Proč ano:
● slouží k nákupu potravin, základních hygienických prostředků, dětského a lékárenského zboží, školních potřeb a oděvů, a nelze za ně nakoupit cigarety či alkohol, ani vyplácené peníze používat na hrací automaty. Tím vzniká lepší pocit společnosti, že se “něco dělá se zneužíváním” a toto opatření má velkou podporu.
● Mohou se tím chránit zájmy například děti z rodin, kde se vyskytuje alkoholismus či gamblerství, a v neposlední řadě i zájmy daňových poplatníků, z nichž většina nesouhlasí s finančním podporováním dlouhodobě nepracujících.
● Úřady práce nečelí stížnostem na vyplácení části dávek v poukázkách jako dříve, když to bylo možné po individuálním odůvodnění.
Proč ne:
● Kvete černý trh. Poukázky se vymění za peníze, ale za méně peněz, takže příjemci dávek opět strádají a vydělávají na nich tzv. obchodníci s chudobou.
● Obchody, kde lze stravenky uplatnit, jsou mnohdy vzdálené od bydliště příjemce, takže vznikají zvýšené náklady na dopravu. Často jde o obchody dražší: poukázky neberou všude, protože z nich odvádějí marži 7-12% vydavatelům poukázek (Le Chéque Déjeuner, Ederend, a Sodexo Pass).
● Příjemce ztrácí část hodnoty poukázky, pokud nevyčerpá při nákupu celou její hodnotu. Kombinaci poukázek s velmi nízkou hodnotou si většinou nemůže zvolit z organizačních důvodů na ÚP (mají nějak nabalíčkováno).
● Nejsou jasná pravidla pro to, co lze a nelze za poukázky koupit. Poukázky mnohdy nelze uplatnit na nákup léků nebo například dětských plen. Poukázky jsou sice určeny i na lékárenské zboží, ale podle MPSV má každý lék na předpis alternativu bez doplatku, takže samotné doplatky na léky poukázkami platit nelze.
● Uplatnění poukázek, které jsou určeny pouze pro příjemce dávek hmotné nouze, je pro příjemce silně stigmatizující a nejsou výjimečné případy, kdy byli příjemci v obchodě vystaveni ponížení.
● Využívání poukázek nevede k rozvoji finanční gramotnosti a schopnosti hospodařit, stravenky jsou naopak pro příjemce matoucí.
Možnosti řešení:
1) explicitně vyjmout skupiny lidí, u nichž poukázky nedávají smysl, neboť nemohou pracovat. Patří mezi ně zejména:
lidé v sociálních ústavech (různých typů)
lidé ve zdravotnických zařízeních (pobytových)
lidé s omezenou svéprávností (vč. těch, jimž byl ustanoven opatrovník)
invalidé od uznaného třetího stupně výše
lidé, kteří pobírají příspěvek na péči (tzn. potřebují domácí péči, nejsou nesvéprávní, ale sami si nakoupit nedojdou…)
senioři starší 68 let
(Pokud máte další příklady skupin lidí, kterým dávky vyplácené formou poukázek ztěžují běžné fungování, sem s nimi. Ale nejde prosím obecně o “rodiny s dětmi”.)
2) druhá možnost je dát do novely “případy hodné zvláštního zřetele”, tedy MOŽNOST VÝJIMKY z povinných poukázek (nyní takováto možnost výjimky není). Beru argument, že to je “bič na úředníky”, aby si dvakrát rozmysleli, komu poukázky přidělí. Ale váhám, jestli opravdu dokážeme postihnout všechny zásadní životní situace, klíčová kritéria a skupiny příjemců výčtem (viz výše bod 1 NEOBSAHUJE právě lidI z menších obcí, kde je těžké najít obchod, který poukázky bere, nebo není předražený).
3) povinnost vyplácet část dávek v poukázkách zrušit úplně - a umožnit v individuálních odůvodněných případech.
Je to složité, ale hodně jde o světonázor, o to, jakou míru kontroly chceme a jaké transakční/administrativní náklady považujeme za přijatelné.
Velká diskuze proběhla u mě na zdi: https://www.facebook.com/olga.richterov ... 1461147386
Velká diskuze v PSP je k přečtení ve stenozáznamu či k poslechu v audiu. http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot ... 139.htm#r1
Závěrem ještě odkaz na rámcovou smlouvu s poskytovatelem poukázek: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5579983 - je vždy vysoutěžen jeden poskytovatel na kraj.
A odpovědi na otázky, které jsem měla ohledně praktického fungování systému poukázek – zejména:
1) jaký podíl dávek je vyplácen poukázkami (z celkového rozmezí 35-65 % vím, že se to blíží oněm 35 %, ale žádám o přesné číslo) a co to znamená v nominální hodnotě (tedy jaký objem financí je vyplácen tímto alternativním systémem cenin).
Průměrná vyplácená výše PnŽ v poukázkách je asi 1.430 Kč. Průměrná vyplácená výše celé dávky PnŽ je asi 3.590 Kč. Průměrně je příjemcům dávek PnŽ vypláceno v poukázkách 39,8 %.
- Poukázky jsou v nominálních hodnotách 20, 25, 30, 50, 100, 200 a 500 Kč. Nejčastěji používanou poukázkou je poukázka v nominální hodnotě 50 Kč. Na základě dohody a individuálních potřeb klienta a s ním společně posuzovaných osob je možné vyplácet dávky v nižší nominální hodnotě i ve vyšší nominální hodnotě.
V měsíci dubnu 2018 bylo vyplaceno 69.015 dávek PnŽ v poukázkách v objemu 98.550.510 Kč (zdroj OKstat).
- K 31. 3. 2018 14.650 provozoven akceptovalo poukázky. Počet provozoven, které poukázky přijímají, se neustále zvyšuje. Přesný počet provozoven bude znám na začátku července 2018. Údaj 11.188 provozoven byl platný k 31. 12. 2017.
- ÚP ČR nevstupuje do smluvních vztahů mezi dodavatelem poukázek a provozovatelem obchodu. Provize je stanovena na základě dohody mezi provozovatelem obchodu a dodavatelem poukázek. Nelze ji určit paušálně.
- Nominální hodnoty poukázek jsou klientovi vypláceny na základě možností konkrétního kontaktního pracoviště ÚP ČR a na základě potřeb klienta. Obecně byli zaměstnanci poučeni, aby jednotlivcům vypláceli dávku v nižších nominálních hodnotách poukázek, rodinám pak v nižších i vyšších nominálních hodnotách. Jak je uvedeno výše, nominální hodnoty poukázek, které vyplácí ÚP ČR, jsou 20, 25, 30, 50, 100, 200 a 500 Kč.
