Marcel Kolaja píše:Ano. Samozřejmě by také šlo nikomu nedat nic. Zde pak u tzv. pravice sázím na pragmatický přístup. Lidé, kteří by nepracovali a nedostali by ani korunu, by zcela jistě začali krást a vraždit, poněvadž by dobrovolně hlady neumřeli, a většina z nich by skončila ve vězení. Tedy toto extrémní řešení VZP o výši x, kde x = 0, by mělo katastrofální dopady na společnost. Tudíž se při zachování diskutovaného východiska nabízí varianta x = životní minimum.
Já vím, že takhle mě nikdo nebude mít rád, ale...
Snad každá ideologie se prezentuje jako pragmatická, jako ta, která zná nejlepší řešení. To, jestli dokáží nahlédnout slabiny svojí ideologie a zvolit jiné řešení - nebo neposlouchat otravné intelektuály a zvolit řešení jednodušší a s rychlým výsledkem s negativními dopady v dlouhodobém výhledu (i tomu se říká pragmatismus) - může záležet na mnoha faktorech (individuální vlivy, členská základna, veřejné mínění, korupce, blablabla...), ale na pravolevosti asi opět moc ne.
Pravice (teď nemluvím o liberálním středu, který se za pravici rád považuje, ani klasických liberálech, kteří se dokonce naivně považují za tu nejpravější pravici) - a teď si tedy zobecňovat troufám - vždycky radši zloděje a vrahy (nebo třeba dealery drog) tvrdě trestala ve víře, že je to nejlepší řešení, protože tím odradí ostatní. Bez ohledu na to, že to efektivně nebrání ani budoucím zločinům, ani recidivě. Zato nějaká ta almužna na charitu pro poslušné se nakonec vždycky najde, když je to z pragmatického hlediska nutné. Bez ohledu na to, že ke vzdělané, stabilní, blahobytné a tedy co nejvíce svobodné společnosti se tudy dopracovat nedá.
Technologická nezaměstanost totiž není něco, co se projeví okamžitě, může nás čekat třeba celá dekáda utahování šroubů a represe a pak nástup režimu, který na takový vývoj naváže a vyřeší to "po svém". Nástup technologické nezaměstnanosti bude pro většinu lidí zjevný až při zpětném pohledu. A na základě předchozích zkušeností je pochopitelné, když si většina myslí, že se pracovní místa objeví jinde. /konec reakce, volně navazuje jiná úvaha/ Já sám potenciální pracovní místa, byť pro jednu poslední generaci, také vidím.
Některým stojí v cestě trh a lze je uskutečnit jen skrze větší přerozdělování - ať už je to sociální oblast od vzdělávání přes sociální péči (o staré i o společensky vyloučené) ke zdravotnictví nebo ať je to "zelená ekonomika" od OZE a modernizace distribuce energií, přes důslednější recyklaci po ekologické zeměděství a péči o krajinu. Rychlejší automatizaci, která by dočasně také přinesla víc pracovních míst, pochopitelně brání strach z budoucí nezaměstnanosti a odbory. V čemž ale, ani pominu-li dočasnost, řešení stejně nevidím, protože všem dohromady brání poptávka po stále kvalifikovanější pracovní síle a protože většinu dnešní zaměstnanosti beztak považuji za umělou (zbytečnou chcete-li):
Mám-li vyjmenovat nejextrémnější příklady, tak tím určitě nemyslím ani tak úředníky, jako konzum pohánějící spotřebu a plýtvání se kterými souvisí přebujelá síť obchodních řetězců (ať mi nikdo netvrdí, že tohle je efektivní), bankovní a telekomunikační sektor nebo různé zážitkové agentury, které se snaží vytáhnout peníze z těch, kdo ještě mají z čeho živit sektor služeb. A v neposlední řadě sektor, bez kterého by to všechno zkolabovalo - reklamní a PR (ať mi nikdo netvrdí, že o tomhle je svobodná volba) "průmysl".
však sem taky pořádně přispěl 
).
