Reforma správy soudnictví

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Spravedlnost

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Spravedlnost. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Uživatelský avatar
Viktor.Derka
Člen KS Praha
Příspěvky: 1388
Registrován: 04 kvě 2017, 17:49
Profese: Právník
Bydliště: Praha 4
Dal poděkování: 852 poděkování
Dostal poděkování: 2230 poděkování

Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Viktor.Derka »

Ahoj,

navrhuji rozjet debatu k možnosti reformy současné podoby správy soudnictví (za příklad budu dávat německou úpravu, neboť jsem s ní dobře seznámen a Německo vychází z podobného systému jako my, jen v něm mají reprezentanti moci soudní silnější slovo). Dnešní formu byrokratické správy justice shledávám jako demokraticky sice legitimní formu výkonu soudní správy, ale z hlediska nezávislosti a stability soudnictví nebezpečnou. Všichni předsedové soudů jsou ustanovováni mocí výkonnou, přičemž jejich moc nad bytím a nebytím soudců je značná - prostřednictvím rozvrhu práce jsou schopni jakéhokoliv soudce prakticky zničit či odstavit od práce, to první např. přeřazením soudce na agendu, které se nikdy nevěnoval, popř. jim rovnou můžou zastavit zcela nápad (pak by byl soudce placen za kopání se do nudou do zadku), přičemž proti tomuto není žádné efektivní právní obrany, proti rozvrhu práce není dle aktuální judikatury možno podat správní žalobu, v úvahu přichází možná ústavní stížnost, ale tam bych úspěšnost viděl jen v případě skutečně extrémně hraniční situace. Moc soudní nemá ani na tvorbě rozvrhu práce, ani na zbytku soudní správy fakticky žádný podíl, soudcovské rady, které působí na prakticky každém soudu, mají pouze poradní roli, nadto jejich členové nejsou přespříliš motivováni k odvaze, když jim může předseda soudu kdykoliv zničit kariéru.

Jako řešení bych si zde představil buď reformu na německý model - tj. rozvrh práce by na daném soudu přijímala soudcovská rada (nejspíš za účasti předsedy soudu), což by možnost machinací citelně, neboť by již vše neviselo na jednom člověku. Dále je možné si představit též možnost zavedení určitých omezení při tvorbě rozvrhu práce - dnes se rozvrh práce mění za rok klidně více než dvacetkrát, v Německu standardně jednou a změny jsou přípustné jen v případě důležitých okolností, což taktéž umenšuje možnosti šikanózních změn rozvrhu práce.

Jako nevhodně zvolený vnímám též model, kdy jsou předsedové a místopředsedové soudů jmenováni na 7 let (10 v případě NS a NSS), s možností dále být jmenováni na jiném soudu (nyní abstrahuji od ústavně problematického bezprostředního opakovaného jmenování na témže soudu, ke kterému již párkrát došlo). Pominu-li, že časově omezená funkční období byla zavedena bez širší debaty a bez jasně stanoveného legitimního důvodu, jsou přesto jen obtížně slučitelná se soudcovskou nezávislostí - soudní funkcionáři jsou především stále soudci, proto je nešťastné, pokud se dostávají do jakékoliv situace, která hrozí jejich personálním zkompromitováním sebe sama za účelem udržení svého kariérního postavení. (pro získání lepšího přehledu doporučuji nález Pl. ÚS 39/08)

Jako řešení zde vidím buď bezpodmínečný zákaz být znovu jmenován soudním funkcionářem, což je spíše horší řešení, neboť by se takto poměrně rychle "propálili" schopní předsedové soudů, zrušení funkčních období a návrat ke klasickému byrokratickému systému (problematické z hlediska zbavení se předsedů, co se toho budou držet zuby nehty), popř. podmíněním opakovaného jmenování (teoreticky též i prvního jmenování, zde je ovšem problém s legitimitou) souhlasem nějakého orgánu soudcovské reprezentace (soudcovské rady?).

Na okraj též nechávám možnosti skutečně široké reformy soudnictví - nejspíš prostřednictvím vytvoření nejvyšší soudcovské rady. K tomuto řešení mám pár výhrad. Zaprvé je sporná jeho demokratická legitimita, protože soudci nejsou sami o sobě navázáni na lid jakožto demokratického suveréna (na rozdíl od moci zákonodárné či výkonné). Dále takové řešení musí být skutečně neprůstřelně připravené, protože při nevhodném zavedení by mohla soudní samospráva být vysoce nebezpečnou pro soudcovskou nezávislost v naší zemi (viz případ Harabin na Slovensku). Osobně si myslím, že takto radikální krok navíc ani není nutný. Byrokratický systém soudní správy mi přijde ok, pokud zakotvuje určitou formu spolupůsobení soudní moci, což ten náš nedělá vůbec (německý ano, a poměrně široce, čili je možnost se inspirovat).

Za předpokladu posílení role současných soudcovských rad by nejspíš bylo též nutné poněkud změnit i jejich složení - současná varianta, kdy mají buďto 3 nebo 5 členů je pro širší správní úkoly spíš nevhodná, jelikož jich je dost málo, tam by pak bylo relevantní minimálně zvýšení počtu členů.


Budu rád za veškeré připomínky a nápady. Kdo by nechtěl zde, tak klidně na viktor.derka@pirati.cz, a já to sem pak nějak přetlumočím.

Přeji pěkný večer!
Tito uživatelé poděkovali autorovi Viktor.Derka za příspěvky (celkem 7):
Lukas.Blazej, David.Wagner, Robert.Magni, Milan.Dadourek, anonym39320, Jan.Krupka, Vit.Fux

Viktor Derka
MS Praha 4
Doktorand na Universität Bayreuth
Doktorand na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK
Profil na lide.pirati.cz
Vrchní ministerský rada na Ministerstvu spravedlnosti

Jan.Krupka
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 188
Registrován: 26 kvě 2014, 21:22
Profese: referent státní správy
Bydliště: Praha 2 - Vinohrady
Dal poděkování: 141 poděkování
Dostal poděkování: 125 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Jan.Krupka »

S lidem bych si starosti nedělal, ten o to ani nestojí. A nad to, od toho tady máme konstitucionalismus, aby nebezpečné inklinace demokracie krotil. Suverenita je však původně čistě právní pojem, který předchází pojmu lidu a ve zkratce znamenal, že právníci při královských dvorech v západní Evropě se postarali o to, že již přestalo platit panovníkovo imperium, ale on sám byl pozitivnímu právu postupně podřizován. Namísto imperia (souboru oprávnění římských konzulů) nastupuje klid a na místo řinčení zbraní pak státní právo. Soudci, kteří suverenitu sdíleli s panovníkem (a to dokonce i v dobách absolutismu), tady tedy byli dříve než "demokratický lid", který začal plnit státoprávní funkci až s nástupem národních států, pokud to tak mohu říci. Kdo jiný než soudci by měl mít logický nárok na samosprávu, když jsme ji darovali advokátům či daňovým poradcům, kteří jako privilegované skupiny do záležitostí státu nepokrytě zasahují (a ne vždy ku prospěchu veřejného zájmu, ale spíše toho partikulárního). Ohledně současných komor profesí je věc zřejmá: princip veřejnoprávních komor prolamuje maximu právní rovnosti, když právo má platit pro všechny stejně. Samotná existence zájmové samosprávy jako veřejnoprávní korporace vzniklé ze zákona je uchopitelná nejlépe skrze arbitrární politické rozhodnutí (ptal se někdo lidu?). Jediné skutečné ospravedlnění existence těchto subjektů je pak pouze v tradici a je odůvodněné pouze kontrolou, která zabezpečuje zdánlivě organizovaný chod společnosti. Prakticky se ale ukazuje, že komora drží stát „pod krkem“, a dokáže spolehlivě kontrolovat prospěch svých členů.
Jsem anarchista - ovšem ne proto, že pohrdám autoritou, ale proto, že ji potřebuji. Stejně tak nejsem nevěřící, ale muž, který vyžaduje něco, za co stojí uvěřit... Beru své povinnosti tak vážně, neboť v celkovém kontextu průměrnost odmítám.
Uživatelský avatar
Viktor.Derka
Člen KS Praha
Příspěvky: 1388
Registrován: 04 kvě 2017, 17:49
Profese: Právník
Bydliště: Praha 4
Dal poděkování: 852 poděkování
Dostal poděkování: 2230 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Viktor.Derka »

Jan.Krupka píše: 25 dub 2019, 20:11 S lidem bych si starosti nedělal, ten o to ani nestojí. A nad to, od toho tady máme konstitucionalismus, aby nebezpečné inklinace demokracie krotil. Suverenita je však původně čistě právní pojem, který předchází pojmu lidu a ve zkratce znamenal, že právníci při královských dvorech v západní Evropě se postarali o to, že již přestalo platit panovníkovo imperium, ale on sám byl pozitivnímu právu postupně podřizován. Namísto imperia (souboru oprávnění římských konzulů) nastupuje klid a na místo řinčení zbraní pak státní právo. Soudci, kteří suverenitu sdíleli s panovníkem (a to dokonce i v dobách absolutismu), tady tedy byli dříve než "demokratický lid", který začal plnit státoprávní funkci až s nástupem národních států, pokud to tak mohu říci. Kdo jiný než soudci by měl mít logický nárok na samosprávu, když jsme ji darovali advokátům či daňovým poradcům, kteří jako privilegované skupiny do záležitostí státu nepokrytě zasahují (a ne vždy ku prospěchu veřejného zájmu, ale spíše toho partikulárního). Ohledně současných komor profesí je věc zřejmá: princip veřejnoprávních komor prolamuje maximu právní rovnosti, když právo má platit pro všechny stejně. Samotná existence zájmové samosprávy jako veřejnoprávní korporace vzniklé ze zákona je uchopitelná nejlépe skrze arbitrární politické rozhodnutí (ptal se někdo lidu?). Jediné skutečné ospravedlnění existence těchto subjektů je pak pouze v tradici a je odůvodněné pouze kontrolou, která zabezpečuje zdánlivě organizovaný chod společnosti. Prakticky se ale ukazuje, že komora drží stát „pod krkem“, a dokáže spolehlivě kontrolovat prospěch svých členů.
Tak u těch profesních komor a soudců ale máme pár rozdílů. Zatímco advokáti, notáři i daňoví poradci jsou docela dobře oddělitelní od státu, u soudů se toto neděje, resp. je to těžší - soudy jsou prostě furt stále organizačními složkami státu. Já nejsem principielně proti posílení slova soudců v oblasti soudní správy, ale problémem je, že když se jedná o státní správu, hrozí zde v případě nevhodně zvoleného režimu jistá ztráta kontroly nad soudci a jejich uzavření do sebe samých (což už za pozitivní moc nepovažuji). Ten dnešní systém za dobrý nepovažuji, protože je soudní správa zcela celá pod knutou výkonné moci, ale případná reforma se musí provést citlivě.

Viktor Derka
MS Praha 4
Doktorand na Universität Bayreuth
Doktorand na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK
Profil na lide.pirati.cz
Vrchní ministerský rada na Ministerstvu spravedlnosti

Cypra
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 106
Registrován: 10 pro 2018, 20:51
Profese: filosof
Dostal poděkování: 20 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Cypra »

Mentalita "německá" a "česká" je odlišná,tedy velká opatrnost před přijímáním německé legislativy...

Každý soudce se podílí na správě soudu prostřednictvím soudcovské rady...záleží jenom na míře pasivity či aktivity soudce... A každý soud(kyně)ce může rezignovat na funkci,když by byl šikanován,vyštípáván,protože je tu řada jiných právnických profesí,jimiž se může živit...Role Soudcovských rad je dle litery zákona poradní,ale realita praxe je a může být jiná. Není zapotřebí posilovat kompetence rad,domnívám se. A decentralizované soudcovské rady jsou možná lepší než jedna centrální ve střední Evropě...jenom soudci v nich musí působit aktivněji.

Rozvrhy práce nesepisují soudní "funkcionáři" bez vědomí soudců a jejich soudcovských rad. Rozvrhy práce jsou však stále nepřehlednější a nesmyslnější,což je tristní: například je více předsedů senátů než senátů,nelze vyčíst,kdo komu asistuje,(skoro) každý soudce zastupuje ostatní soudce na soudním oddělení. Překotné změny rozvrhu práce ukazují právě na odlišnou právní kulturu v Česku,ne-li na návrat k závislé justici...

Každý soudce by měl mít jednoho předsedu,voleného soudci toho soudu,potvrzovaného však ministrem,hlavou státu nebo Předsedou Nejvyššího soudu. Soudci by se o funkcionářská místa neměly prát,jak se děje dvacet let,ale měly by soudit. Předseda soudu by měl být manažer,tedy si dokážu představit,že by to nemusel být soudce ani právník,ale spíše schopný řídící organizační složky státu. Slučovat funkci ředitele a předsedy by bylo řešením. Každý soudce totiž musí být schopen organizovat si svou práci a v senátech to má organizovat jeho předseda. Místopředsedové soudů jsou zbyteční a možný nástroj korupce,pokud se vyvíjí v jakési "dozorové soudce",mám zato. Žiju v kraji,jehož Předseda soudu je kárně odsouzený,což je také tristní...

Nabízí se také "privatizace" (nejnižšího) stupně soudnictví,ač to zní děsivě...soudce OS by působil jako praktický lékař ... Dobrý začátek reformy by mohl být v tom,že by si soudci platili ze svého platu (a náhrad) úředníky,asistenty,papír,ad...a poplatek by obdržel až po vynesení rozsudku...To už jsem ale odběhl trochu od tématu...
Tito uživatelé poděkovali autorovi Cypra za příspěvek:
Karel666
Uživatelský avatar
Viktor.Derka
Člen KS Praha
Příspěvky: 1388
Registrován: 04 kvě 2017, 17:49
Profese: Právník
Bydliště: Praha 4
Dal poděkování: 852 poděkování
Dostal poděkování: 2230 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Viktor.Derka »

Cypra píše: 16 kvě 2019, 16:29 Mentalita "německá" a "česká" je odlišná,tedy velká opatrnost před přijímáním německé legislativy...

Každý soudce se podílí na správě soudu prostřednictvím soudcovské rady...záleží jenom na míře pasivity či aktivity soudce... A každý soud(kyně)ce může rezignovat na funkci,když by byl šikanován,vyštípáván,protože je tu řada jiných právnických profesí,jimiž se může živit...Role Soudcovských rad je dle litery zákona poradní,ale realita praxe je a může být jiná. Není zapotřebí posilovat kompetence rad,domnívám se. A decentralizované soudcovské rady jsou možná lepší než jedna centrální ve střední Evropě...jenom soudci v nich musí působit aktivněji.

Rozvrhy práce nesepisují soudní "funkcionáři" bez vědomí soudců a jejich soudcovských rad. Rozvrhy práce jsou však stále nepřehlednější a nesmyslnější,což je tristní: například je více předsedů senátů než senátů,nelze vyčíst,kdo komu asistuje,(skoro) každý soudce zastupuje ostatní soudce na soudním oddělení. Překotné změny rozvrhu práce ukazují právě na odlišnou právní kulturu v Česku,ne-li na návrat k závislé justici...

Každý soudce by měl mít jednoho předsedu,voleného soudci toho soudu,potvrzovaného však ministrem,hlavou státu nebo Předsedou Nejvyššího soudu. Soudci by se o funkcionářská místa neměly prát,jak se děje dvacet let,ale měly by soudit. Předseda soudu by měl být manažer,tedy si dokážu představit,že by to nemusel být soudce ani právník,ale spíše schopný řídící organizační složky státu. Slučovat funkci ředitele a předsedy by bylo řešením. Každý soudce totiž musí být schopen organizovat si svou práci a v senátech to má organizovat jeho předseda. Místopředsedové soudů jsou zbyteční a možný nástroj korupce,pokud se vyvíjí v jakési "dozorové soudce",mám zato. Žiju v kraji,jehož Předseda soudu je kárně odsouzený,což je také tristní...

Nabízí se také "privatizace" (nejnižšího) stupně soudnictví,ač to zní děsivě...soudce OS by působil jako praktický lékař ... Dobrý začátek reformy by mohl být v tom,že by si soudci platili ze svého platu (a náhrad) úředníky,asistenty,papír,ad...a poplatek by obdržel až po vynesení rozsudku...To už jsem ale odběhl trochu od tématu...
Mentalita není až zas tak odlišná, když máme v zásadě téměř totožný model správy - jen ten náš má menší počet brzd a protivah.

Jj, problém soudcovských rad je ten, že některé fungují dobře, a soudci v nich jsou aktivní, zatímco v jiných aktivní skoro nejsou a rada jen formálně vykazuje činnost, ale nic moc kloudného z ní nevychází. Já nevolám přímo po posilování soudcovských rad, ale ten jejich koncept by asi zasloužil nějakou reformu (typicky na menších OS moc nefungují).

Chaotičnost rozvrhů práce je problém, to souhlasím. V zásadě každý soud k jejich tvorbě přistupuje po svém, což je trochu problém no.

U těch předsedů soudů je forma ustanovení problematická - kdyby jej takto volili členové daného soudu, tak hrozí, že soudci budou naschvál volit někoho, kdo po nich nebude "dupat". Na okraj je též problematická potom i otázka demokratické legitimace takového předsedy (byť kdyby tam bylo obligatorní odsouhlasení ze straně nějakého demokraticky legitimovaného činitele, jako je třeba ministr, tak by se s tím nějak dalo pracovat). Pro jejich slučování s řediteli bych ale moc nebyl - jestliže dnes je namítáno, že předsedové soudů jsou málo soudci a moc úředníci, tak toto by ten trend jen posílilo. Osobně bych viděl možná spíš další posun v tom, že by se více kompetencí přesunulo na ředitele (kupř. podepisování investičních akcí, atp.), a kdy předsedovi soudu by se ponechal služební dohled a jiné kompetence vůči soudcům společně s reprezentací soudu navenek.

Viktor Derka
MS Praha 4
Doktorand na Universität Bayreuth
Doktorand na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK
Profil na lide.pirati.cz
Vrchní ministerský rada na Ministerstvu spravedlnosti

Jan.Krupka
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 188
Registrován: 26 kvě 2014, 21:22
Profese: referent státní správy
Bydliště: Praha 2 - Vinohrady
Dal poděkování: 141 poděkování
Dostal poděkování: 125 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Jan.Krupka »

Obecně požadavek na výkon veřejné správy soudy nenachází oporu v ústavní teorii dělby moci, zejména co do legitimizační funkce justice (o tom nepřekonaný a u nás dosud nekomentovaný rozbor profesora veřejného práva Ch. Möllerse: The Three Branches. A Comparative Model of Separation of Powers). Soudy mají řešit výklad práva a nalézat principy ovládající předivo sociálních mechanismů a neprovádět administrativními nástroji úkoly vlády, či-li její politiku. Na druhou stranu ale totéž tzv. komory s povinným členstvím, to je již z logiky podstaty moderní ústavnosti institucionální faux pas. V této souvislosti mě napadají středověká rezidua jako personalita práva, cechovní systém bez vazby na výměry svobody či dokonce negující samotnou rovnost nositelů práv.
Jsem anarchista - ovšem ne proto, že pohrdám autoritou, ale proto, že ji potřebuji. Stejně tak nejsem nevěřící, ale muž, který vyžaduje něco, za co stojí uvěřit... Beru své povinnosti tak vážně, neboť v celkovém kontextu průměrnost odmítám.
Uživatelský avatar
Viktor.Derka
Člen KS Praha
Příspěvky: 1388
Registrován: 04 kvě 2017, 17:49
Profese: Právník
Bydliště: Praha 4
Dal poděkování: 852 poděkování
Dostal poděkování: 2230 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Viktor.Derka »

Jan.Krupka píše: 26 črc 2019, 21:52 Obecně požadavek na výkon veřejné správy soudy nenachází oporu v ústavní teorii dělby moci, zejména co do legitimizační funkce justice (o tom nepřekonaný a u nás dosud nekomentovaný rozbor profesora veřejného práva Ch. Möllerse: The Three Branches. A Comparative Model of Separation of Powers). Soudy mají řešit výklad práva a nalézat principy ovládající předivo sociálních mechanismů a neprovádět administrativními nástroji úkoly vlády, či-li její politiku. Na druhou stranu ale totéž tzv. komory s povinným členstvím, to je již z logiky podstaty moderní ústavnosti institucionální faux pas. V této souvislosti mě napadají středověká rezidua jako personalita práva, cechovní systém bez vazby na výměry svobody či dokonce negující samotnou rovnost nositelů práv.
No to se myslím směšují dvě věci dohromady. Zatímco komory s povinnou účastí (tj. advokátní, notářská, atp.) jsou projevem zájmové samosprávy - advokáti tvoří samostatnou kastu, která se nějak musí vnitřně organizovat (resp. kdyby to nedělaly komory, musel by to dělat stát). Toto ale u soudců nejde, protože definujeme-li samosprávu jako přesunutí jistých správních agend mimo sféru státu, tak u soudců s tímto narazíme, neboť soudci jsou stále stát. Zcela druhou otázkou je, jak velký podíl mají mít představitelé moci soudní na správě soudnictví, kde se aktuálně pohybujeme v situaci, kdy normativně mají soudci podíl jen minimální (neformálně pak ten vliv je notně silnější). Co se týče dělby moci - ona ostatně takto funguje správa komor parlamentu, které ji vykonávají samy, přičemž tam to jako narušení dělby moci vnímané není (resp. podobně, kdybychom chtěli zcela dogmaticky oddělení mocí, tak by v zásadě správa soudnictví měla být oddělena také od moci výkonné). Problémem limitujícím přesunutí větší části správní agendy na soudy je soudcovská nezávislost plus nedostatek demokratické legitimace soudců.

Viktor Derka
MS Praha 4
Doktorand na Universität Bayreuth
Doktorand na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK
Profil na lide.pirati.cz
Vrchní ministerský rada na Ministerstvu spravedlnosti

Jan.Krupka
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 188
Registrován: 26 kvě 2014, 21:22
Profese: referent státní správy
Bydliště: Praha 2 - Vinohrady
Dal poděkování: 141 poděkování
Dostal poděkování: 125 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Jan.Krupka »

O.K. Souhlasím se samosprávou moci soudní. Je součástí tripartice veřejné moci a na místě je i její ochrana (toho nedocílila ani legislatura - nejsou žádné parlamentní stráže) a samosprávní organizace (dosud nerealizovaná) . Zároveň je třeba soudní moc "snést z nebes zpět na zem" (míněno do rámce reality), obdobně jako to provedl Sokratés s na poli politické filozofie, protože neexistuje nic jako hierarchie v rámci dělby moci (byť si to soudci myslí). . V ostatním nevidím důvod pro existenci privilegovaných komor právnických profesí. Nezávislost výkonu právní ochrany lze ve . 21. století dosáhnout jinak než výstavbou zájmových samospráv podle principů středověkých privilegií.
Jsem anarchista - ovšem ne proto, že pohrdám autoritou, ale proto, že ji potřebuji. Stejně tak nejsem nevěřící, ale muž, který vyžaduje něco, za co stojí uvěřit... Beru své povinnosti tak vážně, neboť v celkovém kontextu průměrnost odmítám.
Uživatelský avatar
Viktor.Derka
Člen KS Praha
Příspěvky: 1388
Registrován: 04 kvě 2017, 17:49
Profese: Právník
Bydliště: Praha 4
Dal poděkování: 852 poděkování
Dostal poděkování: 2230 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Viktor.Derka »

Jako dostáváme se tím na trochu jinou kolej s těmi samosprávnými organizacemi, ale je nutno posoudit, zda by tu současnou regulativní činnost dělal stát lépe než současné samosprávné komory. Je teda pravda, že když se koukám na ČAK, tak prostoru pro lepší činnost by bylo docela hodně.

S tou parlamentní stráží, to je pravda, ale správní orgány Parlamentu si obsazují komory samy, ačkoli se jedná věcně o činnost správní (kancléř PSP, atd.).

Co se týče soudnictví, tak souhlasím, že soudci se musí poměrně hodně vrátit do reality. Hlavně chybí nějaká systematická forma hodnocení činnosti soudců (i kdyby byla tato evaluace bez navázání na případné postihy).
Tito uživatelé poděkovali autorovi Viktor.Derka za příspěvek:
Jan.Krupka

Viktor Derka
MS Praha 4
Doktorand na Universität Bayreuth
Doktorand na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK
Profil na lide.pirati.cz
Vrchní ministerský rada na Ministerstvu spravedlnosti

Jan.Krupka
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 188
Registrován: 26 kvě 2014, 21:22
Profese: referent státní správy
Bydliště: Praha 2 - Vinohrady
Dal poděkování: 141 poděkování
Dostal poděkování: 125 poděkování

Re: Reforma správy soudnictví

Příspěvek od Jan.Krupka »

To vše je pravda, ale zásadnější snad je, co nastane s klasickou dělbou moci jak ji známe v éře industry 4.0. Profesní (zájmové) komory na dosavadní bázi přestanou existovat nebo nebudou mít reálný význam. A čím budou soudci, jaké spory budou rozhodovat? Parafrází Dworkina to vyjádřím takto: soudci jsou sice panovníci říše práva, ale byrokraté jako pěšci tvoří tuhle hru. Významným "vylepšením" doktriny dělby moci bylo znovuobjevení role diskrece a prerogativu ve vládním tělese podporovaného profesionální mašinérií. Další otázkou je, jakou roli bude mít právní stav navyklý na dosavadní příkazový systém práva jehož zdrojem je klasické pojetí suverenity. To je již seznatelné v rámci institucionální soustavy EU, ve které je doktrina dělby moci a protivah je nahrazována de facto smíšeným modelem institucionalizovaných zájmů obyvatel, vlád či korporátní sféry. Žijeme ve světě změny paradigmatu v komplexní šíři sociálních vazeb, ve kterém je v podstatě vše od základu relativizováno, včetně pojmů moci a suverenity. Newspeak unijní exekutivy a způsob nastolování, vyjednávání a řešení aktuálních potřeb nadnárodního útvaru rozhodně nemá právní nýbrž ekonomickou povahu, čehož si již všimli sociální kritici a lingvisté (bohužel vyjma českých právníků, omluvou budiž, že o působení práva a živém právu se student nedozví nic kromě odříkávání doktrinálních formulí a positivních ustanovení právních předpisů). A ve světle toho je nanejvýš alarmující, že na právnických fakultách nepružní starci a jejich epigoni kladou naprosto zbytečný důraz na civilistiku či trestní právo, které jsou a budou významně umenšovány ve prospěch oboru správního práva. Jsem si jist, že moderní právník namísto odříkávání tajemných formulí speciálních skutkových podstat z trestního kodexu by měl znát (a bude muset znát) spíše administrativní právo tuzemské i nadnárodní ve všech jeho projevech, ale především, bude muset být sociálním vědcem, manažerem, bude kompetentním v soft znalostích a především bude ekonomem (ostatně, ekonomie se na právnických fakultách v minulosti vyučovala a slavní ekonomové a sociální vědci jako von Mises či Hayek byly formálními doktory práv).
Jsem anarchista - ovšem ne proto, že pohrdám autoritou, ale proto, že ji potřebuji. Stejně tak nejsem nevěřící, ale muž, který vyžaduje něco, za co stojí uvěřit... Beru své povinnosti tak vážně, neboť v celkovém kontextu průměrnost odmítám.
Odpovědět

Zpět na „Spravedlnost“