Dovolím si zde založit vlákno, které by se mělo věnovat školství, přičemž sem hned sdílím svůj výcuc z dnešní schůze školské komise Prahy 4.
https://docs.google.com/document/d/1tLF ... sp=sharing
Školství
Moderátoři: KoKS Praha, Pražští předsedající, PKS Praha, PMS Praha 4
- Adam.Jaros
- Příznivec Pirátů – Praha
- Příspěvky: 928
- Registrován: 30 dub 2012, 17:26
- Profese: Teoretický alchymista
- Dal poděkování: 2233 poděkování
- Dostal poděkování: 2361 poděkování
- Tibor.Vansa
- Garant/ka programového bodu
- Příspěvky: 635
- Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
- Profese: analytik kreditního rizika v bance
- Dal poděkování: 287 poděkování
- Dostal poděkování: 1071 poděkování
Re: Školství
10.května
Tibor Vansa, Marek Paris, Adam Jaroš, Veronika Nurbergová, Petra Rejchrtová
Zápis: Tibor Vansa
Proběhla celkem vášnivá debata. Popisuji ze svého pohledu:
Co si myslím, že je dobrý nápad:
prosazovat větší diverzifikaci stylů výuky na školách
slíbit 1 novou alternativní třídu na Praze 4 na státní základce. Konkrétní styl výuky bude vybrán na základě široké diskuze s rodiči. Myslím si, že v Praze je po tom poptávka a Praha 4 by mohla zkusit vytvořit model fungování. Klidně mít toto jako programovou prioritu (návaznost na programový bod - svobodná volba způsobu vzdělávání). V té souvislosti jsem si vzpomněl na kamaráda Filipa, který na Praze 4 zakládal Scio základní školu. Psal jsem mu a přislíbil, že nám popíše, co to všechno reálně znamená.
Bylo by dobré si udělat ještě před tím představu, o co konkrétně by měli rodiče zájem, co jim chybí (Je lepší vědět předem, že mají zájem o montessori, waldorfskou školu, výuku v japonštině, aby bylo možno kvalifikovaně odpovídat na dotazy a jevit se jako znalci poměrů.)
prosazovat větší informovanost rodičů pod hesle “otevřená škola”
Využívat stávající nástroje k hodnocení situace na školách (výsledky pravidelné autoevaluace škol - výroční zprávy + objektivně nastavená transparentní kritéria hodnocení práce ředitelů škol zřizovatelem
Nabídnout nástroj, kterým se mohou členové školské rady včetně volených zástupců rodičů podílet na hodnocení vedení školy, což by představovalo další objektivizující zdroj informací a zpětnou vazbu zřizovateli o situaci ve škole zarodiče mohou hodnotit vedení školy a který bude organizovat zastupitelstvo/školská rada, nikoliv samotné vedení školy
pokusit se zajistit prostory pro školní družiny
pokusit se najít peníze na asistenty nebo menší třídy
Z čeho mám obavy:
slibovat větší zapojení rodičů do chodu školy. O to se samozřejmě musíme snažit, ale imho to půjde jen v rámci mírného pokroku v mezích zákona. Proto bych toto nedával jako programovou prioritu, který nám má přinést hlasy, neboť se bojím toho, že vyvoláme očekávání, která nedokážeme splnit. Tím naštveme jak rodiče, tak vyvoláme obavy u učitelů
Bylo by dobré to zjistit, na kterých školách konkrétně to vázne. Mohlo by nám to pomoci v rozmýšlení, jak to udělat. (Vázlo Sdružení a osvědčila se moderovaná diskuse pro obě strany + zastupitele. Není jasné, jak to bude pokračovat, on to byl možná jenom ústupek tlaku rodičů. Po volbách se na to nejspíš zase hodlají v případě vítězství vykašlat.)
“Pojďte pokecat se zastupiteli o školství” - heslo se dobře imho hodí k Pirátům. Jen opět opatrně s nastavením očekávání, když je ředitel blbec a postaví se na zadní, tak pokud to není totální průser, tak můžeš rodičů jen slibovat, že za 6 let uděláš nový konkurz
Pojďte pokecat (o čemkoli) má skutečně to riziko, že nebudou splněny sliby, naděje, očekávání, viz Snídaně se starostou, MA21 apod. Pro tyto příležitosti je potřeba mít nastavený mechanismus vypořádávání připomínek a způsob nenáročné komunikace (webovky). Pokud se podaří něco vymyslet, viděla bych to naopak jako prioritu, neboť současná radnice v tom zásadně zklamala. Příště bychom si mohli říct, jak by to mohlo fungovat, příp. začít neoficiálně mezi námi a známými.
Tibor Vansa, Marek Paris, Adam Jaroš, Veronika Nurbergová, Petra Rejchrtová
Zápis: Tibor Vansa
Proběhla celkem vášnivá debata. Popisuji ze svého pohledu:
Co si myslím, že je dobrý nápad:
prosazovat větší diverzifikaci stylů výuky na školách
slíbit 1 novou alternativní třídu na Praze 4 na státní základce. Konkrétní styl výuky bude vybrán na základě široké diskuze s rodiči. Myslím si, že v Praze je po tom poptávka a Praha 4 by mohla zkusit vytvořit model fungování. Klidně mít toto jako programovou prioritu (návaznost na programový bod - svobodná volba způsobu vzdělávání). V té souvislosti jsem si vzpomněl na kamaráda Filipa, který na Praze 4 zakládal Scio základní školu. Psal jsem mu a přislíbil, že nám popíše, co to všechno reálně znamená.
Bylo by dobré si udělat ještě před tím představu, o co konkrétně by měli rodiče zájem, co jim chybí (Je lepší vědět předem, že mají zájem o montessori, waldorfskou školu, výuku v japonštině, aby bylo možno kvalifikovaně odpovídat na dotazy a jevit se jako znalci poměrů.)
prosazovat větší informovanost rodičů pod hesle “otevřená škola”
Využívat stávající nástroje k hodnocení situace na školách (výsledky pravidelné autoevaluace škol - výroční zprávy + objektivně nastavená transparentní kritéria hodnocení práce ředitelů škol zřizovatelem
Nabídnout nástroj, kterým se mohou členové školské rady včetně volených zástupců rodičů podílet na hodnocení vedení školy, což by představovalo další objektivizující zdroj informací a zpětnou vazbu zřizovateli o situaci ve škole zarodiče mohou hodnotit vedení školy a který bude organizovat zastupitelstvo/školská rada, nikoliv samotné vedení školy
pokusit se zajistit prostory pro školní družiny
pokusit se najít peníze na asistenty nebo menší třídy
Z čeho mám obavy:
slibovat větší zapojení rodičů do chodu školy. O to se samozřejmě musíme snažit, ale imho to půjde jen v rámci mírného pokroku v mezích zákona. Proto bych toto nedával jako programovou prioritu, který nám má přinést hlasy, neboť se bojím toho, že vyvoláme očekávání, která nedokážeme splnit. Tím naštveme jak rodiče, tak vyvoláme obavy u učitelů
Bylo by dobré to zjistit, na kterých školách konkrétně to vázne. Mohlo by nám to pomoci v rozmýšlení, jak to udělat. (Vázlo Sdružení a osvědčila se moderovaná diskuse pro obě strany + zastupitele. Není jasné, jak to bude pokračovat, on to byl možná jenom ústupek tlaku rodičů. Po volbách se na to nejspíš zase hodlají v případě vítězství vykašlat.)
“Pojďte pokecat se zastupiteli o školství” - heslo se dobře imho hodí k Pirátům. Jen opět opatrně s nastavením očekávání, když je ředitel blbec a postaví se na zadní, tak pokud to není totální průser, tak můžeš rodičů jen slibovat, že za 6 let uděláš nový konkurz
Pojďte pokecat (o čemkoli) má skutečně to riziko, že nebudou splněny sliby, naděje, očekávání, viz Snídaně se starostou, MA21 apod. Pro tyto příležitosti je potřeba mít nastavený mechanismus vypořádávání připomínek a způsob nenáročné komunikace (webovky). Pokud se podaří něco vymyslet, viděla bych to naopak jako prioritu, neboť současná radnice v tom zásadně zklamala. Příště bychom si mohli říct, jak by to mohlo fungovat, příp. začít neoficiálně mezi námi a známými.
- Filip.Karel
- Předseda/předsedkyně místního sdružení
- Příspěvky: 27
- Registrován: 14 kvě 2018, 11:58
- Profese: radní pro IT a otevřenou radnici
- Dal poděkování: 2 poděkování
- Dostal poděkování: 18 poděkování
Re: Školství
Ahoj – díky Tiborovi za oslovení... přidávám své postřehy/náměty. Důležité na začátek je říct, že zakládání nové (soukromé) školy je úplně jiný úkol než snaha o změnu stávající školy. To založení školy je mnohem jednodušší
Diverzifikace výukových stylů na školách jednoznačně ano. Zkušenosti z obecních škol, kde kromě klasické výuky zavedli např. jednu montesori třídu ukazují, že je vždycky víc zájmeců, než je kapacita. Za mě osobně bych zkusil najít cestu, jak to udělat aniž by se tomu muselo dát nějaké zavedené označení/nálepka (montesori, waldorf,....). Tato nálepka "alternativy“ může svazovat při samotné realizaci. Alternativa je často vnímaná jako něco okrajového, pro pár "podivínů". Nám by mělo jít o prosazení změny, která se potenciálně může realizovat ve všech školách. Zkusil bych místo toho pojmenovat o co jde - respektující přístup k dětem, důraz na jiné formy výuky nez frontální, výuka po logických celcích, rozvoj individuálního talentu každého dítěte, otevřená komunikace s rodiči... To může mít různé podoby a formy realizace.
Určitě bych si nedělal naději, že rodiče dokážou nějak konkrétně pojmenovat, co by chtěli. Až na výjimky nepřijdou s tím, že by chtěli montesori nebo waldorf. Bylo by fajn si s rodiči obecně popovídat o tom, jak vzdělávání vnímají, co jim třeba aktuálně na škole vadí - ale zformulovat to do nečeho konkrétního bych od nich nečekal. Bohužel je většina rodičů zavřená v „nepodstatných“ otázkách typu domácí úkoly, čtenářské deníky, písemky atd., debatovat o formě a obecnějších cílech výuky je připravený málokdo. Taky z pohledu rodičů je bohužel velmi často klíčová otázka přípravy na přijímačky. Do Scioškol jsme dělali pohovory se všemi rodiči, kteří měli zájem o zápis dítěte - individuálně jsem mluvil cca se stovkou rodičů + s dalšíma desítkama na různých besedách. A až na naprosté výjimky všichni řešili otázku příjímaček na střední školu (často na víceleté gymnázium). Chtějí samozřejmě, aby se ve školách učilo méně nesmyslů a lepším způsobem - ale primární je pro ně nezavřít cestu dítěti směrem ke střední škole. Bohužel – rozumná výuka a příprava na přijímačky jsou za současné šílené podoby státních přijímaček do velké míry protichůdné cíle.
Další faktor jsou učitelé. Soukromé školy jsou v hledání a výběru učitelů přeci jen o něco flexibilnější. Na obecních školách je potřeba pracovat s tím, co je - možnost nějakého výrazného "okysličení" je omezená a je to na dlouhou dobu. Samozřejmě existují mladí a nadšení učitelé - ti jsou ale často v kolektivu osamoceni a brzo je semele soukolí systému (buď odejdou nebo se přizpůsobí). A obdobně je to s řediteli škol - pokud ředitel není nakloněný nějaké změne, pak je to nerealizovatelné. Pokud je změně nakloněný, potřebuje podporu – protože sám to nezmůže – ani z pozice ředitele. Jedna velmi schopná známá teď odchází po dvou letech z ředitelování školy, protože nebyla schopná přetlačit nečinnost a „sabotáž“ ze strany učitelů.
Ideálně tedy vytipovat školy se vstřícným ředitelem + alespoň nějakým inovativním potenciálem v učitelském sboru a při společné debatě dospět k formulaci cílů a následně vymyslet jaké kroky k tomu povedou. Pokud bude cílem, že část školy pojede klasicky jako doteď a část „inovativně“ je to podle mého pro všechny přijatelné – každý si tam najde to své. Měli bychom naplno využít, pokud nějaký ředitel/učitelé chtějí změnu – ať si to konkrétně uchopí jak potřebují a jak to vyhovuje jim – vracím se k tomu, že bych to nesvazoval konkrétní nálepkou. A úplně nejlépe tomu kromě morální podpory ze strany zřizovatele dát i nějakou podporu finanční. Nemusí jít o velké peníze – stačí na nějaké kvalitní školení pro učitele, nebo na cestu na inspirativní školu do zahraničí nebo na nějakou pravidelnou supervizi pro učitele (aby se z toho nezbláznili nebo nevyhořeli). Nevím kolik je rozpočet P4 na zřizované školy, ale myslím, že se dají vymyslet věci, které stojí málo peněz a přitom mají velký efekt.
Komunikace je v tomhle naprosto klíčová – a to na všech frontách. Jak mezi zřizovatelem a ředitelem, tak s učiteli i s rodiči.To je bohužel dlouhé roky největší bolest při zavádění jakýchkoliv novinek ve vzdělávání – ať už na centrální nebo lokální úrovni. Myšlenka dobrá, ale hodně lidí ji nepochopí a začnou se proti tomu vymezovat a výsledek je buď nulový nebo záporný. Taková pořádná komunikace je samozřejmě dost časově náročná. Školy jsou ze své podstaty konzervativní instituce. Jakákoliv výrazná změna v rámci školy, je na mnoho let soustředěného a cílevědomého úsilí, a jakkoliv odhadneme dobu potřebnou na zavedení nějaké inovace, tak to bude vždycky podceněný odhad
Pardon za délku příspěvku – rozepisoval bych se ještě dál, ale to už by asi nikdo nečetl Pokud vám to bude připadat užitečné, klidně přijdu na nějakou schůzku.
Diverzifikace výukových stylů na školách jednoznačně ano. Zkušenosti z obecních škol, kde kromě klasické výuky zavedli např. jednu montesori třídu ukazují, že je vždycky víc zájmeců, než je kapacita. Za mě osobně bych zkusil najít cestu, jak to udělat aniž by se tomu muselo dát nějaké zavedené označení/nálepka (montesori, waldorf,....). Tato nálepka "alternativy“ může svazovat při samotné realizaci. Alternativa je často vnímaná jako něco okrajového, pro pár "podivínů". Nám by mělo jít o prosazení změny, která se potenciálně může realizovat ve všech školách. Zkusil bych místo toho pojmenovat o co jde - respektující přístup k dětem, důraz na jiné formy výuky nez frontální, výuka po logických celcích, rozvoj individuálního talentu každého dítěte, otevřená komunikace s rodiči... To může mít různé podoby a formy realizace.
Určitě bych si nedělal naději, že rodiče dokážou nějak konkrétně pojmenovat, co by chtěli. Až na výjimky nepřijdou s tím, že by chtěli montesori nebo waldorf. Bylo by fajn si s rodiči obecně popovídat o tom, jak vzdělávání vnímají, co jim třeba aktuálně na škole vadí - ale zformulovat to do nečeho konkrétního bych od nich nečekal. Bohužel je většina rodičů zavřená v „nepodstatných“ otázkách typu domácí úkoly, čtenářské deníky, písemky atd., debatovat o formě a obecnějších cílech výuky je připravený málokdo. Taky z pohledu rodičů je bohužel velmi často klíčová otázka přípravy na přijímačky. Do Scioškol jsme dělali pohovory se všemi rodiči, kteří měli zájem o zápis dítěte - individuálně jsem mluvil cca se stovkou rodičů + s dalšíma desítkama na různých besedách. A až na naprosté výjimky všichni řešili otázku příjímaček na střední školu (často na víceleté gymnázium). Chtějí samozřejmě, aby se ve školách učilo méně nesmyslů a lepším způsobem - ale primární je pro ně nezavřít cestu dítěti směrem ke střední škole. Bohužel – rozumná výuka a příprava na přijímačky jsou za současné šílené podoby státních přijímaček do velké míry protichůdné cíle.
Další faktor jsou učitelé. Soukromé školy jsou v hledání a výběru učitelů přeci jen o něco flexibilnější. Na obecních školách je potřeba pracovat s tím, co je - možnost nějakého výrazného "okysličení" je omezená a je to na dlouhou dobu. Samozřejmě existují mladí a nadšení učitelé - ti jsou ale často v kolektivu osamoceni a brzo je semele soukolí systému (buď odejdou nebo se přizpůsobí). A obdobně je to s řediteli škol - pokud ředitel není nakloněný nějaké změne, pak je to nerealizovatelné. Pokud je změně nakloněný, potřebuje podporu – protože sám to nezmůže – ani z pozice ředitele. Jedna velmi schopná známá teď odchází po dvou letech z ředitelování školy, protože nebyla schopná přetlačit nečinnost a „sabotáž“ ze strany učitelů.
Ideálně tedy vytipovat školy se vstřícným ředitelem + alespoň nějakým inovativním potenciálem v učitelském sboru a při společné debatě dospět k formulaci cílů a následně vymyslet jaké kroky k tomu povedou. Pokud bude cílem, že část školy pojede klasicky jako doteď a část „inovativně“ je to podle mého pro všechny přijatelné – každý si tam najde to své. Měli bychom naplno využít, pokud nějaký ředitel/učitelé chtějí změnu – ať si to konkrétně uchopí jak potřebují a jak to vyhovuje jim – vracím se k tomu, že bych to nesvazoval konkrétní nálepkou. A úplně nejlépe tomu kromě morální podpory ze strany zřizovatele dát i nějakou podporu finanční. Nemusí jít o velké peníze – stačí na nějaké kvalitní školení pro učitele, nebo na cestu na inspirativní školu do zahraničí nebo na nějakou pravidelnou supervizi pro učitele (aby se z toho nezbláznili nebo nevyhořeli). Nevím kolik je rozpočet P4 na zřizované školy, ale myslím, že se dají vymyslet věci, které stojí málo peněz a přitom mají velký efekt.
Komunikace je v tomhle naprosto klíčová – a to na všech frontách. Jak mezi zřizovatelem a ředitelem, tak s učiteli i s rodiči.To je bohužel dlouhé roky největší bolest při zavádění jakýchkoliv novinek ve vzdělávání – ať už na centrální nebo lokální úrovni. Myšlenka dobrá, ale hodně lidí ji nepochopí a začnou se proti tomu vymezovat a výsledek je buď nulový nebo záporný. Taková pořádná komunikace je samozřejmě dost časově náročná. Školy jsou ze své podstaty konzervativní instituce. Jakákoliv výrazná změna v rámci školy, je na mnoho let soustředěného a cílevědomého úsilí, a jakkoliv odhadneme dobu potřebnou na zavedení nějaké inovace, tak to bude vždycky podceněný odhad
Pardon za délku příspěvku – rozepisoval bych se ještě dál, ale to už by asi nikdo nečetl Pokud vám to bude připadat užitečné, klidně přijdu na nějakou schůzku.
- klivan
- Návštěvník – nepatří k Pirátům
- Příspěvky: 1228
- Registrován: 29 zář 2017, 21:17
- Profese: lékař
- Bydliště: Litoměřice
- Dal poděkování: 472 poděkování
- Dostal poděkování: 771 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Školství
Záškoláctví.
Pro zajímavost, jak se s tím nemažou v Německu. Rozmahající nešvar, kdy se berou děti na dovolenou před prázdninami, se rozhodli Němci rázně utnout.
Policisté se zaměřili na rodiče s dětmi ve školním věku a požádali je o jméno školy, kterou jejich potomci navštěvují. Tu pak policie kontaktovala a ověřila, zda o odjezdu svého žáka na dovolenou ví a zda ho povolila.
V deseti případech vyšlo najevo, že rodiče vzali dítě ze školy bez jejího svolení. Policisté je obvinili z napomáhání záškoláctví a uložili jim pokutu. Jak konstatuje DW, záškoláctví se v Německu pokládá za vážný problém a za docházku dítěte ve školním věku 6-16 let zodpovídají rodiče.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nem ... 211631_mls
Pro zajímavost, jak se s tím nemažou v Německu. Rozmahající nešvar, kdy se berou děti na dovolenou před prázdninami, se rozhodli Němci rázně utnout.
Policisté se zaměřili na rodiče s dětmi ve školním věku a požádali je o jméno školy, kterou jejich potomci navštěvují. Tu pak policie kontaktovala a ověřila, zda o odjezdu svého žáka na dovolenou ví a zda ho povolila.
V deseti případech vyšlo najevo, že rodiče vzali dítě ze školy bez jejího svolení. Policisté je obvinili z napomáhání záškoláctví a uložili jim pokutu. Jak konstatuje DW, záškoláctví se v Německu pokládá za vážný problém a za docházku dítěte ve školním věku 6-16 let zodpovídají rodiče.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nem ... 211631_mls
„Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda.”
Will Rogers
Will Rogers
- Adam.Jaros
- Příznivec Pirátů – Praha
- Příspěvky: 928
- Registrován: 30 dub 2012, 17:26
- Profese: Teoretický alchymista
- Dal poděkování: 2233 poděkování
- Dostal poděkování: 2361 poděkování
Re: Školství
Současná podoba programového bodu školství je k vidění zde:
https://docs.google.com/document/d/17dz ... sp=sharing
https://docs.google.com/document/d/17dz ... sp=sharing
- klivan
- Návštěvník – nepatří k Pirátům
- Příspěvky: 1228
- Registrován: 29 zář 2017, 21:17
- Profese: lékař
- Bydliště: Litoměřice
- Dal poděkování: 472 poděkování
- Dostal poděkování: 771 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Školství
Blíží se 50 výročí invaze tanků do Československa v roce 1968, což může být příležitost k připomenutí dětem.
Je smutné, jak se učí dějepis ve škole. K probrání poválečné éry se většinou učitelé nedostanou.
Malá země uprostřed Evropy nemá se svými sousedy dobré zkušenosti. Kreml zničil naději, děti by se měly učit, zda se lze vyhnout tomu, aby se naše malá země stala hračkou mocných.
Erik Tabery píše: " Ona touha byla patrná mnohem silněji než v roce 1989, protože během sametové revoluce bylo poměrně brzy jasné, že to dopadne dobře. Začaly se tak záhy řešit praktické otázky. Před padesáti lety ale naopak všichni věděli, že po krátkém nadechnutí přichází nekompromisní konec. Tu dychtivost po svobodě a hlubokou lítost, že doslova mizí před očima, bychom si měli připomínat neustále. A zejména pak ve školách."
Je smutné, jak se učí dějepis ve škole. K probrání poválečné éry se většinou učitelé nedostanou.
Malá země uprostřed Evropy nemá se svými sousedy dobré zkušenosti. Kreml zničil naději, děti by se měly učit, zda se lze vyhnout tomu, aby se naše malá země stala hračkou mocných.
Erik Tabery píše: " Ona touha byla patrná mnohem silněji než v roce 1989, protože během sametové revoluce bylo poměrně brzy jasné, že to dopadne dobře. Začaly se tak záhy řešit praktické otázky. Před padesáti lety ale naopak všichni věděli, že po krátkém nadechnutí přichází nekompromisní konec. Tu dychtivost po svobodě a hlubokou lítost, že doslova mizí před očima, bychom si měli připomínat neustále. A zejména pak ve školách."
„Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda.”
Will Rogers
Will Rogers