Obsah návrhu: Stručně řečeno návrh spočívá v tom, že se ruší ustanovení zákona, podle něhož nejsou církevní restituce předmětem daně či poplatku (§ 15 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb.) a dále se stejná změna promítá do daňových zákonů, konkrétně se ruší osvobození finanční náhrady církví od daně (§ 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb.). Ze schválených 59 miliard by církve získaly cca o 11 miliard korun méně, tedy získaly by celkem 48 miliard korun (tato částka se každoročně zvyšuje o inflaci tak, aby náhrada měla stejnou hodnotu). Někteří lidé se domnívají, že je nemravné jednou přiznanou náhradu zdaňovat a že je u zákona riziko, že je protiústavní, protože zdaňuje nikoliv zisk, ale kompenzaci za znárodněný majetek (viz zde).
Politický kontext: Návrh předložila KSČM, která jím podmiňuje podporu Babišovy vlády. Nicméně již dnes je jasné, že v prvním pokusu KSČM Babišovu vládu nepodpoří. Vláda dnes přijala k návrhu souhlasné stanovisko. Babišova propaganda používá návrh jako ospravedlnění spolupráce ANO a KSČM (viz titulní stránky MF DNES v den, kdy Babiš jednal s komunisty). Církevní restituce totiž vnímají 2/3 veřejnosti negativně. Návrh bude mít ve sněmovně podporu ANO, KSČM, SPD (tj. 115 hlasů), možná ČSSD, naopak proti budou KDU-ČSL, TOP09.
Téma církevních restitucí bylo řešeno zde. Budu rád, pokud vás napadnou další argumenty či pohledy, které by naši diskusi obohatily.
Prosím hlasujte v této anketě, abychom měli nějaký vstup k návrhu, k němuž jsme dosud nevydali žádné stanovisko.
Důvodová zpráva poslanců KSČM
Finanční náhrada je zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými
společnostmi stanovena paušálně v celkové výši 59 mld. Kč. Tato částka se však ve svém
konečném důsledku výrazně navyšuje, neboť počínaje druhým rokem splácení, tj. od roku
2014, bude nesplacená částka finanční náhrady zvyšována v závislosti na inflaci tak, aby byla
zachována reálná hodnota ročních splátek.
Cíl návrhu
Předkládaný návrh zákona předpokládá zdanění finanční náhrady jako jediný možný
krok vedoucí k tomu, aby finanční náhrada ve svém konečném důsledku byla přiměřená.
Ke zmíněnému kroku vedla předkladatele především skutečnost, že restituce
církevního majetku se výrazně liší od doposud realizované restituční legislativy, zejména pak
pokud jde o výši finanční náhrady a způsobu jejího určení (ohodnocení nevydaného majetku).
Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 mld. Kč a bude vyplácena
v třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Jedna roční splátka tak činí
cca 2 mld. Kč. Pokud by došlo ke zdanění finanční náhrady (19 %), znamenalo by to, že
každý rok by se do státního rozpočtu vrátilo cca 380 mil. Kč. Za celou dobu vyplácení
finanční náhrady by se tak do státního rozpočtu mohlo vrátit cca 11 mld. Kč. V uvedených
částkách není počítáno se zvyšováním finanční náhrady v návaznosti na inflaci. Na rozpočty
krajů a obcí návrh zákona nemá žádný dopad.