licence na užití patentu. S tím se plně ztotožňuji.
Co se týká kultury, tak jsem studoval na JAMU, mám proto z éto oblasti spoustu kamarádů. Aktuálně jsem i pověřencem k ochraně osobních údajů na JAMU. Vidím problém hlavně ve financování kultury, kdy mi vadí udělování grantů poměrně situovaným subjektům, které podporu nepotřebují oproti jiným projektům. Stejně je to i s fungováním České televize, kdy se mi příčí, aby ČT vyráběla takové pořady, které je možné vidět na komerčních televizích, a v zásadě suplovala jejich činnost.
Pokud jde o soukromí, pak mám výhrady k jeho monitorování tak říkajíc plošně a pro jistotu. To souvisí s množstvím kamer, které jsou prakticky všude, zaznamenáváním údajů ohledně telekomunikací a uchovávání jakékoli elektronické komunikace. Obecně by mělo být toto uchovávání informací zakázáno. Pokud se týká represivního používání těchto prostředků státem pro ochranu a bezpečnost, pak byste o vašem sledování měli být po té, co již pominul důvod vašeho monitorování, zpraveni a to automaticky, nejen, když si to vyvzdorujete na základě nějaké žádosti. Se soukromím pak souvisí i důstojnost, která má být zachovávána i při nejrůznějších prohlídkách od letištních kontrol přes vstup do soudů. Zde by měli mít všichni stejná práva a být podrobeni stejné buzeraci, tedy pokud mají u soudu advokáti procházet rámem a svlékat si pásky, tak stejně má být zacházeno i se státními zástupci.

Michal

[Hana.Hajnova]

Ahoj Michale,

dovolila jsem si tě přihlásit do krajských nominací KS Vysočina -viewtopic.php?f=416&t=44806&start=20#p595159

A zajímalo by mě, jak to vidíš se svým členstvím u Pirátů? Zůstaneš nadále jako RegP, nebo plánuješ vstoupit do našich řad?

[Michal.Salomoun]

Ahoj,
díky za přihlášení. Výhledově se členstvím počítám. Ale teď, když po Pirátech chci místo na kandidátce, mi to nepřipadá vhodné. To by vydalo jako účelovka a kampaň.
Michal

[Jan.Hora]

Já poprosím o odpověď na svou obvyklou otázku, se kterou trápím všechny kandidáty bez výjimky:

Jak se stavíš ke slavné "protizbraňové" směrnici?