jan.westhuserlt píše:Pořád nechápu, jak je možné schvalovat warez. To, že někdo nenajel na moderní přístup k sfotwaru (základ zdarma, a úpravy na míru a tech. podpora za peníze) ještě neznnamená, že ho obejdu, a budu dělat, že to pustil pod Licencí Creative Commons.
Možná dobré se odrazit od tohoto:
Troufám si říci, že drtivá většina členů pirátské strany warez neschvaluje. Tzn. kdybychom diskutovali o warezu, bude to bouřlivá diskuse i uvnitř strany.
Je nutné rozlišit několik zásadních věcí:
software vs audiovizuální dílo - zcela odlišná legislativa (jiný zákon), a dosti výrazně odlišné přístupy k věci
autor dává dílo zdarma s plným vědomím vs někdo si myslí, že musí autora ochraňovat
jedná se o komerční vs nekomerční užití díla
ochrana díla je na několik let (např. 5) vs ochrana díla je takřka nekonečná (70 let od smrti autora)
chrání se celé ucelené dílo vs chrání se drobné fragmenty z díla
Software vs audiovizuální dílo
Při instalaci drtivé většiny placeného SW uživatel odklikává vědomý souhlas s tím, že si daný software zakoupil.
Pirátský výklad stávající legislativy: Není nelegální SW stáhnout do počítače a vlastnit i bez licence (často stáhnu a ani nevím co), je nelegální odkliknout či obejít hlášku ohledně způsobu nabytí.
Pirátský přístup: Je nepirátské vlastnit a provozovat uzavřené formáty, software bez platné licence a jiné podobné věci. Správný Pirát neporušuje zákon týkající se software, ale na veškeré počítače si nainstaluje software se svobodnou licencí a tím nejlépe bojuje proti všem uzavřeným formátům, které omezují svobodu.
Pirátský přístup ke komerčnímu využívání licencovaného software bez zakoupené licence: Když něco používám a vydělávám na tom, tak to taky zaplatím.
Pirátský přístup k nekomerčnímu využívání licencovaného software: Než bojovat proti změně legislativy, je jednodušší uživatelům ukázat alternativy a tím je podporovat. Jinak dále tipuji, že zde bude široká škála přístupů.
Audiovizuální dílo naopak spadá pod jinou legislativu, to je ten zákon, co proti němu piráti různě bojují.
Pirátský výklad stávající legislativy: Je zcela legální si stáhnout audiovizuální dílo pro svou potřebu. Není legální sdílet. Je legální poskytnout odkaz na to, kde se dá něco stáhnout (google to také dělá).
Pirátský přístup: Pojďme si hrát hudbu sami, pojďme podporovat ty, kteří jsou ochotní svou hudbu nabízet pro běžné posluchače zdarma, pojďme podpořit kapely, které nejsou členy OSA. Pojďme všem ukázat, že taková hudba existuje a je kvalitní. Pojďme lidem ukázat, jak podobnou hudbu mohou hrát ve svých firmách, provozovnách, jak ji používat ve svých prezentacích - a jak platit skutečným autorům.
autor dává dílo zdarma s plným vědomím vs někdo si myslí, že musí autora ochraňovat
Jelikož neexistuje ochranný svaz programátorský, který by měl nějaký zákonný monopol na ochranu programátorů, tak to u software nehrozí.
OSA a Intergram ochraňují všechny, kteří se dostanou do libovolného (i soukromého, i vlastního!!) rádia. Rádio odevzdá poplatky dotyčným svazům a ty je následně rozdělí (tak, že někteří třeba nedostanou nic, přesto za ně OSA inkasuje). Nejraději by ochraňovali úplně všechny, kteří hrají či skládají jakoukoli hudbu či písně. A co víc, nejraději by řekli, že budou dbát i nad díly, která jsou již volná nebo se třeba jejich autor nezná. Prostě optimum je, aby všechny toky peněz v této oblasti kultury šly přes ně a oni si 1/3 nechali a zbytek přerozdělili nejlépe svým věrným a trošku ostatním.
Troufám si říci, že tohle je to zásadní, co Pirátům vadí nejvíce ze všeho. Ta zuřivá ochrana těch, kteří o to ani nestojí. OSA taktéž přerozděluje peníze za datová média (disky, CD, ale i karty do fotoaparátů).
Dília a autoři literatury: Zde je situace trošku jiná, Dilia přerozděluje podle jiných kritérií, přerozděluje taktéž výrazně menší částky než OSA (konkrétně poplatky za tisk a kopírování + poplatky z knihoven). Nicméně každý autor, který chce být registrovaný u Dilie, se musí přihlásit a následně jí předat kopletní vydané dílo za poslední rok (lze i doplnit až 3 roky zpětně). Pokud tam nějaké dílo neuvede, Dilia se o něj vůbec nestará. Autor má tudíž svobodu v tom, zda se vůbec chce registrovat a zda vůbec chce knihy hlásit. Existuje i vyšší level, kdy Dilia opravdu autora "ochraňuje" se vším všudy - ale to není automatické, zde dotyčný musí explicitně říct, že chce být chráněn. Neexistuje nic jako "povinná ochrana ze zákona".
Proto často autoři literatury nechápou pirátský boj proti autorským svazům - z hlediska autora literatury je přístup zcela jiný. Nikdy se mu nestane, že by měl problém s autorským čtením či jiným užitím vlastního díla. Neslyšela jsem, že by se stalo, že by Dilia někomu napsala, že musí platit poplatek za veřejné užití nějakého literárního díla, kde to bylo domluveno s autorem. Vlastně to autoři literatury vůbec neřeší (a to jsou často i registrováni). Hudebník čím je lepší, tím častěji se dostává s OSA do konfliktu, nechce-li být registrován. Pravidelně se potká s tím, že OSA inkasuje či by chtěla inkasovat peníze za jeho koncerty (a on jako neregistrovaný z toho nic nedostane). Pravidelně se potká s tím, že OSA tyto peníze inkasuje a hudebníkovi potom za vystoupení nechtějí zaplatit. Musí si velmi pečlivě hlídat, pod jakou licencí dílo vydá, chce-li, aby bylo hráno i po jeho smrti, kdy si již tyto věci nebude schopen pohlídat sám.
jedná se o komerční vs nekomerční užití díla
Zde snad panuje absolutní shoda kompletně všude mezi všemi piráty - pokud chceš na něčí práci vydělávat a on to nedal zcela volně a zdarma pro jakékoli užití, je slušné za to zaplatit nebo se s autorem alespoň domluvit.
ochrana díla je na několik let (např. 5) vs ochrana díla je takřka nekonečná (70 let od smrti autora)
Je několik různých pirátských přístupů k délce trvání ochrany díla. Na čem se všichni shodneme, je, že 70 let od smrti autora je nesmysl.
Líbil se mi moc model s tím, že chce-li autor, aby bylo jeho dílo chráněno, za tuto ochranu platí (koneckonců stát resp. nějaká organizace pro něj následně tuto ochranu vymáhá). Standardní ochrana je na 5 let a je možné ji následně prodloužit (zaplatit) o dalších 5 let takřka neomezeně. Vychází to z toho, že většina i komerčně úspěšných děl je nejúspěšnější a má nejvyšší návratnost právě v období prvních 5 let, poté jde křivka zpravidla radikálně dolů. Tzn. autor resp. vydavatel má tak jako tak své peníze jisté. Stačí se projít po Levných knihách, kde je vidět, jak se prodávají dříve vydané knihy, podívat se na starší filmy na DVD za 50 a podobně. Bude-li se jednat o komerčně opravdu extrémně úspěšné dílo v mnoha vydáních, pak se autorovi resp. vydavateli vyplatí tu ochranu prodloužit.
Diskutabilní věci:
- co s díly, která vznikla, zpočátku byla "tak normálně" a následně byla zfilmována a tím se z nich stal trhák resp. pojednou výrazně narostl zájem (např. Hra o trůny)
- některé knihy mají pomalejší nárůst a tudíž by jim pomohlo spíše 7 let - jak přesně nastavit tu dobu
- bude ochrana nějak omezena (třeba lze prodloužit max na 50 let) nebo pokud by dotyčný platil, bylo by to chráněno stále?
Co je obrovská výhoda tohoto modelu -
chrání v podstatě autory - mnoho začínajících autorů totiž chce-li vydat knihu (CD, které se dostane do distribuce), musí podepsat s vydavatelem velmi nevýhodné smlouvy - v podstatě veškerá práva na knihu převádí na vydavatele a autor dostane nějaké peníze a nadále již nemůže v podstatě mluvit do toho, jak bude s dílem zacházeno. Obecně je přístup vydavatelů k autorům velmi špatný (slyším na to časté stížnosti - často to je i o tom, že "napiš knihu, vydáme ti knihu, zpropaguj si knihu sám a ani ti nedáme výtisky za nákladovou cenu k vlastnímu prodeji" - ano, autor, který jezdí a přednáší a propaguje své knihy, si je koupí v knihkupectví, aby je mohl na podobných propagačních přednáškách rovnou prodat, bude-li o ně mít někdo zájem).
Jiné pirátské modely: Všechno je všech, sílení nejde zastavit, budeme si kopírovat co chceme a jak chceme a je to tak správné, protože to je pirátské (nemá příliš vysokou podporu, zbytek je něco mezi stávajícím stavem a tímto extrémem).
Základní pirátská teze: Za účelem kontroly dodržování zákonů vzhledem k soukromému subjektu nesmí být porušována základní lidská práva, např. právo na soukromí - tzn. je nepřípustná např. kontrola komunikace po internetu, náhodná kontrola notebooků a jiné zásahy do osobních svobod za účelem vymáhání jakékoli legislativy týkající se licencí a kopírování (kontrola na letištích, zda nepřevážím na disku nějaký film atp.)
chrání se celé ucelené dílo vs chrání se drobné fragmenty z díla
Je složité definovat, jak velký fragment určuje dílo, ale rozhodně zlidovělé fráze, u nichž nikdo ani neví, čí jsou dílem, nemohou být předmětem ochrany pomocí zákona. Běžná lidská komunikace nemůže být patentována.
Správný pirát konzumuje, ale i produkuje a rád se podělí. Pirát chce hlavně svobodu a nesnese zásahy do soukromí. Nesnáší absurdní zákazy a zákony a bojuje proti nim ze všech sil. Pirát nesnáší, pokud někdo v zájmu ochrany dotyčného piráta vydělává na věcech, které vyprodukoval daný pirát ("ochranné svazy").
Poznámka pod čarou: Píšu z hlavy, možná k něčemu z toho, co píši, již máme někde v té přehršli předpisů nějaký nadefinovaný názor - tzn. názor výše se nemusí vždy 100% shodovat s názorem strany, ber to tedy i jako osobní názor jednoho dlouholetého piráta.
No jasně, všichni, kdo se na vývoji podílí musí mít přeci dvě jachty, šňupat kokain, Porsche, vilu na Floridě, apartmá na Manhattanu, to se pak ten "vývoj" těch jejich sajrajtů (ale spíš jen prostinkých extraktů z bylin) sakra prodraží!
) byl ten, že spojenými silami všech pirátských stran po celé Evropě se podařilo smést ze stolu dohodu ACTA (ano, přesně ta, co tam měla i věci jako kontrolu notebooků na hranicích). Piráti zorganizovali pár demonstrací, prošli jsme se v maskách anonymous po Praze, Švédští europoslanci dodávali zprávy "z generálního štábu" (pozjišťovali, k čemu všemu se můžou dostat). Mimochodem, to je ta dohoda, co ji nechal podepsat Schwarzenberg a co všichni studenti jeden rok nosili placky proti ACTA a následující rok "Volím Karla". Naštěstí se europoslanci na nátlak mimo jiné i pirátů, nad vším zamysleli a smetli to ze stolu...
