Všeobecný základní přijem

[Iluminat]

Debatu ohledně univerzálního základního příjmu už nějakou dobu sleduji, tak jsem si prošel i tohle vlákno. Jenom pár lidí tady to chápe.

Benefity základního příjmu jsou všem snad jasné. Ten hlavní je, že se odstraní otrocké práce na pokraji bídy, protože člověk bude mít konečně svobodu volby, jestli takovou "skvělou" nabídku někde u pásu vůbec přijme nebo ne. Zaměstnavatelům vznikne přirozená konkurence, protože lidi nebudou nuceni přijmout cokoliv, jenom protože jsou na pokraji přežití. Nebudete pak muset regulovat a udržovat nesmyslné zákony okolo pracovního úvazku jako výpovědní lhůta, odstupné, minimální mzda, atd. Prakticky se jedná o eliminaci námezdního otroctví.


Vše to ale závisí na financování. Každopádně zavedení ve formě, jakou tu mnozí navrhují, způsobí daleko více škody než užitku.

Povím vám rovnou, co se stane, až tenhle systém zavedete a budete ho financovat ze současných daní. Plošně zvednete cenu bydlení, čímž prohloubíte celý problém, okolo kterého se to celé točí.

Jakmile každý dostane 1000kč na účet jen tak navíc, téměř okamžitě toho využijí majitelé bytů, kteří zvednou nájem. Spousta lidí to přijme, protože zvýšený výdaj jakoby nejde z jejich kapsy. Postupně se nájem zvedne přesně do výše 1000kč a dostane se do původního stavu, kdy další zvýšení by znamenalo, že se člověk radši odstěhuje. Ve výsledku se nic nezmění, jen všem stoupne cena za bydlení.

Stejný efekt můžete pozorovat u zemědělců pobírajících dotace. Ačkoliv je myšlenka podpory zemědělců hezká myšlenka, jediné co způsobí, jsou větší marže obchodníků. Obchodník totiž podobným způsobem zatlačí na cenu produktu zemědělce, protože ví, že povolí, když to nejde z jeho kapsy.

Hezká myšlenka, ale nečekané důsledky. Říká se tomu kobří efekt - doporučuji článek na wiki.


Takže takhle rozhodně ne. Existuje ale jiný způsob, který funguje daleko lépe a je osvědčený historií. Říkávalo se tomu "občanská dividenda". Nejznámější příklady jsou dnes Norsko, Aljaška a další místa bohatá z ropy. Pokud pochopíte podstatu, zjistíte, že to vůbec nezávisí na ropě a můžete to zavést v jakékoliv zemi.


Nastíním hlavní problém proč u nás dnes dřeme takovou bídu. Zdanění práce u nás je 43% a jenom za jídlo na dph dáte státu dalších 15%. Ráno vstanete do práce a koupíte si jídlo. Ještě než se do něj zakousnete, tak jste odevzdali (43% + 15% = 58%) svého příjmu. Taky se jako já nestačíte divit, že taková ekonomika ještě funguje? Kdybychom se nezaprodali Německu jako laciná děvka, tak bychom s největší pravděpodobností byli dnes na úrovni Řecka, právě bídačeného větší depresí než v roce 1930.

Pokud přijde nějaká průmyslová revoluce 4.0 nebo prostě další technologický pokrok, začne se panikařit, zvednou se daně na základní příjem během 30 let na 70%, bohatí se jim vyhnou, a vám už pak nezbyde vůbec nic. Jenže on tady masivní technologický pokrok už je dávno s námi. Stačí se podívat na poslední dvě století.

Ve středověku se platil desátek - tzn. daň cca 10%. Víte proč si dnes můžeme dovolit odvádět z peněženky přes 50% zisků? Právě kvůli tomu technologickému pokroku, kterého se všichni tak obávají.

A co se s vybranými daněmi vlastně děje? Kde ty peníze mizí? Jednoduše je dáváte spekulantům přímo do kapsy.

Když vidím tenhle trend vyššího danění, uvědomím si, že stát víc vybere a bude tím víc investovat do infrastruktury. Např. zafinancuje novou linku metra, nový tunel, divadlo, park, atd. Stačí mi koupit několik klíčových pozemků tam, kde se pravděpodobně bude investovat a pak nemusím dělat nic než čekat až se mi cena nemovitostí vyšplhá nahoru díky státním investicím v jeho okolí. Tohle navýšení ceny je naprosto imunní vůči zdanění, no není to skvělá investice? Mezitím můžu díky zkvalitnění lokality zvednout nájem. Pak se vylidňují centra měst, kupuje se víc a víc aut, staví se víc a víc zbytečných tunelů a obchvatů a města rostou do šířky.

Tím se uzavírá cyklus. Lidi odevzdají daně - stát investuje do infrastruktury - zvedá se cena bydlení - není na chleba, asi zlí kapitalisti - obavy z technologického pokroku - více daní - ...

Podívejte se schválně, kde necháváte největší výdaj ze svého příjmu. Hádám bydlení a auto? Podívejte na strukturu úvěrů bank. Přes 80% nemovitosti a leasing na auto? Jakmile se začne dařit a peníze se hrnou, tak všichni šetří na co? Na hypotéku!

Sečteno podtrženo - všechen technologický pokrok je požrán vyšší cenou bydlení. Tzv. paradox pokroku a bídy.

Teď konečně k alternativnímu řešení. Identifikovali jsme, že problém spočívá v tom, že investované daně končí ve zvýšené ceně nemovitostí, i když majitel popíjí drink někde v Karibiku, aniž by ji jakkoliv vylepšil. Všimli jste si těch chátrajících budov v centrech měst? Co takhle tenhle jev obrátit? Je potřebná daňová reforma, která přetne tenhle zhoubný cyklus. Daň z nemovitosti je na místě. Dokonce lepší je pouze daň z pozemků, která dokonce vůbec nezatěžuje ekonomiku. Samozřejmě zvýšení pozemkové daně by následovalo snížení ostatních daní zatěžujících produktivitu - především z příjmu, spotřební a dph. Ostatní daně vyberou sranda částky a nevidím ani důvod, proč je nechávat. Obecně patří pozemková daň do daní z monopolu. Do stejné kategorie patří přírodní zdroje a frekvenční spektra. Dokonce se ani nejedná o daň, ale o poskytnutí exkluzivního privilegia na užívání - ať už pozemku nebo území bohatého na minerální zdroje, nebo jakékoliv jiné příležitosti, jejíž nabídku nelze zvýšit.

Snížení, ba dokonce odstranění těchto daní by mělo za následek masivní nárůst ekonomiky, která by z nás udělala středoevropskou ekonomickou velmoc. Během generace bychom mohli být na úrovni Dánska s kvalitou života a dohánět Hong Kong (obě země fungující na těchto principech) v nejlepším místě pro byznys.

Vedlejšími účinky pozemkových a monopolních daní by kromě toho byly např.
- odstranění kriminality, točící se kolem vyhýbání se dph
- odstranění problému daňových rájů - s nemovitostí na Kajmany neutečete
- navrácení tržních cen nemovitostí - to, co vidíte dnes, jsou spekulativní ceny
- vyřešení problému s degradací zemědělské půdy
- vyřešení otázky stagnující porodnosti
- odstranění finančních krizí a nemovitostních bublin podchycením jejich příčiny
- odstranění bujících daňových zákonů
- odstranění státní byrokracie
- vyřešení otázky monopolů
- zamezení rozkrádání přírodního bohatství náležícího všem občanům, ne jen pár "investorům" ze zahraničí
- vyřešení otázky konfiskace pozemků při výstavbě silnic a železnic

Možná to zní až neuvěřitelně a šíleně. Mně spíš přijde šílené pokračovat v současném systému, jehož problémy čím dál zvětšují. Existuje spousta případů v historii, kdy se prokázaly účinky této reformy.

Názorná ukázka efektu pozemkové daně, který do Detroitu přilákal tehdy nejslavnější automobilky světa, a naprostém úpadku lokality po pozdějším přechodu na spotřební a příjmové daně.
http://www.huffingtonpost.com/mary-mann ... 34397.html

Je to na vás piráti. Máte před sebou dvě možnosti.
Modrá pilulka: Budu pokračovat v zavedeném pořádku a inkrementálně ho zlepšovat. Budu doufat, že za 60 let doženeme Německo
Červená pilulka: Změním systém a odstraním příčiny úpadku. Do 30 let předeženeme Německo a staneme se Hong Kongem Evropy

[Vit.Fux]

...

Myslím, že jsi to vyhrotil moc - i kdyby se to dalo lidem, tak to bude mít užitek. A pozemková daň by nebyla takový všelék - museli bysme se vypořádat s úplně novými způsoby obechcávání, které teď nikdo neřeší a nezná, protože daň z nemovitostí je směšná.

Nicméně s tvým směrem naprosto souhlasím - spekulace s nemovitostmi jsou peklo, které mají dalekosáhlé důsledky, mmj ekologické, protože se díky tomu zbytečně rozrůstají města a nadměrně se zvyšuje doprava, protože byty v centrech jsou předražené až hanba.

[Iluminat]

...

... museli bysme se vypořádat s úplně novými způsoby obechcávání, které teď nikdo neřeší a nezná, protože daň z nemovitostí je směšná.

Ok, tady vidím potenciální zásadní nedorozumění, tak ho zkusím včas ujasnit.

Cílem je zavést "daň" z pozemku, nikoliv z nemovitosti, která by omezovala produktivitu, podobně jako daň z příjmu a podobné. Tenhle rozdíl se může zdát banální, ale je klíčový.

Vysvětlím na modelovém příkladu. Existují dva sousedi, každý vlastní pozemek v hodnotě 1M kč. První soused si na něm postaví hotel za 2M a druhý na něm nechá válet harampádí.

1. V situaci, kdy by byla roční daň z celkové hodnoty nemovitosti 1%, by první soused zaplatil (1% * (1M + 2M) = 30 tis. kč) a druhý pouze (1% * 1M = 10 tis. kč). Tady je vidět, že penalizujeme produktivního prvního souseda, čímž ho odrazujeme od jeho podnikání - stejně jako dph, apod.

2. V situaci, kdy by se zavedla pouze daň z pozemku, ale s vyšší sazbou např. 2% by byla situace následující. Oba sousedé by odvedli (2% * 1M = 20 tis. kč).

V obou případech by se vybralo celkem 40 tis. kč, pouze v druhém případě by podnikajícímu sousedovi nebyly házeny daňové klacky pod nohy oproti někomu, kdo je nečinný. Tím se navíc řeší problém, který tu někdo zmínil, že by se zvětšila zátěž pro lidi na vesnicích. Lidí na vesnici a na samotách by se pozemková daň skoro ani nedotkla, jelikož jsou tam pozemky levné. Naopak daň z nemovitosti by se jich dotkla citelně. Rozdíl mezi Prahou a vesnicí je právě ve vyšších cenách za lokalitu - a to zejména za pozemek. Že si v Praze staví byty draho je problém současné nemovitostní bubliny. Zakazuje snad někdo Pražákům, aby si nemohli koupit materiál na Vysočině? Nebo aby jim stavbu provedla levnější stavební firma z malého města?

Obdobně by se pozemková daň dotkla minimálně lidí, kteří bydlí v panelácích, protože sdílí pozemek s více lidmi. Naopak by si připlatili ti, kteří vlastní na lukrativních místech v centrech měst nevyužité nemovitosti. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je ta daň naprosto spravedlivá a progresivní sama o sobě.


Pozemkovou daň je téměř nemožné obechcat, pokud se nebudou zavádět nesmyslné výjimky. Není možné se jí vyhnout útěkem do daňového ráje. Není možné snížit cenu pozemku za účelem vyhnutí se dani (více k tomuhle dále)

Samozřejmě při výjimkách, které lidi navrhují, by k ochcávání došlo. Např. návrh, že by dani podléhaly pouze pozemky, které nemá vlastník určené pro bydlení. Stačilo by, kdyby ostatní pozemky přepsal na manželku, děti, atd. Dala by se obechcat určením typu půdy (rezidenční, zemědělská, ...), jenže při jejím zavedení by bylo klidně možné tuto klasifikaci půdy odstranit.

Bonus - při odstranění zbytečných regulací a klasifikací, které tam jsou dnes především kvůli hojení symptomů špatně nastaveného systému, by se měly projevit skutečné ceny pozemků a nemovitostí.

Proč dnes nevidíme skutečné tržní ceny - tzn. na kolik si je jejich majitelé váží?

Dám modelový příklad dvou vlastníků pozemku s nemovitostí.
První vlastník se dozvěděl, že se přes jeho parcelu chystá stát postavit dálnici/železnici/metro/cokoliv. Jakou cenu má nastavit? Přece jakkoliv vysokou, protože ten pozemek stejně stát odkoupí. Ve skutečnosti stát přijde s nějakým odhadem ceny a za tu pozemek zkonfiskuje. Kdyby to ale neudělal, měl by vlastník incentivu nastavit cenu co nejvýše.

Druhý vlastník se v privatizaci lacino dostal k dříve lukrativní nemovitosti na lukrativní adrese - někde v centru města. Po 25 letech od koupě mu ale nemovitost chátrá, protože se o ni nestará. Protože se jedná o zahraničního vlastníka, nevidí v jakém stavu budova je, ba dokonce snad ani nemá ponětí, že je nemovitost napsaná na jeho jméno, protože po něm nikdo nic nechce. Každopádně město má zájem o koupi, jenomže cena je nastavena na nějakou astronomickou částku. Pokud ji stát/město odkoupí, náš "investor" zhodnotí svoji investici a je spokojený. Pokud ne, stačí počkat několik (desítek) let, než se k tomu nějaká hloupá vláda odhodlá. Tyto případy asi všichni znáte ze všech měst. Např. slavné městské lázně v Plzni.

Teď co by se stalo po zavedení 2% plošné pozemkové daně? Pokud nabízejí vlastníci odkup za astronomické částky, pak budou platit tomu úměrnou 2% daň. Tedy bude je konečně něco nutit snížit cenu. Jak nízko? Nejlépe co nejníž, aby byla i daň co nejnižší. No ale ne moc nízko, to by pak bylo příliš zájemců o koupi. Ve výsledku cena dokonverguje přesně do ceny tržní a nemusí se nic konfiskovat.

[anonym2064]

"DiEM25 odmítá myšlenku universálního minimálního příjmu, pokud by měl být financován z daní. Daněmi financovaný univerzální základní příjem by podkopal stávající sociální stát a zasel semena antagonismu mezi pracujícími chudými a nezaměstnanými.
DiEM25 navrhuje jiné schéma – universální základní dividendu, která je shrnuta v následujících třech tezích: daně nemohou být legitimní zdroj financování takových projektů; nástup strojů a robotizace musí být přijaty jako fakt; a základní nezásluhová platba je přispěním k základní svobodě. Ale pokud nebude tento projekt financovaný z
daní, jak by měl být financován? Odpovědí je: z kapitálových výnosů.
Sdílený mýtus říká, že kapitál je vytvářen kapitalisty, kteří pak mají právo na jeho výnosy.Toto nikdy nebyla pravda, a není ani dnes. Pokaždé, když někdo z nás vyhledává něco na Googlu, tak přispívá k růstu jeho kapitálu. Ale jsou to jen podílníci, kteří mají právo
nárokovat si výnosy z tohoto převážně sociálně produkovaného kapitálu. Navíc automatizace, digitalizace a role, kterou hrají vládní granty a komunitní příspěvky k objemu získaných znalostí při formování kapitálu učinily nemožným zjistit, která část korporátního kapitálu byla vytvořena jeho vlastníky a která veřejností."

[volani.webnode.cz]

Já tomu moc nerozumím.

Chápu že se uvažuje o něčem jako že by všichni lidé vlastnili "výrobní prostředky" nebo možná lepší terminologií společenská aktiva a z jejich výnosů by se financovalo "právo na život" ? Tzn jako nepodmíněné základní akcie a právo spolurozhodovat? Ale tedy ve smyslu akcií nikoliv družstva (to je jen jestli člověk= hlas nebo počet akcií= počet hlasů)?
A ten mechanismus získání peněz z těchto výnosů z nadhodnoty by nebylo prostřednictvím daně?

No možná jsem se do toho zamotal.. Mě by to zajímalo ale prostě tomu nerozumím..
Stálo by to za bližší vysvětlení.

[pirat]

...

Viz také Georgism, Geolibertarianism a Land value tax. Nevěřím že to je všelék, ale asi to stojí za hlubší analýzu.

[mendrit]

...

1. V situaci, kdy by byla roční daň z celkové hodnoty nemovitosti 1%, by první soused zaplatil (1% * (1M + 2M) = 30 tis. kč) a druhý pouze (1% * 1M = 10 tis. kč). Tady je vidět, že penalizujeme produktivního prvního souseda, čímž ho odrazujeme od jeho podnikání - stejně jako dph, apod.

2. V situaci, kdy by se zavedla pouze daň z pozemku, ale s vyšší sazbou např. 2% by byla situace následující. Oba sousedé by odvedli (2% * 1M = 20 tis. kč).
..

Asi nechápu jak by jste chtěli určit cenu nemovitosti/pozemku, ze které by se vypočetla daň, když každý pozemek má svou vlastní hodnotu, která se určí až při prodeji. Asi vyjmenuju spoustu případů, kdy i stejně velké sousední pozemky se stejným účelem budou mít o 30% rozdílné ceny. Těch proměnných je prostě celá řada, které určí výslednou cenu. To by každý pozemek musel pravidelně ocenit soudní znalec, což je práce na několik let pro hodně znalců a pak řešit následné spory.
A asi byste podpořil rušení veřejných prostranství ve městech když obchodní centra by platila stejnou daň jak přilehlý park, nebo veřejné parkoviště.
Ten nápad má celkově dobré aspekty, ale nevím jak by to v reálu mělo fungovat, aby to bylo fér a ku prospěchu.

[Iluminat]

1. V situaci, kdy by byla roční daň z celkové hodnoty nemovitosti 1%, by první soused zaplatil (1% * (1M + 2M) = 30 tis. kč) a druhý pouze (1% * 1M = 10 tis. kč). Tady je vidět, že penalizujeme produktivního prvního souseda, čímž ho odrazujeme od jeho podnikání - stejně jako dph, apod.

2. V situaci, kdy by se zavedla pouze daň z pozemku, ale s vyšší sazbou např. 2% by byla situace následující. Oba sousedé by odvedli (2% * 1M = 20 tis. kč).
..

Asi nechápu jak by jste chtěli určit cenu nemovitosti/pozemku, ze které by se vypočetla daň, když každý pozemek má svou vlastní hodnotu, která se určí až při prodeji. Asi vyjmenuju spoustu případů, kdy i stejně velké sousední pozemky se stejným účelem budou mít o 30% rozdílné ceny. Těch proměnných je prostě celá řada, které určí výslednou cenu. To by každý pozemek musel pravidelně ocenit soudní znalec, což je práce na několik let pro hodně znalců a pak řešit následné spory.
A asi byste podpořil rušení veřejných prostranství ve městech když obchodní centra by platila stejnou daň jak přilehlý park, nebo veřejné parkoviště.
Ten nápad má celkově dobré aspekty, ale nevím jak by to v reálu mělo fungovat, aby to bylo fér a ku prospěchu.

Kdybyste řekl, že si nedovedete představit, jak by se vyhodnocoval příjem jednotlivců nebo firem při zavádění daně z příjmu nebo dph, tak to pochopím. Stojí to na "přiznání", do nákladů se může nastrkat cokoliv, atd. A přesto to nějak s tisíci úředníky, EET a odřenýma ušima funguje.

Oproti tomu monopolní daně potřebují jenom správně nastavit mechanismus a jednou za čas ho aplikovat. Už dnes se používá "pozemková daň" z frekvenčního spektra. Není to daň, ale prodej licence pro (exkluzivní) užití. Zájemci v aukci vyloží na stůl své karty a ukážou se skutečné ceny, za kolik si práva na užívání spektra cení. Stejné je to u pozemků, jelikož "vlastnění pozemku" je z principu pitomost. Vlastní se akorát právo na využívání parcely. Jen je dnes obchodováno morálně špatně - tj. mezi budoucím vlastníkem a předchozím vlastníkem, který ale žádné právo negarantuje, proto je nesmysl, aby za jeho prodej dostal zaplaceno. Aukce pro monopolní statky je lepší mechanismus než pouhý volný obchod, který má za následek darování vlastnických práv některým jedincům prakticky zdarma. Ať už jde o lithium, spektrum nebo pozemky.

Aukce je teoreticky správně, ale nemusí být mezi lidmi populární. Stačí se tedy inspirovat jinými zeměmi, kde tenhle typ daně používají, a provádět např. jednou za dva roky plošnou valuaci pozemků. Např. se vybere určité množství míst, kde došlo k tržní transakci nebo odhadu a podle něj se ocení přilehlé parcely.

Tohle už je technická záležitost a předmětem detailnější diskuze. Každopádně jsou pozemková a další monopolní daně považovány za nejjednodušeji vybíratelné daně (přesněji licence) s nejmenší byrokratickou zátěží.

U parků a jiných veřejných prostor není důvod platit daně, protože nedochází k jejich exkluzivnímu (monopolnímu) využití právě proto, že to je veřejný prostor. Poplatek by se platil pouze za znepřístupnění přístupu ostatním (což je ekvivalentní s vlastněním pozemku). Kdyby se přesto někdo rozhodl vytvořit park na soukromém pozemku s veřejným přístupem, pak nevidím důvod proč by nemohla být udělena výjimka pro pozitivní přínos lokalitě. Podobně jako je daněn negativní přínos např. uhlíkovou daní, za alkohol, cigarety, apod.

Mám pocit, že třeba v Praze jsou ceny stavebních parcel docela přesně vyčísleny.
http://mpp.praha.eu/app/map/cenova-mapa/

Článek o ocenění na wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Land_valu ... Fappraisal

V Singapuru daní pozemky až 15% ročně a přesto paradoxně dosáhne na vlastní bydlení přes 90% populace.
https://www.ft.com/content/392c33a6-211 ... 144feab7de

[Lukas]

Já se na základní příjem dívám jako na nutnost, kterou dříve či později budou muset řešit všechna společenství či státy. Důvodem je nástup automatizace, robotizace a časem i umělé inteligence. Mnoho lidí si dodnes myslí, že díky názvu Průmysl 4.0, se toto bude týkat jen průmyslu, ale není to zdaleka pravda. A i kdyby byla, tak zrovna Česko, které má velkou průmyslovou základnu, na to bude muset nějak reagovat. Ovšem já žiju trvale v Norsku a mám i zdejší občanství a díky zdejším vyšším mzdám je vidět, že se automatizuje i sektor služeb a že automatizace se netýká zdaleka jen těch nejhůře placených profesí, ale třeba i lékařů či právníků a úředníků. Ostatně v roce 2014 mě odoperoval robot/stroj bez zásahu lékaře.....

V Norsku se o základním příjmů mluví zejména od té doby, co jej začalo testovat sousední Finsko. Největší politické strany na pravici a levici jsou nicméně k myšlence takového příjmu zatím skeptické, podle průzkumů asi rok starých jej podporuje zhruba 45% obyvatel. Nicméně v letošních volbách měli nejvyšší navýšení hlasů právě ty strany, které chtěji najít nový systém oproti dnešnímu kapitalismu. Není totiž žádným tajemstvím, že nadnárodní firmy využívají relativní bohatost zdejší společnosti danou především vhodným přerozdělováním, využívají dotací vlády pro výzkum a vědu, ale daně zde již neplatí a platit nechtějí. Dá se dokonce říci, že v každé technologii nebo patentu je větší či menší část jeho hodnoty podpořena veřejnými penězi z daní nás všech a proto část zisků z takového patentu či technologie by se měla zpětně vrátit obyvatelům země. Nadnárodní firmy na to nechtějí slyšet, ale na druhou stranu řada norských boháčů se chce o základním příjmu bavit, protože oni musí robotizovat, aby obstáli v konkurenci, ale technologie si zase jaksi nepotřebuje nic koupit a lidi bez práce na jejich automaticky vyrobené produkty nebudou mít peníze.

Diskutují se především 2 otázky- jak velký by měl být takový příjem a z čeho by se to platilo.

bod 1- mělo by to stačit na důstojný život- bydlení a jídlo a malá zásoba pro spoření na nutné spotřebiče v domácnosti jako je třeba lednice či sporák. Rozhodně však nikoliv na bydlení v lepších lokalitách měst nebo na chození do restaurací. Právo bydlet v Oslu či Bergenu prostě nikdo nemá.

Velkou výhodu popsal Iluminát takže jej cituji "Benefity základního příjmu jsou všem snad jasné. Ten hlavní je, že se odstraní otrocké práce na pokraji bídy, protože člověk bude mít konečně svobodu volby, jestli takovou "skvělou" nabídku někde u pásu vůbec přijme nebo ne. Zaměstnavatelům vznikne přirozená konkurence, protože lidi nebudou nuceni přijmout cokoliv, jenom protože jsou na pokraji přežití. Nebudete pak muset regulovat a udržovat nesmyslné zákony okolo pracovního úvazku jako výpovědní lhůta, odstupné, minimální mzda, atd. Prakticky se jedná o eliminaci námezdního otroctví."
Doplňuji ještě i velké snížení byrokracie a zdejší sociální služby, která by prakticky mohla být rozpuštěna. Konec práce na černo, nelegální využívání nelegálních imigrantů atd....

Jak to ale platit? Při současné struktuře daní to nelze. Ale stejně státy budou vlivem robotizace přicházet o daně, protože nezaměstnaní je platit nebudou a stroje je neplatí.
Zde jsou návrhy platit daň z technologií. Třeba samojezdící autobus bude platit měsíční daň 40.000 NOK. Appka v mobilu, která ne něj prodá jízdenku bude stát 3000 a aktualizace appky při změně cen apod. třeba 750, automat (tam už bude potřeba lidi na údržbu) třeba jen 1500. Paní v kukani bude zdarma (zase bude mít mzdu).
Danit práci tak, aby se lidi o ní dělili. Jestliže bude třeba 12000 korun základní příjem, tak nepotřebuji pracovat na 100% ale jen na 50-60%. Ten, kdo bude pracovat dál na 100% bude od určitých příjmů platit vyšší daň.
Spotřební daně + mýto- to už dneska v Norsku je.
Daně z majetku- v Norsku již jsou zavedeny.
Kapitálové výnosy ze státních firem- v Norsku stát vlastní klíčové firmy nutné pro fungování státu. On do nich moc nezasahuje, ale vybírá si zisky. Ty klíčové firmy nejsou zdaleka jen ropný Statoil, ale i třeba největší výrobci potravin (jíst musí každý) nebo největší poskytovatel volání a netu či 2 banky, které vlastní také stát. Samozřejmě stát vlastní dopravní infrastrukturu a rozsáhlé lesy. Zemědělská půda je zatížena koncesí tak, aby se na ní skutečně hospodařilo a neležela ladem jen pro spekulaci.
V Česku tohle bude trochu problém, protože jste si tam všechno prodali, což jsem se po revoluci docela dost divil.

Rozhodně však platí, že čím dřív s nějakým uskutečňováním konceptu každá společnost začne, tak tím menší otřesy budou. Ostatně Trump je důkazem obrovských rozdílů mezi chudými a bohatými a byl zvolen prostě protestem. Teď sníží korporacím daně a chudí zase utřou o to horší to může být při dalších volbách...

[anonym2064]

Danit práci tak, aby se lidi o ní dělili. Jestliže bude třeba 12000 korun základní příjem, tak nepotřebuji pracovat na 100% ale jen na 50-60%. Ten, kdo bude pracovat dál na 100% bude od určitých příjmů platit vyšší daň.

snad jen s tímto si dovoluji mírně nesouhlasit (práce by imho daněna být neměla vůbec (to raději nižší ZP) a trestat pracovitější (resp. kupovat si právo na práci) mi nepřijde fér), jinak velice pěkně (y)