Na základě vlastních zkušeností v zásadě souhlasím s tím, co píše a navrhuje Lukáš Kolařík.
Výživné, alimenty, nejsou pro rodiče, ale dítě, v jeho zájmu. Není pravda, že důvodem neplacení je u většiny dlužníků fakt, že na to nemají. Setkala jsem se s mnoha případy, kdy rodič mající platit alimenty účelově zapírá majetek či příjmy (formální převody na příbuzné, místo mzdy fakturace, práce na černo apod.), aby nemusel platit tolik. A samozřejmě je hodně těch, kteří skutečně nemají, protože své příjmy propijí, prokouří, prohrají... Proč má být tímto chováním "rodiče" postiženo dítě/děti?
Rozvést se bez soudu skutečně nejde, ale pokud se rozcházející se rodiče domluví, soud to respektuje (pokud to samozřejmě není nějak úplně mimo).
Stát má rozhodně větší možnosti vymáhat cokoli, už proto, že má k dispozici profíky. Podávat žalobu bez právníka není legrace. A u soudu neporadí, max. ilegálně. Pokud se v současnosti něco zlepšilo, bylo by to super, ale když jsem tohle martýrium absolvovala já, byla jsem na to sama. Jedině OSPOD nebo nějaká neziskovka může pomoci či poradit zdarma.
A když se rozvádíte, protože živíte kromě 3 dětí i manžela, kterému nemůžete zakázat ani cigára, ani sázení, takže rozvod je jediná možnost, jak děti uživit, těžko máte na právníka. Žaloba je teprve první krok k tomu, aby se začalo jednat o vymáhání dlužného výživného. Potom si vymahatel musí sám zjistit, kde dlužník pracuje, v jaké bance má účet... Soud nic nezjišťuje.
Když nevíte, kde dlužník je, máte smůlu. Exekutor si tohle zjistí snadno, běžný občan nemá nárok. A soud vydá pouze konkrétní rozhodnutí o exekuci, tedy adresované konkrétnímu plátci mzdy, případně bance. Když to nezjistíte, soud nic nevydá.
Trestní oznámení nemá žádný význam. Jednak je jakákoli snaha brána jako vyřešení problému, takže jakmile se dlužník dozví, že hrozí problém, něco zaplatí a je z obliga. A zavřený dlužný rodič je dětem platný, jak mrtvému zimník...
Takže
zálohová úhrada dlužného výživného státem je pro děti zastupované rodičem, který se o ně stará, jediné skutečně užitečné řešení. Stát samozřejmě mnoho z dluhů nikdy nevymůže, ale
stát to unese, na dítěti život v nouzi zanechá nenapravitelné stopy.
Určitě by bylo dobré, kdyby byla nějaká jednotná pravidla/tabulky pro
stanovení výše výživného, ale nečekejme, že to vyřeší problémy popsané výše (zapírání majetku a příjmů). A již nyní není možné stanovit likvidační výživné, ale samozřejmě při změně či ztrátě zaměstnání nastává problém a soudy jsou pomalé. Tady by snad pomohla úprava, kdy ke dni podání žádosti o snížení, by byl druhý rodič informován, že se tak stalo a pokud soud důvody uzná,
rozhodnutí bude platit zpětně ke dni podání žádosti. Tedy aby počítal s tím, že může vracet.
Zohlednění jiných způsobů zajištění potřeb dětí rodičem, který má platit alimenty, určitě existuje, soudy to zohledňují. A pokud jde o náklady např. na obědy, družinu, kroužky, tak si soud může a měl by vyžádat potvrzení skutečné výše plateb. Pokud chybí dohoda, samozřejmě. Při
střídavé péči je výživné nesmysl. Pokud mají střídavou péči rodiče, kteří se nedohodnou na penězích, různě se "očůrávají", snaží se velké položky přehazovat na toho druhého apod., tak ani ta střídavá péče nemůže fungovat, jak by měla. Zažila jsem takové nechutnosti v rámci střídavé péče, že by zúčastněným rodičům nesvěřila ani psa...
Délka placení. Zaráží mě požadavek na omezení výživného po dobu povinné školní docházky. To jakože děti z rozvedených manželství nemají co studovat?! Při střední škole nemají ani šanci přivydělávat si (velice malá šance, navíc spíš ilegální). S VŠ už to může být věcí dohody, to jo. Omezení délky středoškolského studia a počtu studovaných škol je samozřejmě rozumné. Někteří pro velký úspěch studují SŠ 10 let bez valného úspěchu...
Výživné a Základní příjem: Kdyby se podařilo zavést ZP, a to i pro děti, mohlo by být výživné zrušeno. Ale to je zatím ve hvězdách
Oznámení moderátora:Příspěvek přiřazen pod původní profil autorky. MK