Rasistické a diskriminační zákony a nařízení v česku

[Lukas.Novy]

Napriklad podle toho, ze kazde nabozenstvi prisuzuje svemu bohu ciny ktere se podle toho co vime, co jsme schopni overit a nejak prokazat nikdy nemohli stat.

Tak to prrrr... Kvantova mechanika ti klidne promeni vodu ve vino. Nebo udela jakejkoliv jinej zazrak. Z tohodle pohledu jsou zaznamenane zazraky jenom blackswan fenomen. Ateismus je vira, ze takove kvantove fluktuace, ktere cini zazraky se proste vubec nedeji a nebo je nezpusobuje nikdo zamerne a jsou to jenom nahody. Coz prokazat nelze jelikoz prakticky jiste zijeme v simulaci nebo alespon v podslupce vesmiru nad nami a veskera entropie a kvantovy udalosti se k nam dostava z vesmiru nad nama, kde operator te simulace, kdyz by se rozhodl zasahnout a udelat tu zazrak, zustane pro veskere racio uvnitr tohoto vesmiru neprokazatelny a nevyvratitelny. Proto je tvuj ateismus vira.

No ale potom v kteryho boha verit? Uctivat vsechny nemuzes,protoze je to vetsinou proti pravidlum jednotlivych nabozenstvi. Tak jak z toho?

Ja sem agnostik. Ale treba maminku do telefonu zdravim "allahu-akhbar, maminko!" i kdyz ona muslim neni (a neni ani krestan, ani agnostik, ani ateista).

[Michal.Ketner]

prijde mi divny, na otazku v kteryho veris boha, rict ze si agnostik, ale dobra a slovo nahoda bych vubec nezminoval

[Lukas.Novy]

kvantovy fluktuace (a z nich treba i ta polomrtva kocka v krabici) jsou jedinej zdroj skutecny nahody, co mame, takze na tom trvam

[next_ghost]

Ateismus je vira v to, ze pocet bohu je nula. Podobna kategorie jako monoteismus, polyteismus i panteismus. Stale ale vira v neco. Racionalni je nad existenci ci neexistenci neuvazovat, jelikoz vsechny ty moznosti jsou stejnou mirou neprokazatelne a ateismus neni o nic vic racionalni nez katolicke krestanstvi.

Víra v neexistenci bohů je jen malá podmnožina ateismu. Absence víry v libovolného boha je pro ateismus postačující podmínka.

[Lukas.Novy]

To je bud ekvivalentni s tim, ze veris, ze tech bohu je 0 nebo by musel byt agnostismus podmnozinou ateismus. Coz dle soucasne pouzivane nomenklatury proste neni.

[next_ghost]

To je bud ekvivalentni s tim, ze veris, ze tech bohu je 0 nebo by musel byt agnostismus podmnozinou ateismus. Coz dle soucasne pouzivane nomenklatury proste neni.

Názor, že mě existence nějakého boha vůbec nezajímá, je plnohodnotný ateismus a s agnosticismem nemá nic společného. Agnosticismus se zabývá otázkou, jestli jde existenci boha jednoznačně dokázat nebo vyvrátit (agnostik věří, že nejde ani dokázat, ani vyvrátit).

[anonym2064]

Věřící věří, ateista věří (že buh neni) agnostik připouští (že buh je i že buh není se stejnou pravděpodobností.)
a všichni jsou vedle, protože PIRÁT VÍ. (řikal to ibánek v televízi, tak to tak prostě je)

[Lukas.Novy]

Členění na škále teista/ateista (dle pravděpodobnosti, jakou přisuzuje existenci Boha)
1. Vyšší než 50 % Prakticky vzato agnostik, který tíhne k teismu
„Jsem velmi nerozhodný, ale spíš bych v Boha věřil.“
2. Přesně 50 % Zcela nestranný agnostik
„Existence a neexistence Boha jsou přesně stejně pravděpodobné.“
3. Nižší než 50 % Prakticky vzato agnostik, který tíhne k ateismu
„Nevím, jestli Bůh existuje, ale spíš bych byl skeptický.“

Zdroj: internet.

1. Silný agnosticismus
„Rozumný člověk je povinen odmítnout řešení otázky Boží existence.“
Silný (nebo též striktní, přísný, tvrdý, uzavřený, pozitivní nebo absolutní) agnosticismus v zásadě popírá jakoukoliv možnost poznání Boha, bohů nebo jiné nejzazší jsoucnosti, protože jakoukoliv osobní zkušenost je možné potvrdit nebo vyvrátit zase jenom další subjektivní zkušeností.
2. Slabý agnosticismus
„Rozumný člověk nevidí důvod, proč by se otázka Boží existence neměla řešit, i když ji zatím za vyřešenou nepovažuje.“
Slabý (nebo též empirický, mírný, měkký, otevřený, negativní nebo dočasný) agnosticismus připouští, že otázka existence nebo neexistence Boha dosud nebyla zodpovězena, ale že je teoreticky ověřitelná, pokud se objeví další důkazy.

Zdroj: taky internet

Q.E.D.

[Lukas.Novy]

popcorn.gif

[Michal.Marciniszyn]

kvantovy fluktuace (a z nich treba i ta polomrtva kocka v krabici) jsou jedinej zdroj skutecny nahody, co mame, takze na tom trvam

Sice chapu kam miris, ale nemas pravdu. Otazka, je-li nas svet deterministicky, nebo nedeterministicky a tim padem existuje nahoda je AFAIK v nasem svete nerozhodnutelny. Soucasny model kvantove mechaniky mluvi o tom, ze jsou dane pravdepodobnosti urcitych jevu, ale je-li za temito pravdepodobnostmi skutecna nahoda nebo jen velmi dlouha sekvence predem danych vysledku je nerozhodnutelne.

Stejne tak je sice teoreticky mozne zmenit vodu na vino (za pridani obrovskeho mnozstvi energie, protoze musi menit kyslik a vodik na ruzne jine latky, coz vede ke zmene hmotnostniho ubytku, k tomu navic musis prekonat elektromagnetickou silu a tu energii co na to puzijes pak nekam zas dostat, jinak se ti to vino zas hned vypari, jenze ze zakona velkych cisel (a 1g vodidu je cca 6.022 x 10^23 castic) ti vypliva, ze to je prakticky nemocne.

Proto se ve vede nemluvi o tom, ze neco potvrdime tim, ze to jednou nastane, ale tim, ze jsme schopni za maximalne kontrolovanych podmined provest reprodukci stejneho vysledku, tzn. az ti nekdo bude povidat, ze zmenil vodu na vino, rekni mu at ti da postup a najdi nekoho dalsiho kdo to zopakuje se stejnym vysledkem.