KF Pha 24/2018 Program - životní prostředí

[Adam.Zabransky]

Vážené krajské forum,
tímto zahajuji rozpravu k programovému bodu Životní prostředí.

Do pondělí 14. května je prostor pro připomínky, které garanky programového bodu (Dana Balcarová a Eva Tylová) následně zpracují. Návrhy vkládejte do příslušného Google dokumentu. Pokud s výsledným dokumentem nebudete spokojeni, budete moci v úterý nebo ve středu podat pozměňovací návrhy, o kterých se následně bude hlasovat.

Hlasování začne ve středu 16. 5. 2018 a bude trvat 48 hodin. Důvodem je, že chceme mít alespoň část programu schválenou před zahájením kampaně, které proběhne v neděli 20. května.

[Ondrej.dj-bobr.Ulehla]

Na základě článku (viz níže) mně připadá, že než zákazy automobilů během smogové situace (inverze apod.), by pomohla prevence ve formě častějšího čištění hlavních tahů, synchronizace semaforů (ev. jejich centrální řízení - rozhodně současné senzory přímo před křižovatkou situaci spíše zhoršují), aby byla doprava efektivnější, aby se spotřebovávalo mnohem méně pohonných hmot (tím se vytvářelo i mnohem méně splodin), aby se mnohem méně brzdilo (co třeba zavedení semaforu s doporučenou rychlostí pro příští zelenou?), dobudovat vnitřní a vnější okruh a tím vyloučit auta, která chtějí jen Prahou projet, z centra. To je skutečné řešení automobilové dopravy.


Proč elektroauta škodí ve městech skoro stejně jako diesely?

Stuttgart se řadí mezi ta německá města, která se nejvíce potýkají s kvalitou ovzduší, a tak není divu, že se zde také stále přiostřuje boj proti motoristům. Hlavním problémem nejsou ani tak emise CO2, ale hlavně mnohem škodlivější prach a jemné částice. Nezávislé měření Dekry však ukázalo, že elektromobily nejsou ani zdaleka řešením. Jejich negativní „příspěvek“ k znečištění se v provozu blíží autům s běžným spalovacím motorem. Jak to?


Sázka na elektromobily a regulace dopravy je chybná. Stačí pořádně čistit ulice.
Feinstaubalarm je ve Stuttgartu stále častější – zákaz vjezdu nákladních aut do města je při zhoršených emisních podmínkách rozšířen i na osobní auta. To samozřejmě omezuje spoustu lidí, a tak se ve městě aktuálně odehrávají bouřlivé diskuze o řešení problému. Město motivuje lidi k využívání hromadné dopravy, zákazy směřuje zejména na majitele dieselových aut, která jsou přece špinavá, a preferuje elektromobilitu. Jenže, jak ukázalo měření prachu a jemných částic, které provedla nezávislá společnost Dekra, v praxi přispějí elektromobily ke zlepšení ovzduší ve městě mnohem méně, než se od nich očekává. Jak už to ale tak bývá, je velmi složité přenést politickou „zelenou“ diskuzi do věcné roviny naměřených hodnot a faktů. A protože i u nás je pro politiky a různé zelené organizace módní vzít si do hledáčku motoristy a vymýšlet jim různá omezení a zpoplatnění, použiji aktuální stuttgartskou kauzu a interpretaci hodnot šéfem stuttgartské Dekry Clemensem Klinkem k tomu, abych alespoň trochu přispěl k rozšíření obzorů nás všech. Jaké jsou tedy emise elektromobilu?

Naměřené hodnoty hovoří jasně

Prašnost vzniká z velké části valivým odporem pneumatik, třením při brzdění a vířením pouličního prachu.
Měření Dekry provedená v roce 2015 ukázala, že ve Stuttgartu je každý den uvolněno do ovzduší v průměru 475 kilogramů prachu a jemných částic. Jenže jen 77 kilogramů pochází z automobilových výfuků. Zbylých téměř 400 kg, tedy zhruba 84 procent, vzniká odvalováním pneumatik, třením brzdové soustavy a tzv. resuspenzí pouličního prachu (znovuvíření částic prachu uložených na vozovce). Z toho plyne jasný závěr – drtivou většinu emisí pevných částic vyprodukuje i projíždějící elektromobil a rozdíl mezi ním a běžným autem se spalovacím motorem je v tomto ohledu téměř zanedbatelný.

Zákazy vjezdu podle typu pohonu jsou nesmysl!

Z technického pohledu totiž dnešní moderní turbodieselová auta vybavená nejrůznějšími systémy a hlavně filtry pevných částic produkují z hlediska pevných prachových částic menší hodnoty, než auta benzinová. Ukazuje se, že paušální zákazy vjezdu podle typu pohonu, nemají téměř žádný smysl – druh pohonu a z něj vzniklé emise, totiž kvalitu ovzduší z hlediska pevných částic víceméně neovlivňují. Nedávno byly rovněž otevřeny diskuze o filtrech pevných částic i pro benzinové agregáty a vypadá to, že se jich skutečně dočkáme.

[Jan.Nezhyba]

Na základě článku (viz níže) mně připadá, že než zákazy automobilů během smogové situace (inverze apod.), by pomohla prevence ve formě častějšího čištění hlavních tahů, synchronizace semaforů (ev. jejich centrální řízení - rozhodně současné senzory přímo před křižovatkou situaci spíše zhoršují), aby byla doprava efektivnější, aby se spotřebovávalo mnohem méně pohonných hmot (tím se vytvářelo i mnohem méně splodin), aby se mnohem méně brzdilo (co třeba zavedení semaforu s doporučenou rychlostí pro příští zelenou?), dobudovat vnitřní a vnější okruh a tím vyloučit auta, která chtějí jen Prahou projet, z centra. To je skutečné řešení automobilové dopravy.


Proč elektroauta škodí ve městech skoro stejně jako diesely?

Stuttgart se řadí mezi ta německá města, která se nejvíce potýkají s kvalitou ovzduší, a tak není divu, že se zde také stále přiostřuje boj proti motoristům. Hlavním problémem nejsou ani tak emise CO2, ale hlavně mnohem škodlivější prach a jemné částice. Nezávislé měření Dekry však ukázalo, že elektromobily nejsou ani zdaleka řešením. Jejich negativní „příspěvek“ k znečištění se v provozu blíží autům s běžným spalovacím motorem. Jak to?


Sázka na elektromobily a regulace dopravy je chybná. Stačí pořádně čistit ulice.
Feinstaubalarm je ve Stuttgartu stále častější – zákaz vjezdu nákladních aut do města je při zhoršených emisních podmínkách rozšířen i na osobní auta. To samozřejmě omezuje spoustu lidí, a tak se ve městě aktuálně odehrávají bouřlivé diskuze o řešení problému. Město motivuje lidi k využívání hromadné dopravy, zákazy směřuje zejména na majitele dieselových aut, která jsou přece špinavá, a preferuje elektromobilitu. Jenže, jak ukázalo měření prachu a jemných částic, které provedla nezávislá společnost Dekra, v praxi přispějí elektromobily ke zlepšení ovzduší ve městě mnohem méně, než se od nich očekává. Jak už to ale tak bývá, je velmi složité přenést politickou „zelenou“ diskuzi do věcné roviny naměřených hodnot a faktů. A protože i u nás je pro politiky a různé zelené organizace módní vzít si do hledáčku motoristy a vymýšlet jim různá omezení a zpoplatnění, použiji aktuální stuttgartskou kauzu a interpretaci hodnot šéfem stuttgartské Dekry Clemensem Klinkem k tomu, abych alespoň trochu přispěl k rozšíření obzorů nás všech. Jaké jsou tedy emise elektromobilu?

Naměřené hodnoty hovoří jasně



Prašnost vzniká z velké části valivým odporem pneumatik, třením při brzdění a vířením pouličního prachu.
Měření Dekry provedená v roce 2015 ukázala, že ve Stuttgartu je každý den uvolněno do ovzduší v průměru 475 kilogramů prachu a jemných částic. Jenže jen 77 kilogramů pochází z automobilových výfuků. Zbylých téměř 400 kg, tedy zhruba 84 procent, vzniká odvalováním pneumatik, třením brzdové soustavy a tzv. resuspenzí pouličního prachu (znovuvíření částic prachu uložených na vozovce). Z toho plyne jasný závěr – drtivou většinu emisí pevných částic vyprodukuje i projíždějící elektromobil a rozdíl mezi ním a běžným autem se spalovacím motorem je v tomto ohledu téměř zanedbatelný.

Zákazy vjezdu podle typu pohonu jsou nesmysl!

Z technického pohledu totiž dnešní moderní turbodieselová auta vybavená nejrůznějšími systémy a hlavně filtry pevných částic produkují z hlediska pevných prachových částic menší hodnoty, než auta benzinová. Ukazuje se, že paušální zákazy vjezdu podle typu pohonu, nemají téměř žádný smysl – druh pohonu a z něj vzniklé emise, totiž kvalitu ovzduší z hlediska pevných částic víceméně neovlivňují. Nedávno byly rovněž otevřeny diskuze o filtrech pevných částic i pro benzinové agregáty a vypadá to, že se jich skutečně dočkáme.

Tak elektromobilata v současné situaci strácí na lesku z vice duvodu
jinak to o čem se tu většinově zminuješ se týká využití - řízení dopravy - to spadá do smart cities dobrý příklad je nizozemí amstrdam a spol. kde takto snížily počet hodin prostátých v zácpě a to docela markantně hned po nastupu inteligentního řízení dopravy
emiseprachových částic od euro 4 se příliž od sebe neliší

[Zdenek.Hrib]

patří sem protipovodňová ochrana? nebo to má jít do téma Bezpečnost?

[Lukas.Findeis]

Podpora tzv. rozložitelných obalů prosím ne :/ Ony se nerozkládají.
https://archiv.ihned.cz/c1-66048590-jes ... jsi-nez-ty

Protipovodňová ochrana IMHO patří do bezpečnosti a prevence proti povodním není pražské téma.