Všeobecný základní přijem

[Jiri.Kaderavek]

Možná off topic, ale pohleďte na všeobecný základní příjem také takto.

Malé srovnání:
Středověk - člověk od svým sedmi do cca 30 let života (počítejmě cca 25 let aktivního věku) manuálně pracuje, z 95 % v zemědělství. Dře se celé dny, stát a církev mu seberou desátek, tedy 10 % z výnosů (chtěli by vzít víc, ale to by znamenalo toho člověka nechat vyhladovět).

Současnost - člověk pracuje od cca 18 roku života do 65 let (podle nějnovějších návrhů do 68 - to jest neuvěřitelných 50 let aktivního věku). Díky vyšší produktivitě práce, mechanizaci zemědělství atp. jsou přebytky natolik vysoké, že si stát vezme cca 80 % z výnosů (chtěli by vzít víc, ale to by mnohdy znamenalo způsobit tomu člověku vážné existenční potíže).

Výsledek:
Středověký člověk věnuje na údržbu společenského systému a státního aparátu cca 2,5 let života (10 % z 25 let), současný člověk věnuje na totéž 40 let svého života (80 % z 50 let). Pracovní podmínky jsou dnes sice asi lepší (i když například zaměstnanci Hyundai v Nošovicích by mohli vyprávět ).

Ano, ve srovnání přeháním, schválně. Ale chci dát dal vyniknout tomu kořenu.

Jak to spolu souvisí se základním příjmem? Jednoduše tak, že v mých očích prostě neexistuje žádný legitimní důvod k takové obrovské inflaci státní moci a objemu "veřejných" peněz. My litujeme středověké lidi proto, v jakých podmínkách žili, ale napadlo někoho to, že by klidně mohli litovat oni nás? Za celkém málo hmatatelné výhody jsme obětovali podstatnou část našich životů.

Všeobecný základní příjem rozhodně není laciná záležitost, a asi by nebyl o mnoho levnější než systém současný. Ale byla by to první velká a hmatatelná výhoda, prostě změna. Svoboda. Alternativa. Něco, čím by se snad dal legitimizovat výše zmíněný problém. Já osobně ve VZP vidím přesně to, kam bychom se měli posunout: k jednoduchému, elegantnímu a nezneužitelnému systému, který by obyvateli takového státu poskytnul jednu velkou hmatatelnou výhodu oproti minulosti.

V opačném případě zůstaneme žít v systému, který vždy člověku vezme přesně tolik, aby tento nechcípnul hlady mohl pracovat další jednu sezonu. Stejně jako za starého Egypta. Aleluja.

[Jana.Syrovatkova]

Poslouchala jsem teď moc zajímavý záznam jedné přednášky a skoro se to sem hodí.

Rozebírali tam, co jsou peníze. Zemědělec vyprodukuje obilí, někdo jiný vyrobí kladivo. Zemědělec má moc obilí, tak ho nabídne tomu, kdo má kladivo, tech chce obilí, zemědělec chce kladivo - oba jsou spokojení - win-win. Aby se to usnadnilo, jsou peníze. Peníze vyjadřují, jak užitečný daný jedinec pro společnost je - podle toho, jak je užitečný, tolik mu lidi dají peníze. (Ono je to i v té hudbě - když potěšíte víc lidí, dají vám lidi víc peněz.) Vše to je na win-win - vy získáte za peníze něco, co chcete, druzí získají peníze a za ty něco, co chtějí.

Jenže občas se stane, že někdo přijde, zemědělci obilí sebere a nic mu nedá - jsou jen dva způsoby, jak se to stane - jeden kriminální a druhý státní. Prostě zloděj přijde, ukradne obilí a zemědělci nic nedá. Podobně vláda přijde, sebere obilí a nic nedá.

Že vlády špatně hospodaří je zřejmé - když já půjdu do obchodu a budu si chtít koupit salám, budu se dívat na cenu a na kvalitu. Cenu, protože chci zaplatit co nejmíň - a na kvalitu, protože to pak budu jíst. Pokud kupuji něco pro někoho jiného (dárek, třeba salám na nějakou akci) už míň řeším kvalitu (krásný příklad - za 2 roky dotyčný už ani neví, kdo mu to dal, jinak taky kupujeme plno pitomostí, neřešíme tolik co, jen aby to byl dárek). A nejhorší je, když nám někdo dá peníze, abychom něco koupili pro někoho jiného - tam často neřešíme ani peníze ani kvalitu. A to je to, co dělá stát, užívá cizí peníze na věci, co pak nepoužívá.

Mé vývody z toho:
Optimální je platit daně minimální - ona ta "ruka trhu" pokud není zmršená státem, funguje vcelku spolehlivě. Pokud chceme být sociální (a máme na to), můžeme se starat o nemocné. Problém je, že často jsou lidé nesvéprávní - a chtějí, aby jim stát zaručil, že se o ně postará (za nesvéprávnost považuji i např. neexistenci úrazové pojistky a následnou snahu tahat ze státu peníze v případě úrazu ). Stát by měl z mého pohledu pečovat hlavně a nejvíc právě o vzdělání lidí. A tím nemyslím, aby uměli matematiku - ale aby uměli myslet a byli gramotní. Aby se o sebe dokázali postarat - a nečekali, že to za ně někdo udělá.

[Ivo.Vasicek]

Všeobecný základní příjem je forma přerozdělování. Z vyššího nadhledu je formou přerozdělování i trh. Tržní přerozdělování slouží k pracovní motivaci (čím více užitečné práce, tím větší podíl na zdrojích). Všeobecný základní příjem je extrémní (ve smyslu limitní) formou sociálního systému. Nárok vzniká každému, což může narušit dělbu práce ve společnosti. Peníze jsou pouhý prostředek. Reálné produkty a služby musí někdo produkovat. Systém přerozdělování vždy odebírá těm, kteří produkují, výsledky jejich práce. Pokud nebude nikdo pracovat, nebudou produkty a nebude co přerozdělovat. Motivace k práci je proto velice důležitá (její selhání jsme si už prožili za socíku). Existuje mnoho druhů práce, která zábavnou rozhodně není a kdyby pracující měli jinou možnost, takovou práci by nedělali. Nyní je k práci motivuje systém v němž získají zdroje za práci. Kdyby lidé dělali jen práci, která je baví, velice rychle bychom žili v neuklizených odpadcích a neměli co jíst a často i kde bydlet.
Musím však doplnit, že ve finančně tržním přerozdělování participuje i přerozdělování na základě vlastnictví (kdo má více majetku, získává více pomocí nájmů a úroků, aniž by aktuálně jakkoliv pracoval). To je hlavní problém dneška. Pracující musí produkovat i pro "věřitele" (v tom nejširším pojetí) a těm roste finanční hodnota majetku, ale dodabné produkty nespotřebují. Ekonomiky produkují více, než na základě tržního přerozdělení mohou pracující spotřebovat (nemají na to peníze). Vlastníci produktů "navíc" je nemají komu prodat. Z toho vzniká iluze, že je možné tento nadprodukt vzít a rozdat. Takové řešení je však krátkodobé. Následkem je zhroucení přirozené pracovní motivace. Současný systém však nemůže dlouho fungovat také. Ti co majetek nemají se stávají stále častěji pro vlastníky majetku zbytečnými a vypadávají ze systému tržního získávání zdrojů.

[Filip.Miler]

Bohužel spousta lidí stále přemýšlí v pojmech jako "moje peníze", "přerozdělování", "volný trh", "komunismus" atp., ale tyto pojmy naše myšlení strašně omezujou, nutí nás přemýšlet v mantinelech které nám vytyčili ti kteří ty pojmy zavedli. To je špatně. I já ty pojmy používám, ale beru je kriticky, s rezervou.

Právě že základní příjem by zvýšil pracovní motivaci lidí tím že by znemožnil jejich vykořisťování a šikanu v zaměstnání. Anebo je podle vás snad lepší motivace strachem o přežití než svobodné rozhodnutí jestli chci žít skromně a dělat práci která mně baví anebo si vydělat na luxus nepopulární prací? Jak už po sté opakuju, zavedením základního příjmu by se zvýšila cena nepopulární práce a ta by se stala atraktivnější až by se poptávka a nabídka vyrovnaly. KONEČNĚ BY MOHLA ZAFUNGOVAT VOLNÁ RUKA TRHU. Pokud jsou lidé vidíratelní, tak trh nemůže fungovat. Klasický příklad je storka jak jeden známej potřeboval odstěhovat nábytek. I šel na místo kde se poflakujou cikáni a nabídnul jim nějakou tu stovku za odstěhování nábytku. Cikáni nábytek rádi odstěhovali, dostali nějaký to kilo a všichni byli spokojeni. Ale představte si jak by asi dopadl kdyby si udělal firmu na stěhování nábytku a chtěl ty cikány zaměstnat za dvě stovky na den.

Odměňování umělců je ale něco úplně jiného. Princip čim víc lidí "pobaví" tim víc peněz dostane zní sice logicky, ale jednak vůbec nekoresponduje s programem ČPS protože na tom principu funguje OSA, a druhak co když "pobaví" milióny lidí ale až po své smrti? V historii je takových případů mnoho. Umění holt nejsou rohlíky. To kolik lidí umělec "pobaví" v budoucnu neumí nikdo z nás posoudit, a právě proto to řeší pouze základní příjem který by se vyplácel všem.

Financování základního příjmu je popsáno zde: http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika ... lturimpuls

[Ivo.Vasicek]

Právě že základní příjem by zvýšil pracovní motivaci lidí tím že by znemožnil jejich vykořisťování a šikanu v zaměstnání. Jak už po sté opakuju, zavedením základního příjmu by se zvýšila cena nepopulární práce a ta by se stala atraktivnější až by se poptávka a nabídka vyrovnaly.

Tohle nefunguje ani teoreticky a ani prakticky. Peníze jsou pouze prostředkem přerozdělování. Zvýšení ceny nepopulární práce zcela logicky implikuje i zvýšení ceny ostatní práce. Ve výsledku musí být nějací lidé, kteří produkují (slouží). A ti co nepracují se musí nějak výsledků jejich práce zmocnit. Dnes jsou k tomu pracující donuceni státem a vlastníky majetku prostřednictvím peněz. Už i současný sociální systém snižuje pracovní motivaci a zvyšuje náklady práce. Kapitál z toho utíká, a o pracovní sílu živící sociálně slabší a důchodce ztrácí zájem. Pokud by všeobecný základní příjem poskytoval dostatečný komfort nepracoval by téměř nikdo a všichni by čekali až tu práci někdo udělá. Systém by zřejmě směřoval k růstu mezd, který by přirozeně dospěl do stavu, že by byla mzda o tolik vyšší, že by se z všeobecného základního příjmu nedalo přežít. Perpetum mobile nefunguje ani v ekonomice. Komunisti toto řešili pracovní povinností a taky to moc nefungovalo (lidé chodili do práce, ale moc nepracovali). Jakmile jsou příliš snadno dostupné "koláče bez práce", žádné nejsou. Bez práce totiž nevzniknou. Komunismus je bohužel utopie ignorující základní principy lidského chování. Motivace v kapitalismu vychází z touhy žít pohodlně bez námahy (práce). Tato touha je přirozená a proto to funguje. Vede to však k problému koncentrace vlastnictví. - Pracující svojí nadprodukcí splácí dluh, úroky, "nájem výrobních prostředků" a tento nadprodukt nemá kdo koupit. Funguje to pouze, když může nadprodukci někdo další spotřebovávat, tedy podmínkou je hospodářský růst. Neustálý hospodářský růst je však utopií.

[Filip.Miler]

Základní příjem by byl samozřejmě regulován tak aby zajistil člověku skromné přežití. Ten kdo by chtěl dělat NEVÝDĚLEČNOU PRÁCI (například duchovní činnost kterou nikdo neumí objektivně posoudit, alternativní umění, open source software), ten by se musel spokojit se skromným přežitím, ten kdo by pak chtěl cokoli navíc, ten by musel vzít VÝDĚLEČNOU PRÁCI jejíž cena by se IMHO díky nevydíratelnosti celkově zreálnila. A to by pro většinu lidí byla dostatečná motivace, většina z nich chce přece vlastnit něco navíc oproti ostatním. Samozřejmě pro neoliberála jehož cílem je bez reálné práce hromadit maximum majetku v porovnání s ostatními myšlenka základního příjmu zní nesmyslně nebo dokonce i nebezpečně. Ale pro všechny jejichž SMYSLEM ŽIVOTA (to je právě pojem kterej se do ekonomickejch mantinelů nevejde) je OBJEKTIVNĚ NEOCENITELNÁ PRÁCE by to opravdu stálo za pokus. Netvrdil bych že něco nefunguje když to bylo zavedeno zatím pouze v jedné zemi a neslyšel jsem že by tato zbankrotovala. Pokud s tím někdo stále nesouhlasí, tak by mně zajímal jeho návrh jak zajistit rozvoj kultury ve chvíli kdy zrušíme všechny kopírovací a prezentační monopoly.

[Petr.Vileta]

Právě že základní příjem by zvýšil pracovní motivaci lidí tím že by znemožnil jejich vykořisťování a šikanu v zaměstnání. Anebo je podle vás snad lepší motivace strachem o přežití než svobodné rozhodnutí jestli chci žít skromně a dělat práci která mně baví anebo si vydělat na luxus nepopulární prací?

Ale samozrejme, ze strach je nejlepsi motivace Nesmi to byt ten panicky, svazujici, ale zdrava mira strachu (nebo zvysena mira obav) je na miste. Na strachu je zalozena vetsina nabozenstvi (strach z pekla nebo neceho podobneho), na strachu jsou zalozeny zakony (strach z potestani), na strachu jsou zalozeny i predpisy CPS Kdyby v aute na volantu misto airbagu byl ostry bodec, smerujici k ridici, to by nam ubylo agresivnich jedincu. Tam, kde normalne jedes 90, protoze mas prece airbag, bys najednou jel 60, protoze co kdyby proti tobe neco vyrazilo a ten bodec ...

Ty mylne vychazis z predpokladu, ze vetsina lidi je slusnych, inteligentnich a pracovitych. Neni tomu tak (mnohaleta vlastni zkusenost - je mi 54 let). Vetsina lidi je linych, pracuji jen tak, aby si mohli poridit co chteji (at uz za penize, nebo primou smenou) a slusni jsou jen pokud je to neobtezuje a maji z toho nejake vyhody (napr. stejne slusne chovani jinych lidi).

Co je "zadarmo" to je vzdycky hromadne zneuzito. Jako priklad davam vetsinou to, ze v jistem nadnarodnim retezci supermarketu davali k nakupu igelitove tasky zadarmo. Spotrebovali jich nekolik desitek tun rocne. Pak je zacali prodavat za smesnou cenu (rekneme 1Kc) a najednou jejich spotreba klesla na pouhych 20%. A tak je to se vsim "zadarmo".

[Ivo.Vasicek]

Nevím zda je hromadění majetku cílem neoliberálů (nerozumím proč je do této diskuse motáš), ale zřejmě je to cílem většiny lidí. Člověk se přirozeně snaží získávat maximum zdrojů s vynaložením minima námahy. Tento princip je akcelerátorem života i u všech forem života (je to jeden ze základních principů). Ve finančním světě to znamená snahu o stav tzv. "ideal rich" - tedy stav, kdy výnosy z vlastnictví majetku (úroky, či nájem) pokryjí životní náklady (většina IR svůj majetek dědí, jeho získání prací je spíše vyjímečné). Tento stav je však zcela logicky dosažitelný jen pro někoho, protože někdo musí vytvářet zdroje. Všichni nemohou žít z kapitálových výnosů. Stejně tak, jako nemohou všichni žít ze sociálních dávek. Dnešní státy jsou tu od toho, aby umožnily jedněm žít z kapitálu a druhým ze sociálních dávek. Úkolem státu je přinutit pracující k tomu, aby pracovali tak, aby obě skupiny svojí prací uživili. Dělají to daněmi (tzv. sociální a zdr. pojištění, a udržováním funkce peněz - včetně exekučních vymáhání). Přestává to fungovat, protože už jsou ty kapitálové výnosy příliš veliké.
Důsledkem konceptu "všeobecný základní příjem" musí nutně být podobné násilné odebrání části produkce pracujícím. Chci-li někomu něco rozdávat zadarmo, musím to někomu jinému násilím odebrat. Lidé zcela přirozeně inklinují spíše k tomu, aby dostávali něco zadarmo, než k tomu, aby na někoho dřeli. Zřejmě jsi nezažil reálný socialismus, proto připomínka: http://vasicek.blog.idnes.cz/c/111370/M ... varne.html. Tehdy byl příjem v podstatě garantovaný. V práci se proto nikdo dvakrát nepřetrhl a mělo to své důsledky, které vedly k rozpadu systému.

[Petr.Vileta]

No jo Ivo, my, stary dedkove co to zazili, to tem mladejm nevysvetlime Doporucoval bych 14 denni dovolenou na Kube a nezdrzovat se jen v oblasti pro turisty, ale podivat se i na periferii mesta, pripadne na venkov (jestli ho za to nezatknou). Tam by videl produktivitu prace, pracovni nasazeni a vubec vseobecne nadseni pracovat pro lepsi zitrky.

[Filip.Miler]

Na Kubu bych se rád podíval, ale radši bych se podíval na Aljašku. Jsem holt idealista, ale kdybych byl skeptik tak se do politiky ani náhodou nepouštím. Neoliberály zmiňuju jako extrémní oponenty mému přístupu. Ať už má pravdu kdokoli tak si stejně myslím že výdělečná práce pro všechny prostě nebude, a než aby se o ní lidi prali ze strachu o přežití tak by bylo lepší aby se o ní prali kvůli nějakým nadstandardním výhodám. Samozřejmě pokud dojdou fosilní paliva tak bude situace úplně jiná. Ale dokud jedem na ropu tak se hodnot tvoří víc než dost. Z tohoto pohledu je to samozřejmě přerozdělení, ale je to naprosto transparentní, nezkorumpovatelné a IMHO i nekorumpující přerozdělení.