V říjnu 2005 byla publikována obzvlášť zajímavá zpráva švýcarského
prof. François Grina - která je ve francouzštině k dispozici na
http://cisad.adc.education.fr/hcee/docu ... t_Grin.pdf.
Nejvýraznějším závěrem této zprávy je konstatování, že díky současné
mezinárodní nadvládě anglického jazyka získává Británie každoročně
17-18 miliard €, což je víc než trojnásobek proslulé britské slevy,
nebo 1% jejího hrubého domácího produktu. Jinými slovy, každý z 394
milionů obyvatel Evropské unie jiného mateřského jazyka než
angličtiny, mezi nimiž jsou i obyvatelé nejchudších nově
přistoupivších zemí, každoročně dotuje britskou ekonomiku!
Takovou sumu Británie každoročně obdrží z prodeje knih a dalšího zboží
spojeného s anglickým jazykem a od 700 000 lidí, kteří každým rokem
navštíví Anglii, aby se učili tamější jazyk; v neposlední řadě také z
úspor spojených s opomíjením výuky cizích jazyků na britských školách.
Nejde zde přitom o celek všech ekonomických plateb Spojenému
království z jazykových důvodů, ale o 75% z nich, z čehož autor
vyvozuje, že jde o výsledek hegemonie angličtiny a ne pouze o
demografickou váhu jazyka samotného.
Profesor Ženevské univerzity a specialista na jazykovou ekonomii
François Grin publikoval rozsáhlý spis, v němž analyzuje jazykovou
politiku Evropské unie. Studii si vyžádala a vydala Vysoká rada pro
hodnocení vzdělávacího systému [- francouzsky: Haut Conseil de
l'évaluation de l'école -], francouzská veřejná autonomní organizace,
která hodnotí a analyzuje stav vzdělávání ve Francii. Zpráva pokládá
následující otázku: jaká by byla optimální volba v oblasti pracovních
jazyků v Evropské unii?
Spravedlivějším systémem by EU uspořila minimálně 25 miliard € ročně!
Švýcarský ekonom navrhuje porovnat tři možné scénáře:
1. angličtina jako jediný jazyk;
2. mnohojazyčnost;
3. volba Esperanta jako vnitřního pracovního jazyka v orgánech EU
Třetí možnost, Esperanto, vypadá jako nejlevnější a rovnoprávná, ale
podle Grina je v současné době nemožná kvůli silným předsudkům vůči
Esperantu, založeným jednoduše na neznalosti. Přesto ji považuje za
strategicky možnou pro novou generaci, s dvěma podmínkami:
* Velkorozměrná a trvalá informační kampaň napříč celou EU o
jazykových nerovnostech a Esperantu.
* Spolupráce všech členských států na takové kampani. To by mohlo
vést k čisté finační úspoře pro EU dosahující každoročně okolo 25
miliard €! "85% obyvatel Evropy pětadvaceti má na tom přímý a
evidentní zájem", tvrdí prof. Grin.