Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

[Pavel.Moravec]

"Násilné trestné činy mají stejnou, ne-li vyšší společenskou nebezpečnost než hospodářské trestné činy. Přesto doposud nikoho, a to dokonce ani za minulého režimu, nenapadlo, že by se v rámci boje proti nim prolomila mlčenlivost advokátů, i když by to bezpochyby přispělo k vyšší objasněnosti těchto závažných trestných činů," uvádí.

"Berňák" zřejmě získá silnou zbraň: Advokáti, banky i daňoví poradci mu mají dávat informace o klientech, které úředníci podezírají z finančních podvodů
https://archiv.ihned.cz/c1-66085000-ber ... ch-podvodu

[Dalibor.Zahora]

Z Česka se nelegálně vyvádí 50 miliard korun ročně a často se k tomu zneužívají advokátní služby, obhajuje pirát Michálek, proč prolomit mlčenlivost advokátů
https://archiv.ihned.cz/c1-66084790-z-c ... lcenlivost

[Dalibor.Zahora]

Minulý týden ji doporučili schválit i členové ústavně právního výboru. Kromě poslanců hnutí ANO a pirátů pro ni zvedli ruku také komunisté a zástupci SPD. zdroj: HN

A kdo že je za Piráty členem ústavně právního výboru? Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík PSP
Prostě všechno do sebe zapadá...

[Karel666]

Minulý týden ji doporučili schválit i členové ústavně právního výboru. Kromě poslanců hnutí ANO a pirátů pro ni zvedli ruku také komunisté a zástupci SPD. zdroj: HN

A kdo že je za Piráty členem ústavně právního výboru? Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík PSP
Prostě všechno do sebe zapadá...

Jakožto neprávník, chápu dobře situaci, kdy Michálek navrhl změnu zákona a kterou jako právník bez praxe obhajuje, že je správně protože ji na jeho pokyn napsalo ministerstvo, které kontroluje ANO. Advokáti co mají praxu a zkušenost, včetně ústavního soudce říkají, že to prolamuje mlčenlivost. Přestože měl Michálek x informací, že to posral a to co tvrdí není pravda, tak mlčí a přestože by měl mít informační a konzultační povinost vůči pirátské strabě (minimálně morální, piráti to slíbili voličům), tak si se stranou vytřel prdel, protože on je poslanec

Jazyk použití je trochu selský, ale proč mě nepřekvapuje jeho jednání, nějaký pirát to v diskusi na jiném místě psal něco ve smyslu "Jakub je neřízená střela, aby se nám nevymstilo, že je teď v parlamentu" Jj, farma zvířat v praxi, jakmile někdo dostane funkci automaticky v hlavě dostane potvrzení, že je lepší a chytřejší. Zde je právník bez praxe chytřejší jak ústavní právník

[pr83]

Dobré ráno,

začíná jít opravdu do tuhého, tohle může Piráty v očích veřejnosti vážně znevěrohodnit. A to by byla škoda, protože si myslím, že Piráti jsou jedna z nejnadějnějších politických iniciativ od roku 1989.

Poslanci toto vlákno docela ignorují, což by se dalo omluvit pracovním vytížením. Ale opravdu neexistuje žádný způsob, jak to eskalovat? Pokud nepřichází v úvahu CF, bylo by možné kontaktovat přímo lidi z poslaneckého klubu? Nebo to řešit prostřednictvím nezávazné ankety?

Jakuba Michálka si vážím a oceňuji na něm především vzdělání a odvahu, s jakou do politiky vstoupil. Ale musím říct, že jsou mému srdci bližší komentáře řádových členů (např. upozorňování na argumentační klamy) než argumentace typu "noviny Zdeňka Bakaly". Článkem "Šest lží Tomáše Sokola" v mých očích Jakub Michálek docela klesl, ten kousavý tón není to, co by si člověk představoval pod pojmem "slušnost v politice" (i když vinou Hradu laťka momentálně není moc vysoko)...

Samotný zákon si netroufám hodnotit, ale působí to na mě velice podezřele. Zvláště pokud je pravda, že pozměňovací návrh "napsali" Babišovi lidé.

Už víc než týden prokrastinuji v práci sledováním tohoto vlákna. V sobotu večer to už vypadalo docela nadějně, teď mám ale strach, že to vyšumí. Jen jednou v minulosti jsem měl stejné pocity ohledně Pirátů, to když mi přítelkyně poslala odkaz na článek v Lidovkách o možné spolupráci Pirátů s DiEM25 se slovy "cos to k..a volil" a musel jsem vás hájit. Teď mám podobné pocity, když čtu ty myriády článků od renomovaných právníků. To je Jakub Michálek tak pevný v kramflecích, že mu to nevadí?

Pořád neztrácím naději, že se to nějak vyřeší a že zafunguje nějaký kontrolní mechanismus Pirátské strany. V prosinci jste Jakuba Michálka málem odvolali kvůli prkotině. Tohle ale prkotina není a evidentně se i mezi členy najde spousta lidí, kteří cítí, že tu něco opravdu zapáchá.

[Vit.Fux]

Je to věc, která byla minimálně vykomunikována velice špatně: nebyla součástí předvolebního programu, přitom v současné situaci, kdy ministerstvo financí ovládá Babiš/Agrofert to opravdu není úplně vhodný moment, kdy se do toho mělo šťourat a dělá to z nás takhle polovičního koaličního partnera ANO, v podstatě - minimálně v očích veřejnosti to takové podezření budí.

Jakub skutečně hodlá ve svém stylu, který nasadil uvnitř Pirátů, pokračovat i ve vysoké politice. Jedna věc je, že to nás a hlavně jeho dále mediálně zviditelní (a negativní reklama téměř neexistuje, teda dokud někoho přímo nezabijete) - druhá věc je, že snaha o tvrdší výběr daní (tedy bez jejich současného snižování) z nás dělá otevřeně levicovou stranu. Což.. budiž, k tomu to směřovalo už dlouho, ale v situaci, kdy Ministerstvo Financí a FAÚ ovládá Babiš, to z nás dělá stranu, která chce zlepšit výběr daní do kapes latentně fašistického režimu (po vyprázdnění od všech ideologií nakonec ANO nutně sklouzne k nějakému lehce nacionalistickému šťastnému konzumerismu rodinného typu... nic lepšího jim Marek Prchal nevymyslí, ostatně už teď tam tlačí plyšáků, co se jen vejde).

Jako bohužel, ten Jakubův návrh, jakkoliv třeba dobře míněný, z nás v této době, v této momentální politické situaci, s daným způsobem komunikace, při tom jak to chybělo v předvolebním programu, apod. dělá pouze další Babišovy plyšáky, obávám se. (Minimálně v očích nestranné veřejnosti zajímající se o politiku).

Daňové úniky, jejich (předpokládané) mechanismy a případná obvinění bylo nutné dlouhodoběji komunikovat, a ne se zaměřit na konkrétní dílčí hacky právního systému. (Jako jedním z důvodů, proč jsem se necpal až tak energicky nahoru, celou dobu, byl to, že jsem se necítil kvalifikovaný do těchto věcí mluvit a předpokládal jsem, že někdo by měl... ale fakticky nevím, jestli jsem Piráty spoluzakládal s představou destabilizace právního prostředí... změna definice toho, co je povoleno, to ano - ale zasadně zasahovat do procesů, kterými se řeší to, co je zakázáno, to mi nikdy na mysl nepřišlo)

[Idaho]

Z Česka se nelegálně vyvádí 50 miliard korun ročně a často se k tomu zneužívají advokátní služby, obhajuje pirát Michálek, proč prolomit mlčenlivost advokátů
https://archiv.ihned.cz/c1-66084790-z-c ... lcenlivost

To je pořád pořád pouze v obecné rovině. Jak v kontextu tohoto rozhovoru, tak zmínky v tomto článku od Vojtěch Pikala jsou neurčité (na Primě jsem to neviděl, tak nevím, jestli to není vytržené z kontextu nebo dezinterpretované):
"Jak v nedělní Partii TV Prima uvedl místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), je nelogické, aby se získané údaje daly využívat jen pro mezinárodní správu daní, jak vyplývá ze směrnice EU. Vždyť v Česku jsou časté případy, kdy například advokát založí za nějakou velkou zahraniční korporaci fixní firmu, a jsou pak přes ni nelegálně vyváděny z Česka miliardy."
https://www.novinky.cz/domaci/466533-pi ... uniky.html

Ta druhá věta je nějaká nesouvislá spekulace, která ani není jasná, co tím básník chce říci. Fixní společnost je myšleno SPV sloužící jen ke krácení daně? Pokud vím, že je něco vyváděné, tak to asi vím už teď, jinak by finanční správa těžko mohla reálně a hlavně věrohodně spekulovat o krácení daně (ona by přeci měla vědět, že je kráceno a proto žádat o informace a ne chtít informace, aby zjistila, jestli náhodou není kráceno). Správně by tedy mělo jít pouze o ty informace, kdo je skutečným příjemcem/vlastníkem nějaké společnosti. K tomu ale není potřeba víc, než tato informace. Není k tomuto potřeba dávat možnost žádat dokumenty.

Je nějaký obecný konstrukt, který se podle předkladatelů nyní realizuje, a který nemůže daňová správa a orgány činné v trestním řízení nyní rozlousknout? Pokud vím, že byl únik, tak je problém, když peníze zmizí "v nenávratnu" a není je kde vybrat. Chápu, že potřebuji nějak zjisti, kde skončili a v rámci trestního řízení je dobré, když se zná konečný příjemce, je obžalovaný a škoda se uplatňuje vůči němu. Jenže to už je tu právě ten trest s jeho nástroji. Ale ty peníze mizí podle mě většinou bezhotovostně, takže je rozhodně jde do jisté míry stopovat z informací bank. Nečeká snad někdo, že se to realizuje tak, že advokát jako bílý kůň vybere peníze ze společnosti v hotovosti a předá je skutečnému vlastníkovi (navíc to by stejně ta úprava § 57a neřešila). Nejsem daňař, takže nevím, ale opravdu mě nenapadá situace, kdy daňová správa má dostatek podkladů již za současného stavu, aby mohla relevantně říci, že se děje nebo bude dít krácení daně a zároveň ještě potřebovala přístup do dokumentů advokáta k nějakému klientovi. Pokud jsou nějaké sofistikované řetězce bílých koňů, tak to je problém a jako problém to bude nejspíš i nadále, ale od toho je tu právě to zmíněné trestní právo s jeho nástroji.

[Vit.Fux]

Tak jsem napsal členský podnět na stažení toho návrhu.

[Vit.Fux]

Podrobné odůvodnění návrhu, které jakub zpracoval: https://www.pirati.cz/snemovna/zakony/danovy-rad.html

[Jiri.Hoskovec]

Ahoj, když jsem návrh předkládal, trvalo mi asi 3 dny, než jsem se v příslušné legislativě zorientoval. Rád bych vám teď pomohl, abyste si nemuseli procházet tím samým. Budu velmi rád za věcnou diskusi, zejména od lidí, kteří se podepíšou a nejsou z byznysu, který z daňové optimalizace profituje. Věřím, že když se s tím podrobně seznámíte, dáte mi za pravdu.

Proč jsou daňové úniky problém?

Odborné organizace jako Transparency International a Glopolis upozorňujína to, že nezákonné daňové úniky zneužívající zakrývání skutečnýchvlastníků a účelové transakce připraví Českou republiku ročně až o 50miliard korun. Na tyto daňové úniky doplácí čeští zaměstnanci a českéfirmy poctivě platící daně.

Největší položkou v příjmech státu je DPH. Výpadek výběru DPH v Českérepublice v důsledku daňových podvodů, úniků a jiných problémů, tzv. VATgap, odhaduje Evropská komise na 62 miliard korun1, tj. 16 %celkového výběru DPH. V Česku jsou tak daňové úniky vyšší než je průměrEU (12 %), nebo než jak je tomu ve vyspělých západních státech (Německo9,5 %, Rakousko 8,2 %, Velká Británie 10,8 %). Daňové úniky v důsledkupodvodů, jde například o karuselové podvody,2 tvoří pouze část tohotovýpadku.3 Karuselové podvody zneužívají neprůhledné vlastnickéstruktury, ve kterých vystupují nastrčení jednatelé a firmy, které jsouve skutečnosti prázdné schránky.

Proti karuselům stát zavedl kontrolní hlášení a zajišťovací příkazy(které jsou ovšem v některých případech používány nezákonně). Na úrovniEU také premiér Babiš prosazuje přenesenou daňovou povinnost (tzv.reverse charge).

Daně z příjmů právnických osob (DPPO) přináší do státního rozpočtu 114miliard korun (cca 10 %), tedy asi polovinu toho co se vybere na DPH.Úniky z DPPO se odhadují na 15-20 miliard korun.4 Na to, že řadaspolečností nelegálním způsobem krátí korporátní daň, upozornilyskandály jako PanamaLeaks a Luxleaks. Podstatou operací takových firemje vyvést zisk pomocí fiktivních operací (viz příklad níže) do států,kde je nízká korporátní daň, aby nepodléhal zdanění v České republice(daň z příjmu právnické osoby činí 19 %). Řešením nemůže být sníženídaně, protože vždy budou existovat daňové ráje jako jsou Malta,Kajmanské ostrovy, Guernsey nebo ostrov Man, kde jsou daně nulové.5

Společnosti s neznámými nebo těžko dohledatelnými vlastníky získaly zaposledních 8 let veřejné zakázky v objemu 244 miliard korun6, přičemžčasto byly tyto peníze protočeny přes firmy se sídlem na Kypru, vNizozemsku či Lucembursku. Neznámý vlastník v praxi znamená, že firmamůže patřit například tomu, kdo rozhoduje o přidělení veřejné zakázkynebo je na ni navázán.7

David Ondráčka z Transparency International dokonce říká, že násurčitá část elity nepokrytě okrádá a daně platí jen blbci, malé astřední firmy a obyčejní občané. Velcí a bohatí nám mávají z Karibiku.Doporučuje jako řešení, aby se kontroly zaměřily na firmy zajišťující unás offshory a jejich klienty.8

Společným rysem daňových úniků je, že zneužívají složité vlastnickéstruktury. Evropský parlament ve své studii9 dospěl k závěru, žekoneční vlastníci společností vyhledávají právníky, daňové poradce ajiné experty, aby jim navrhli schémata využívaná pro vyhýbání se daním,a tyto následně pověřují zastupováním, aby zřídili svěřenské fondy(trusty) či bankovní účty, které jsou místo konečného vlastníka vedenyna jiné osoby. Studie doporučuje zvážit povinné hlášení schémat daňovéoptimalizace finančním úřadům a rozšíření povinnosti poskytovat údajeproti praní špinavých peněz také pro účely daňových úniků.

Evropská komise uvádí následující příklad schématu daňového únikukorporátní daně:

Firma F je frančízou nadnárodní firmy N sídlící v zemi, která jevýznamným obchodním partnerem EU. Firma F sídlí ve státě, který mástandardní daně. Firma F si zaplatí licence k využití duševníhovlastnictví nadnárodní firmy N prostřednictvím centra duševníhovlastnictví skupiny se sídlem v Karibiku (centrum K), kde je nulovákorporátní daň. Aby se vyhnula placení srážkové daně 15 % za licenčnípoplatky firmy F vůči centru K, založí skupina novou firmu C ve státěEU, kde vyvádění formou dividend, úroků a licenčních poplatkůnepodléhá srážkové dani. Firma F už si nyní neplatí licence od centraK v Karibiku, ale prostřednictvím nové firmy C, která uzavírápodlicenční smlouvy pro celou skupinu napříč EU. Firma F platílicenční poplatky nové firmě C. Evropská směrnice o úrocích alicenčních poplatcích se nevztahuje na převod mezi firmami F a C, aleplatí zde mezinárodní smlouva odpovídající modelové smlouvě OECD,která vede k nulové dani na licenční poplatky. Když firma C převádílicenční poplatky do Karibské pobočky K, není zde srážková daň,protože stát, kde je C daňový rezident, jednostranně zrušil srážkovoudaň na vyvedené peníze. Společnost C odvádí daně z poplatků, kteréobdrží od F, ale daňový základ je podstatně snížen kvůli tomu, ževětšinu této částky odvede do pobočky v Karibiku. Společnost C takpřevádí poplatky bez daně do své mateřské společnosti K v Karibiku,kde je tento příjem zdaněn nulovou daní.

Co je to praní špinavých peněz?

Nyní se dostáváme k problematice praní špinavých peněz, kterou upravujetzv. AML legislativa. Praní peněz je metoda zneužívající finančníoperace k tomu, aby z peněz získaných zločinem učinila peníze na prvnípohled z legálních zdrojů (tj. tzv. je proprala). Tzv. špinavé penízevznikají například nelegálním podnikáním (zbraně, drogy), daňovýmúnikem, korupcí (úplatky, zisky ze zmanipulovaných veřejných zakázek čidotací), výpalným či krádeží (tunelování). K zastření zdroje peněz sepoužívají složité a těžko dohledatelné transakce, např. výhry vkasinu, směna bankovek, zlata a diamantů, převody s fiktivním plněnímmezi složitým řetězcem firem nebo úschovy u advokáta. Z toho vyplývá, žeurčití prostředníci jako jsou banky, směnárny a advokátní kancelářemohou být zneužiti k praní špinavých peněz - zákon je nazývá povinnéosoby. V souvislosti s připravovanou novelou daňového řádu se buduvěnovat právě problematice advokátů, která vzbuzuje nejvíce otázek.

Státy se snaží s praním špinavých peněz bojovat a výnosy z trestnéčinnosti odčerpávat, aby špinavé peníze nebyly zneužívány kfinancování dalšího zločinu, např. únosů a nájemných vražd. V Českérepublice došlo k jistému zlepšení přijetím zákona č. 253/2008 Sb., oněkterých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti afinancování terorismu (dále jen “AML”). Ten umožnil vyžadovatinformace o klientech, které jsou nezbytné pro boj s terorismem a prozamezování legalizace výnosů z trestné činnosti od úvěrových afinančních institucí, osobách oprávněných k obchodování s nemovitostmiči kulturními památkami, po provozovatelích hazardních her, po notářích,daňových poradcích, soudních exekutorech, advokátech a dalších. I tentozákon byl přijat až “z povinnosti”, tedy jako transposice směrnice EU.

V České republice je nyní zřízen Finanční analytický úřad, který ročněpřijme oznámení o cca 3000 podezřelých obchodech, které musí povinnéosoby hlásit, díky čemuž podá ročně 500 trestních oznámení a každý rokzajistí cca 3 miliardy korun.

Podezřelým obchodem jsou například opakované výběry vysokých sum zbankomatů jako v případě pana Dbalého - korupce v nemocnici NaHomolce.10 Každý rok FAÚ postoupí Finanční správě cca 1400podnětů,11 především informace o karuselových řetězcích či tvorběfiktivních nákladů, ale např. i informace o transakcích prováděných naúčtech, které nejsou správci daně známy, včetně účtů vedených vzahraničí.

Která data advokáti o obchodní činnosti evidují a kdy dnes platí mlčenlivost advokáta?

Samozřejmě ne všechny obchody jsou rizikové. Zákon přesně vymezuje vpřípadě kterých obchodů či jiných úkonů obchodní povahy musí advokátevidovat údaje podle zákona proti praní špinavých peněz. V těchtopřípadech má advokát povinnost údaje o identifikaci a kontrole klientauchovávat a předávat je FAÚ. Ovšem je zde důležitá výjimka proinformace vzniklé v souvislosti s právním poradenstvím a zastupováníklienta před soudy, kde se uplatní obecná zásada mlčenlivosti advokáta(viz dále).

Pod obchodní činnost advokáta, na kterou se vztahuje zákon protipraní špinavých peněz, spadají zejména advokátní úschovy anebozastupování při koupi nemovitosti, správě peněz, zřizování bankovníhoúčtu nebo finančních transakcích:

“§ 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizacivýnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz, ve znění pozdějšíchpředpisů 12

Povinné osoby

(1) Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí (…)

g) (…) advokát nebo notář při úschově peněz, cenných papírů nebojiného majetku svého klienta, anebo jestliže klientem požadované službymají spočívat nebo spočívají v jednání jménem klienta nebo na jeho účetpři

1. obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nebo podniku anebo jehočásti,

2. správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetkusvého klienta, včetně jednání jménem klienta nebo na jeho účet vsouvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrovéinstituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu,

3. zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti,podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohleduna to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání ashromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelnýchhodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takového subjektu, nebo

4. inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných přibezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jinémjednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá, (…)”

Advokát má stejně jako každá povinná osoba základní povinnosti:

• provádět identifikaci a kontrolu klienta (§ 9), přičemž druhézmíněné zahrnuje:
  • Získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu neboobchodního vztahu;
    
    zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jehoskutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba,svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právníosobnosti a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnostiskutečného majitele;
    
    průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání
    
    obchodů prováděných v průběhu daného vztahu pro zjištění, zdaobchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo oklientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu.
  oznámit podezřelý obchod FAÚ (§ 18 odst. 1) a
  
  předložit FAÚ doklady o obchodech, které tento úřad prošetřuje,na jeho žádost (§ 24 odst. 1).

Povinnost poskytovat údaje Ministerstvu financí pro jeho šetření(předchůdci FAÚ) mají advokáti od roku 2008, kdy byl zákon schválen.Faktem je, že proti prolomení advokátní mlčenlivosti tehdy nikdoneprotestoval, pouze vyšlo několik článků v Bulletinu Advokacie.

Zákon výslovně stanoví, že oznámení podezřelého obchodu a předloženídokladů o prošetřovaném případě FAÚ není porušením povinnostimlčenlivosti. Již nejméně od roku 2008 platí výjimka, že při postupechproti praní špinavých peněz při zastupování v obchodních záležitostechneplatí advokátní mlčenlivost:

“§ 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějšíchpředpisů13

(6) (…) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat připlnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizacivýnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůčizástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.”

Nedávalo by smysl, aby byl někdo vystaven rizikům kvůli tomu, že sepouze radil s advokátem před obstaráním obchodu nebo kvůli tomu, že sivzal pro některé řízení o nelegálním obchodu právního zástupce. Proto ztěchto ustanovení existuje již dnes důležitá výjimka, která chránípovinnost mlčenlivosti advokáta ve vztahu k právním poradám nebozastupování v řízení před soudy:

“§ 27 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizacivýnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz, ve znění pozdějšíchpředpisů

Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích

(1) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí uadvokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klientanebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právníhopostavení klienta,

b) obhajobou klienta v trestním řízení,

c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízeníuvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízeníjiž byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena. (…)”

O čem je evropská směrnice DAC 5?

Poslanecká sněmovna teď projednává sněmovní tisk 47,14 který doplňujedaňový řád a kterým se transponuje do českého právního řádu směrnice DAC515 o administrativní spolupráci při správě daní. Tato evropskásměrnice vyžaduje, aby členské státy poskytly daňovým orgánům zezákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím podlesměrnice o praní špinavých peněz, a to pro účely mezinárodníspolupráce při správě daní.

Jinými slovy, i advokáti musí poskytovat výše uvedená obchodní data –komu založili jakou firmu a za koho provedli kterou transakci – finančnísprávě, která si tuto informaci vyžádá, když dostane žádost zezahraničí (podezření na mezinárodní daňový podvod) nebo když chcezahraniční úřady proaktivně informovat. Směrnice byla schválena 6.prosince 2016 a členské státy ji měly provést do 31. prosince 2017.Česko už má tedy s její transpozicí zpoždění a hrozí mu pokuta aodpovědnost za způsobenou škodu.

Tímto způsobem tak Evropská unie efektivně požaduje po Česku, abychránilo zahraniční daně a získávalo od advokátů údaje pro ochranurakouských, německých a francouzských daní. Podstatné je, že směrnicevyžaduje předávání údajů pouze pro účely mezinárodní spolupráce.Evropská unie nijak neupravuje vnitrostátní správu daní, protože jí tonepřísluší, protože řeší pouze přeshraniční problémy, které mají vliv najednotný trh v EU. Je na členských státech, jak si tuto věc upravízákonem.

Ministerstvo financí v důsledku lobbingu advokátů na Legislativní raděvlády předložilo variantu, že data o obchodní činnosti advokátů budoupoužitelná jen pro mezinárodní spolupráci. (Není to poprvé, kdylobbing advokátů zafungoval. V minulosti už takto advokáti sabotovaliveřejný rejstřík konečných vlastníků právnických osob,16 kterýnavrhlo Ministerstvo financí a který by pomohl rozkrýt, kdo vydělává naveřejných zakázkách a krátí daně. Podle Legislativní rady vlády by bylozveřejnění vlastníka firmy protiústavním zásahem do základních právtohoto vlastníka, což je samozřejmě nesmysl.)

Na Ústavně právním výboru se podařilo schválit některé změny zákonasměrem k ochraně soukromí a proti zneužití nástroje. Např., aby siúdaje nemohl vyžádat každý správce daně, ale pouze Generální finančníředitelství, a aby nebyla poskytována telefonní čísla a IP adresy, zekterých člověk přistupuje do internetového bankovnictví.
Co mění návrh Pirátů?

Piráti měli jako prioritu volebního programu, že se zaměří na daňovéúniky velkých korporací, kterými přichází veřejné rozpočty až o 57miliard korun ročně. To nyní plníme, byť se to některým advokátůmnelíbí. Proto jsem podal pozměňovací návrh č. 402,17 který rozšířilpůsobnost navrhované úpravy i na výběr českých daní. Nezavedl žádnoupovinnost shromažďovat další informace ve větším rozsahu, než dlepůvodního návrhu. Zastupuji především české občany, kteří řádně platídaně a nechtějí doplácet na daňové úniky velkých korporací.

Můj pozměňovací návrh je znázorněn v textu níže podtrženou větou:

Úplné znění zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění návrhu novely(sn. tisk 47), pozměňovacího návrhu ÚPV (sn. tisk 47/3 bod II.3), atohoto pozměňovacího návrhu Mgr. et Mgr. Jakuba Michálka

§ 57a

(1) Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizacivýnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, žese jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daněposkytnout tyto údaje nebo dokumenty^30)^:

a) údaje získané při provádění identifikace klienta,

b) údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm.a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestnéčinnosti a financování terorismu,

c) údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b),

d) dokumenty obsahující údaje podle písmen a) a b).

(2) Pokud je povinnou osobou podle odstavce 1 advokát, notář, daňovýporadce, soudní exekutor nebo auditor, může vyžádat údaje a dokumentypodle odstavce 1 pouze ústřední kontaktní orgán podle zákonaupravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, a to pouze zaúčelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní nebo v případězjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňovéhosubjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde kesplnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500000 Kč.Ustanovení § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1, 2 a 4 zákona o některýchopatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financováníterorismu se použijí obdobně.

Z výše uvedeného návrhu je patrné, že jedinou změnou, kterou pozměňovacínávrh zavádí, je rozšíření účelu vyžádání na vnitrostátní účely, a topouze v kvalifikovaných případech podezření z daňových zločinů.

Jaké jsou kontrolní mechanismy?

Návrh Pirátů počítá s řadou kontrolních mechanismů, které jsouzabudovány do pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru i do méhonávrhu, a které mají omezit rizika případného zneužití ze stranystátních orgánů:

• Informace bude moci vyžadovat pouze Generální finančníředitelství (GFŘ). Nebude docházet k tomu, že si každý finančníúřad bude zákon vykládat po svém a zahlcovat povinné svýmižádostmi (původně bylo navrhováno, aby žádost mohl podat každýsprávce daně, nyní je výše uvedeném návrhu “ústřední kontaktníorgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci”).
  
  Na základě § 58 odst. 3 daňového řádu správce daně před vydánímvýzvy povinné osobě přezkoumá, jestli potřebnými informaceminedisponuje jiný orgán veřejné moci. V případě, že orgányveřejné moci potřebnými údaji nedisponují, správce daně v duchuzásady hospodárnosti posoudí, jakým nejefektivnějším způsobem lzedaný údaj získat (např. zda přímo od daňového subjektu nebo odtřetí osoby).
  
  Pokud lze předpokládat, že předmětným údajem disponuje povinná osobaa současně představuje oslovení této osoby nejúčelnější způsobzískání daného údaje, vydá správce daně výzvu povinné osobě, kterábude mít vždy formu rozhodnutí podle § 101 a násl. daňovéhořádu, včetně příslušných náležitostí, která daňový řád prorozhodnutí stanoví (zejména včetně příslušného odůvodnění).
  
  Každá výzva musí povinně procházet Českou advokátní komorou,která by měla ohlídat, že nebude docházet ke zneužívání a pokudnebude žádost řádně odůvodněná, měla by doporučit advokátovi, aťúdaje neposkytuje (viz odkaz na § 26 a 27 v citovaném ustanovení).Pokud budou informace žádány nezákonně, advokát je poskytovatnemusí a může se proti uloženým pokutám bránit u správního souduvčetně návrhu na odklad vykonatelnosti.
  
  Informace budou moci být požadovány pouze u podezření na nesplněnédaňové povinnosti s částkou překračující 500 000,- Kč, cožodpovídá zločinu krácení daně. Normální lidi se tedy nemusívůbec bát, i když používají služeb advokáta, protože by muselipřevádět nemovitost za více než 12 milionů nebo neplatit daně přiměsíčním příjmu přes 270 000 Kč.

Jak to funguje v jiných státech?

Povinnost advokátů poskytovat údaje proti praní špinavých peněz jemezinárodním standardem FATF (bod 22/d ve spojení s bodem 11 doporučeníFATF18) a státy EU mají typicky úpravu, že tyto údaje se poskytujísprávci daní, pokud provádí šetření, a to jak vnitrostátní, takmezinárodní. Ve státech jako Velká Británie, Francie a Slovensko hrozíadvokátovi vysoká pokuta, pokud data odmítá vydat. Zahraniční státytedy mají přesně takovou úpravu, kterou navrhuji ve svém pozměňovacímnávrhu.

Francie

Od 1. ledna 2018 má daňová správa možnost obrátit se na finančníinstituce, reglementované profese (advokát, soudní úředník apod.) nakasina atd. se žádostí o poskytnutí informací držených těmito osobami vsouladu se zákonem AML, a to i pro účely vnitrostátní správy daně.Sankce činí až 10 000 EUR (čl. 109 zákona19).

Velká Británie

Podle UK AML legislativy je daňová správa („HMRC“) tzv. „law enforcementauthority“, což znamená, že mohou získávat informace přímo od povinnýchosob („regulated persons“) a mohou informace sdílet s jinými státnímiorgány. AML legislativa zahrnuje i tzv. svobodné právní profese(„independent legal profession“) - HMRC je pověřena dohledem podle AMLlegislativy nad obchodováním s peněžními službami. Předpis upravujícístatut HMRC (tj. „Commissioners or Revenue and Customs Act 2005”)stanoví, že informace, které získá daňová správa pro jeden ze svýchúčelů, může být použitá i pro jiný účel (za podmínek stanovenýchzákonem), tj. jakmile získá HRMC informace pro AML účely, může je použíti pro daňové účely.

Slovensko

Povinné osoby (včetně advokátů atd.) musí na vyžádání daňové správyposkytnout údaje získané podle postupů zákona AML (při identifikaci –nemají zvlášť kontrolu).

Povinnost se vztahuje i na vnitrostátní správu daní. Účinnost vloženého§ 26 odst. 7 od 1. ledna 2018. Sankce - správní delikt, pokutu až 3000EUR lze uložit opakovaně.

Chorvatsko

Novelou daňového řádu (zákon zveřejněn v lednu) – nový článek o přístupuk informacím týkajících se hloubkové kontroly skutečného vlastníka –ministerstvo financí má za účelem kontroly plnění povinností oznamujícífinanční instituce (jde o oznamující finanční instituci podle DAC 2/CRS)přístup k mechanismům, procedurám, dokumentům subjektů provádějícíchhloubkovou kontrolu na základě AML legislativy; ministerstvo financí adaňová správa má přímý přístup do veřejných rejstříků týkajících seskutečných vlastníků a trustů.

Švédsko

Již měli transponováno – jsou schopni získat informace mechanismy,procedury, dokumenty podle AML legislativy od povinných osob. Povinnáautomatická výměna informací podle DAC: informace jsou zpřístupněnydaňové správě prostřednictvím daňového hlášení (tj. hlášení třetíchstran). Orgán daňové správy může uložit osobě, která nesplnilapovinnosti podle daňového řádu, aby ji splnila.

Orgán daňové správy může nařídit osobě, která má povinnost, nebo u kterélze očekávat, že bude mít povinnost podat daňové hlášení, podat daňovésprávě informaci, kterou potřebuje, aby mohla zkontrolovat, zda tu jenebo není povinnost hlásit.

Při výměně na žádost: Pokud daňová správa dostala žádost o informaci apotřebuje informace za tím účelem, může nařídit subjektu poskytnoutinformace, které potřebuje a týkající se dohod nebo transakcí/obchodůtéto osoby s jinou osobou. Může být uložena pokuta, pokud je zde důvoddomnívat se, že příkaz/rozhodnutí nebude splněno. Daňová správa můžeprovést kontrolu, zda je splněna ohlašovací povinnost.

Slovinsko

Novela daňového řádu pouze odkazuje na směrnici Rady 2016/2258/EU opřístupu daňových orgánů k informacím o předcházení praní špinavýchpeněz. Vzhledem k tomu, že zákon již upravuje přístup daňových orgánů kinformacím o předcházení praní špinavých peněz, nebyla nutná transpozicesměrnice.

Informace o komparaci v této poslední kapitole zpracovalo na mou žádostMinisterstvo financí (viz plný materiál).

Závěr: Z výše uvedeného je patrné, že můj pozměňovací návrh je vEvropské unii zcela standardní. Navržený nástroj usnadní výběr daní uvelkých korporací, které zneužívají služby advokátů, a počítá sdostatečnými zárukami proti zneužití.


https://ec.europa.eu/taxation_customs/b ... vat-gap_en. ↩

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karuselov%C3%BD_podvod. ↩

https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Mat ... charge.pdf. ↩

Studie Institutu ekonomických studií FSV:http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/30640,

vyjádření Ministerstva financí ČR:http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediic ... -ovm-24594. ↩

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_c ... _tax_rates. ↩

https://www.transparency.cz/nejmene-244 ... vych-raju/. ↩

Viz pozn. č. 6. ↩

http://denikreferendum.cz/clanek/22710- ... nas-okrada ↩

http://www.europarl.europa.eu/RegData/e ... 030_EN.pdf ↩

https://www.lidovky.cz/dukaz-o-ovlivnov ... _domov_mpr. ↩

http://www.financnianalytickyurad.cz/do ... u_2016.pdf. ↩

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-253#p2-1-g. ↩

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-85#p21-6. ↩

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=47. ↩

https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... 0101-E0006. ↩

https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/babis.html. ↩

http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=134467. ↩

http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/doc ... 202012.pdf. ↩

https://www.legifrance.gouv.fr/eli/loi/ ... rticle_109. ↩