V několika vlnách se zpřísňovala pravidla pro poskytování hypoték. Další zpřísnění je prozatím u ledu. Budete hlasovat pro přísnější pravidla pro hypotéky?
ANO. O zpřísnění nebo uvolnění pravidel však nemá rozhodovat zákon nebo poslanci, ale Česká národní banka. Úvěrové bubliny jsou pro ekonomiku velkým nebezpečím, ČNB by měla mít dostatečné nástroje pro jejich včasné zmírnění, a proto její návrhy podpoříme.
A ČNB již dnes po dalším zpřísnění skutečně volá. Přitom už součásná regulace přináší problémy a v mnoha případech vede k opaku chtěného.
Lidé se totiž schylují k opatření chybějící části 10 % prostředků, které jsou nutné pro poskytnutí hypotéky, jiným způsobem. Typicky jde o spotřebitelské úvěry s vysokými úroky.
Potíže však regulace přináší i těm, kteří již hypotéku schválenou mají za volnějších podmínek. Pokud totiž za dobu fixace nestihli splatit potřebných 10 %, nemohou hypotéku refinancovat u jiné banky a snížit si tak úroky, respektive současná banka jim může dokonce úroky nadměrně zvýšit. Dotyčný má pak 2 možnosti, buď podmínky banky přijmout, a nebo si opět vzít jiný úvěr, aby mohl nesplacenou část do 10 % splatit a přejít se zbytkem hypotéky k jiné bance.
K tomu je třeba připočíst, že se přístup k vlastnímu bydlení nově ztížil transformací daně z převodu nemovitosti na daň z nabytí nemovitosti, kterou platí kupující. Z 10 % potřebných financí se tak stalo 14 %.
Chápu, že úvěrové bubliny jsou velmi nebezpečné a je třeba je nějak řešit. Přesto jsem přesvědčen, že přesun pravomocí na ČNB, která se snaží být hodně opatrná, není dobrým krokem. I pro mě je překvapující, že takový názor slyším právě od Piráta, představitele strany, která hodně cílí na mladé. Naši političtí konkurenti jsou přitom v tomto pohledu mnohem mírnější. Viz článek ČT24 - Poslanci možná zmírní pravomoc ČNB regulovat hypotéky.
Obsáhlým, regulaci kritizujícím, článkem je pak komentář Patrika Nachera (ANO) na Novinky.cz, který zmiňuje právě problémy, které jsem vypsal. Problému s refinancováním se věnovala i ČT24 v článku ČT24 - Omezení stoprocentních hypoték ovlivňuje i refinancování. Hledání lepší nabídky se komplikuje.
Shrnu-li to, určitá regulace je určitě potřeba, na příliš razantní ČNB bych ale pravomoce rozhodně nepřeváděl. Myslím, že Piráti by sice měli vést mladé k větší zodpovědnosti, ale též jim pořízení vlastního bydlení v možné míře usnadňovat. Z tohoto hlediska bych alespoň za sebe bych proto zavedl slevu na dani z nabytí nemovitosti až do výše 100 000 Kč (odpovídá nemovitosti za 2,5 milionu Kč), pokud se v ní k trvalému bydlení přihlásí kupující do 3 měsíců (odpovídá lhůtě pro zaplacení daně).
Jak se dívá na tuto problematiku Pirátstvo? Jak přistoupit k regulaci hypoték a jak podporovat pořízení si vlastního bydlení?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vojtech.Voparil za příspěvky (celkem 2):
Vpřed Piráte, vpřed, zkus neminout střed.
Plachty musíš plně napnout, kormidlo si silně chňapnout.
Sněmovna je velmi blízko, odpor k tobě hodně nízko.
Ještě trochu vydej snahy a překročíš chtěné prahy. - Mission complete!
Souhlasím s tebou, že tohle je věc, která je potřeba řešit. Jenže uvolnění přístupu k hypotékám úplně problém nevyřeší, protože důležitý aspekt tohohle obrovského problému je spekulativní nákup a vůbec používání nemovitostí jako investičního statku což táhne ceny bytů i nájmy vždy na hranici snesitelnosti.
Za mě tedy zní otázka jak pomoct někomu, kdo chce byt/dům, a zároveň nepomáhat někomu, kdo jich má už 10?
Návrhy na regulaci trhu:
- Ty hypotéky třeba i zpřísnit, ale těch X %, které musí mít pro banku, jim půjčit přímo od státu? (s úrokem za jaký ČNB půjčuje bankám a jen do nějakého limitu na hlavu a případně odloženým splácením pokud nemovitost neprodají)
- Nezdanitelná položka u daně z nabytí nemovitosti (třeba na 3M - pokud mám byt za 1M a kupuju 4M byt, tak zdaním 2M)
- progresivní zdanění nemovitostí? (spíš reguluje cenu na trhu)
- progresivní zdanění pozemků? (spíš reguluje cenu na trhu)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vit.Fux za příspěvky (celkem 2):
Ona současná daň z nabytí nemovitosti není problematická jen z hlediska pořízení prvního vlastního bydlení, ale prohlubuje i neochotu lidí stěhovat se za prací, pokud tito již vlastní nemovitost v oblasti s menší nabídkou pracovních příležitostí. Proto bych o slevě na dani znabytí nemovitosti (tj. nezdanitelnou položkou, jak píšeš) vážně uvažoval.
Zvážit lze i úplné zrušení daně z nabytí nemovitosti s tím, že se výpadek nahradí zvýšením daně z nemovitosti (s tím, že by se zřejmě upravilo určení daně). Aby to nedopadlo na běžného občana, šlo by to kompenzovat zvýšením slevy na dani na poplatníka a zvýšením důchodů v částce odpovídající navýšení daně zhruba na běžný rodinný dům. Toto opatření by řešilo ony problémové spekulanty. Otázkou ovšem je, jestli by nadměrně nedopadlo i na firmy?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vojtech.Voparil za příspěvek:
Vpřed Piráte, vpřed, zkus neminout střed.
Plachty musíš plně napnout, kormidlo si silně chňapnout.
Sněmovna je velmi blízko, odpor k tobě hodně nízko.
Ještě trochu vydej snahy a překročíš chtěné prahy. - Mission complete!
Především by se měl upravit právní rámec hypotečního úvěru na "americký systém", t.j. vrácením klíčů bance zaniká hypotéka. U nás dojde k dražbě, ale pokud se neprodá dostatečně draho, tak nesplacená část úvěru dál zatěžuje dlužníka. To vede u bank ke stavu,kdy nemovitosti se nadhodnocují a rostou ceny nemovitostí...
Osobně si myslím, že hypotéky by mohl poskytovat přímo stát. Nastavit pravidla splácení, např. přerušení splátek při ztrátě zaměstnání a delší nemoci, bonusy za narození dětí... Většinou všichni říkají, že u nás neexistuje střední třída, ale kde by se vzala? To je proces pro několik generací a vlastnictví nemovitostí v tom hraje pozitivní roli. Dědictví a tak.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jiri.Janecka za příspěvky (celkem 5):
Jiri.Janecka píše:Osobně si myslím, že hypotéky by mohl poskytovat přímo stát.
S tímhle úplně nesouhlasím - je to příliš velký prostor pro korupci. Ale varianta že by za případný rozdíl mezi prodejní cenou a zbývající cenou ručila banda není úplně marný
levné a snadno dostupné hypotéky způsobily nereálné ceny nemovitostí. Cílem by mělo být cenově dostupné bydlení, ať už vlastní nebo ceny nájmu. Přes zadlužování cesta dlouhodobě nevede. Proto zpřísnění hypoték považuji za užitečné pro ozdravení trhu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi anonym2064 za příspěvek:
Za odpověď můžu já. Zde ji rozvádím - teprve vyjde:
Vnímáte situaci na trhu nemovitostí jako kritickou? Vymkly se ceny bytů a domů kontrole? Snižuje se tím dostupnost bydlení? (Směřujeme ke splasknutí realitní bubliny?)
Situace na trhu bydlení je vážná, ceny bytů přestávají být únosné i pro střední třídu. Ke splasknutí bubliny však nemusí dojít, trh může zamrznout.
2. Považujete za hlavní příčinu růstu cen nemovitostí zvýšení koupěschopnosti obyvatelstva? Nízké úrokové sazby? Nebo jsou na vinně spíše neúměrně pomalá stavební řízení, díky kterým je na trhu nedostatek kvalitních bytů a domů?
Obecně v ČR jsou hlavní příčinou nízké úrokové sazby, rychlé tempo ekonomického růstu a obecný trend přesouvání lidí z venkova do měst. Avšak v Praze, kde je situace nejhorší, růst cen bytů výrazně překračuje růst kupní síly. Hlavním faktorem je táhnoucí se příprava Metropolitního plánu a gumové stavební předpisy. Praha musí umožnit developerům stavět na rozvojových plochách, kde jsou dnes stavební uzávěry a roky se čeká na územní studii. Potřebujeme zejména přinést více průhlednosti, jednoduchosti a předvídatelnosti do územního plánování a stavebního řízení, aby developeři mohli za rozumných podmínek stavět. Slušná komunikace vůči stávajícím obyvatelům a jasných pravidla nepřipouštějící naddimenzované projekty výrazně zmenšují protesty obyvatel a umožňují rychlejší výstavbu.
Druhým důvodem je neschopnost zákonodárců reagovat včas na nástup služeb poskytujích sdílené bydlení jako je AirBNB. Na problematiku sdílených služeb jsem upozornil výbor ZHMP pro legislativu, kde jsem i předložil první konkrétní návrh s cílem zpracovat za hlavní město Praha návrh zákona. Zejména je potřeba, aby se odlišilo příležitostné ubytování (např. do 30 000 Kč za rok), které není třeba zvlášť regulovat, a podnikání v ubytování, které by mělo mít standardní pravidla pro podnikatele, například požadavek kolaudace pro tento účel a vhodnost prostor, aby například nerušil velký počet střídajících se hostů sousedy.
3. Jaké jsou vaše priority v podpoře dostupnosti bydlení?
Především prosadit kvalitní zákon o dostupném bydlení; je třeba, aby v zákoně bylo definováno, kdo je potřebným a kdo má nárok takové bydlení získat. Mnohé lze ale dělat i na obecní úrovni - např. vedení Prahy nevyužívá fondu sociálního bydlení, na kterém má dvě miliardy korun a plánuje stavbu pouze dvou domů. Obec může v územním plánu v některých částech požadovat u novostaveb vyšší podíl základního startovacího bydlení, čímž zvýší jeho nabídku a srazí cenu.
Růst cen bytů je v Praze tak velký, že investoři ze Ruska a Číny skupují byty a ani do nich nedávají nájemníky, a stejně z nich mají velký výnos jen díky růstu cen - tyto byty pak nejsou efektivně ekonomicky využity. Tuto anomálii může stát vyřešit možností stanovit mimořádnou daň z majetku pro neobčany Evropské unie bez trvalého pobytu, která by dočasně snížila výnosnost bytu jako aktiva.
4. Vnímáte současnou aktivitu ČNB, snažící se o získání nových pravomocí regulátora v oblasti hypoték, jako drobnou změnu kompetencí, nebo by o podmínkách dostupnosti bydlení měla nadále rozhodovat vláda a parlament na základě analýzy dopadů opatření na domácnosti? Měla by vláda a parlament odevzdat kompetence v oblasti pravidel pro poskytování hypoték do rukou ČNB, která sleduje pouze měnovou a cenovou stabilitu bez ohledu na politiku vlády v oblasti bydlení a sociálních věcí?
ČNB v této oblasti sleduje především stabilitu bankovního sektoru, na regulaci měnové stability má vhodnější nástroje. Krach či velké ztráty bankovního sektoru kvůli hypoteční krizi znamenají také automaticky ztrátu bydlení a značný sociální problém pro významnou část obyvatel. I když to vláda považovala za svoji prioritu, nedokázala ani příjimout zákon o sociálním bydlení. Domnívám se proto, že nejde o protichůdné zájmy a ČNB má mnohem lepší odborné kapacity posoudit vhodnost přijímaných opatření.
5. Pokud by budoucí parlament odevzdal kompetence stanovení pravidel hypotéčního úvěrování ČNB, jaký vliv by si ponechal na prosazování vašeho volebního programu v oblasti dostupnosti bydlení?
Nejjednodušší a nejlevnější cestou pro stát jsou kvalitní stavební předpisy, které zajistí dostatečnou nabídku volných bytů pro všechny příjmové kategorie. Druhou cestou je dostatečné navýšení minimální mzdy, aby i nízkopříjmové skupiny mohly bez státního přídavku dosáhnout na základní bydlení, přičemž pro tyto skupiny nemusí být nejvhodnějším typem vlastní nemovitost. Nájemní bydlení výrazně zvyšuje jejich motivaci stěhovat se za prací a zlepšit tak vlastním přičiněním svoji situaci.
6. Je po zavedení Zákona o spotřebitelských úvěrech z roku 2016, který reguluje poskytování půjček a hypoték, a doporučení ČNB bankám z let 2016-2017, která omezují hypotéky v pásmu nad 80% LTV, potřeba ještě další regulace?
Zákon o spotřebitelských úvěrech z roku 2016 byl dobrým krokem vpřed, zejména protože výrazně omezil možnosti agresivního úvěrování. Zároveň to ale byla regulace, která nebyla úplně domyšlená vzhledem k bankovnímu sektoru. Například požadavek na to, aby poskytovatel půjčky před poskytnutím úvěru zohlednil zdravotní stav dlužníka se může zdát oprávněný, pokud si představíme novinový článek o psychickém nátlak v bytě seniora. Bohužel tuto povinnost musí splňovat i pracovníci bank na přepážce. Představa, že při žádosti o úvěr předkládáte i kopii zdravotní dokumentace, je absurdní, a banky tento požadavek ignorují. Bohužel právní nejistota tohoto typu rovněž prodražuje půjčky. V zákonu je proto třeba zalepit některé díry a naopak odstranit poslaneckou lidovou tvořivost.
Pokud jde o obavu z nemožnosti refinancováním hypoték, ČNB zákon nebrání ji udělit, ale výslovnou výjimku přímo v zákoně bychom podpořili.
7. Podpořili byste návrh zákona o ČNB, který by ji umožnil regulovat hypotéky současně parametry LTV, LTI a DSTI, které by dle odborníků omezily dostupnost bydlení o 25-35%?
Takto vysoká čísla považuji za přemrštěná, ČNB bývá ve svých krocích mnohem umírněnější. Je třeba si uvědomit, že pro ohroženou skupinu obyvatel je typická žádná nebo velmi nízká finanční gramotnost a poskytováním vysoce rizikových půjček těmto žadatelům není společensky odpovědné. Pro tuto skupinu je vhodnější pořídit si nejprve základní startovací bydlení, a až po jeho částečném splacení prostornější byt. Tento postup jim dává možnost si v případě problémů možnost dobu splácení prodloužit a bydlení si udržet. Vyšší výše úvěru také znamená vyšší volatilitu cen nemovitosti. Nezvládnutí úvěru a pád do dluhové pasti je mnohem závažnější problém, než bydlení v nájmu. Dostatečně likvidní trh s nájemním bydlením je pro tuto skupinu obyvatel vhodnějším řešením.
K argumentaci proti:
Nejen že pro takto výraznou regulaci spotřebitelských úvěrů není ekonomický důvod, ale rovněž ukazatele založené na poměru celkové výše dluhů k příjmům jsou v praxi velmi obtížně aplikovatelné (např. protože spotřebitel si často není vědom sumy aktuální výše svých závazků),“ argumentuje Jan Skopeček (ODS).
Uváděné ukazatele patří k best practice v oboru, které naše banka používala při vyhodnocování rizikovosti klienta dávno předtím, něž to nařizovala regulace. ČNB si je nevymyslela kvůli tomuto zákonu, ale vybrala si je protože jde o běžný a dlouhodobě sledovaný ukazatel. Je pravdou, že spotřebitel si často není vědom aktuální výše svých závazků, finanční instituce proto rozhodně nespoléhají na jeho prohlášení, ale úvěrovou angažovanost pečlivě prověří ve všech registrech. Poskytnou spotřebiteli, který si není ani přesně vědom výše svých závazků, úvěr na hranici jeho finačních možností, je nejen velmi rizikové chování i ze strany poskytovatele úvěru, ale rovněž neetické.
Herbert Pavera (TOP 09) upozorňuje dále na absurdní důsledky zamýšlené regulace:
„Naopak, ostatní typy úvěrů (nezajištěné nebo zajištěné jiným způsobem) se nebudou regulovat vůbec a nebudou podléhat omezení ohledně dluhové služby spotřebitelů – a to od žádného ze subjektů (jak bankovního, tak nebankovního). To povede k tomu, že ti, co nesplní podmínky stanovené regulací, si prostě na nákup svého bydlení vezmou jiný typ úvěru – např. neúčelový, s kratší dobou splatnosti za výrazně vyšší úrokovou sazbu. To je z pohledu finanční stability velmi rizikové, protože krátkodobá splatnost úvěru a vyšší úroková sazba povede k tomu, že měsíční splátky na takový úvěr budou výrazně vyšší než by tomu bylo u úvěru hypotečního. Lidé by se tak mohli snadno dostávat do dluhových pastí a byli by nuceni prodávat pod cenou své bydlení, což by mohlo vést k deformacím na trhu nemovitostí (mělo by to právě opačný efekt, než jaký ČNB zamýšlí).“
Naprostý nesmysl. To, že dané ukazatele nejsou v daném zákoně uvedeny pro spotřebitelské úvěry, neznamená, že jejich poskytování není regulováno jinými bankovními regulacemi. ČNB žádá o dané pravomoci právě proto, aby mohla zabránit těmto situacím nad rámec současné situace, protože právě současná možnost skrze LTV celkovou angažovanost klienta nezohledňuje.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Tibor.Vansa za příspěvky (celkem 4):
Tibor.Vansa píše:Druhým důvodem je neschopnost zákonodárců reagovat včas na nástup služeb poskytujích sdílené bydlení jako je AirBNB.
s/sdílené/„sdílené“/
Na problematiku sdílených služeb jsem upozornil výbor ZHMP pro legislativu, kde jsem i předložil první konkrétní návrh s cílem zpracovat za hlavní město Praha návrh zákona. Zejména je potřeba, aby se odlišilo příležitostné ubytování (např. do 30 000 Kč za rok), které není třeba zvlášť regulovat, a podnikání v ubytování, které by mělo mít standardní pravidla pro podnikatele, například požadavek kolaudace pro tento účel a vhodnost prostor, aby například nerušil velký počet střídajících se hostů sousedy.
Proč raději neokopírovat berlínskou regulaci? Pokud někdo podnajímá pokoj v bytě, kde sám bydlí, v Praze utrží 30 kKč za rok vcelku snadno, ale zároveň si nemyslím, že tohle je z hlediska dostupnosti bydlení problematická činnost.
Růst cen bytů je v Praze tak velký, že investoři ze Ruska a Číny skupují byty a ani do nich nedávají nájemníky, a stejně z nich mají velký výnos jen díky růstu cen - tyto byty pak nejsou efektivně ekonomicky využity. Tuto anomálii může stát vyřešit možností stanovit mimořádnou daň z majetku pro neobčany Evropské unie bez trvalého pobytu, která by dočasně snížila výnosnost bytu jako aktiva.
WTF? Máš nějaká data, jaký podíl vlastníků prázdných bytů jsou osoby mimo EU, jež by naznačovala, že takováto diskriminace povede k nezanedbatelnému snížení cen bytů? A co když to budou držet přes firmy sídlící v EU? Nebylo by lepší zavést všeobecně platnou progresivní majetkovou daň?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Marek.Necada za příspěvek:
Tibor.Vansa píše:Pokud jde o obavu z nemožnosti refinancováním hypoték, ČNB zákon nebrání ji udělit, ale výslovnou výjimku přímo v zákoně bychom podpořili.
Možná nebrání, ale evidentně ji dle reportáže ČT neudělila (pokud se od natáčení něco nezměnilo).
Tibor.Vansa píše:7. Podpořili byste návrh zákona o ČNB, který by ji umožnil regulovat hypotéky současně parametry LTV, LTI a DSTI, které by dle odborníků omezily dostupnost bydlení o 25-35%?
Takto vysoká čísla považuji za přemrštěná, ČNB bývá ve svých krocích mnohem umírněnější. Je třeba si uvědomit, že pro ohroženou skupinu obyvatel je typická žádná nebo velmi nízká finanční gramotnost a poskytováním vysoce rizikových půjček těmto žadatelům není společensky odpovědné. Pro tuto skupinu je vhodnější pořídit si nejprve základní startovací bydlení, a až po jeho částečném splacení prostornější byt.
Nějak ČNB nevěřím, viz situace výše. Příliš se mi nelíbí, že jako Pirátská strana chceme v tomto sahat k paternalismu, byť jde o téma, které může mít závažnější dopady. Základem snahy Pirátů by mělo být přece vzdělávání a dovedení každého jedince k vhodné seberegulaci, ne nařízení shora.
A pokud máme být opravdu pro regulaci hypoték ČNB, pak se musíme dostatečně vypořádat s následujícími opačnými názory, které zaznívají od většiny politického spektra. V opačném případě to bude vypadat, že "Piráti omezují přístup mladých k vlastnímu bydlení". Zatím o potřebnosti silnější regulace a přesunutí větších kompetencí na ČNB nejsem přesvědčen ani já. Proč mám dát já, či kdokoli jiný, více na takový názor a ne na názor podobný tomu Patrika Nachera?
Patrik Nacher (ANO) píše:Když k tomu přičteme výrazné zvýšení cen nemovitostí a fakt, že daň z nabytí nemovitosti nově platí kupující, ale ceny přitom o výši oné daně neklesly, dojdeme k závěru, že hypotéka se může pro určitou skupinu občanů stát těžko dostupným produktem.
Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) píše:Budeme usilovat o zjemnění regulace, otázka je u té míry,
Michal Kučera (TOP 09) píše:uvedl, že nějaká regulace hypoték a jejich dostupnosti existovat musí. „Nicméně tuto považujeme za příliš velkou,“
Zbyněk Stanjura (ODS) píše:Také předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura varoval, že zpřísněním pravidel by řada lidí přišla o možnost dosáhnout na vlastní bydlení.
Jan Skopeček (ODS) píše:Jan Skopeček je přesvědčen, že „v okamžiku, kdy by to vstoupilo do reality, tak to omezí přístup zejména nízkopříjmových lidí a mladých párů k hypotékám“. Upozornil, že je v Česku nižší podíl nesplácených úvěrů, než je průměr EU.
Herbert Pavera (TOP 09 a Starostové) píše:„Je to novela proti běžným domácnostem, proti nižší a střední třídě,“
Václav Votava (ČSSD) píše:„V začátcích dojde k tomu, že na začátku na úvěr nedosáhnou. To je špatně. Vlastní bydlení je předpokladem dobře fungující rodiny,“
Jediný ochranářský názor (v duchu pirátském) zazněl tento:
Ivan Pilný (ANO) píše:Pilný řekl, že jde naopak o zákon na ochranu těch mladých lidí, kteří na hypotéku jen sotva dosáhnou.
A opačný je ještě tento:
Andrej Babiš (ANO) píše:Andrej Babiš řekl, že chápe snahu ČNB regulovat trh s hypotékami kvůli riziku vzniku investiční bubliny, která by měla negativní dopady na ekonomiku. O názorech opozice je ale připraven diskutovat.
Nějak ČNB nevěřím, viz situace výše. Příliš se mi nelíbí, že jako Pirátská strana chceme v tomto sahat k paternalismu, byť jde o téma, které může mít závažnější dopady. Základem snahy Pirátů by mělo být přece vzdělávání a dovedení každého jedince k vhodné seberegulaci, ne nařízení shora.
A pokud máme být opravdu pro regulaci hypoték ČNB, pak se musíme dostatečně vypořádat s následujícími opačnými názory, které zaznívají od většiny politického spektra. V opačném případě to bude vypadat, že "Piráti omezují přístup mladých k vlastnímu bydlení". Zatím o potřebnosti silnější regulace a přesunutí větších kompetencí na ČNB nejsem přesvědčen ani já. Proč mám dát já, či kdokoli jiný, více na takový názor a ne na názor podobný tomu Patrika Nachera?
O těchto věcech v ČNB rozhodují chytří a ekonomicky vzdělaní lidé, kteří mají přístup k lepším datům. Vyjádření politiků nejsou příliš relevantní, protože kromě toho, že tomu až tak nerozumí, hraje tam roli motivace zalíbit se voliči (takže třeba místo upřímné odpovědi "nevím" řeknou něco co zní líp).
Tito uživatelé poděkovali autorovi pirat za příspěvky (celkem 2):
