Tomáš Válek

V tomto fóru se představují příznivci Pirátů, kteří se chtějí stát členy.

Moderátoři: PKS Jihočeský kraj, Personální odbor - celý, KoKS Jihočeský kraj

Pravidla fóra
V tomto vlákně se prosím ostatním členům stručně představte:
  1. Představení vložíte kliknutím na ikonu Obrázek, která se zobrazuje, pokud jste přihlášeni.
  2. Do předmětu napište svoje jméno a příjmení.
  3. V textu se nám prosím stručně představte a napište nám, co vás vede k zájmu o členství v Pirátech. Budeme rádi, když nám zároveň řeknete, jak byste se chtěli do činnosti strany zapojit a jaké máte zájmy, schopnosti a dovednosti.
Krajské předsednictvo vás bude informovat o nejbližší schůzi v tomto tématu nebo jiným vhodným způsobem.
Členství vznikne, jakmile na schůzi podáte písemnou přihlášku, budete přijati předsednictvem a zaplatíte členský příspěvek na transparentní bankovní účet (podrobnosti).
Odpovědět
Uživatelský avatar
Tomas.Valek
Předseda/předsedkyně místního sdružení
Příspěvky: 2545
Registrován: 08 dub 2018, 16:47
Profese: Navrhovatel
Dal poděkování: 1810 poděkování
Dostal poděkování: 2955 poděkování

Tomáš Válek

Příspěvek od Tomas.Valek »

Ahoj,

jmenuju se Tomáš Válek, čerstvě jsem oslavil 27 let a žiju střídavě ve Volarech a v Praze. Živím se prodejem, instalací a technickou podporou HW a aplikací.

Narodil jsem se v roce1991, své první roky jsem vyrůstal v Uhlíkově nedaleko Volar, nicméně později jsem většinu mládí vyrůstal v Českých Budějovicích.

Už při škole jsem pracoval v McDonald´s v CB, kde jsem se od brigádníka vypracoval do pozice zástupce vedoucího restaurace a byl jsem zodpovědný za fungování logistiky a vybavení celé restaurace. V té době jsem se naučil tvrdě a rychle pracovat, efektivně se rozhodovat, organizovat si čas a nebát se delegovat úkoly na druhé. Zároveň jsem také zde začal poprvé chápat svoji postradatelnost a základní tržní principy. Dodnes na tuto svoji první zkušenost nedám dopustit a jsem velmi vděčný za veškeré příležitosti, které jsem tam získal.

Díky dalším pracovním zkušenostem v obchodu v Praze a Brně jsem se naučil alespoň základy podnikání a spolu s třemi přáteli společně zákazníkům prodáváme HW a poskytujeme technickou podporu. V podnikání jsem se vždy řídil, tak abych mohl přinášet prospěch pro zákazníka. Zároveň jsem pokaždé kladl velký důraz na efektivitu našeho fungování.

...

Již od mých 8 let jsem si začínal uvědomovat, že svět, ve kterém žiji má nějaká pravidla a že kolem mě se děje hodně věcí, na které nemám vliv. S mým začátekem studia na gymnáziu jsem začal trávit více a více času v městské knihovně, kde jsem posléze přešel od povinné četby, dobrodružné literatury a románů i ke knihám o historii a vždy mě zajímaly příběhy lidí určujících naše dějiny. Tehdy jsem začal také navštěvovat pravidelné přednášky Europe Direct Center, které byly zaměřeny především na Evropskou Unii, její hodnoty, historii, rozhodnutí i fungování. Později jsem si na toto téma prošel celou plejádou různých názorů od původních zcela nadšeně nekritických až po czexitových, abych se následně vrátil zpět ve víru v její obrovskou prospěšnost a nezbytnost pro ČR i pro mě. (I tak si ale nedělám naději, že je to má poslední vize, spíš si myslím, že člověk by si měl celý život jen budovat mozaiku všech jednotlivých fragmentů a snažit se dosáhnout otevřeného srdce i mysli.)

Můj zájem byl podpořen i při výuce, kde jsem zejména díky skvělým kantorům na historii, společenské vědy a češtinu se začal učit, jak nestačí znát události, ale je nutné je správně interpretovat, chápat jejich příčiny a zasazovat je do celkového kontextu. Moc mi pomohlo i rozlišování různých úhlů pohledu, jakými se dá na danou problematiku nahlížet a která vede ke zdánlivě stejným výsledkům v teorii a naprosto rozdílným v praxi.

Za posledních deset let jsem si také čím dál více uvědomoval metody fungování státu, více se setkával nebo byl svědkem konání i nekonání úřadů, formátu jejich myšlení a zpočátku této doby vnímal stát jen jako nutné zlo, (jen aby nevypukl chaos a panika), které se pokud možno snažme ignorovat a vyhýbat se mu. Až postupem času jsem si začal všímat i druhé strany věci, a to že systém bývá takový, jakým způsobem je nastaven, že i stát může vykonávat prospěšné věci, že soukromý sektor dokáže být také krutě neefektivní až nefunkční a že demokratická republika je stále nejstabilnější ze všech známých dobrých systémů vlády.

Z mé pozice v patnácti letech, kdy jsem byl přesvědčeným libertarianem a lety se spíše jen v tomto postoji utvrzoval, jsem se poslední dobou poměrně smířil s myšlenkou, že stát je skutečně možné reformovat (myšleno změnit ve funkční, dobrý a efektivní), jen to není práce na měsíc, rok, volební období, ale na mnohem více.

Jednou ze základních lidských pohnutek je cítit se šťastný, cítit se naplněný (případně necítit se nešťastný). Co je člověk člověkem byl toto jeden z hlavních motivů, které hnaly lidstvo kupředu. Přestože je dnes populární říkat, že nejšťastnější lidé jsou primitivní kmeny, co nic nevlastní a žijí ze dne na den a podobně, je nesporné i proto, že pokud je někdy příslušník takovéhoto kmene vystaven "moderní civilizaci", tak už ji nechce opustit, tak se dlouhodobě ukazuje, že čím je společnost bohatší, tím bývá stabilnější a spokojenější. (Pořád se ale jedná o hodně subjektivní měřítko, v porovnání s Němci nebo Brity se Češi cítí stále jako "chudáci", naproti ve srovnání s Albánci či Makedonci jako "králové".) Tak jako tak bohatství neznamená, že se nebudou dít problémy, ale je pravda, že je vždy lepší brečet v Mercedesu než v autobusu.

Naše země za posledních sto let prošla obrovskými změnami, nicméně vývoj po druhé světové válce (a samozřejmě i za ní) ji změnil z postavení Holandska, Kanady či Švédska do země postavení bližší Maďarsku, Rumunsku či Bělorusku. (Dvěma slovy Eastern Europe.) Tento fakt ale není neměnný, přirovnal bych ho k jezdícím schodům, které jedou dolů a my po nich jdeme nahoru. Můžeme zabrat a jít vpřed, můžeme zůstat stát a klouzat dolů, ale je velmi obtížné ne-li nemožné zůstat na jednom místě a neustále vyrovnávat protipohyb stejně. Proto i když to nepotrvá chvíli ale možná i generace můžeme opět být vyspělá, bohatá, vzdělaná a svobodná společnost jako Švýcarsko. V 15. století to byla jedna z nejchudších zemí Evropy, navíc špatně přístupná. I to byl důvod, proč od té doby nikdy neválčili. (Další byli švýcarští svobodu více než život milující lidé a samozřejmě často i souhra historických okolností.)

Já považuji za základní zdroj, případně překážku pokroku či podmínku budoucího fungování naší republiky a její změny z Eastern Europe country do Western Europe country jednu věc a samotnou státní správu včetně právního státu, výkonu veřejné moci, veškeré administrativy a veškerých věcí s tím souvisejících a na to napojených. Pokud byla ve Viktoriánské Anglii důvodem jejího pokroku státem posvěcení korzáři (de facto státem posvěcený partner ze soukromého sektoru, vybavený legitimitou královny, efektivněji než královské španělské lodi řešící obranu státu, logistiku mezinárodní dopravy a získávání nových teritorií) je dnes předmětem pokroku e-Government ve svém nejširším slova smyslu.

Například pokud soudy budou rozhodovat v řádu dnů až týdnů namísto měsíců až roků i v naprosto banálních záležitostech, (což je dnes díky IT proveditelné nebo je možné současnými prostředky takový systém připravit), bude to mít za následek obrovský vzrůst důvěry v právní stát, což vede k důvěře lidí, že se ve společnosti žije fér (alespoň přiměřeně, samozřejmě nikdy ne ideálně), zároveň v důvěře firem, že se domůžou svých nároků a nemusí mít náklady na zajišťování takovýchto rizik. V důsledku to také přispěje k vyšší důvěře v ekonomiku a jejímu růstu.

Nebo pokud bude člověk mít elektronickou identitu spojenou s řekněme speciálním e-mailem (nepřipomíná to datové schránky :-)), tak by měl mít možnost mít pro úřady pouze elektronickou trvalou adresu. Vedlo by to mimo jiné k tomu, že doručování písemností by se odehrávalo nejen podle fikce doručení ale reálného doručení, což mimo jiné zabrání i vzniku nejedné exekuce. Také by touto identitou mělo být možné spravovat veškeré záležitosti spojené s úřední činností, třeba by takto šlo vyřídit vydání řidičského průkazu nebo se účastnit voleb.

Také další z milionu hloupých maličkostí, které dohromady nesmírně vše zjednoduší a spustí lavinu inovací a investic, data, které úřady chtějí získat si primárně zjišťují mezi sebou a až následně u lidí. Třeba se ČSSZ neptá živnostníka na přehled k výši sociálního pojistného na příští rok, ale díky daňovému přiznání od FÚ ho sama pošle. Nebo díky EET podnikatel neplátce daně už nemusí dělat daňové přiznání, úřad mu ho vystaví automaticky sám a jen v případě nesouhlasu s údaji ho začne řešit. Nebo registraci nového majitele u vozidla není nutné řešit na dopravním odboru, ale lze vše on-line a v reálném čase vyřídit (nebo podat žádost) z domova či z kanceláře.

Všechny tyto maličkosti ve svém důsledku jsou schopny vytvořit novou digitální společnost s minimálními transakčními a administrativními náklady a zároveň extrémně dynamickou konkurenceschopnou a v důsledku toho vyspělou a bohatou. Simply West West Europe country.

...

Nejdříve jsem popsal své životní kroky, následně alespoň trochu přiblížil své politické názory, vývoj a směřování. Až donedávna jsem si myslel, že odpovědí na většinu těchto problémů je tradiční pravice, dnes si to již nemyslím. Podobně jako popsal Samuel Huntington své paradigma, které se z původního vnímání bipolárního světa změnilo na multicivilizační, tak i já si myslím, že klasické pravolevé politické schéma, které vzniklo (nebo se udává vznik) v 18. století a které bylo ještě v 1. polovině 20. století doplněno o radikální rozměr v podobě extremistických teorií následováno doplňkovými bílými a zelenými ideologiemi, tak ustupuje do pozadí ve prospěch nového schématu. V rámci něho zatím asi stále nevíme, jakým způsobem se prosadí, bude vnímámo a co přinese. Přesto je znát, že starý způsob politického řešení výzev a problémů je již za zenitem.

Dlouhou dobu jsem dospíval k rozhodnutí začít podporovat Piráty, ale přesvědčili mně dvě věci. První je čirá autenticita, kterou jsem za léta, co jsem sledoval zejména Ivana Bartoše zažil, kdy oproti v podstatě všem zbylým stranám je vidět, že to, co je myšleno, se i říká, a to co se říká, se i dělá. Toto je pro mě nesmírně důležité, neboť jsem v podnikání zažil spoustu případů, kdy to tak nebylo, a vždy to vedlo k nečestnému jednání a ztrátám pro všechny ostatní.

Druhá neméně důležitá věc je schopnost držet slovo a prosazovat věci, ať už program, kontrolní činnost nebo vize. Věřím, že dnes jsou Piráti i po 8 letech stále na počátku cesty vedoucí k lepší správě státu, nicméně i na mladém stromku jde často poznat, jestli z něho vyroste vysoký košatý jedinec nebo se bude jen plazit po zemi a uschne.

...

Ve starých Athénách platilo pravidlo, že každý, kdo vstupoval do kterékoli veřejné funkce, tak činil bez nároku na odměnu, jediným honorářem mu mohlo být jen budoucí uznání jeho zásluh a toho se někdy dočkal dokonce až po své smrti. Proto do veřejných funkcích v té době vstupovali jen zajištění muži, což v dnešních republikách postavených na základě francouzského a amerického vzoru již nebylo proveditelné. Přesto by i dnes mělo být zájmem každého odpovědného občana zajímat se o věci veřejné (nemyslím Věci Veřejné :-)) a neměl by stačit pouze zájem či informovanost ale i aktivní činy. Česká republika je naprosto unikátní stát. Sice je toto hodnocení velmi subjektivní, ale takto subjektivně to vnímá většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Na počet obyvatel takto malého státu dala historicky světu nepřeberné množství skvělých mužů a žen, kteří vybudovali mnoho krásného, prospěšného i užitečného. Zároveň si prošla takovým dějinným vývojem, který by málokterý národ přestál se ctí. Když je člověk malý, věří, že on je ten, který bude výjimečný, a kterého budou všichni znát a obdivovat. Postupem času většině lidí dojde, že se takovými nestanou, a vede je to k rezignaci na své dary, které by mohli využít. Někteří skutečně výjimečnosti dosáhnou a splní si svůj sen. Já věřím, že ale každý člověk může dosáhnout této výjimečnosti svoji každodenní prací a životem. I přesto, že na něj budou vzpomínat jen jeho blízcí, i přesto, že o něm nebudou psány knihy, i přesto, že se o něm nebude zpívat v písních. Neboť jakýkoli obraz není složen jen z jedné barvy nebo jednoho celku, ale je to celá obrovská mozaika vzájemně se doplňujících částí, které vydávají svou krásu a smysl jen v celku.

Chtěl bych proto i já Pirátům pomoci svou službou a prací, i když nejsem právník, ekonom nebo programátor, i když můžu darovat jen své myšlenky a chuť je realizovat.

Pokud budu moci Pirátům přispět, věřím, že jsem se v životě naučil psychologii prodeje, znám základy marketingu. Myslím, že se dokážu poměrně rychle a efektivně rozhodovat, baví mě vytvářet dobré produkty nebo služby a stále mám schopnost učit se novým věcem. Jsem částečně schopen pomoci s logistikou, s vedením politické kampaně nemám žádné zkušenosti z praxe, ale rád bych je získal.

Mezi mé záliby patří hlavně skvělé filmy a seriály, miluju dobré knihy, nejraději mám fantasy, western, motivační literaturu a historické romány. Kromě toho si vždy rád popovídám s přáteli u dobrého piva, kdo byste měl cestu okolo Volar, tak Vás rád přivítám na Chlumu u Volar.

...

Rád bych doplnil krajskou mapu Pirátů založením šumavské buňky, časem snad i naší lokální přímo ve Volarech. Prosím o možnost získat si Vaši důvěru, pokud to bude možné prosím i o Vaše rady a pomoc. Doufám ve Vaše kladné rozhodnutí.

Tomáš Válek

OFFTOPIC(Pozn.: Omlouvám se za všechny překlepy, nejasnosti, nepřehledný text, faktické omyly i nesmyslná vyjádření. Původně jsem myslel, že se zvládnu představit v několika větách za pár minut, nicméně nyní po několika hodinách nemám odvahu číst svůj text znovu, psal jsem od srdce a bojím se, že bych ho nyní smazal. Prosím tedy ještě jednou o shovívavost. Děkuji.)

Tito uživatelé poděkovali autorovi Tomas.Valek za příspěvek:
Petr.Sousek
Odpovědět

Zpět na „Zájemci o členství Jihočeský kraj“