No jo, ale základ je si uvedovmit, ze to delali vsichni co byli v parlamentu, vydělovat to "Urban" apod.? Spíše se poučit, že "zájmové zákony" už nejsou ty hloupé z devadesátek an kterých Michálek teď jede, ale že se dějí právě moderní, kdy se udělá zákon na podporu něčeho (ideálně pod tlakem EU) a prostě se nastaví "špatně" procenta...
Já když pak štu, že někdo od pirátů "řeší jak pitbull" kauzu starou x let a dává tam veškerou energii a přitom zde visí aktuální kauzy, ale ty se neřeší tak si říkám "zase se bude řešit následek, když je čas řešit průběh?" Viz že bude končit další energetické období, kde se dá právě řešit nastavení "energetiky" a piráti něco dělají vůči tomuto datu a nastavení podmínek na trhu, aby to ovlivnili? Dosud ani slovo nikde na fóru...[/quote]
No vidíš a v tom se lišíme, já tvrdím, že se prvně musí řešit problémy aktuální a zbylé kapacity pak převést na řešení chyb minulých. Nedělat chybu generálů co se připravují na staré války
Zeptám se jinak, když řešíš nějaké problémy doma co řešíš prvně? To co je teď a tady, práci co máš teď anebo prvně řešíš, co se událo před rokem co jsi dělal v minulé práci? Není to spíše o tom, že řešíš prvotně problémy dneška a teprva pak se vracíš k tomu co se pokazilo až je čas?
JJe to rozdíl v pohledu na to jak se chovat a chápu, že je to rozdíl co hodně dává jiný pohled na svět a řešení problémů. Ale osobně si myslím, že je fakt lepší řešit problémy dneška z výhledem na to, aby vydrželo řešení 10-20 let, než řešit prohry včerejška a pak se divit, že jsme stále v tom samém srabu. Prostě si přiznat, že se něco posralo, ale vsát a řešit a ne brečet a řešit do nekonečna minulost...
Tito uživatelé poděkovali autorovi Karel666 za příspěvek:
Karel666 píše:No vidíš a v tom se lišíme, já tvrdím, že se prvně musí řešit problémy aktuální a zbylé kapacity pak převést na řešení chyb minulých. Nedělat chybu generálů co se připravují na staré války
Zeptám se jinak, když řešíš nějaké problémy doma co řešíš prvně? To co je teď a tady, práci co máš teď anebo prvně řešíš, co se událo před rokem co jsi dělal v minulé práci? Není to spíše o tom, že řešíš prvotně problémy dneška a teprva pak se vracíš k tomu co se pokazilo až je čas?
JJe to rozdíl v pohledu na to jak se chovat a chápu, že je to rozdíl co hodně dává jiný pohled na svět a řešení problémů. Ale osobně si myslím, že je fakt lepší řešit problémy dneška z výhledem na to, aby vydrželo řešení 10-20 let, než řešit prohry včerejška a pak se divit, že jsme stále v tom samém srabu. Prostě si přiznat, že se něco posralo, ale vsát a řešit a ne brečet a řešit do nekonečna minulost...
Souhlasím, metoda "hlavního článku" je důležitá, ale peníze taky, tj. když duo Ferda+Jakub na ně "zakleknou " tak jenom dobře.
„Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda.”
Will Rogers
Argumentace Babišova ministra Milka proti zastropování dotací:
Vzhledem k historickým souvislostem je pozice ČR velmi specifická. Disponujeme
nejenom největší průměrnou výměrou zemědělského podniku, která je 133 ha, ale i jednou
z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha). Této skutečnosti tak
odpovídá i dopad, který by mělo případné zastropování na české zemědělství.
Velké české zemědělské firmy vznikly při kolektivizaci a divoké privatizaci. Pozitivní není ani zacházení těchto firem se zemědělskou půdou, s vlastními zaměstnanci a chování ke konkurenci na vnitřním trhu. Průmyslové velkozemědělství vyhání život z půdy, živočichy z krajiny a lidi z venkova. Takže snaha tento stav změnit reformou dotační politiky je zcela logická, ale jak je vidět v tomto volebním období se nekoná.....
V poslední době se nejvíce diskutuje zastropování na úrovni 60 tis. €, kteným by došlo
ke snížení prostředků na plošné zemědělské dotace (tzv. přímé platby) pro ČR o necelých
5,2 mld. Kč ročně, přičemž tato částka odpovídá téměř čtvrtině dosavadního rozpočtu na tyto
podpory. V této souvislosti je nezbytné doplnit, že ze strany Evropské komise prozatím nebylo rovněž ani specifikováno, pro jaké účely by případně tyto krácené finanční prostředky byly využity,zda na zemědělské či jiné, a zda by zůstaly na národní nebo na celoevropské úrovni.
Samozřejmostí je, že prostředky ušetřené na zastropování by zůstali k dispozici v českém zemědělství a použili by se na jiné programy - taková věc by se dala vyjednat.
Je nutné si současně uvědomit, že podniky, které by byly tímto nástrojem zasaženy, obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně necelých 90 procent dojnic. Domnívám se proto, že takový pokles podpor by znamenal existenční ohrožení řady podniků a zásadní dopad na zaměstnanost na českém venkově.
Hrubá manipulace kombinovaná se sprostým vydíráním. Větší podniky se samozřejmě včas rozdělí, aby si zachovali přístup k dotacím nebo část půdy rozprodají. Navíc často hospodaří na cizí pronajaté půdě...."Když nám seberete dotace, zabijeme všechny dojnice a propustíme všechny zaměstnance" - přiznání, že jde jen o peníze. Vztah k půdě, zvířatům a lidem je nulový. Když vás to nebaví, tak to nedělejte!
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ales.Jakl za příspěvek:
Když jde o peníze jenom pro velké, proč je teda chcou i malý? Nejde o peníze vždy na prvním místě bez ohledu na velikost podniku... Trochu logika pokulhává...
A ten útěk lidí z vesnic, fakt to je kvůli průmyslovému zemědělství a ne díky tomu, že zavírají školy, školky, IDS sice je ale jak atd., fakt myslíš vážně, že za to může zemědělství? KDyž připomenu, že se zde objevují kritické hlasy, že v německu v zemědělství maká ještě míň lidí a je to iudeál kam se přiblížit, takže na vesnici zanikne ještě více míst...
Zemědělci se chovají k půdě tak aby přežili a vidělali co nejvíc peněz, že stát nastavil pravidla tak, že je nejvýhodnější rabovat, aby zemědělec přežil, tak to není vina zemědělce jak píšeš ty, ale právě naopak...
Jsem si jistý, že je mnoho lidí, kteří by svůj pozitivní vztah k půdě, k čistému pěstování a šetrnému chovu zvířat chtěli realizovat i v podobě zemědělské farmy, ale jejich přístup k půdě blokuje systémová korupce (obří dotace agrokorporacím, spekulace se zemědělskou půdou, průmyslově orientované zemědělské školství).
Světové hnutí potravinové suverenity již v roce 2007 definovalo potravinovou suverenitu jako právo lidských společenství na zdravé a kulturně vhodné potraviny produkované prostřednictvím environmentálně příznivých a udržitelných přístupů, a právo těchto společenství definovat vlastní potravinové a zemědělské systémy.
Trochu v tom článku pozapomněli na masivní odliv objemných krmiv do zahraničí a na spekulanty. A také na míru, jak jsou zemědělci dnes podvázaní v možnostech reakce (nutnost posečení či přepasení všeho do 31.7, zákaz příkrmu na druhově bohatých pastvinách, zákaz přihnojování na velké části travin (byť hnojem), sankce za obnovu vodních ploch na T, podvázání v možnostech úprav vodního režimu...).
A s těmi 20l vody vypitými ovcí za den mě dost pobavili - to bych já musel vypít 30
S bioplynkama je hlavní problém IMHO vůbec to, že se pro ně pěstuje kukuřice jak pro dojnice - dotované měly být vázané na produkci kejdy...
Ale zase před bioplynkama a peletárnama (na které článek také zapomněl) nemělo seno žádnou hodnotu - musel jsem i platit, abych se zbavil přebytků. A nebylo to málo. Teď je to opět komodita. Se svými tržními problémy.
EDIT: Selský rozum spíš asi říká "inkasuj slušně a jistě za elektriku než kdoví jak od obchoďáků stále snižujících cenu masa" Tím to nehájím, ale je to logické - a IMHO to ukazuje proč do produkce potravin musí stát ingerovat.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Milan.Dadourek za příspěvek:
Člověk jede na pár dní do Esterajchu podívat se, jak to dělají jinde, pak se vrátí a nestačí se divit. Jednak tomu, co viděl a jednak tomu, co se děje v naší matičce vlasti, konkrétně v Praze. Ale vezmu to popořadě.
Poslali mě do Rakouska zmapovat tamní situaci v zemědělských podnicích, ověřit tamní ceny komodit a zjistit, proč tolik jihomoravských zemědělců vozí svojí úrodu za Dyji a Moravu. Dali mi na to tři dny... Manažerstvo si po deseti letech všimlo, že se u nás urodí víc, než co se objeví v našich silech a to ostatní mizí za hranice. A jak jinak zjistíte situaci na rakouském trhu s komoditami? Pošlete tam člověka s autem, ať si tam o tom s někým popovídá. A tak jsem jel. To co by měla dělat zemědělská univerzita (a možná to i udělala) to jsem dělal já.
Ne, že bych nic neviděl a nebo bych si v Rakousku nepokecal. Ne že bych si o situaci neudělal obrázek. Ale je to obrázek třídenního ježdění a povídání. Nikoliv obrázek objektivní skutečnosti. Přesto to bylo zajímavé.
Jednak v Rakousku jsou také takoví Babišové. Jen jsou ještě větší a svoje místní agroferty dotáhli do stavu nadnárodní korporace. Také mají obšancovaný trh, také prodávají místním zemědělcům hnojiva, osiva, pohonné hmoty a techniku a také od nich vykupují jejich výnosy. A pokud se neurodí, také tvrdě vymáhají dlužné částky a také chtějí do zástavy pozemky.
Oproti nám jsou v Rakousku dva podstatné rozdíly. Jednak jsou tam podstatně vyšší hektarové dotace. A jednak je maximální omezení na jeden subjekt. Tuším je to někde okolo osmdesáti hektarů. Jakmile vlastníte větší pozemky, další dotace už nedostanete. Ve výsledku to nic moc neznamená, bez ohledu na vlastníky, obhospodařování se děje právě tak, aby dotace byly. A tak má tatínek osmdesát hektarů a svoje IČO, synáček osmdesát hektarů a svoje IČO, dcerka má osmdesát hektarů a svoje IČO, bratranec totéž a ti všichni dohromady pak mají svoje s.r.óčko, přes které se peníze přelévají dle potřeby. Zemědělců je papírově mnohem víc (to jsou ty rodinné farmy), ale v konečném důsledku je tam traktorů a kombajnů dokonce méně než tady u nás. Inu, situace je tam nutí se sdružovat a hospodařit stejně jako u nás. Jen se to jinak jmenuje a o dotace žádá rádoby víc lidí.
Dalším faktorem je, že tam v Rakousku tato situace trvá podstatně déle než u nás a tak mají ti zemědělci už dávno vybudované vlastní skladovací kapacity. Zemědělec má nejen pole a techniku, ale také svoje vlastní silo, kam se mu ta úroda v klidu vejde. Stejná situace panuje u nás - kdo může investuje do skladování, má pak mnohem větší manévrovací prostor při prodeji. Jen u nás to ještě chvíli potrvá.
Rakouský zemědělec pak sice také prodává svému místnímu Babišovi a také zásobuje obrovské továrny na výrobu kyseliny citronové z kukuřice, či lisovny řepkového oleje, jen mu to prodá napřímo, bez meziprostředníka. A prodá mu to až ve chvíli, kdy je spokojen s cenou, protože je schopen si vše uschovat až do dalších žní.
A tak je výsledkem mojí cesty především to, že podniky zemědělského zásobování a nákupu se svými sklady a sily jsou u nás dinosaurem, který před sebou nemá dlouhou budoucnost. I u nás si zemědělci staví svoje malá sila, i u nás instalují kapacity pro skladování hnojiv a i u nás se stále větší objemy těchto hnojiv dovážejí just in time přímo od výrobce na pole bez nutnosti mít na každém okrese sklad na desetitisíce tun. Český zemědělec bude mít před sebou ještě nějaké desetiletí tvrdé práce, ale i dnes už umí Jarda z Dolních Dubňan prodat svojí pšenici napřímo do Itálie za víc peněz než co by dostal na sile. Už dnes si tento Jarda umí objednat hnojivo z Polska levněji než z místního skladu, které mu nadto přijede přesně kdy ho potřebuje. Stejně tak si umí nechat namořit osivo přímo doma. Ještě mu pár let potvrvá, než postaví druhou halu s větráním v podlaze, aby mohl obilí chladit a provzdušňovat, ale jakmile se mu to podaří, bude pro něj místní ZZN úplně zbytečný.
Hlavním výsledkem mé cesty nakonec byl poznatek, že Agrofert bude mít kupu problémů z této situace nějak vybruslit a přizpůsobit se jí. Tohle nezmění žádný Babišův zákon. Prostě situace je taková, že si soukromníci pomáhají sami a vyhodnotili si, že to zvládnou levněji bez meziprostředníků. Agrofert se bude muset naučit prodávat hnojiva v pravý čas přímo na místo. Bude muset platit zemědělcům víc peněz za jejich úrodu, jinak ji nedostane, bude se muset transformovat do efektivnějších poboček bez velkého množství ředitelů a luxusních aut. Jinak prostě nepřežije. Rakouský model k nám kráčí mílovými kroky a český zemědělec za hranicemi zjistil, jak je to výhodné.
Proč tedy čeští zemědělci vozí úrodu do Rakouska? Protože přes Moravu i Dyji je dostatek mostů. To ostatní je tržní ekonomika.
To, co jsem zmeškal, začneme probírat v příštích dnech.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Karel666 za příspěvek:
