Ono u nás je problém, že sebeobrana má být "přiměřená," tudíž když a tebe jde někdo s klackem, tak teoreticky si taky máš vzít klacek a nemáš po něm střílet. Já bych spíš byla proto, aby když po mě jde kdokoli s čímkoli, klidně s holýma rukama, abych se mohla bránit tím, co zrovna mám - takže klidně pistolí. Ten, kdo někoho ohrožuje (i když ho třeba má v úmyslu "jen" okrást, a ne zabít, by měl počítat s tím, že když on omezuje něčí práva, tak jeho budou omezena taky. A klidně definitivně. Jak má někdo o půlnoci ve svém domě rozeznat, jestli ho útočník přišel zabít, znásilnit, nebo jen sebrat plech ze střechy...
Na hodinách práva, kde jsme tohle probírali, nám profesor doporučoval, že jediná jistota, když chceme použít proti útočníkovi zbraň, bohužel je zastřelit ho úplně, a pak tvrdit, že celou dobu křičel "zabiju tě, zabiju tě," protože jedině když útočník nebude vypovídat, tak to nebude tvrzení proti tvrzení.
Tam, kde bychom si z Ameriky mohli brát příklad to neděláme, všude jinde ano
