Rozumím této námitce a celkem s ní souhlasím. Já netvrdím, že se přesná formulace ještě nezmění. Informace bez příslušné dokumentace by byla více méně k ničemu. Samozřejmě je třeba, aby to bylo formulováno tak, že to nebude zahrnovat více informací, než na které má daný orgán nárok. V tomto směru je jasné, že dokumenty obsahující dané informace mají být poskytnuty právě proto, aby byly doloženy příslušné informace, problémem je, že by se pak mohlo dojít k tomu, že advokát poskytne nějaký vykostěný dokument, který je nicneříkající, ale "osvědčuje" dané info. Stejně jako byla poskytnuta zpráva OLAF - inu byla, jistě, ale vykostěná do té míry, že z ní nebylo nic poznat.Idaho píše: ↑09 bře 2018, 13:20Ono by už bylo dost něco jiného, kdyby formulace zněla "dokumenty postačující k osvědčení info dle 1 a 2." Pak finanční správa bude mít nárok na dokumenty, ale jen to minimum, které jim mají stačit na zjištění skutečností dle 1. a 2. Ponechám bez hodnocení, jestli to je nutné, ale když už, tak proč ne takovouto postačující formulaci. Proč místo toho volit povinnost vydat vše, co ty informace obsahuje a co může být velmi snadno zneužitelné.
Vnitřní kontrola ze strany GFŘ by probíhat měla, už jen proto, že je to nadřízený orgán jednotlivých finančních úřadů.Tam je jen prostřednictvím. Tam není žádná filtrace ze strany GFŘ. Naprostá formalita, reálně to proběhne tak, že finanční úřad pošle žádost GFŘ a to ji přepošle.
- informace bude moci vyžadovat pouze Generální finanční ředitelství (tj. nebude moci docházet k tomu, že si každý finanční úřad bude zákon vykládat po svém a zahlcovat povinné svými žádostmi),
Systém odvolání a následné správní žaloby je takto nastaven, ano. Ale to, co zmiňuješ je pak problém systémový, problém celého správního práva. Jaký smysl má jakékoli odvolání, jestliže řekneš "odvolání k ničemu nepomůže, stejně odvolací orgán rozhodnutí potvrzuje"? To platí pro celé správní právo, nikoli jen pro správce daně. Otázkou není, jak často rozhodnutí potvrzuje, ale jak často jej potvrzuje a soud následně shledá, že tak učinit neměl. Samozřejmě je také k zamyšlení, nakolik je to problém jen finančních úřadů a nakolik se tak děje systémově.A toto snad pomohlo u zajišťovacích příkazů, když o odvolání rozhoduje odvolací finanční ředitelství, které potvrdí 99% rozhodnutí, proti kterým jde odvolání. (...) Mluvit o správní žalobě je vyloženě vtip. Takže když advokátovi přijde takových žádosti třeba 10, tak věnuje nejprve kopec času odvoláním, které neuspějí a pak ještě věnuje kopec času správním žalobám a zaplatí za ně nejprve na poplatcích 30.000,- Kč (10x3)? Co když těch žádostí přijde sto? Tam není žádná obrana, že nemohou žádat opravdu jak na běžím pásu. Navíc to bude vykonatelné, takže advokát bude muset plnit, pokud mu správní soud neodloží vykonatelnost toho správního rozhodnutí. Chápejte to prosím tak, že je to potenciální bič na advokáty. Ono až někdo z Vás bude mít problém třeba s nějakým vykonstruovaným trestním oznámením nebo i jen nějakou problematickou žalobou na velkou částku v rámci ochrany osobnosti nebo něco podobného a advokáti Vás budou odmítat, protože, kdo Vás vezme za klienta, tak se na něj sesype kopec dotazů, tak budete říkat co? Samozřejmě se to stát nemusí, jde jen o paranoidní výklad, ale v právním státě je problém jen ten potenciál. Tomu návrhu chybí skutečné brzdy. Samozřejmě i teď může přijít daňová kontrola, ale to je opravdu věc mnohem pracnější ze strany finanční správy a celkově je to víc omezené, jak už jsem psal.[*]žádost o poskytnutí informací bude správním rozhodnutím GFŘ (bude tedy muset splňovat všechny náležitosti dle správního řádu - především odůvodnění, podklady pro vydání rozhodnutí, informace o tom, jak se GFŘ vypořádalo s návrhy a námitkami účastníků, poučení o možnosti odvolání atp.), proti kterému je možné odvolání a správní žaloba,
Jde-li o správní žalobu. Jedná se o legitimní obranu proti správnímu rozhodnutí, kterou náš právní řád obsahuje. Stejně tak lze říci - nemá smysl spoléhat na soud, když budu obžalován a budu nevinný; nebo spoléhat na ochranu soudů v pracovněprávních věcech atp. A pardon, ale soudní poplatek 3000,- pro advokáta není rozhodně nic likvidačního, a to ani tehdy, jestliže by mu takových žádostí přišlo za rok 10. Mám věřit tomu, že advokát má tak malé odměny, že nemá za rok rezervu 30.000,-? A to v případě, že by 100 % všech žádostí bylo šikanózních.
A už vůbec netuším, jakou to má souvislost s vykonstruovaným trestním oznámením, resp. zřejmě s následným trestím řízením. Proč bych nemohl sehnat advokáta pro trestní řízení, když by se tato oblast vůbec navrhované změny netýkala? Na zastupování klienta před soudem se daný zákon nevztahuje.
Ano, buď je možno se odkázat na TZ a nebo, v případě, že by došlo ke změně TZ (což, jak sám poukazuješ) není příliš časté, tak by se změnil i tento zákon.(...) Pokud je tu argumentace trestem, tak 500 tis. Kč jako značná škoda je v zákoně už od 1.1.2002 bez jakékoli změny. Před 16 roky takováto částka měla o poznání nižší hodnotu než teď. Navíc to není provázané, takže i pokud by se to v trestu změnilo, tak tady to zůstane. (...)[*]informaci budou moci být požadovány pouze u podezření na nesplněné daňové povinnosti ve výši 500 000,- Kč.[/list]