Je správné (neskokově) zvyšovat minimální mzdu?

[klivan]

Já si myslím, že ano.
1) Zvyšování minimální mzdy nevede k zvýšení nezaměstnanosti, Krueger et.al prokázal opak.
2) Vede k zlepšení výběru daní přes DPH - lidé mohou více utrácet, platí více daní.
3) Vede k snížení dávek na bydlení a závislosti na sociálním státě.
4) Vede k zvýšení sebevědomí nejchudších a úniku z dluhové pasti,
5) omezíme strádání nejchudších vrstev.
6) roztáčí kola ekonomiky, více lidí utrácí a nakupuje, více se vyrábí, stoupá zaměstnanost.

„Zdraví občanstva je v první řadě podkladem každé hospodářské prosperity a tudíž i placení daní. Na veškerá vydání zemská nutno proto pohlížet jako na velmi účelné investice směřující k zvýšení příjmu občanstva, a tím zvýšení jeho berní poplatnosti.“
zdraví.“ (Tomáš Baťa)


Pravičákům se sice otvírá kudla v kapse, protože celou dobu na ekonomických školách je učí, že minimální mzda = zvýšení nezaměstnanosti.
Avšak výzkum ekonoma Alana Kruegera (působil na univerzitě Princeton), toto nepotvrdil, paradoxně jejich studie prokázala pravý opak.
http://davidcard.berkeley.edu/papers/njmin-aer.pdf
https://a2larm.cz/2018/09/proc-by-se-pr ... -vyplacet/
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/643 ... ueger.html

[Martin975]

Souhlasím, minimální mzda je přesně ta regulace trhu, kterou potřebujeme

[anonym2064]

Souhlasím, minimální mzda je přesně ta regulace trhu, kterou potřebujeme

Na regulaci trhu práce minimální mzda dokonalý nástroj není. Zvyšovat by se měla. Když je řeč o minimální mzdě a hledání nástrojů na narovnání pozic měli by imho piráti zmiňovat základní příjem. Eskomdertag a přestaneme to nazývat trhem práce, protože to zní skoro jako obchod s bílým masem a podstata je stejná.

[OKubicek]

Při vysoké nezaměstnanosti může zvýšení minimální mzdy tuto ještě zvýšit i snížit výkon ekonomiky. Pokud je však nezaměstnanost nízká, vyšší minimální mzda pravděpodobně zvýší výkon ekonomiky. Zaniknou neproduktivní místa, ale lidi se přesunou do produktivnějších profesí. Je zcela nesmyslné (pouze tendenční) tvrzení, že hrozí za současné situace zvýšení nezaměstnanosti. Výši minimální mzdy bych vázal na průměrnou mzdu, poměr by závisel na nezaměstnanosti. Čím nižší nezaměstnanost tím vyšší minimální mzda.
O. Kubíček

[MirekS]

Tedy, abych byl upřímný, nenašel jsem v tomto vláknu žádnou přímou odpověď na položenou otázku.

Myslím, že neskokově zvyšovat, ale já napíši radši upravovat minimální mzdu nelze. Co lze, je nastavit zákonně jakýsi automat (vzorec ekonomických ukazatelů), který by minimální mzdu měnil každoročně. Jaké veličiny by se toho vzorce měli dotýkat? Napadá mě, že hlavně růst/pokles HDP a inflace, nepřímo by byl zajímavý i ukazatel minimálních životních nákladů, průměrná mzda, ale i masa zisku jdoucí do spotřeby (tedy nereinvestovaná, spotřebovaná podnikateli). Proč pozorování těch nepřímých ukazatelů? Protože pohyb minimální mzdy implikuje pohyb mzdových nákladů, které "konkurují" výši zisku, a ukazují tak sociální citlivost rozdělování vytvořených hodnot, resp. životaschopnost firem. Vzhledem k tomu, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými, dá se usuzovat, že růst zisku (i ten nereinvestovaný) je rychlejší než růst mzdových nákladů. To by nebylo samo o sobě tak strašné, nejsme přeci závistiví, že, kdyby to nebylo na úkor důstojného života těch nejchudších pracujících. Zde musíme zmínit sociální citlivost společnosti, která by se mohla měřit poměrem minimální mzdy k minimálním životním nákladům 2 osob. Proč 2 osob? Je to vyjádření reprodukce pracovní síly a reprodukce společnosti (pracující vychovává (v průměru?) 1 svého následníka.

[OKubicek]

Tedy, abych byl upřímný, nenašel jsem v tomto vláknu žádnou přímou odpověď na položenou otázku.

Myslím, že neskokově zvyšovat, ale já napíši radši upravovat minimální mzdu nelze. Co lze, je nastavit zákonně jakýsi automat (vzorec ekonomických ukazatelů), který by minimální mzdu měnil každoročně. Jaké veličiny by se toho vzorce měli dotýkat? Napadá mě, že hlavně růst/pokles HDP a inflace, nepřímo by byl zajímavý i ukazatel minimálních životních nákladů, průměrná mzda, ale i masa zisku jdoucí do spotřeby (tedy nereinvestovaná, spotřebovaná podnikateli). Proč pozorování těch nepřímých ukazatelů? Protože pohyb minimální mzdy implikuje pohyb mzdových nákladů, které "konkurují" výši zisku, a ukazují tak sociální citlivost rozdělování vytvořených hodnot, resp. životaschopnost firem. Vzhledem k tomu, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými, dá se usuzovat, že růst zisku (i ten nereinvestovaný) je rychlejší než růst mzdových nákladů. To by nebylo samo o sobě tak strašné, nejsme přeci závistiví, že, kdyby to nebylo na úkor důstojného života těch nejchudších pracujících. Zde musíme zmínit sociální citlivost společnosti, která by se mohla měřit poměrem minimální mzdy k minimálním životním nákladům 2 osob. Proč 2 osob? Je to vyjádření reprodukce pracovní síly a reprodukce společnosti (pracující vychovává (v průměru?) 1 svého následníka.

Tak se pokusím jasně odpovědět. Minimální mzdu je potřebné zvyšovat v závislosti na ekonomických podmínkách. Je třeba posuzovat dopady takového kroku. Domnívám se, že však existují ekonomické podmínky, při kterých je vhodné minimální mzdu naopak snižovat. Pokud roste průměrná mzda, měla by růst i minimální mzda. Pokud však začne rychle stoupat nezaměstnanost je vhodné naopak minimální mzdu snížit, aby to usnadnilo vznik nových pracovních příležitostí. Domnívám se, že pokud je nezaměstnanost kolem 2.5% měla by být minimální mzda řekněme kolem 60% průměrné mzdy. Tento krok bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst. Pokud by však byla nezaměstnanost vyšší než 6% mohla by minimální mzda klesnout například na 30 - 35% průměrné mzdy a i tento krok by pozitivně působil na růst hospodářství.
O.Kubíček

[MirekS]

OKubicek píše:
Minimální mzdu je potřebné zvyšovat v závislosti na ekonomických podmínkách. Je třeba posuzovat dopady takového kroku.

Mám tedy otázku: jak se mají posuzovat ty ekonomické podmínky a jak se mají posuzovat ty dopady takového kroku?
Podle mě dnes je to spíše politická otázka kompromisu (souboj názorů v tripartitě, doplněný soubojem názorů politických stran), než ekonomické vyhodnocení.
A dopady? Ty se těžko dopředu odhadují.

Podle mě by základním vodítkem mělo být určení životního minima a odvození z něj než odvozování z průměrné mzdy (jít na to od spodu a ne shora). Musím konstatovat, že současně stanovené životní minimum je jedna tragédie. Prý má vycházet z koše spotřebitelských cen, ale současná úprava je platná od 1.1.2012! Vyšel-li bych ze současných poměrů, pak základem (dospělá osoba + dítě) je Kč 5550,-. Inflace je, počítejme, 2% (rok 2018), růst HDP 2,9% (rok 2018), který ovšem nelze započítat celý (kvůli ziskům firem), tedy počítejme s nástřelem 67% (lépe by bylo znát např. průměrnou míru zisku a počítat s ní). Pak by mi minimální mzda vycházela Kč 5 770,- , což je nereálné díky chybně posazenému životnímu minimu. Vyjdu tedy z aktuální úrovně minimální mzdy Kč 13 350,- (rok 2019) . Pak by mi minimální mzda vycházela Kč 13 875,-. Vidíte, byl bych konzervativnější, než je dokonce návrh podnikatelů (14 050). Ale to je tím, že jak minimální životní náklady, tak minimální mzda jsou historicky "podstřelené". Zajímavé by bylo zpětně přepočítat tyto výchozí ukazatele aspoň od toho roku 2012, kampak bychom se asi dostali. Každopádně by to chtělo uvedené veličiny rok od roku upravovat!

[MirekS]

V příloze uvádím, jak by se mohla vyvíjet minimální mzda na základě minimálních životních nákladů, tak jak jsem uváděl v předchozím příspěvku. Aby vypočtená minimální mzda měla "reálné" srovnání se zákonně stanovovanou minimální mzdou, musel jsem vypočtenou minimální mzdu modifikovat koeficientem 2,1. Z toho vyplývá pro mě závěr - minimální životní náklady jsou "podstřelené"!

MinMzda.pdf

(67.95 KiB) Staženo 58 x

[marvon]

Životní náklady není možné posuzovat jen podle statisticky zprůměrovaných dat. Je vcelku logické, že nízkopříjmové skupiny obyvatel si nemůžou dovolit pořizovat to samé, co lidé s vyššími příjmy. Ať již jde o bydlení, jehož cena se odvíjí od atraktivity konkrétní lokality. Nebo i náklady na základní životní potřeby, které se dosti odlišují i podle konkrétního místa. Náklady na život v Praze jsou prostě jiné než někde v pohraničí. Na druhou stranu ani reálné mzdy v Praze s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností rozhodně rozhodně neoscilují kolem mezd minimálních.

Argumenty o podstřelenosti minimální mzdy jsou nadnesené. Právě proto, že je tendence vyrobit jedno univerzální celorepublikové číslo se snahou zakomponovat na nákladové straně životní zkušenosti pražáka.

[MirekS]

marvon píše:
Životní náklady není možné posuzovat jen podle statisticky zprůměrovaných dat.

A jak je tedy posuzovat?
O to, že nízkopříjmové skupiny si nemohou dovolit pořizovat to samé, co lidé s vyššími příjmy, tu přece vůbec nejde (minimální mzda tlačí na růst mezd všech). Nejde o to stanovit průměrné životní náklady, ale minimální! Ano souhlasím, i ty se odlišují podle konkrétního místa (chtělo by to ale být konkrétnější, tedy dokázat čísly, jak se liší). To by ale znamenalo mít "mapu" odlišných míst, a tu promítat do koeficientů (např. jako jsou uplatňované u daně z nemovitosti), upravujících minimální životní náklady podle místa.
Argumenty o historickém "podstřelení" minimální mzdy jsou oprávněné z hlediska toho, že docházelo k nějakému vývoji inflace a mase vytvořených hodnot (HDP), čemuž vývoj minimální mzdy neodpovídal.