Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Doprava a Logistika

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Doprava a logistika. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Odpovědět
Zbynek.Janoska
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 1036
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 2798 poděkování
Dostal poděkování: 1488 poděkování

Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Zbynek.Janoska »

Ahoj,

ministerstvo dopravy má dokument zvaný Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, který mimo jiné stanovuje, že mezi lety 2009 a 2020 by měl klesnout počet usmrcených na silnicích v ČR o 60 % a počet těžce zraněných o 40 %. Tyto cíle se dlouhodobě nedaří plnit, ačkoli oba ukazatele v čase klesají.

OFFTOPICZa poklesem počtu mrtvých je mnoho faktorů, jako je obměna vozového parku za modernější, bezpečnější vozidla, lepší dostupnost záchranné služby, lepší standardy u nově budované silniční infrastruktury apod., kredit si připisuje i PČR za lepší kontrolu apod.

Zásadní důvod, proč se strategii nedaří plnit je ten, že je to jen politická proklamace, ale nejsou žádné konkrétní kroky (nebo je jich minimum a nejsou koordinované), které by k tomu poklesu měly vést. Cituji z dokumentu Centra Dopravního Výzkumu:
Základní příčiny neplnění NSBSP:
  • a) nedostatečné fungující systém řízení bezpečnosti silničního provozu a podpory realizace opatření Akčního programu NSBSP a
  • b) neplnění, jen formální naplňování nebo dokonce ignorance konkrétních bezpečnostních opatření ve specifických problémových oblastech, zejména zranitelných účastníků silničního provozu – chodců, cyklistů a motocyklistů (více jak třetinu usmrcených tvoří nemotorizovaní účastníci) a v kritických věkových kategoriích (účastníci ve věku 19–24 let, 65 a více let a 25–44 let).
Při hodnocení dle druhu komunikací nebylo mezi rokem 2009 a 2015, s výjimkou komunikací na území hl. města Prahy, na žádném z nich dosaženo předpokládaného snížení počtu usmrcených osob. Z hlediska plnění dílčích cílů bylo naplnění stanoveného předpokladu u usmrcených dosaženo pouze
u nehod zaviněných alkoholem a nepřiměřenou rychlostí. Bude-li vývoj pokračovat jako v posledních letech stane se Česká republika v horizontu deseti let nejnebezpečnější zemí EU.
Jedním z nejčastějších typů smrtelných nehod jsou ty na železničních přejezdech. U tohoto typu přitom jde velmi snadno nehodám předejít: v letech 2008-2016 bylo
  • 117 usmrcených osob na přejezdech pouze se světelnou výstrahou
  • 3 usmrcené osoby na přejezdech se závorami
Investice do rekonstrukce železničních přejezdů by prokazatelně přinesla snížení počtu zemřelých na silnicích. Dnes však neexistuje žádná povinnost provozovatele dráhy (prakticky pouze SŽDC), aby přejezdy zabezpečovali, a to ani pokud A) dochází k opakovaným nehodám B) přejezdy by dnes nesplňovaly stavební normy - typicky na vícekolejné trati by musely všechny nové přejezdy mít závoru, ty stávající však nemusí.

Navrhoval bych tedy, aby ministerstvo dopravy uložilo SŽDC zabezpečení X (5, 10?) železničních přejezdů ročně. Tyto přejezdy mohou být vybrány MD na základě statistické analýzy nehodovosti, dokonce na Centru dopravního výzkumu na to snad i běží výzkumný projekt a stačilo by použít výsledky tohoto projektu (Můžu poskytnout kontakt na člověka, který se tomu věnuje).

Je to proveditelné? Má to na to MD pravomoc? Byla by pro to mezi piráty podpora?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Zbynek.Janoska za příspěvky (celkem 5):
Jan.Bartko, Vit.Fux, Michal.Stepan, Marek.Necada, Lukas.Dolezal
Uživatelský avatar
Ondrej.Kalis
Člen KS Praha
Příspěvky: 1690
Registrován: 26 říj 2017, 09:26
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha 9
Dal poděkování: 3142 poděkování
Dostal poděkování: 1913 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Ondrej.Kalis »

Na otázku, zda to může MD nařídit - určitě ano, možná by to muselo být schváleno v rámci nějaké konkrétní koncepce, případně vládou, pokud však zvýšení bezpečnosti vedlo k výraznému snížení rizika vážných nehod a díky tomu by konkrétní projekt vycházel jako ekonomicky efektivní, vlastně by nebyl důvod, proč by MD nemohlo už teď tlačit SŽDC do přípravy takových projektů ve větší míře než dnes. Zda na to jít skrze nějaké paušální číslo, to je otázka, každopádně je to asi něco, co by stát měl řešit.

Na druhou stranu, abych to řekl z čistě uživatelského pohledu, tak se mi naopak nelíbí, když dochází k přílišnému rušení malých železničních přejezdů zabezpečených např. jen výstražným křížem, což snižuje obecnou průchodnost území. A ČR se zavázala k podpoře zajištění volného pohybu v krajině a zbytečnému neprodlužování zejména pěších příp. cyklistických cest. To je i v souladu s pirátským programem, kde se podpora pěších a cyklistických propojení objevuje. Takže větší bezpečnost přejezdů z principu ano, ale pozor, aby to nebylo dováděno do extrémů ala rušení přechodů přes lokálky s nízkou rychlostí využívané převážně pěšími, nebo rušení železničních přejezdů bez náhrady, příp. s neadekvátně dlouhou obchůzkou, v nejhorším ještě podél silnice nebo po silnici.

Pracovat na snížení nehodovosti a následků nehod je samozřejmě nutné na všech polích, ale zejména ze strany Pirátů si myslím, že bychom měli mít vždy na paměti, že každé bezpečnostní vede ke většímu či menšímu omezení osobní svobody, a zejména Piráti by měli umět tato kritéria vybalancovat. Jistě je velmi správně doplnit svodidlo před mostní pilíř, aby se snížilo riziko nehody a omezení uživatelů je naprosto zanedbatelné, až nulové. Ale když doplníme klandr ke křižovatce, kde býval přechod přes relativně klidnou ulici, aby to chodci museli obcházet okolo a nemohli na vlastní riziko přejít, to už může být více na pováženou. Obdobně třeba povinnost nosit reflexní prvky má sice pochopitelný cíl, ale je to něco, co mělo být řešeno doporučením a osvětou a v žádném případě ne nařízením s hrozbou pokuty. To je podle mě velmi špatná cesta, už proto, že jít pěšky je někdy ta poslední možnost, co mohu udělat - na kole jet nemusím, autem taky jet nemusím, když třeba nejde světlo nebo jsem se napil, ale může se prostě stát, že se odněkud musím dostat, a to třeba zcela neplánovaně. Krom toho jde o bezpečnost především toho člověka samotného a měla by být jen jeho zodpovědnost, zda bude riskovat v tmavém oblečení, nebo se zabezpečí nějakým reflexním prvkem.

Pokud jde o silniční dopravu, tam je rozhodně co zlepšovat v oblasti bezpečnosti infrastruktury dle principů silnic samovysvětlujících a odpouštějících. Na silnicích v rámci TEN-T je již nyní povinnost vyžadovat k připravovaným stavbám bezpečnostní audity v různých fázích přípravy a před uvedením do provozu. To by bylo vhodné povinně rozšířit alespoň na všechny dálnice a silnice I. třídy, rovněž tam platí povinnost pravidelných bezpečnostních inspekcí stávajících komunikací, na základě nichž by měla být následně odstraňována riziková místa.

Současně bych ale opět uvedl, že i tato snaha o bezpečnost může narážet na další zájmy, např. průchodnosti krajiny, podobu krajiny atd. Na silnicích I. třídy asi může být i pochopitelné stromy buď ochránit svodidlem nebo odstranit, tuplem na dálnici, ale na silnicích II. a III. tříd si naopak myslím, že by měl být upřednostněn krajinný ráz a řidič musí počítat s tím, že účelem krajiny není primárně doprava a že silnice určené hlavně k místním napojením nemají takový bezpečnostní standard, pohybují se na nich ve větší míře další účastníci provozu a může tam být nižší standard pasivní bezpečnosti, takže o to opatrněji musím jet. Strom podle mě nemůže za to, když do něj někdo narazí.

A ještě bych rád doplnil, že také větší podíl využití veřejné dopravy také vede ke zvyšování bezpečnosti na silnicích. Ke zvyšování rizikovosti dopravy na silnicích, zejména těch menších, přispívají ve velké míře vysoké intenzity dopravy, na které tyto silnice nebyly dimenzovány, a to zvláště pokud se v provozu objevují ještě cyklisté, chodci apod. (i proto, že třeba neexistuje alternativa v podobě polní cesty nebo cyklostezky). Kvalitní systém veřejné dopravy, který bude pro lidi výhodný a atraktivní, a tím pádem povede k jejímu většímu využívání, může snížit intenzity IAD (nebo alespoň zmírnit jejich nárůst), a tím o něco zvýšit bezpečnost. Samozřejmě, že i ta veřejná doprava musí být bezpečná, ale to mají z velké části v rukou kraje a stát.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ondrej.Kalis za příspěvek:
V__

Vedoucí KET doprava Středočeský kraj. Místopředseda KET doprava Praha.

Zbynek.Janoska
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 1036
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 2798 poděkování
Dostal poděkování: 1488 poděkování

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Zbynek.Janoska »

Ad průchodnost krajiny: Předpokládám, že by se přejezdy k zabezpečení vybíraly podle statistického modelu; tyto modely berou v potaz jak počet nehod, tak frekvenci dopravy drážní, silniční i pěší, stejně jako parametry přejezdu (současné zabezpečení, viditelnost, šířka vozovky apod.). Nemělo by se tedy stát, že by byly jako nebezpečné vyhodnoceny přejezdy, kde žádné nehody nebyly zaznamenány. Všechny tyto údaje mají k dispozici ŘDS, SŽDC, PČR a možná ještě drážní inspekce, takže by pro MD neměl být problém zadat si analýzu na vytipování rizikových přejezdů. Ono to bude tak, že z těch necelých 8000 žel. přejezdů v ČR bude vyhodnoceno jako nebezpečných maximálně pár desítek (takové je prostě statistické rozdělení takovýchto jevů).

Ad zda se to vyplatí: je to sice trochu alchymie, ale lze spočítat, kolik společnost stojí jedna smrtelná nehoda, nehoda s těžkým zraněním apod. - je na to metodika, každý rok se to číslo aktualizuje a podle poslední aktualizace je cena lidského života 19 milionů. OFFTOPICPočítá se, o kolik společnost přijde tím, že někdo zemře předčasně a nebude tudíž pracovat, platit daně..... Cena rekonstrukce železničního přejezdu je průměrně 10 mil. Takže pokud by ze dvou zabezpečených přejezdů jeden ušetřil jednu smrtelnou nehodu, je to ekonomicky šul nul.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Zbynek.Janoska za příspěvek:
V__
Uživatelský avatar
Ondrej.Kalis
Člen KS Praha
Příspěvky: 1690
Registrován: 26 říj 2017, 09:26
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha 9
Dal poděkování: 3142 poděkování
Dostal poděkování: 1913 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Ondrej.Kalis »

Přesně tak, jen bych doplnil, že přejezdy by neměly být vybírány jen podle statistiky skutečných nehod, ale podle rizikovosti. Pro silniční dopravu na to dnes existují postupy založené na principu ,,skoronehod". Tyto metody jsou sice náročnější na sběr a zpracování dat, ale často přesněji ukazují skutečně riziková místa, na přejezdech by to asi bylo problematičtější, protože tam obvykle nejsou takové intenzity železniční dopravy, ale ono stačí vyhodnotit chování řidičů, zda dochází často k projíždění červené, jaké jsou rozhledové poměry atd. Samozřejmě, že když je na přejezdu několik nehod do roka, tak to samo o sobě na nějaké riziko ukazuje. ;)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ondrej.Kalis za příspěvek:
Zbynek.Janoska

Vedoucí KET doprava Středočeský kraj. Místopředseda KET doprava Praha.

Uživatelský avatar
Michal.Stepan
Člen KS Praha
Příspěvky: 369
Registrován: 30 zář 2017, 11:16
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha, Malá Strana
Dal poděkování: 607 poděkování
Dostal poděkování: 464 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Michal.Stepan »

Pokud chceme snižovat počet nehod na přejezdech, v první řadě by přejezdy neměly být pro auta pasti. Dříve býval u přejezdu hradlář, který mimořádné situace řešil na místě. Pokud jsou na přejezdu polozávory, tak řidič, pokud závory spadnou když je na přejezdu, v pohodě vyjede. Když ale má závoru před sebou a za sebou, je v pasti. Závory lze autem prorazit, ale řidič většinou v té chvíli zpanikaří a zůstane stát. Jde o vteřiny. Pokud není u závor obsluha, měly by tam být vždy jen polozávory. Až to bude, můžeme řešit složitější věci. Ušetřené závory je možné osadit tm, kde žádné závory nejsou.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Michal.Stepan za příspěvky (celkem 2):
Andrej.Ramaseuski, Ondrej.dj-bobr.Ulehla
Uživatelský avatar
Ondrej.Kalis
Člen KS Praha
Příspěvky: 1690
Registrován: 26 říj 2017, 09:26
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha 9
Dal poděkování: 3142 poděkování
Dostal poděkování: 1913 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Ondrej.Kalis »

Michal.Stepan píše: 02 srp 2018, 09:56 Pokud chceme snižovat počet nehod na přejezdech, v první řadě by přejezdy neměly být pro auta pasti. Dříve býval u přejezdu hradlář, který mimořádné situace řešil na místě. Pokud jsou na přejezdu polozávory, tak řidič, pokud závory spadnou když je na přejezdu, v pohodě vyjede. Když ale má závoru před sebou a za sebou, je v pasti. Závory lze autem prorazit, ale řidič většinou v té chvíli zpanikaří a zůstane stát. Jde o vteřiny. Pokud není u závor obsluha, měly by tam být vždy jen polozávory. Až to bude, můžeme řešit složitější věci. Ušetřené závory je možné osadit tm, kde žádné závory nejsou.
To si nemyslím. Spíše by tedy měla být rozšířena osvěta (i v autoškole), že závory jsou autem prorazitelné, případně je lze nadzvednout atd. Nemyslím si ani, že přejezd se závorami by byl pro auto pastí - ten kdo dodržuje předpisy a neprojede červenou by nikdy neměl být na přejezdu uvězněn. Samozřejmě může dojít např. k technickému problému na vozidle, ale pak je průjezd závorami ten nejmenší problém.

Naopak závory v poloviční délce vedou některé řidiče k jejich objíždění, což může být velice riskantní.

Současně je tu ale jiný zásadní problém, a to jak zabránit situacím, kdy jsou závory staženy neadekvátně dlouho. K tomu může dojít z nějakých technických důvodů (což by mělo být okamžitě operativně řešeno), ale hlavně se to děje na přejezdech v prostoru železničních stanic, kdy personál provozovatele dráhy nechává silniční vozidla čekat i několik minut bez pádného důvodu, mezitím projede klidně několik vlaků v rozestupech i v řádu minut a auta stále stojí. Takové případy samozřejmě motivují k riskantnímu chování. Jinými slovy, ke zvýšení bezpečnosti vede také to, aby přejezd byl uzavírán vždy jen na dobu nezbytně nutnou.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ondrej.Kalis za příspěvky (celkem 2):
Vit.Fux, V__

Vedoucí KET doprava Středočeský kraj. Místopředseda KET doprava Praha.

Zbynek.Janoska
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 1036
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 2798 poděkování
Dostal poděkování: 1488 poděkování

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Zbynek.Janoska »

Michal.Stepan píše: 02 srp 2018, 09:56 Pokud chceme snižovat počet nehod na přejezdech, v první řadě by přejezdy neměly být pro auta pasti. Dříve býval u přejezdu hradlář, který mimořádné situace řešil na místě. Pokud jsou na přejezdu polozávory, tak řidič, pokud závory spadnou když je na přejezdu, v pohodě vyjede. Když ale má závoru před sebou a za sebou, je v pasti. Závory lze autem prorazit, ale řidič většinou v té chvíli zpanikaří a zůstane stát. Jde o vteřiny. Pokud není u závor obsluha, měly by tam být vždy jen polozávory. Až to bude, můžeme řešit složitější věci. Ušetřené závory je možné osadit tm, kde žádné závory nejsou.
Taky myslím, že to není takový problém, už z těch statistik nehodovosti to vyplývá - na přejezdech se závorami pouze tři smrtelné nehody, kdežto se světelným zabezpečením 117 za stejný časový úsek.

Tady existuje nějaký systém, že když se člověk v autě blíží k přejezdu a má jím projet vlak, dostane zprávu (tuším, že na rádio). Nevidím důvod, proč by stát nemohl zaplatit vývoj mobilní aplikace, která by dělala totéž. Nebo ještě lépe - poskytnou aktuální data o poloze vlaků (což už dělá, ale nevím, jestli jsou ta data volně dostupná veřejnosti) a firmy, které dělají navigace, by to mohly použít.
Uživatelský avatar
Ondrej.Kalis
Člen KS Praha
Příspěvky: 1690
Registrován: 26 říj 2017, 09:26
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha 9
Dal poděkování: 3142 poděkování
Dostal poděkování: 1913 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Ondrej.Kalis »

Zbynek.Janoska píše: 02 srp 2018, 13:58 Tady existuje nějaký systém, že když se člověk v autě blíží k přejezdu a má jím projet vlak, dostane zprávu (tuším, že na rádio). Nevidím důvod, proč by stát nemohl zaplatit vývoj mobilní aplikace, která by dělala totéž. Nebo ještě lépe - poskytnou aktuální data o poloze vlaků (což už dělá, ale nevím, jestli jsou ta data volně dostupná veřejnosti) a firmy, které dělají navigace, by to mohly použít.
Jen aby na to pak někteří nespoléhali a při chybě v tomto systému pak nemohlo docházet k nehodám. V první řadě by měl každý řidič sledovat zabezpečovací zařízení na přejezdu a, ještě než na něj vjede, se rozhlédnout, obzvláště pokud nebliká bílé světlo. Navíc si nejsem jistý, jak by ta aplikace pracovala s méně obvyklými situacemi, např. při výlukách nebo při posunu, kdy hrozí riziko, že jedoucí drážní vozidlo v aplikaci nebude.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ondrej.Kalis za příspěvky (celkem 2):
Zbynek.Janoska, Vit.Fux

Vedoucí KET doprava Středočeský kraj. Místopředseda KET doprava Praha.

Uživatelský avatar
Michal.Stepan
Člen KS Praha
Příspěvky: 369
Registrován: 30 zář 2017, 11:16
Profese: dopravní inženýr
Bydliště: Praha, Malá Strana
Dal poděkování: 607 poděkování
Dostal poděkování: 464 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Michal.Stepan »

Když zemře někdo z vaší rodiny na přejezdu se závorami, tak vás jistě potěší, když někdo namítne, že je spousta jiných častějších přičin smrti. Uvolnění úniku z prostoru přejezdu by navíc ušetřilo peníze, které by se daly využít na zabezpečení přejezdů na nepřehledných místech.Jízda dvacetikilometrovou rychlostí přes přejezdy odradí od železniční dopravy spoustu lidí a neustálé zrychlování a zpomalování vlaků životnímu prostředí také nepřidá.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Michal.Stepan za příspěvek:
V__
Zbynek.Janoska
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 1036
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 2798 poděkování
Dostal poděkování: 1488 poděkování

Re: Snižování počtu mrtvých na silnicích - žel. přejezdy

Příspěvek od Zbynek.Janoska »

Michal.Stepan píše: 30 srp 2018, 12:14 Když zemře někdo z vaší rodiny na přejezdu se závorami
Kolik takových nehod reálně je? V letech 2008-2016 byli jen tři mrtví na přejezdech se závorou v celé ČR. Neznám podrobnosti, ale pochybuji, že byť jen jeden z nich byl na přejezdu uvězněn a proto zemřel.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Zbynek.Janoska za příspěvky (celkem 2):
Ondrej.Kalis, V__
Odpovědět

Zpět na „Doprava a Logistika“