Re: Všeobecný základní přijem
Napsal: 01 led 2014, 23:39
Trochu psychologického pohledu na problematiku Základního příjmu:-) :
Princip výkonu - princip účasti
Haerlin odlišuje účastne já od výkonnostního já a spatřuje problematiku a neštestí dnešních lidí v tom, že tolik sázíme na výkonnostní já a tak málo na účastné já....Účastné já má základní pocit oprávnení k existenci a tím také právo podílet se na všem ve světě, ale také se samo chápat jako součast všeho. Účastné já by tedy bylo já, které se podle mé terminologie dokáže nechat nést puvodně pozitivním mateřským komplexem, a proto se umí odevzdat "životu". Já, které se považuje za špatné, podle Haerlina, což je podle mé teminologie dusledkem puvodně negativního mateřského a otcovského komplexu, nepociťuje oprávnení k existenci. "Jestliže není dobré já, musí být dobrý výkon." Tak se z pocitu nedobrého já vyvíjí človek, který podávaním výkonu musí stále potvrzovat, že má právo na existenci. Výkon pak neplyne z radosti provázejíci nějakou činnost, ale musí se dostavit na základě vnitřního puzení, musí být viditelný, srovnatelný s výkony jiných lidí. S tím pak souvisí ruzné formy znehodnocování výkonu druhých - vždyť nakonec nejde o výkon, ale o oprávnění k existenci, které je zjevně lepší, když človek ční nad druhými. S tím se pojí rovněž strategie, kterými se lidé snaží umenšit hodnotu druhých a oslabit jejich energii. Záveř, ke kterému Haerlin dospívá, zní: "Krize účastného vědomí je krizí ženského prvku a žensky vnímaného světa. Vědomí orientované na výkon znamená příbeh bez mateřského a ženského prvku."
Haerlin diagnostikuje jinými slovy náš svět jako svět otcovského komplexu, ve kterém převládá zasadní nejistota...Svět otcovského komplexu, který vede k našim strategiím výkonu a přetěžování, který nedovoluje plné lidství na vztahové rovině, ale také v našem poměru k nám samým a k našemu světu, nás nutí k velmi problematickému chování.
Verena Kast: Otcové - dcery, matky - synové.
http://www.databazeknih.cz/knihy/otcove ... nove-50947
Princip výkonu - princip účasti
Haerlin odlišuje účastne já od výkonnostního já a spatřuje problematiku a neštestí dnešních lidí v tom, že tolik sázíme na výkonnostní já a tak málo na účastné já....Účastné já má základní pocit oprávnení k existenci a tím také právo podílet se na všem ve světě, ale také se samo chápat jako součast všeho. Účastné já by tedy bylo já, které se podle mé terminologie dokáže nechat nést puvodně pozitivním mateřským komplexem, a proto se umí odevzdat "životu". Já, které se považuje za špatné, podle Haerlina, což je podle mé teminologie dusledkem puvodně negativního mateřského a otcovského komplexu, nepociťuje oprávnení k existenci. "Jestliže není dobré já, musí být dobrý výkon." Tak se z pocitu nedobrého já vyvíjí človek, který podávaním výkonu musí stále potvrzovat, že má právo na existenci. Výkon pak neplyne z radosti provázejíci nějakou činnost, ale musí se dostavit na základě vnitřního puzení, musí být viditelný, srovnatelný s výkony jiných lidí. S tím pak souvisí ruzné formy znehodnocování výkonu druhých - vždyť nakonec nejde o výkon, ale o oprávnění k existenci, které je zjevně lepší, když človek ční nad druhými. S tím se pojí rovněž strategie, kterými se lidé snaží umenšit hodnotu druhých a oslabit jejich energii. Záveř, ke kterému Haerlin dospívá, zní: "Krize účastného vědomí je krizí ženského prvku a žensky vnímaného světa. Vědomí orientované na výkon znamená příbeh bez mateřského a ženského prvku."
Haerlin diagnostikuje jinými slovy náš svět jako svět otcovského komplexu, ve kterém převládá zasadní nejistota...Svět otcovského komplexu, který vede k našim strategiím výkonu a přetěžování, který nedovoluje plné lidství na vztahové rovině, ale také v našem poměru k nám samým a k našemu světu, nás nutí k velmi problematickému chování.
Verena Kast: Otcové - dcery, matky - synové.
http://www.databazeknih.cz/knihy/otcove ... nove-50947