Všeobecný základní přijem

[Ivan Sirko]

Všechno už bylo i takové argumenty taktéž: když se rušilo otrokářství, když ženy dostali volební právo, nebo omezení pracovního týdne X-hodinami, nebo všeobecný právo na zdravotní peče, nebo na vzdělaní.............. co ještě zapomněl?

Ale když Vás to baví, opakovat nepodstatné argumenty, tak jen tak dal

PS. Jo a ten argument, že budu za někoho platit, jé planý nebo na cele VZP to nestačí a záplat pan bůh, že vyděláte aspoň sám na sebe. Na VZP bude potřeba například daň za zavedení průmyslového robota nebo tak něco, to co lidí o práce připraví. To jé směr kam by se museli směrovat svůj myšlenkový pochod.

[Ondra.kl]

Mno hladomor to MOŽNÁ přinese. Nicméne současný systém hladomor přinese JISTĚ...

Nesouhlasím s tím "hladomor to MOŽNÁ přinese"...Nepřinese ani náhodou, naopak, přinese mnoho pozitivního a napraví i to, že stávající mafiánské politické tunely skončí.

Mno dobře, já se jen necítil dostatečně dobrým jasnovidcem na to abych to ÚPLNĚ vyloučil

[Petr.Vileta]

Ostatní ke svému uživení potřebují prodat svoji práci - což začíná být čím dál větší problém neboť poptávka po ní rapidně klesá.

No to je ale problém, když moji práci (fyzickou nebo duševní) nikdo nechce. Že by byla chyba ve mě?

Mikropovídka:
Na tržišti byl čilý ruch. Jeden prodával slepice, jiný brambory, další látky na oděvy. Byl tam krejčí, co z těch látek šil oděvy, byl tam kovář, který opravoval různé věci z kovu. Pak přišel muzikant.

Postavil se v rohu, před sebe položil klobouk, začal brnkat na loutnu a zpívat. Lidé chodili kolem naprosto bez zájmu. Loňský rok byl špatný na úrodu a všichni měli málo a to málo se právě snažili teď mezi sebou nějak vyměnit, přijatelně pro obě strany obchodu. Umění opravdu nikoho nezajímalo a každý dovedl hůře či lépe zpívat sám.

Stmívalo se. Muzikantovy prsty už byly rozedřené do krve, hlas ochraptěl, klobouk byl prázdný a kručení v žaludku začínalo být hlasitější než jeho zpěv. Rozhodl se, že začne oslovovat lidi přímo.
"Pane, zazpívám vám píseň o starých hrdinech."
Odpovědí byl jen nevraživý pohled.
"Pane a co vy? Chcete slyšet píseň ..."
"Neotravuj. Sotva uživím svou rodinu a nebudu utrácet za nepotřebné věci. Ale kdybys mi dokázal opravit střechu, zaplatím ti."
"To neumím, pane. Celý život jen skládám a zpívám písně." "A co vy, paní? Zahraju písničku vašim dětem, obveselím je."
"Píseň je obveselí jednou, ale kdybys jim uměl vyrobit hračku, budou se z ní radovat celý rok. Za to bych ti zaplatila."
"Ne paní, neumím vyrobit hračku."

Oslovil ještě několik lidí, nikdo nechtěl píseň, loňská neúroda vykonala své. Z posledních sil odešel z trhu, usadil se u cesty, pak si lehnul a usnul. Na věky.

Ráno se kolem belhal invalida bez jedné nohy. I on byl včera na trhu. Neměl sice nohu, o tu přišel před lety, když kácel v lese stromy, ale ruce mu zůstaly. Uměl opravit rozbitou hračku, zašít roztržený oděv, uměl spoustu věcí a nebyl ani líný, ani zbytečně hrdý. Nikdy se před nikým neohnul úplně k zemi, ale nebyl vysloveně nešťastný a hlavně ... pořád žil. Podíval se na mrtvého umělce a pokýval hlavou.
"Zase jeden hrdý a zbytečný. Pro něj i pro svět je to tak lepší."

[Ondra.kl]

Ostatní ke svému uživení potřebují prodat svoji práci - což začíná být čím dál větší problém neboť poptávka po ní rapidně klesá.

No to je ale problém, když moji práci (fyzickou nebo duševní) nikdo nechce. Že by byla chyba ve mě?

Mikropovídka:
Na tržišti byl čilý ruch. Jeden prodával slepice, jiný brambory, další látky na oděvy. Byl tam krejčí, co z těch látek šil oděvy, byl tam kovář, který opravoval různé věci z kovu. Pak přišel muzikant.

Postavil se v rohu, před sebe položil klobouk, začal brnkat na loutnu a zpívat. Lidé chodili kolem naprosto bez zájmu. Loňský rok byl špatný na úrodu a všichni měli málo a to málo se právě snažili teď mezi sebou nějak vyměnit, přijatelně pro obě strany obchodu. Umění opravdu nikoho nezajímalo a každý dovedl hůře či lépe zpívat sám.

Stmívalo se. Muzikantovy prsty už byly rozedřené do krve, hlas ochraptěl, klobouk byl prázdný a kručení v žaludku začínalo být hlasitější než jeho zpěv. Rozhodl se, že začne oslovovat lidi přímo.
"Pane, zazpívám vám píseň o starých hrdinech."
Odpovědí byl jen nevraživý pohled.
"Pane a co vy? Chcete slyšet píseň ..."
"Neotravuj. Sotva uživím svou rodinu a nebudu utrácet za nepotřebné věci. Ale kdybys mi dokázal opravit střechu, zaplatím ti."
"To neumím, pane. Celý život jen skládám a zpívám písně." "A co vy, paní? Zahraju písničku vašim dětem, obveselím je."
"Píseň je obveselí jednou, ale kdybys jim uměl vyrobit hračku, budou se z ní radovat celý rok. Za to bych ti zaplatila."
"Ne paní, neumím vyrobit hračku."

Oslovil ještě několik lidí, nikdo nechtěl píseň, loňská neúroda vykonala své. Z posledních sil odešel z trhu, usadil se u cesty, pak si lehnul a usnul. Na věky.

Ráno se kolem belhal invalida bez jedné nohy. I on byl včera na trhu. Neměl sice nohu, o tu přišel před lety, když kácel v lese stromy, ale ruce mu zůstaly. Uměl opravit rozbitou hračku, zašít roztržený oděv, uměl spoustu věcí a nebyl ani líný, ani zbytečně hrdý. Nikdy se před nikým neohnul úplně k zemi, ale nebyl vysloveně nešťastný a hlavně ... pořád žil. Podíval se na mrtvého umělce a pokýval hlavou.
"Zase jeden hrdý a zbytečný. Pro něj i pro svět je to tak lepší."

Á .... klasický Vileta ... 100% změna tématu v jedné větě. Zaměňujete problém uplatnění jednotlivce na pracovním trhu s problémem uplatnění se střední vrstvy na pracovním trhu.

Taky pro vás mám mikropovídku:
Na jednom ostrově žila v jediné vesnici asi stovka lidí. Starý Kníže, několik řemeslníku, nádeníků a pár sedláků s vlastními políčky. Ostrovu se celkově dařilo, kníže měl velké panství a platil si sochaře, myslivce, řemeslníky, nádeníky, služebné a komoří - v celku na svém panství zaměstnával asi 80% obyvatelstva.

Pak však kníže umřel a místo něj nastoupil jeho syn. Ten však byl na rozdíl od starého pána držgrešle a tak jednoho dne propustil všechny až na kuchaře a pár nádeníků - tak akorát aby zastali práci na poli pro jeho uživení.

Propuštění šli smutně domů a hned druhý den si začali hledat novou práci. Jenže nikdo je zaměstnat nechtěl. Sedláci měli políčka jen tak akorát pro svoji obživu. A řemeslníci v vesnici taky ne - uvědomili si totiž že s novým knížetem jim ubude práce a kdo ví jestli se i oni sami se vůbec uživí.

A tak se těch cca 70 propuštěných sešlo na náměstí a začali rokovat co dál. Práci jim nikdo nedá. Půdu, kterou by mohli obdělávat a uživit se taky ne. Ani dřevo na loď aby mohli odplout. Joj, svízelná to byla situace, mohli si jen lehnout a umřít ... nebo ... nebo ... nebo prostě zkusit přežít a použít řešení které se v těchto situacích používalo vždy. Rokovali dlouho, nikdo nechtěl řešení použít, ale nakonec se pro něj rozhodli, bylo to přeci jen lepší než se jít oběsit.

[Petr.Vileta]

Ondro, chybí ti tam závěr, ale já si tipnu. Knížecího synka zabili a rozkradli si mezi sebe jeho majetek. Po dvou generacích zjistili, že neumí hospodařit, neumí plánovat a mají se čím dál hůře. Pak připlul na ostrov trosečník. Měl patku a takový legrační knírek a strašně přesvědčivě mluvil. Za viníky chudoby označil všechny, kteří měli jakýkoliv větší majetek. Ale to už je jiná povídka.

[Jan.Hotarek]

po pravdě řečeno jsem byl poněkud zaskočen tím, že by piráti měli prosazovat myšlenku přerozdělování, zvanou základní příjem... netvrdím, že jsem problematiku důkladně prostudoval, možná, že bych pak názor změnil, ale momentálně se mi to jeví, jako hloupost. důvodů ke svému postoji mám více a většina z nich tady byla diskutována. nečetl jsem diskuzi celou, takže je možné, že už to tady padlo, ale zamyslel se někdo nad tím, že každé dítě bude "poukázkou" na VZP? když se dneska lidi rozvádějí a soudí o děti a alimenty, mají k tomu svoje důvody a se VZP by podle mě přibyly další.

představa, že jako samoživitel dostanu VZP pro sebe, VZP pro své děti a ještě od matky dětí dostanu výživné, je zajímavá. bejvalka bude makat (jí VZP stačit nebude, protože mi bude posílat alimenty) a já nebudu muset hnout prstem...

[Tomas.Klapka]

představa, že jako samoživitel dostanu VZP pro sebe, VZP pro své děti a ještě od matky dětí dostanu výživné, je zajímavá. bejvalka bude makat (jí VZP stačit nebude, protože mi bude posílat alimenty) a já nebudu muset hnout prstem...

alimenty se po zavedení ZP můžou zrušit

[Petr.Vileta]

alimenty se po zavedení ZP můžou zrušit

To by mi přišlo nespravedlivé. Když dnes jeden z rozvedených manželů posílá alimenty dejme tomu 15 tisíc měsíčně, protože má vysoký příjem, tak po zavedení VZP nebude posílat nic, ale druhý z manželů obdrží jen třeba těch 7500? Většina alimentů je placena nedobrovolně a výši stanoví soud a nepředpokládám, že se zavedením VZP by někdo dobrovolně platil alimenty, když nebude muset.

[Tomas.Klapka]

alimenty se po zavedení ZP můžou zrušit

To by mi přišlo nespravedlivé. Když dnes jeden z rozvedených manželů posílá alimenty dejme tomu 15 tisíc měsíčně, protože má vysoký příjem, tak po zavedení VZP nebude posílat nic, ale druhý z manželů obdrží jen třeba těch 7500? Většina alimentů je placena nedobrovolně a výši stanoví soud a nepředpokládám, že se zavedením VZP by někdo dobrovolně platil alimenty, když nebude muset.

ZP pro deti musi byt dostacujici i pokud je vychovavano svobodnou matkou. Nevim, proc by mel otec platit na dite podle toho, kolik si vydelava. Jak je to spravedlive vuci detem, ktere nemaji dobre placene tatinky? Kazdopadne to je muj nazor a mozna to dalsi sympatizanti ZP vidi jinak. Da se to resit tak, ze by otec mohl platit castku omensenou o VZP. Proste jen detail implementace, ktery neni argumentem proti ZP. Da se to resit mnoha zpusoby.

[Roman.Kucera]

Myslím, si že všech 234 Vileťákovo příspěvků v tomto vlákně lze shrnout do jedné věty: Kdo nepracuje, ať nejí. Žádná další informace v nich nikdy nebyla. Pěťo, my už to víme. Šetři se, dej si závazek, že 235. příspěvek už nenapíšeš. Dík.