Přímá demokracie - referenda

[Jaroslav.Kucera]

OK, tvůj názor znám. Rád bych věděl jak toto prakticky zákonodárné referendum vidí ostatní členové komise.

Opravdu nepocitame rovnou s tim ze bude vsechno na internetu? Posilani dopisu by to cele mohlo nejen poradne prodrazit, ale je to i zastarala nepiratska technologie a navic komplikuje mit referendum otevrene po nekou delsi dobu a online sledovat jak roste pocet hlasujicich a jaky je prozatim vysledek.

K tomuto jsem ještě zapoměl reagovat.
Všechno na Internetu být nemůže. Vždy tu bude skupina obyvatel, která má hlasovací právo, ale s Internetovými technologiemi prostě neumí/nechce umět zacházet. Takže Internetové hlasování může být pouze doplňkem, ale nikdy výhradní možností.

Internetové hlasování může být otevřeno klidně týden před hlasováním fyzickým. V tom nevidím nejmenší problém. Sledovat jak roste počet hlasujících nebo jaký je prozatimní výsledek je hloupost. To, že člověk vidí mezivýsledek ovlivňuje jeho hlasování. Člověk má tendenci přidávat se k většině.

[Tomas.Semenec]

OK, tvůj názor znám. Rád bych věděl jak toto prakticky zákonodárné referendum vidí ostatní členové komise.

Ja tady ted trochu hraju dablova advokata, protoze se sam velmi bojim toho, ze by referendum mohlo byt zneuzito nejakymi lobbystickymi organisacemi, ku neprospechu obcanu, takze nemam zadnou jasnou vizi jak by to melo byt.

Proto bych te chtel poprosit jestli by jsi mohl zformulovat nejake protiargumentu, proc myslis ze "zakonodarne referendum" neni pro CR vhodne.

K tomuto jsem ještě zapoměl reagovat.
Všechno na Internetu být nemůže. Vždy tu bude skupina obyvatel, která má hlasovací právo, ale s Internetovými technologiemi prostě neumí/nechce umět zacházet. Takže Internetové hlasování může být pouze doplňkem, ale nikdy výhradní možností.

S tim si dovolim nesouhlasit. Internet muze bez problemu byt hlavnim mediem kde se hlasovani povede a bude evidovano. Ale samotne hlasovani muze probihat v podstate vsude kde je pristup k internetu. Na postach, v bankach dokonce i sazka terminaly by uplne dostacovaly k hlasovani.

Sledovat jak roste počet hlasujících nebo jaký je prozatimní výsledek je hloupost. To, že člověk vidí mezivýsledek ovlivňuje jeho hlasování. Člověk má tendenci přidávat se k většině.

Vzhledem k soucasne existenci predvolebnich pruzkumu, ktere de fakto maji hlavni smysl pomoci manipulaci nadhodnocenemu vysledku vyuzit tebou popisovane tendence cloveka "pritat se k vetsine" , proto bych se vubec nebal toho kdyby byly na netu videt realne online vysledky. Alespon bychom predesli manipulaci agentur zkoumavajicich "verejne" mineni, ktere vyuzvaji absence realnych vysledku k sireni svych mystifikaci

[Marek.Necada]

Ja tady ted trochu hraju dablova advokata, protoze se sam velmi bojim toho, ze by referendum mohlo byt zneuzito nejakymi lobbystickymi organisacemi, ku neprospechu obcanu, takze nemam zadnou jasnou vizi jak by to melo byt.

Není třeba se bát. Je totiž jisté, že referendum tímto způsobem zneužíváno bude. Důležité je (jak už tady mnohokrát padlo), že to snad vyjde dráž nežli zmanipulovat pár poslanců.

Co se týče internetového hlasování, souhlasím s Tomášem, že "papírová" alternativa je zbytečná. Snad není problém, aby se v některých veřejných budovách zavedl terminál umožňující mimo jiné volit.

Sledovat jak roste počet hlasujících nebo jaký je prozatimní výsledek je hloupost. To, že člověk vidí mezivýsledek ovlivňuje jeho hlasování. Člověk má tendenci přidávat se k většině.

Já osobně mám tendenci opačnou. Každopádně jsem proti zveřejňování mezivýsledků. Co se týče agenturních průzkumů, tam by bylo potřeba spíš vynutit, že pokud se nějaký takový průzkum cituje, musí být uvedena jeho metodika a všechny podstatné údaje (tak např. které strany byly v průzkumu zahrnuty a pod.).

[Jaroslav.Kucera]

Pokuď připustím užitečnost zákonodárného referenda, jak by si pořešil otázku kvality takové právní normy?

Neříkám, že to co vyleze z parlamentu je dokonalé. Není. Ale není to většinou vinou tvůrce normy(většinou ministerstva), ale spíše pozměňovacích návrhů, které změní smysl částí zákona, přilepí paragrafy pro úplně jiné oblasti a často postaví zákon proti zákonu, soudce nechť si vybere.
Mám kámoše právníka na ministerstvu financí(Lukáš Vacek, odd. Ochrana spotřebitele na finančním trhu, odbor Legislativa finančního trhu) , který právě zákony připravuje a jak říká, tak to není taková prdel připravit nekolizní právní normu. Na to, že ji následně poslanci překopou už úředníci ministerstva prakticky nemají vliv.

Ať tak či tak, vychází mi tato možnost jako čistě teoretická a v praxi nerealizovatelná. Proto ji považuji za zbytečnou a pouze to zesložiťuje náš návrh.

[HOI21MiloslavDorda]

Dobrý den Jaroslave,
jsem velmi rád, že mohu oslovit příznivce švýcarského modelu DD, dokonce mám bratra Jarka v Dobré u Frýdku-Místku. Od roku 2010 tento efektivní politický systém aktivně podporuji, pilnou prací i jako dobrovolník ve Švýcarsku, kdykoliv se naskytne příležitost. U nás to bohužel možné není a asi ještě dlouho nebude...
Momentálně jsem trochu nápomocen otci v Dolních Tošanovicích u Hnojníka, našel jsem však svůj druhý domov v Alpském ráji Kandersteg, kanton Bern. Můžeme zde zorganizovat seminář nejen o místním politickém systému a jak to chodí v praxi, ale i o pokročilejších možnostech optimalizace týmového rozhodování využitím informační technologie 21. století (HOI 21 Pirát). Navíc mohu nabídnout dobrou znalost většiny turistických tras a posloužit i jako instruktor meditačních technik.

Pár úvodních poznámek můžeš najít v tématu Tahák pro komunální volby: Obecní sněmy po Švýcarsku, jehož jádro kopíruju zde níže:

Standardní terminologie:
Europäische Bürgerinitiative = European Citizens' Initiative = Evropská občanská iniciativa
Volksinitiative = popular initiative = Lidová/Občanská iniciativa
Volksabstimmung = popular vote = Lidové/Občanské hlasování (ve Švýcarsku o návrhu Občanské iniciativy a protinávrhu správního orgánu)
Obligatorisches/Fakultatives Referendum = Mandatory/Optional referendum = Obligatorní/Fakultativní či Povinné-Závazné/Volitelné-Vyžádané-Petiční referendum

Odkazy k tématu v němčině/angličtině:
Volksinitiative (Schweiz) - Wikipedia: Eidgenössische/Kantonale/Kommunale Volksinitiative, Gegenvorschlag
Das politische System der Schweiz - Vimentis: Gesetzgebende/Ausführende/Rechtsprechende Gewalt = Legislative/Exekutive/Jurikative
So funktioniert das politische System der Schweiz - swissinfo.ch: VIDEO Die direkte Demokratie ist wie die Neutralität und der Föderalismus Teil der schweizerischen Identität
Das politische System der Schweiz auf einen Klick - admin.ch: Der Bundesrat, Das Portal der Schweizer Regierung
Das politische System der Schweiz - ch.ch: Demokratie
E-Government Schweiz - egovernment.ch: E-Government Schweiz ist die Organisation von Bund, Kantonen und Gemeinden für die Ausbreitung elektronischer Behördenleistungen.

Odkazy v češtině:
Politický systém Švýcarska - Wikipedia: Švýcarský politický systém vycházející z federální ústavy a kantonálních ústav je zcela specifický
Švýcarský systém přímé demokracie - Jak zajistit právo na sebeurčení, tedy i na svobodu všem občanům a všem menšinám?
Volební a stranický systém ve Švýcarsku a jejich vzájemný vliv s ohledem na změnu volebního systému v roce 1918 - Bakalářská diplomová práce, Lucie Dvořáková: Politický systém Švýcarska, Volební systém na federální úrovni, Stranický systém, Interakce volebního a stranického systému,

Lucie Dvořáková: Politický systém Švýcarska - 1.3 Švýcarsko jako stát s „polopřímou demokracií“
Prvky přímé demokracie jsou v evropském regionu nejvíce užívány právě ve Švýcarsku. Skrze ně se mohou obyvatelé neustále podílet na tvoření legislativy, a to zejména pokud jde o změny zákonů či revizi ústavy. Přímá demokracie však není uplatňována vždy a lid nerozhoduje ve všech oblastech, proto bývá švýcarský politický systém v mnoha případech označován jako „polopřímá demokracie“, tedy společné působení lidu, parlamentu a vlády. Lid participuje v politickém rozhodování prostřednictvím referenda a lidové iniciativy. Oba způsoby jsou zakotveny v ústavě, referendum od roku 1874 a lidová iniciativa 1891. Referendum může podle federální ústavy probíhat dvěma způsoby, a to buď fakultativně, nebo obligatorně. Obligatorně v případech schválení změn ústavy a při rozhodování o vstupu Švýcarska do národního společenství či mezinárodní organizace. Při obligatorním referendu je brána v potaz jak většina všech hlasů občanů, tak většina
hlasů spolkových zemí. Každý z kantonů disponuje jedním hlasem a polokanton polovinou hlasu. Pro přijetí návrhu musí být dosaženo většiny obou
zainteresovaných, jak lidu, tak hlasujících kantonů. Fakultativní referendum probíhá zejména při schvalování zákonů nebo jejich změnách. Musí být vyvoláno lidovou iniciativou společně se získáním 50 000 podpisů občanů s platným hlasovacím právem. Usnesení parlamentu je podřízeno vůli lidu, tedy výsledku referenda.
Lidová iniciativa může být užita k vyjádření požadavku na změnu zákonů, popř. požadavek na zavedení zákona nového. Jde však o prostředek používaný pouze na kantonální úrovni, na federální úrovni neexistuje zákonná iniciativa, nýbrž pouze iniciativa ústavní. Pro takovou je třeba shromáždit 100 000 podpisů občanů, kteří disponují hlasovacím právem. Občané mohou tímto způsobem vyjádřit návrh na změnu ústavy, a to buď částečnou (Partialrevision), nebo úplnou změnu (Totalrevision).