Všeobecný základní přijem

[Antonino.Milicia]

Antonio: Možná tě mate, že jsi na diskuzní fórum, tedy věz, že to tu slouží nejen k diskuzi, ale i ke sběru informací. A proto skutečně nemám potřebu komentovat každou zprávu.

[Milan.Dadourek]

Základní příjem ve Finsku zvyšuje štěstí. Na zaměstnanosti se ale vůbec nepodepsal
https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika ... nepodepsal

Finský experiment s nepodmíněným příjmem končí s irelevantními výsledky, byl špatně navržen
https://wave.rozhlas.cz/finsky-experime ... yl-7177385

[Antonino.Milicia]

Stále jsem čtení tohoto dlouhého vlákna odkládal, ale asi už je čas ho prozkoumat. Číst 2700 příspěvků je nicméně fakt hrozný. Dobrali jste se někam? Existuje nějaký sumář, výstupy? Zajímají mne hlavně cíle, popis výhod a srovnání různých variant řešení. Pokud možno objektivní, kritický zpracované, ekonomicky udržitelné

když budeš přeskakovat Viletu (říká furt to samý) a mě (řikám furt to samý), tak máš poloviční práci. Představ si, že bys měl číst celý vlákno úlevný).
Argumenty i protiargumenty se tam opakují, takže od toho nečekaj nějaké prozření. Já spíš každému doporučuji, pořádně se zamýšlet nad dopady a přínosy ze všech možných úhlů. K čemu jsou dobré zásadní principy: nepodmíněnost,všeobecnost a dostatečná (přiměřená) výše = nezneužitelnost.

[Jiri.Snizek]

Základní příjem ve Finsku zvyšuje štěstí. Na zaměstnanosti se ale vůbec nepodepsal
https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika ... nepodepsal

Finský experiment s nepodmíněným příjmem končí s irelevantními výsledky, byl špatně navržen
https://wave.rozhlas.cz/finsky-experime ... yl-7177385

Nevím, jak je tohle vlákno vážný, ale při čtení toho článku ČT mi jako první vyskočilo - experiment dokázal, že štěstí se za peníze dá koupit.

[Dalibor.Zahora]

12 Feb 2019 MF DNES Jiří Sládek redaktor MF DNES

Základní příjem Finy nenutil pracovat

HELSINKY Náhodně vybraná skupina dvou tisíc nezaměstnaných Finů se pokusu se zaručeným základním příjmem účastnila po dva roky. Měsíčně pobírali 560 eur, tedy 15 tisíc korun, a to bez ohledu na to, zda měli práci. To je mělo povzbudit.

Mohli si najít třeba i dočasné zaměstnání bez obav, že ztratí nárok na své dávky. A výsledek?

Účastníci experimentu se cítili podle šéfa výzkumu Olliho Kangase velmi spokojení a méně stresovaní, v porovnání s kontrolní skupinou.

Jenže jejich motivace k hledání zaměstnání se v průměru nijak výrazně nezvýšila. „Zaručený měsíční příjem měl jen malý vliv na zaměstnanost,“připustila finská ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Pirkko Mattilová.

Finsko bylo první zemí Evropské unie, která systém základního nepodmíněného příjmu otestovala. Diskutují o něm třeba Italové, Nizozemci, Belgičané či Francouzi, ve světě například Indové a Japonci.

Finský pokus byl součástí volebních slibů centristického premiéra Juhy Sipily. Úřady chtěly zkusit, zda by to nebylo lepším řešením než hodně nepřehledný systém sociálních dávek.

Alternativní projekt skončil loni v prosinci, nyní finští výzkumníci předložili výsledky celého pokusu. Někteří účastníci mluvili o tom, že jim zaručený základní příjem pomohl, zejména psychicky.

„Dříve jsem se bál vzít nějaké místo, abych nepřišel o podporu,“líčil spisovatel Tuomas Muraja, „cítil jsem se mnohem lépe, když jsem věděl, že krátkodobé kontrakty neohrozí moje základní příjmy“.

Šestatřicetiletá Sini Marttinenová dokonce pokládala účast v experimentu za „výhru v loterii“. Našla díky tomu odvahu otevřít si s dvěma přáteli restauraci. „Mělo to pro mě velký psychologický efekt,“citovala agentura Reuters bývalou IT konzultantku. Její základní příjem se přitom příliš nelišil od podpory v nezaměstnanosti, kterou měla jen o 50 eur měsíčně nižší.

Citované případy však byly spíše výjimečné. Většinu účastníků základní příjem nepřinutil měnit pasivní chování. Práci nehledali.

Vládní strana Finský střed proto nyní hledá nový model, který chce představit ještě do dubnových parlamentních voleb. Základní příjem by podle něj mohli požadovat jen chudí. Doplnily by ho sankce, pokud by odmítli nabízené místo.

Organizace OECD ovšem varuje, že všechny podobné modely musí nutně vést k nepopulárnímu zvýšení daňové zátěže.

[Dalibor.Zahora]

12 Feb 2019 Lidove noviny MARTIN HAMPEJS

Koláče bez práce Finům příliš nepomohly

Bez práce jsem pořád... Nemůžu říct, že základní příjem změnil můj život. Po psychické stránce ano, ale rozhodně ne po té finanční. jeden ze 2000 nezaměstnaných Finů, který po jeden rok dostával 560 eur měsíčně na přilepšenou

HELSINKY/PRAHA Nepodmíněný základní příjem činí lidi šťastnějšími, ale nevede k vyšší zaměstnanosti, zjistili po dvou letech vědci z finského ústavu sociálního zabezpečení Kela. V pilotním experimentu, který probíhal od ledna 2017 do loňského prosince, náhodně vybrali dva tisíce nezaměstnaných Finů, jimž byla z vládních prostředků vyplácena měsíční ničím nepodmíněná dávka ve výši 560 eur (přibližně 14,5 tisíce korun).

Finský projekt zkoumající dopady takzvaného základního nepodmíněného příjmu se okamžitě stal předmětem mezinárodního zájmu, jelikož představuje jednu z možností, jak se vypořádat s rostoucími sociálními nerovnostmi ve společnosti.

Podle teorie by po zavedení univerzálního příjmu měli všichni občané státem zajištěný příjem na základní potřeby. Finský experiment byl ovšem odlišný, jelikož se zaměřoval pouze na nezaměstnané lidi.

Víc peněz, méně stresu

Cílem finských výzkumníků bylo ověřit předpoklad, že nepodmíněný příjem pomůže lidem z chudoby. Premisa zněla, že pravidelný příjem by jim měl poskytnout čas na hledání kvalitnějšího či lépe placeného zaměstnání nebo případnou rekvalifikaci. Jenže to se nepotvrdilo.

„Příjemci základního příjmu pracovali v prvním roce experimentu v průměru zhruba stejný počet dní jako lidé z kontrolní skupiny,“uvedl Ohto Kanninen z výzkumného centra pro výdělečně činné pracovníky v Oslu. Dotyční si tedy nakonec nenašli ani lepší, ani horší práci.

Pro zastánce myšlenky nepodmíněného příjmu však toto kritérium nebylo rozhodující. Kdyby otázkou výzkumu bylo, zda tento sociální systém činí lidi šťastnějšími, byl by experiment triumfem.

„Jsem pořád bez práce,“uvedl pro média jeden z testovaných. „Nemůžu říct, že základní příjem změnil můj život. Po psychické stránce ano, ale rozhodně ne po té finanční.“

Podle vedoucí výzkumu Minny Ylikännöové z Kela šlo svým způsobem o úspěch. Příjemci základního příjmu totiž vykazují méně stresových příznaků a problémů s koncentrací a zdravím než srovnávací skupina. „Kromě toho měli větší důvěru v budoucnost a ve své vlastní možnosti společenského uplatnění,“uvedla Ylikännöová.

Švýcaři utopii odmítli

Experiment se základním příjmem spustila vláda centristického premiéra Juhy Sipiläa. Cílem bylo zjistit, zda je možné zjednodušit sociální systém a nezaměstnané víc motivovat k hledání práce. Finsko se tak stalo první zemí na světě, jež zaručený příjem otestovala na celonárodní úrovni.

Není ale jedinou zemí, která myšlenku nepodmíněného základního příjmu vyzkoušela. Podle BBC například v jedné z keňských vesnic dostávají dospělí muži měsíčně 22 dolarů po dobu dvanácti let. Podobně chce tzv. příjem občana zavést italská vláda. Švýcaři, kteří o zavedení rovného nepodmíněného příjmu hlasovali v referendu, nápad roku 2016 zamítli.

Dalším velice populárním návrhem je zavedení univerzálních základních služeb. V tomto případě je místo příjmu k dispozici zdarma školství, zdravotnictví či doprava. Ačkoliv tyto návrhy především v posledních letech získávají podporu, nejedná se o novou myšlenku: poprvé ji popsal Thomas More ve svém díle Utopie z roku 1516. Konečné závěry z finského pokusu však ještě nelze vyvodit, protože dosud nebyla vyhodnocena všechna data.

[Karel666]

Když si to čtu, tak ti co kontrolovali výsledky, asi nebudou moc inteligentni nebo hooodně záleželo na tom, aby to vyznělo negativně...

Sám za sebe, jsem zastáncem, že přájem za nic je nepřijatelný, musí dostat práci, třeba jenom to, že by musel (vymyšlený extrém) chodit denně turistickou trasu 20km. Takže základní příjem za nic neuznávám jak je to myšleno zde ve vlákně
Ale hodnocení výsledků je hodně ulítlé. Z praxe každý ví, že nějaké procento lidí je ztracených a nebudou dělat nic, maximálně pod nátlakem, další největší je pasivní a to dělá co je průměr společnosti, ani pohyb navíc, pak je procento aktivních (co maj v zadku vrtulku) a ti dělají většinu práce (tím nemyslím odvedenou, ale vymyslí co dělat a dají práci, směr těm pasivním)...
Když jsem musel v práci vzít školení (musíme se seznamu hovadin, tak jsem jednou vzal psycholožku a její 2denní seminář vedení lidí) a překvapivě, to základní rozdělení lidí zanjí i psychologové...

S touto informací, bych prosil o odpověď ty co to tak odborně analizovali, co vlastně čekali za výsledek? Průser se základním příjmem je s těma ztracenccama, co lidi nechcou živit a současný systém je alespon donutí dojít do práce...
Ale pro ty ostatní? Co vlastně čekali za výsledek než jenom potvrzení toho co už je? Navíc se mohlo dostat jenom ta psychologie, že lidi najednou neměli nůž na krku a mohli vydechnout, že mají záchranej kruh... Navíc, ty lidi v tom musí vyrůst nebo žít dlouhodobě 5-10 let, aby se odvážili něco začít...

Dle mě komentáře těch výsledků je snůžka blábolů a jestli je psali odborníci, tak pochybuju, že kromě diplomu něco umí...

[klivan]

Experiment se základním příjmem pro všechny: Finové se v hledání práce nezlepšili

https://www.novinky.cz/ekonomika/496845 ... psili.html

[Vit.Jurasek]

Experiment se základním příjmem pro všechny: Finové se v hledání práce nezlepšili

https://www.novinky.cz/ekonomika/496845 ... psili.html

Což je skvělý výsledek, protože předpověď odpůrců je, že se na to dotyční vykašlou úplně, takže pokud to zůstalo při starém, tak je to super. ZP imho nemá a neměl motivovat k plné zaměstnanosti, ale k většímu podílu podnikajících (a tak vzniku sekundárních pracovních míst)

[Zbynek.Janoska]

Experiment se základním příjmem pro všechny: Finové se v hledání práce nezlepšili

https://www.novinky.cz/ekonomika/496845 ... psili.html

Což je skvělý výsledek, protože předpověď odpůrců je, že se na to dotyční vykašlou úplně, takže pokud to zůstalo při starém, tak je to super. ZP imho nemá a neměl motivovat k plné zaměstnanosti, ale k většímu podílu podnikajících (a tak vzniku sekundárních pracovních míst)

A také k podpoře práce, která nevydělává (ať už to bude zkrášlování obce, značení turistických cest, nebo třeba úklid na dvorku) - viz Broken windows theory.