Daniela.Bila píše:Ahoj Ondro,
moc děkujeme za tvou představenku.
A mohl bys nám prosím zkusit sem zkušebně odpovědět jak vidíš následující otázky? Je to základ pro nové členy, takové menší "grilování".
1. Proč my a ne někdo jiný? Popiš strany, na kterými (bys) uvažoval/a, a proč jsi je zavrhl/a.
2. Jaký máš názor na legalizaci drog? Legalizoval/a bys konopí? LSD? Heroin?
3. Co si myslíš o státních dotacích? V zemědělství? V průmyslu? V ohledu na rozvoj podnikání?
4. Co si myslíš o OSA, Intergramu a autorském zákonu?
5. Kde vidíš největší díru/nebezpečí v ochraně soukromí a svých osobních údajů?
6. Kde si myslíš, že je hranice mezi svobodou projevu a rozumným omezením kvůli hanobení rasy a vyzývání k násilí?
7. Co si myslíš o imigraci do ČR?
8. Co nejvíc pálí Českou republiku?
Díky předem za odpovědi.
1) Jak jsem zmínil dříve, je mi Pirátská strana velmi sympatická. Myšlenkový obsah Pirátské strany a forma, kterou její členové a příznivci představují, mi byla již dlouho blízká. Členové a příznivci jsou vesměs mladí, politickou scénou neotrávení, nesvázaní klientelistickými vazbami, mnohdy možná idealisté (jako já), prostě obyčejní angažovaní lidé. Dělají tu politiku proto, aby politickou scénu a politickou kulturu změnili k lepšímu. Dosud jsem to vždy tak pozoroval a po podzimních parlamentních volbách stále pozoruji. Velmi mi je blízká transparentnost strany a způsob rozhodování, které vždy respektuje názory co nejširšího členstva, díky "novým" ;-D komunikačním médiím. Snad mám i víru, že si piráti uvědomují, že lze řídit stát jednodušeji a přesto efektivně.
V době kdy ostatní považovali hlas vhozený pirátům za promarněný, již tehdy jsem věřil, že budou s tímto přístupem pouze stoupat v oblibě a podpořil je. Kdyby z nějakého důvodu Pirátská strana neexistovala, pravděpodobně bych podpořil křesťanské demokraty/lidovce. Pátým rokem pracuji pro organizaci, jejímž zřizovatelem je v podstatě katolická církev, resp. její složka. Ačkoli víru nepraktikuji, není mi úplně vzdálena, zejména ze sociálně kulturních důvodů. Z nějakého důvodu, který bych zde asi ani neuměl popsat, mi nikdy nešlo se ztotožnit s preferenčně silnými stranami. Neřekl bych tedy, že bych KDU-ČSL zavrhl, ale měl jsem prostě lepší volbu.
Nikdy bych se naopak neztotožnil s populistickými stranami, které navíc hrají na nótu nacionalismu, strachu a nyní i xenofobie, aktuálně tyto tendence představuje SPD, ale za pár let to bude zase někdo jiný. Zároveň bych nikdy nepodpořil komunisty, o důvodech se rozepisovat nebudu, nejsem ani mladý, ani starý.
2) Nikdy jsem neměl příliš motivaci přemýšlet o legalizaci drog. Upřímně, k alkoholu a marihuaně mám relativně blízký vztah, ale vesměs dodržuji pravidlo "všeho s mírou". Už to ani jinak nejde, když má člověk dlouholetou a naplňující práci, fungující partnerský vztah, ve kterém společně vychovává malou dceru. Proto bych asi těžko souhlasil s legalizací drog jako je lsd, heroin a další, zejména tzv. tvrdé drogy. Uměl bych si představit legalizaci marihuany, ostatně už nyní se dle mého názoru společnost k užívání marihuany staví mnohem více smířlivě.
3) Myslím si, že obecně vzato dotace pokřivují trh. Nemyslím tím, že bychom je měli eliminovat, ale rozvážně stanovit pravidla pro jejich poskytování. Lehce se to říká a hůře stanovuje…
Dotace v zemědělství by měli směřovat více k regionálním hospodářům, kteří se oblasti věnují proto, že mají k půdě blízko, uvědomují si její hodnotu a díky tomu ji respektují ve smyslu udržitelnosti a žádaného vývoje. Naopak bych nesměřoval dotace těm, kteří z komerčních důvodů všude vysejí řepku, jen aby se to "rentovalo". Mohou to být mnohdy právě ty velké právnické osoby, ale nechtěl bych nikomu křivdit a házet všechny do jednoho pytle. Farmářské trhy jsou mi sympatické, protože produkty jsou často přímo spojeny s konkrétním člověkem, který produkuje, protože to umí a snaží se být spíše doceněn, než zbohatnout.
Dotace v průmyslu by měly směřovat k podpoře obnovitelných zdrojů, měly by podpořit vědu a výzkum v nové technologie, které zajistí udržitelný rozvoj naší společnosti a zajistí zachování zdravého životního prostředí. Stát by měl směřovat k situaci, kdy nebude muset drancovat fosilní bohatství, jakým je např. uhlí.
4) Se svým otcem již dlouhá léta bojuji proti Intergramu. Ústavní soud nám projednáváním podobných kauz značně pomohl, ale nemůže vyřešit vše. V tomto směru je to značně o interpretaci autorského zákona a jeho "roubování" na situaci tak, aby pro kolektivní správce vyzněla co nejlukrativněji. To je pochopitelné, ale nikoli za cenu šikany všech, kteří si byť jen pro kulisu pustí v kanceláři rádio, nebo na koncertě zahrají svou vlastní tvorbu. Technologie se natolik změnila, že by se měl změnit i přístup k autorskému právu. Autorská díla by měla být (a díky internetu jsou) více dostupná lidem přes nové technologie, a pro lidi by mělo být více dostupné za využívání děl platit. Samozřejmě rozumně. Tvrdím, že autorské dílo si své poctivé uživatele najde, jen jim musíme poskytnout flexibilnější možnost za dílo zaplatit a praktické v tomto směru považuji i možnost se rozhodnout kolik zaplatit, ve smyslu koupěschopnosti obyvatel. Tak by mohlo dojít k omezení zneužívání autorského práva, například v podobě stahování nelegálního obsahu z internetu, které je značně rozšířené.
5) Při mém posledním zamyšlení nad bezpečností uchovávání osobních údajů mě napadlo, jak asi mohou zajistit bezpečnost všechny ty subjekty, kterým sdělujeme svá nejrůznější hesla. Kdo z nás má tolik hesel, kolik přístupových práv? Asi nikdo, kdo by si to pamatoval... Zajištění bezpečnosti osobních údajů znamená zajištění bezpečnosti u všech poskytovatelů internetových služeb. Nejsem sice paranoidní, ale na druhou stranu jsem docela rád, že nejsem významnou osobou, a tak relativně na okraji pozornosti. Mnozí z nás o sobě dobrovolně odevzdávají informace na web a v podstatě své soukromí tak již sdílí, což považuji za nový fenomén doby, kterému jsem dříve relativně podléhal, nyní mi již není tak blízký. Soukromí mé osoby již těsně souvisí se soukromím mých nejbližších.
Nevím, jestli největší, ale významné ohrožení v ochraně soukromí tedy vidím v nedostatečné kontrole subjektů, kteří s těmito informacemi nakládají.
6) Kde je tato hranice? To nevím. V každém případě je potřeba k jednotlivým případům přistupovat individuálně a obezřetně. Svoboda projevu je obecný pojem a hanobení rasy a vyzývání k násilí je konkrétní a relativně odhalitelný proces. Svoboda projevu je instrument k zajištění, udržení a ochraně svobodné, ale zároveň mírumilovné společnosti. Hanobení rasy a vyzývání k násilí má opačnou motivaci. Jinými slovy svoboda projevu nemá rozumné omezení, je nutné pouze správně identifikovat jednotlivé případy jejího zneužívání.
7) Imigrace do ČR je populistické téma, zneužívané politickými strukturami, které nemají dostatek mozkových buněk pro vymyšlení relevantních a pozoruhodných témat. Musím uznat, že si čím dál více uvědomuji, že místo pro život je v ČR jedno z nejideálnějších na světě (tentokrát bez jakýchkoli přikrášlování), možná též proto, že jsme relativně homogenní společnost. Tento stav bychom si samozřejmě měli zachovat, ale ne za cenu panického strachu z několika málo imigrantů, kteří by zde mohli najít bezpečí pro život. Svou obezřetnost v této věci bychom měli směřovat na struktury mimo ČR, které se mohou snažit o destabilizaci bezpečnostních poměrů v regionech se značným množstvím sociálních třecích ploch, za účelem odbytu zbraňových systémů, a na konflikty navázaných produktů a služeb.
8) Myslím si, že Českou republiku nejvíce pálí postupné roztahování pomyslných nůžek v sociální oblasti, kdy bohatí neúměrně bohatnou na úkor chudých, kteří ztrácejí schopnost se tomuto fenoménu účinně bránit, protože přicházejí o prostředky obrany. Nejelementárnějším prostředkem jsou právě finance, dalším důvěra ve spravedlnost a právní stát a důvěra v sociální smír.
Děkuji za věnovaný čas.
Doufám, že jsem neudělal příliš gramatických chyb. Z maturitního slohu jsem dostal nedostatečně.
Ondřej.
, která se zobrazuje, pokud jste přihlášeni.
