Pozornosti hodné články

[Petr.Bajgar]

http://www.rozhlas.cz/leonardo/technolo ... ava/634487
Tento odkaz je možná trochu mimo naši pirátskou misku.
Přesto si ho nedovolím vynechat pro jeho zajímavou myšlenku i původ.

[Petr.Bajgar]

příspěvek zrušen pro nadbytečnost

[Petr.Bajgar]

„Průměrný Čech je demokratem a má velmi vysoké ambice, ale čeká, že se značná očekávání splní sama.
Nemá chuť pro to příliš mnoho udělat,“

http://www.denik.cz/z_domova/sef-je-nes ... cechu.html

[Petr.Bajgar]

http://www.novinky.cz/koktejl/179528-ra ... inaru.html
Co k tomu dodat ? Škoda, že nám R.J. neprozradí, kteří to jsou.
Takhle to máme jako, když si děti hrají na četníky a zloděje, jenže nám nikdo neřekne kým je kdo doopravdy.

[Petr.Bajgar]

Bez většího zájmu médií, generátor proměňuje plastový odpad vyrobený s pomocí ropných derivátů zpět na ropu.
Z jedné tuny plastového odpadu se získají čtyři barely ropy, tedy 636 litrů ropy bez minerálních sedimentů.
Zpracování jedné tuny plastového odpadu vyjde na 17 dolarů, zatímco cena uložení odpadu se na tunu pohybuje od 70 do 200 dolarů na tunu a recyklační postupy u sedmi procent platového odpadu vyžadují náklady 50-150 dolarů.
http://www.novinky.cz/ekonomika/179681- ... nejsi.html
No řekněte, k čemu byt mohlo být dobré ???

[stys]

Tvoje násedná připomínka o dávné funkci univerzit je sice fajn, jenže nic nežeší! Problémů bude vždy mraky a pohnout stavem vysokých škol by se jistě mělo, takže je od tebe hezké, že to připomínáš, aby se na to snad náhodou nezapomělo. Opakuješ opravdu mnoho známých věcí jenže nenavrhuješ žádná řešení!

Žádná dávná funkce, normální mezinárodní standard.

Své jsem si, pokud se mohu sám hodnotit, odpracoval (http://www.ufb.jcu.cz a http://www.greentech.cz/cbt). Rozbor výsledku podáváme s kolegou Tomášem Polívkou v našem univerzitním časopise (http://www.jcu.cz/public-relations/univ ... eriodical/, číslo 2/2009, str. 32 a další). Po osmi letech jsme pořád v situaci, že kvalifikační struktura, například přednášející se vzděláním ze zahraničních univerzit, pokulháváme za novohradským Klášterem Božího Milosrdenství (100% Vatikán včetně ThDr.). ÚFB JU 1x Teheránská univerzita, jinak české.

Problém je v ambici. Souhrnně viz http://en.wikipedia.org/wiki/College_an ... y_rankings. Existuje několik málo celosvětových žebříčků univerzitního rankingu z nich výzkum pro The Times Higher Education Supplement (THES) je celkem nepochybně považován za nejreprezentivnější a dává velký smysl.

Indikátor Vysvětlení Váha
Academic Peer Review Složené skóre založené na hodnocení odborníky ze stejné oblasti (rozdělené na pět skupin oborů) v roce 2008 bylo využito 6354 hodnocení z celkového počtu 180 000 potenciálních hodnotitelů v celém světě 40%
Employer Review Skóre založené na průzkumu mezi zaměstnavateli. V roce 2008 bylo získáno 2339 odezev 10%
Faculty Student Ratio Skóre založené na poměru studentů a učitelů 20%
Citations per Faculty V roce 2008 se jednalo o počet citací všech akademických pracovníků univerzity v databázi Scopus dělené počtem pracovníků 20%
International Faculty Skóre založené na podílu zahraničních vyučujících 5%
International Students Skóre založené na podílu zahraničních studentů 5%

Jako příklad uvedu Faculty Student Ratio (20% hodnocení), počet studentů na jednoho přednášejícího. Jen málokdo se může měřit třeba s Ecole Normal Superieur de Lyon (hladina 100%), kde toto číslo je 2,83. Také 78% studentů jsou graduates – magistři a doktorandi. Mluvíme–li o technických disciplínách, například Massachusetts Institute of Technology je toto číslo 6,68 (hladina 90%) přičemž 58% jsou magistři a doktorandi. Pokud nás tedy někdo bude bombardovat statistikami že v průměru Evropské unie je 20 studentů na přednášejícího nebo že se dá výzkumná univerzita vybudovat na podpoře bakalářského studia, je možno říci jen, že buď neví o čem mluví, nebo vyjadřuje fakt, že Evropská unie jako celek na kvalitu vesměs rezignovala.

Z českých univerzit je Univerzita Karlova na 261 místě s 15 studenty na vyučujícího a 7% zahraničních vyučujících. ČVUT je v páté stovce a další dvě české univerzity v pořadí 500+ mezi kandidáty na vyřazení. Řada v Česku sebevědomých univerzit se zatím do hodnocení ani nepřihlásila nebo je sice na seznamu, ale nikdo ji nevybral a ani v automaticky generovaných kritériích neuspěla. Z pohledu zahraničního zaměstnavatele nebo zahraničního hodnotitele tedy má v ČR smysl studovat dvě, maximálně čtyři, vysoké školy. Největším problémem je, že české univerzity nejsou univerzální, mezinárodní a ani k tomu nesměřují a systém k tomu příliš nevede. Po osmi letech úsilí na našem ústavu jsme pořád v situaci, že nás jedno církevní společenství strčí lehce do kapsy. A přitom ta šance to v posledních 6 letech byla. Vysokoškolské ústavy - v podstatě v ČR tři - se nadejí počítat, protože nemjí kompletní strukturu studia. Fakulty, které dostaly výzkumný záměr, měly peníze na to, aby byly nezávislé na počtu studentů. Přesto se nikdo tím směrem nevydal, naopak, počty bakalářů se navyšovaly na absurdní hodnoty (50% populace) čímž nejvíce trpěli potenciálně kvalitní studenti. (To je na delší rozbor).

Pro Česko je velmi zajímavý takzvaný akademický ranking světových univerzit (Academic ranking of world universities ARWU) sestavovaný Šanghajskou Univerzitou Jiao Tong http://en.wikipedia.org/wiki/College_an ... iversities. Je postaven čistě na publikacích, Nobelových a jiných cenách a tím se velmi podobá hodnocení naší Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Ovšem s tím, že 50% hodnocení, které tvoří nositelé Nobelových cen a zařazení v ISI highly cited mohla naše RVV s klidem vynechat, protože nikoho takového nemáme. Jen málokterá instituce má někoho, kdo vůbec někdy publikoval v Nature nebo Science (20%), většina českých institucí vůbec existuje jen ve spodních 30% hodnocených kritérií. A v tom je ten problém – zatímco při zahrnutí horních 70% bývají identifikovány osoby, které tak či onak jsou vynikající i z hlediska „common sense“. A ty také vědí, například, jaké obory a v jaké kvalitě by univerzita měla obsahovat aby studenti měli kvalitu potřebnou k získání, třeba, oborové medaile. Není tedy špatně jim dát slovo při výběru zaměstnanců, předmětů, konstrukci sylabů apod. Pokud je porovnávání v dolních 30% obtížné – a to je – problém při započtení horních 70% není tak dramatický. Navíc se hodnocení THES a ARWU tak významně neliší, alespoň to té míry že dlouhodobě stejně identifikují 70 univerzit z první 100. Kafemlejnek ve světě existuje, rozdíl je jen v tom, co mele.

Tím jsem se určitě nechtěl obhajovat. Spíš jsem chtel ukázat, že možnosti byly ale v podstatě se šance systémově promrhala. Podobně jako řada dalších věcí v tomto státě v době prosperity minulých dvaceti let.

Dalibor Štys

[Vladimir.Lansky]

http://aktualne.centrum.cz/domaci/polit ... ?id=648464
"Veřejná správa dnes zaměstnává čtvrtinu práceschopných Čechů."

[Petr.Bajgar]

příspěvek zrušen pro nadbytečnost

[dstys]

vzpomínka na Otto Wichterleho a jeho první mašinky na výrobu kontaktních čoček, poskládané ze stavebnice Merkur. Nechci tím nijak nabádat k vědecké práci na koleně. Chápu, že dnešní věda se dělá zcela jinak.

No, nedávno u nás přednášel zástupce ředitele Ústavu makromolekulární chemie Jirka Brus a uvedll zajímavou hypotézu - parafrázuji - prof. Wichterle byl dobrý obchodník a kdyby řekl, že to udělal v práci, měl by mnohme menší podíl na patentu ... - I ostatní takzvané levné objevy mají podobnou historii. Měřeno vzniklými objevy za jeden dolar je naše věda velmi málo účinná. Především proto, že namísto porovnávání se světem se porvnává sama se sebou.

Obdivuji u Jana Sokola pokoru s jakou přistupuje ke stovkám svých studentů, kteří každý rok projdou jeho posluchárnou.

Podle mne to nemůže být pravda. Dobře a kompletně mohu své myšlenky předat maximálně 10 posluchačům. Internet přináší ještě další možnost, to jest poslouchat přednášku, zastavovat si ji a dohledávat si původní informace. To se téměr vyrovná tomu stoupnout si před posluchače a sám přednášet, tam člověk získá nejvíc.

Za posledních dvacet let jsem už tolikrát slyšel argumenty, že za malé peníze se nedá přece práce dělat dobře. Mnohokrát jsem ale viděl, že ani velmi vysoké náklady často nepřinášejí, ani dostatečný výsledek a je potřeba dalších dodatečných nákladu, aby dílo bylo aspoň funkční. Žadné peníze neudělají ze špatného chirurga skvělého chirurga a ze špatného učitele skvělého učitele ač se nás o tom mnoho lidí pokouší přesvěčit. Přesto jim musíme svěřovat životy své a svých nejdražších.

To je špatně položená otázka. Nejdůležitější pro vynikající výsledek je rozumný hmotný standard, předvídatelné podmínky a rozumné řízení které poskytuje protor iniciativě a neobtěžuje. V českém prostředí, kde každých pět let propuká revoluční změna způsobu financování, bohužel....

tobě jako biologovi nemohu ani v nejmenším konkurovat ve znalostech o možnostech a síle evolučních procesů. Mám však laicky za to, že i naše společnost ve velké vetšině více méně hloupých občanů, mezi které se taky počítám, postupně poznává, které skupiny a myšlenky jsou rakovinné a které přinášejí zdravý a trvalý rozvoj.

Nejsem biolog. Původně jsem fyzikální chemik a docent přirodovědného inženýrství. Moje úvahy - i o společnosti - vycházejí z nelineární dynamiky, teorie stoichastických systémů či statistické fyziky. Na nejhlubší úrovni jsou všechny tyto teorie různými pohledy na totéž.

Nechci vv žádném případě chladit váš optimismus. Nicméně bez otevřené konfrontace se světem se nikam nehneme, každý pokrok bude nestabilní.

Dalibor Štys

[Petr.Hires]

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/180 ... rnetu.html