Po témeř deseti letech s váma jsem se rozhodl, že je na čase vylézt z podpalubí a přidat se k vám na palubu, takže mi dovolte, abych vám touto cestou oficiálně oznámil svůj záměr vstoupit do České pirátské strany a stát se jejím plnohodnotným členem.
Většina z vás mě dobře zná, ale přesto se vám (pokud možno stručně) představím:
Jmenuji se Jan Wagner, je mi 30 let a celý život žiju v Brně a nehodlám na tom nic měnit, takže se mnou můžete počítat i do budoucna
Bydlím v paneláku v Komárově (MČ Brno-jih) se svým otcem, se kterým pracuju ve firmě TESCAN, která se zabývá vývojem a výrobou elektronových mikroskopů (obor elektronové mikroskopie má v Brně dlouhou tradici, ve které úspěšně pokračujeme). Pracuju tam jako elektromechanik, montuju, oživuju a opravuju různé elektronické moduly do elektronových mikroskopů (zdroje, předzesilovače, rastrovací zesilovače, pikoampérmetry, vakuová automatika, řízení elektromagnetických čoček, detektory, zpracování obrazu atd.) Svoji práci mám rád a naplňuje mě dobrým pocitem, že děláme něco užitečného pro vědu a pokrok lidstva v různých oblastech lidského poznání např. přírodní a materiálové vědy, ale naše přístroje se používají i ve zdravotnictví, kosmickém výzkumu nebo polovodičovém průmyslu.
Moje štítky s nápisem TESTED BY JAN WAGNER jsou prakticky po celém světě
Studoval jsem obor multimediální komunikace na SPŠE Brno (maturita s vyznamenáním) a pak teleinformatiku na VUT Brno (2x mě vyhodili), nicméně od mala mě zajímaly hlavně dějiny a světové dění, takže jsem už jako malý studoval různé encyklopedie a dějepisné a zeměpisné atlasy. Jsem takový malý encyklopedista, mám celkem dobrý všeobecný přehled a díky hraní počítačových her umím celkem dobře anglicky (pasivně). Na základce jsem pak chodil do kroužku ruštiny, takže umím číst azbuku
Šťastná část mého dětství skončila v první třídě, kdy se naši (oba alkoholici) rozváděli... Zažil jsem domácí peklo, které bych nikomu nepřál. Boužel se to odehrávalo ve věku, kdy se fixuje řeč, takže jsem si z toho odnesl vadu řeči, která se ve stresových situacích občas projevuje dodnes, a děti ve škole a na táboře mě kvůli tomu šikanovaly, takže jsem se na dlouhou dobu uzavřel do sebe, knížek a počítačových her. Zůstal jsem s otcem, který se mi moc nevěnoval a žiju s ním dodnes, takže se u mě postupně rozvinula závislá porucha osobnosti, ale poslední roky s tím celkem úspěšně bojuju a učím se samostatnosti a nezávislosti.
Dospíval jsem na ulici a ve vchodech paneláků našeho sídliště s různejma bandičkama hajzlíků, zlodějíčků, smažek a dalších pochybných existencí, jejichž smyslem života bylo hlavně shánění peněz na trávu a její následná konzumace, ale nenechal jsem se zkazit a nikdy se ze mě nestal jeden z nich. Na druhou stranu to byla celkem dobrá škola života.
Od patnácti teda kouřím, piju a hulím trávu, ale kromě alkoholu, cigaret a léčivého konopí žádné jiné drogy neužívám a nemám potřebu se v tomto směru kamkoliv dál posouvat.
O existenci Pirátské strany jsem se dozvěděl někdy v létě 2009 od Martina Švadlenky, kterého jsem poznal nedlouho předtím. Piráty jsem poprvé osobně poznal 17. listopadu 2009 na akci "Restart systému po 20ti letech" v kanclu Jirky Kadeřávka v Mezírce, kde bylo celkem asi 5 lidí (OZ, OOZ, Patrik, Jarda a možná ještě někdo). Jirka nám tenkrát pouštěl záběry z roku 1989 v Brně, což na mě velmi zapůsobilo. Po přečtení letáku formátu A5 7 důvodů pro ČPS jsem si uvědomil, že jsem vlastně Pirát a tohle je přesně to, co jsem celou dobu hledal. Ještě jsem ani nebyl registrovaný na fóru a už jsem chodil po ulicích s pirátskou vlajkou a rozdával letáky. Bral jsem to jako samozřejmost a dělal jsem to z přesvědčení a na tom se dodnes nic nezměnilo.
Od té doby jsem s Piráty zažil témeř všechno, co se zažít dalo. Zažil jsem schůze po hospodách, první výjezdní zasedání, na které nikdo nepřišel, první velkou kampaň s člunem na podvozku, moje první CFko na dětským táboře, kde jsme se všichni vešli do jídelny, změnu loga, akce k 17. listopadu, Piratecon v Ústí nad Labem, kde jsem málem umrznul v kaluži, výjezdní zasedání v Čejkovicích, kde jsme si na pouti kupovali pirátský merch, zimní demonstrace proti ACTA, první a zatím poslední open air schůzi na Moraváku, legendární Piratekk v Lužánkách, ne příliš povedenou kampaň 2.0, CF a PPI v Praze, první volební štáby a první volební úspěchy, zvolení prvních zastupitelů a poslanců a prakticky všechny kampaně, kterých jsem se aktivně zúčastnil.
Jsem už zkrátka takový pirátský pamětník
Pamatuju si prvotní nepochopení občanů, kteří si klepali na čelo, když nás viděli, první vtipné pirátské spoty a videa, první výsledky voleb, které nás neodradili, cenzuru České televize a vůbec jak dlouho pro nás bylo těžký se někam mediálně dostat (někteří novináři nás evidentně nepochopili dodnes). Pamatuju si staré členy, kteří odešli... a vstupování nových členů, z nichž jsou někteří dneska zastupitelé, radní, poslanci a europoslanci...
Díky Pirátům jsem poznal spoustu nových lidí a to jak ve straně tak i mino ni, za což jsem osobně poděkoval Rickovi Falkvingovi, když jsem měl tu čest se s ním opět osobně setkat na CFku před naším vstupem do Sněmovny. Myslím, že Rick nám všem svým nápadem změnil život jako málokdo jiný. Díky, Ricku!
Někteří lidé mi dneska neřeknou jinak než piráte
Piráti jsou třetina mýho života a moje druhá rodina
Pirátské náramky už prakticky vůbec nesundávám
Proč zrovna Piráti? Protože jsou nejlepší! Dlouho jsem hledal stranu, které bych mohl opravdu věřit, ale žádná taková u nás nebyla. Než jsem poznal Piráty, tak jsem českou politiku považoval za špínu plnou korupce a skandálů a pravolevé divadlo pro ovce bez šance na reálnou změnu, ovšem po přečtení prvního pirátského programu, se kterým jsem měl 100% shodu, což se mi nikdy předtím nestalo, jsem měl jasno. Trvalo to sice dlouho, ale nikdy jsem o tom ani na chvilku nepochyboval, protože to bylo něco tak dobrýho, že to prostě dřív nebo později musí uspět. A to se taky stalo a právě v tom vidím největší přínos Pirátů, že politice vrací její původní smysl tj. že to není o tom, jak s kamarádíčkama ojebat stát a postavit si za to baráky někde u moře, ale o tom, aby se naše republika (věc veřejná) a její občané měli dobře a dobře se jim tady žilo. Piráti vrací lidem důvěru v politiku a jsem tomu rád. Strana, která vznikla odspodu a rostla pomalu bez velkého vstupního finančního kapitálu, je zdravá strana a jelikož jsem ten pomalý poctivý růst založený na dobrovolnictví zažil, tak tomu skutečně věřím a pevně doufám, že nám to vydrží. Navíc máme na rozdíl od jiných stran docela dobře pořešenou organizační strukturu, vnitřní mechanismy a vnitrostranickou přímou demokracii, takže i přes různé náznaky a tendence zůstávám v klidu a věřím, že ten kurz udržíme, jenom mám někdy trošku obavu, jestli najednou nerosteme moc rychle, nicméně jsem rád, že rosteme. Ještě jsem si na tu novou realitu teda úplně nezvykl, ale jsem rád, že jsme se dostali tam, kde jsme dnes.
Líbí se mi především důraz na transparenci a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, protože jsou to naše peníze a občané by nad nima měli mít možnost kontroly, aby měli jistotu, že jsou využívány skutečně účelně. Líbí se mi důraz na moderní technologie, protože technologický pokrok jde nezadržitelně vpřed a zrychluje a neměli bychom zaspat dobu. Naši budoucnost nevidím ve velkých montovnách, ale v hi-tech firmách s velkou přidanou hodnotou (sám v jedné takové dělám a jsem na to patřičně hrdý). Průmysl 4.0 vnímám jako velkou příležitost a jsem rád, že se tím zabýváme, stejně tak jako otázkou nepodmíněného základního příjmu. Líbí se mi důraz na vzdělanou a informovanou společnost, protože vzdělání je základ a investice do budoucna a informovaný člověk se lépe rozhoduje. Líbí se mi důraz na zjednodušení státu pomocí technologií, protože běhat celej den s papírama po úřadech v dnešní době považuju za přežitek. Obíhat mají data, nikoliv lidé. Líbí se mi důraz na zapojení občanů do rozhodování a přímou demokracii, protože jít jednou za čtyři roky k volbám opravdu nestačí. Líbí se mi důraz na svobodu a demokracii, protože svoboda je vůbec to nejdůležitější a je třeba za ni bojovat každý den a demokracie, byť má svoje mouchy, je pořád nejlepší zřízení na světě a nic moc lepšího už asi nevymyslíme.
Nicméně můj hlavní důvod pro Piráty je boj s Velkým bratrem. Orwellovo slavné dílo 1984 jsem četl na střední a od té doby se na svět dívám trochu jinak než předtím a nechci žít v "orwellovské" společnosti, kterou skrze sledovací technologie a propagandu řídí všemocný a všudypřítomný stát Velkého bratra.
1984 NEBYL NÁVOD!
Jinak jsem si samozřejmě vědom hlavních důvodů vzniku Pirátské strany (copyright, patenty, revize autorského zákona, boj proti OSA a dalším organizacím, podpora opensource, ochrana svobody na internetu atd.) a tyto cíle celou dobu podporuju a myslím na ně a doufám, že vy taky
Legalizaci konopí podporuju v maximální možné míře, ale chápu, že v našem prostředí to asi nepůjde tak rychle jako jinde ve světě, nicméně věřím, že se nám to postupnýma krokama nakonec podaří. U trvdších drog souhlasím s myšlenkou legalizace, ale podle mě to bude muset být hodně dobře vysvětlený a podchycený, aby to nebylo kontraproduktivní. Každopádně politika represe naprosto selhala a je na čase se vydat cestou legalizace a prevence. LELE
Proč chci vstoupit do Pirátské strany? Za těch deset let jsem byl ke vstupu do strany vyzýván opakovaně, ale nikdy jsem neměl potřebu vstoupit, protože jsem to jednak vždycky bral hrozně vážně a zodpovědně a hlavně jsem prakticky všechny znal a neměl jsem potřebu do čehokoliv kafrat, protože všecko bylo dobrý. Dobrý je to teda (zatím) i dnes, ale s tím, jak nám strana postupně roste a ředí se novýma lidma, kteří toho u Pirátů nezažili tolik, vnitřně cítím, že bych jako pirátský veterán měl konečně vstoupit a svoji práci pro stranu povýšit na další level. Jsem teda spíš aktivista než politik, na veřejný funkce se necítím, nejsem ten typ člověka, ze mě nažehlenej kravaťák ve špičatých botech asi nikdy nebude, proto vždycky kandiduju až někde vzadu, ale rád se zapojím stranického života a přidám ruku k dílu. Zatím teda nemám konkrétní představu, co přesně bych chtěl ve straně dělat, ale ono se určitě něco najde. Momentálně fotím akce a ilustrační fotky pro MO KS JMK. Každopádně jsem nikdy za cokoliv pro stranu nechtěl ani korunu a hodlám se toho držet i nadále. Všechno pro Piráty dělám z přesvědčení a to je pro mě mnohem víc než všechny peníze světa.
Pirátskou stranu vnímám především jako pirátskou tj. originální autentickou politickou sílu, která myslí tak trochu "out of the box" a nezapadá do tradičního dělení na levici a pravici, se kterým jsem se osobně nikdy nedokázal ztotožnit. Neřídím se žádnou tradiční ideologií, protože svět je podle mě mnohem složitější, než aby na všechny jeho problémy byla odpověď v jedné ideologické knížce a přišlo by mi hloupé odmítat některé dobré nápady jenom proto, že nejsou v souladu s ideologií, kterou zastávám. Když jsem byl teda hodně mladý, tak jsem byl hodně doleva, ale s věkem se postupně posouvám doprava, takže dneska jsem víceméně uprostřed. V něčem jsem víc doleva a v něčem zase doprava. V něčem jsem spíš liberál a v něčem zase konzerva, nicméně na základě diskusí s kolegama v práci, při kterých si připadám jako kacíř na hranici obestoupený členy inkvizice, jsem pochopil, že jsem asi hodně liberální člověk, nicméně hlavní ideologií, pokud se to tak dá nazvat, je pro mě pirátství.
Co pro mě znamená pirátství? Pro mě je pirátství spíš stav mysli než politická ideologie, především svobodomyslnost a otevřenost, ale i morální hodnoty jako je čestné jednání a pravdomluvnost. Pravda je pro mě nejvyšší hodnota a snažím se žít v pravdě (mým velkým vzorem je mistr Jan Hus), protože kdo žije v pravdě, ten se nemusí ničeho bát a nemusí si pamatovat, co kde komu nalhal nebo zatajil. Pokud něco opravdu nemám rád, tak je to lež, faleš a přetvářka. Nehraju s lidma žádný hry a na nic si nehraju, protože to nemám zapotřebí. Jsem zastánce radikální upřímnosti, kterou považuju za nejlepší cestu k předcházení a řešení problémů. Obecně si myslím, že problémy je lepší řešit hned než později nebo vůbec, protože se dřív nebo později stejně projeví a o to víc práce je pak potřeba na jejich vyřešení. Dlouhodobě neřešené problémy jsou ze všech nejhorší. V každém případě je potřeba umět problémy pojmenovat a nalít si čistého vína a nechodit kolem horké kaše.
Nemám rád prahu, pražáky, pražáčtinu a pražáctví.
Miluju Brno, nejlepší město na světě, ve kterým žiju celej život a mám tady spoustu kamarádů. Stačí se projít po štatlu a vždycky tam někoho potkám. PSB Brno považuju za bezpečný přístav svobody a oázu klidu a pohody v dnešním šíleným světě. Brněnskou koalici na magistrátě, respektive naši/vaši účast v ní jsem i přes počáteční rozpaky podporoval a podporuju a tleskám tomu, co všecko se vám z toho během vyjednávání podařilo vytřískat. Chápu, že pro některé Piráty, především ty mimobrněnské, to může být kontroverzní, ale podle mě je v politice nutná i značná dávka odvahy, kterou jste podle mě tímto krokem projevili a já vám za to děkuju. Navíc takto máte mnohem víc možností kontroly, což je podle mě z pirátského pohledu správně a obecně jsem radši, když tam budou sedět Piráti než lidé z nějaké jiné strany, která nesdílí naše pirátské hodnoty.
Jakožto člověk se silným sociálním cítěním podporuju projekty ukončování bezdomovectví (housing first a rapid rehousing), ale s rozumem a v rámci možností našeho města a jeho částí, nikoliv podle nerealistických představ hnutí Žít Brno a jeho deseti voličů.
Jsem vlastenec a mám rád naši krásnou malou zem. Znám dobře naše dějiny, ze kterých čerpám inspiraci a snažím se z nich poučit, abychom neopakovali chyby našich předků, nicméně si myslím, že na dějiny je třeba pohlížet dobovýma očima. Měl jsem dva pradědečky v československých legiích v Rusku a cítím vůči nim závazek se o naši republiku, za kterou oba bojovali, dobře starat. I proto volím a podporuju Piráty, protože je už skoro deset let považuju za nejlepší možnou volbu pro náš stát.
Poslední roky mám ale o naši republiku trochu obavy, především kvůli fenoménu rozdělené společnosti, který začal být viditelný po první přímé volbě prezidenta. Já jsem teda nevolil ani Zemana (Prognostický ústav ČSAV), ani Schwarzenberga (Bilderberg, Trilaterální komise), ani Drahoše (zoufalý marketingový projekt za 50 mega), protože nevolím menší zlo, takže jsem tímto fenoménem prakticky nezasažen, ale je mi smutno z toho, k čemu to nakonec vedlo. Přímou volbu jsem podporoval, ale když to teď vidím... nevím no. Mě nedělá problém se bavit s kýmkoliv, pokud to má smysl a spíš než to, co nás rozděluje, se snažím hledat to, co nás spojuje, ale nejde to s úplně každým. Neřadím se teda k pražské, brněnské ani žádné jiné kavárně, nejsem člen kultu svatého Václava Havla (nemám ho rád), nejsem žádná demožumpa, nepatřím ani k lepšolidem ani k horšolidem, nejsem sluníčkář ani měsíčkář a neplatí mě ani Kalousek ani Putin ani Soroš. Prostě si pořád a době navzdory snažím udržet odstup a nadhled a myslet si svoje, což je dneska boužel čím dál tím těžší a schytávám za to nálepky ze všech stran (dostal jsem jich už tolik, že bych si s nima mohl vytapetovat pokoj), ale snažím se s tím bojovat a pronikat i do jiných sociálních bublin a pochopit myšlenkové pochody našich spoluobčanů a bavit se s nima, protože to považuju za nutnost a jedinou možnou cestu, jak k sobě opět nalézt cestu.
Jak říkal Tomáš Garrigue Masaryk: „Demokracie je diskuse.“
Odmítám pokleslou kulturu polonahých aktivistů, vyhazování kytek a urážení hlavy státu.
Nejdu s davem a nevozím se na módních vlnách. Jsem ze staré školy, takže nějakou politickou korektnost, znalost gender studies, mávání duhovou vlajkou nebo že vám z paměti vyjmenuju všech 123 údajných pohlaví ode mě nečekejte. Je mi teprve 30, ale některým věcem pomalu přestávám rozumět, tak se na mě nezlobte, že nepodporuju úplně všecko, co teď zrovna frčí, ale jako svobodomyslný člověk nemám potřebu proti těmto věcem nějak bojovat a hlavně je nijak extra neřeším, takže v tom nevidím problém.
Téma ekologie a životního prostředí vnímám jako důležité, protože jinou přírodu/planetu nemáme, ale nejsem žádný ekoterorista. Prostě to beru tak nějak přirozeně, takže nedělám bordel v lese (ani jinde), třídím odpad, jezdím MHD, topím jen minimálně, omezuju konzumaci masa a účastním se akcí Ukliďme Česko. Podporuju zelená města a zelené střechy (bydlím v paneláku, takže mě to napadlo už dávno a jsem rád, že se to konečně realizuje) a obnovitelné zdroje (ovšem s rozumem tj. solární panely patří na baráky, nikoliv na úrodná pole atp.), ale nemyslím si, že se dá spoléhat jen na ně, takže podporuju i jadernou energetiku, která má podle mě ještě velkou budoucnost (množivé reaktory, tokamaky atp.). Vzdávat se jádra kvůli Fukušimě u moře v seismicky nestabilní oblasti považuju za nerozum. Pokud je něco opravdu vážný ekologický problém, tak jsou to uhelné elektrárny, které v dnešní době beru jako přežitek a podporuju jejich postupné nahrazování nějakou mnohem ekologičtější alternativou. Samozřejmě vnímám problém klimatické změny, ale nejsem zcela přesvědčen o míře vlivu člověka na klima, respektive jako hlavní problém nevnímám emise CO2, ale devastaci krajiny a její přeměnu na nekonečné lány polí a masové kácení stromů. Podporuju boj proti suchu a rozumné kroky jako je návrat k menším odděleným polím, zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a zalesňování, ale nepodléhám panice alarmistů, protože klima se mění od pradávna a tyhle věci se podle mě musí řešit v klidu a s rozvahou, nikoliv pod vlivem strachu a emocí.
Obecně jsem člověk spíše pomalejší a rozvážný, vše si radši dobře rozmyslím než se rozhodnu. Mám rád plánování dlouho dopředu. Nemám rád nepromyšlené hurá akce. Nemám rád velké změny, ale chápu, že svět se mění a je potřeba se tomu přizpůsobovat. Spíš než pro revoluci jsem pro evoluci. Býval jsem teda mnohem radikálnější než jsem dnes, ale s věkem mě to postupně přešlo. Už nemám potřebu furt někomu tlačit svoje názory a celý dny se na netu hádat s cizíma lidma o tom samým pořád dokola.
Každopádně se pořád řídím starým dobrým pirátským heslem "každý Pirát je vysílač", takže jak je někde něco o Pirátech, tak se hned přidám do diskuse a šířím naše pirátské myšlenky, což dělám prakticky od samého začátku a to jak online, tak offline (ostatně nejlépe se věci vysvětlují v hospodě u piva).
Nejsem zrovna vůdčí typ, jsem spíš takový aktivní pozorovatel. Spíš víc poslouchám než mluvím. Když něco nevím, tak se buď zeptám nebo mlčím a poslouchám. Lidi, kteří hodně mluví a moc toho neví, moc nemusím. Když mluvím, tak nevařím z vody a nemluvím jen tak do větru, ale rád se nechám poučit nebo doplnit. Říkám zásadně to, co si skutečně myslím. Rozhoduju se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Považuju se za bytostného demokrata. Respektuju právo druhých na vlastní názor a to samé čekám i od nich. Nemusím s nima souhlasit, ale vždy budu hájit jejich právo na vlastní názor. Svoboda slova je pro mě svatá, ale neměla by být zneužívána k šíření strachu a nenávisti (viz SPD). Nemám rád stádnost a stádní myšlení, naopak vítám názorovou pluralitu, protože podporuje zdravou demokratickou diskusi a nutí lidi myslet (hlavou).
Co se demokratického systému jako takového týče, tak jsem jednoznačně pro zachování poměrného systému a ideálně jeho narovnání do té podoby, aby byl co nejpoměrnější. Jsem pro úplné zrušení volební klauzule, ale chápu, že to dnes už asi nebude možné, nicméně jsem pro to, aby byla co nejmenší a bylo tak zastoupeno co nejvíc názorů.
Myšlenky typu "řídit stát jako firmu" kategoricky odmítám, protože stát není firma s účelem zisku, ale společenství lidí, jehož hlavním cílem je zajistit jejich bezpečnost a blahobyt. Stejně tak odmítám korporátně marketingové myšlení v rámci politiky, protože politická strana není firma a ideály nejsou zboží. V politice jde totiž o mnohem víc než v byznysu.
Babiše považuju za korporátního fašistu a jeho hnutí (ve skutečnosti politickou divizi holdingu) za ohrožení demokracie v naší zemi. Sice se taky vymezuje vůči tzv. tradičním stranám, ale sám vznikl díky nim, akorát jim přerostl přes hlavu a přestal je potřebovat, takže pomocí svého (částečně nakradeného) kapitálu a špičkového marketingu vstoupil do politiky a hlavní penězovody přesměroval ke svému holdingu, čímž naštval staré struktury, které se nemůžou dočkat, až se ho zbaví a vrátí se staré pořádky, čemuž bychom měli zabránit, pokud se chceme posunout někam dál a nevracet se zpátky do minulosti.
Okamuru považuju za obyčejného kšeftaře se strachem a politického podnikatele, který si v politice léčí svoje komplexy z mládí a nevěřím mu ani slovo. Boužel se pasoval do role bojovníka za přímou demokracii, čímž tuto jinak vcelku vznešenou myšlenku poškodil a pošpinil a proto si myslím, že bychom jeho zcestné nápady měli vyvažovat těma našima rozumnýma (o myšlence přímé demokracie jsem se poprvé dozvěděl od Pirátů a to už v době, kdy Okamura ještě vodil turisty po Praze).
Mám celkem unikátní zkušenost s fenoménem tzv. Fake news. Dlouhé roky jsem četl různá alternativní média, ale vždy jsem je bral s rezervou (o kritickém myšlení jsem se paradoxně dočetl na alternativních webech). Četl jsem tam hlavně různé zahraniční geopolitické analýzy a historické přehledy. Nikdy jsem se nezabýval nesmyslama typu UFO nebo Placatá Zeměkoule. Vždy jsem stál nohama na zemi a zajímal se o skutečné události jako bylo 11. září 2001 nebo skupina Bilderberg, kterou z pirátského pohledu vnímám jako zcela netransparentní organizaci (kontrola moci a mocných?), nicméně její existence je v historickém kontextu celkem logická.
Dnes boužel kvalitní alternativní média prakticky neexistují, protože se z nich staly buď hlásné trouby ruské propagandy nebo xenofobní nacionalistické žumpy plné naprostých nesmyslů, takže v tomo směru nemám už prakticky co číst, takže mým hlavním zdrojem informací jsou dnes hlavně Novinky.cz a další české mainstreamové servery jako Idnes nebo ČT24. Na televizi se už skoro nedívám, ale rád sleduju rozhovory DVTV a dalších internetových televizí. Jinak čtu prakticky všecko, co pro mě má nějaký význam nebo smysl a snažím se mít co nejvíc pohledů na věc, ale nečtu každou kravinu, která se na netu objeví. Každopádně řešení problematiky tzv. Fake news nevidím v represi nebo cenzuře, ale v podpoře vzdělání, mediální gramotnosti a rozvoje kritického myšlení (pokud možno bez ideologického balastu ala jediná oficiální pravda jako za totáče).
Nicméně dodnes nevěřím, že dvě letadla dokážou způsobit zřícení tří budov rychlostí volného pádu do svého půdorysu. Proto jsem taky byl několik let po sobě demonstrovat v Praze na Václaváku a u České televize za pravdu o 11. září, kde (jsem poznal Martina Švadlenku) se nám nakonec podařilo do vysílání dostat našeho člověka, ale to už je dávno a dneska to už stejně skoro nikoho nezajímá a svět se dál točí podle oficiální konspirační teorie o Alibabovi a devatenácti únoscích z jeskyně.
*Konspirace neboli spiknutí provází lidstvo od pradávna („I ty, Brute?“) a bylo by naivní si myslet, že k nim v dnešní době již nedochází. Odmítám hloupou nálepku konspirátora, protože je to faktický nesmysl. Konspirátor je účastník konspirace neboli spiknutí, čili spiklenec, což určitě nejsem, protože jsem se nikdy žádného spiknutí neúčastnil. Když se nad tím zamyslím, tak jsem v podstatě pravý opak konspirátorů, protože na rozdíl od nich si myslím, že věci by se měly dělat otevřeně, takže jsem vlastně antikonspirátor
Stejně tak nevěřím, že lze bez předchozí dohody jen tak svrhnout všemocný komunistický režim cinkáním klíčema. Způsob, jakým došlo k tzv. Sametové revoluci, vnímám jako hlavní příčinu současného stavu, kdy je premiér estébák a vládne s podporou komunistů. Jsem samozřejmě rád, že ten minulý režim skončil a máme tady svobodu a demokracii, ale myslím si, že jsme tenkrát měli být mnohem prozíravější a důslednější. Mohli jsme si tak odpustit spoustu problémů a to jak současných tak minulých, nicméně minulost už nelze změnit, ale dá se z ní poučit a věřím, že se nám společně podaří tu transformaci dotáhnou do až konce.
Nebyl jsem vychován v duchu laciného antikomunismu ala za bolševika bylo všechno špatně nebo že to byla ta nejhorší doba temna v našich dějinách (viz Protektorát), ale demokracii považuju za mnohem lepší systém, než vládu jedné strany. Nicméně jako hlavní problém nevidím současný návrat komunistů k moci, ale skutečnost, že nikdy neodešli. Současný stav je pouze následek příčiny tj. estébáckého puče 1989, známého pod eufemismem Sametová revoluce, kdy lidé naivně uvěřili, že klíčenkama sami svrhli všemocný komunistický režim StB a Lidových milic.
Jsem kritický ke kapitalismu, respektive k jeho současné pokřivené podobě nekonečného růstu, nekonečného zadlužování, nekrytých peněz vytvořených z ničeho a socializace ztrát a kapitalizace zisků (zachranné balíčky Too big to fail bankám atp.) a jsem znepokojen pokračujícím nárůstem nerovnosti ve světě, viz výroční zprávy Oxfam.org. Tento systém k té nerovnosti boužel přímo vede, takže bohatí bohatnou a chudí chudnou, byť se globální standart chudoby posouvá pomalu nahoru, tak tento systém stejně vede k akumulaci kapitálu, kdy pár procent světové populace vlastní většinu majetku světa, což považuju za mimořádně nezdravé a do budoucna nebezpečné, především vzhledem k zachování míru, sociálního smíru a demokratických principů a mám vážné obavy z další ekonomické krize a co přinese.
Jsem kritický k EU, především k jejímu demokratickému deficitu a rostoucí centralizaci. Nejsem proti evropské spolupráci, naopak ji velmi vítám a podporuju, ale některé aspekty evropské integrace začínají pomalu připomínat SSSR a centrálně řízenou ekonomiku ve stylu RVHP a myslím si, že bychom to měli být právě my, lidé ze zemí bývalého východního bloku, kdo by měl naše západní kolegy upozorňovat na nebezpečí plynoucí z některých jejich nápadů, které podle mě pramení v tom, že si těma komunistickýma experimentama na rozdíl od nás neprošli. Nejsem příznivec nesmyslných dotací a mohutného přerozdělování. Byl jsem proti Lisabonské smlouvě a fandil jsem Brexitu, který jsem považoval za potřebnou facku Bruselu, aby se konečně vzpamatoval, ale boužel to díky selhání britských politiků skončilo naprostou blamáží, která ještě neskončila. Odmítám euro, které považuju za ekonomický nesmysl a stejně jako ekonom Joseph Stiglitz (nositel Nobelovky za ekonomii) si myslím, že euro je chybný projekt. Stejně tak odmítám fereralizaci EU a vytvoření Spojených států evropských. Jsem pro mnohem volnější a decentralizovanější formu evropské spolupráce. EU má nesporně spoustu výhod, ale nerad bych, aby se z ní salámovou metodou postupně stal gulag s wifinou. Na druhou stranu si myslím, že EU (rozlišuju mezi EU a Evropou) by měla být ve světě víc slyšet, aby dokázala více hájit zájmy svých členských států a jen se nevezla ve vleku světových velmocí.
Evropa potřebuje koule!
Jsem kritický k NATO, především k jeho libyjské operaci, která vedla ke zničení nejbohatšího státu Afriky, který byl do té doby stabilní a vůbec nijak nás neohrožoval a dodnes se z toho zásahu nevzpamatoval. Naše členství v NATO nijak nezpochybňuju a vzhledem k tomu, že nemáme prakticky žádnou armádu schopnou efektivně bránit náš stát, (což považuju za její hlavní smysl a jedinou úlohu), ho považuju za nutnost, nicméně v dnešním nejistém světě bych se mnohem více spoléhal sám na sebe. Osobně bych se vydal švýcarskou cestou věčné neutrality a vysoké úrovně obranyschopnosti.
Myšlenku společné evropské armády bez USA vítám a podporuju.
Jsem kritický k USA, především k jejich agresivní zahraniční politice sankcí a intervencí. Většinu svýho života jsem sledoval, jak USA dělaj po světě bordel a neměl jsem je za to rád, ale studiem amerických dějin a sledováním amerických alternativních médií jsem došel k závěru, že to nejsou Spojené státy jako takové, které mi vadí, ale jejich vláda zlobovaná Wall streetem, vojensko-průmyslovým komplexem a Izraelem. Původní Spojené státy byly především o svobodě jednotlivce (liberty) a nevměšování se do záležitostí jiných států (non-interventionism), ale vznikem FEDu, dvěma světovýma válkama a vznikem vojensko-průmyslového komplexu, před kterým nás varoval prezident Eisenhover, se z nich stalo něco, z čeho se jejich otcové zakladatelé musí v hrobech obracet. Americký pocit nadřazenosti a globální hegemonie, vývoz demokracie ohněm a mečem a válka proti terorismu vedla k rozvratu několika blízkovýchodních zemí, chaosu, násilí, uprchlické krizi a vzniku nejmocnejší teroristické organizace na světě, proti které se nakonec musel spojit celý civilizovaný svět, aby ji porazil. Někdy mám až dojem, že to nebyla chyba, ale záměr...
Na svět se ale pomalu vrací rovnováha a dosavadní unipolaritu začíná pomalu nahrazovat multipolarita, takže éra jednoho "světového policajta" pomalu končí, což se Spojeným státům samozřejmě nelíbí a předpokládal jsem, že se svého postavení nebudou chtít vzdát jen tak a že budou kopat kolem sebe, jenom jsem netušil, že to bude tak brzo a tak moc. Fandil jsem Obamovi, ale záhy jsem díky němu pochopil podstatu amerického systému tzv. Deep State, takže jsem jsem pak fandil Trumpovi, ale když to teď vidím... tak doufám, že tam příště bude sedět někdo lepší, nicméně si už nemyslím, že volby v systému dvou stran můžou něco reálně změnit. Za posledního skutečného prezidenta USA považuju Kennedyho.
Lidi jako jsou Julian Assange nebo Edward Swnowden považuju za hrdiny.
Jsem kritický k Izraeli, především k jeho politice vůči Palestincům, kteří dodnes tvoří nejpočetnější uprchlickou etnickou skupinu na světě (ten šátek nenosím každej den jen tak ze srandy). Nejsem žádný antisemita, ale odsuzuji politiku apartheidu židovského státu. Stejně tak odsuzuji terorismus palestinského hnutí Hamás. Jsem pro dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který pokládám za hlavní příčinu blízkovýchodní nestability. Izraelský apartheid musí skončit a čím dříve se tak stane, tím lépe pro celý svět.
Každopádně jsem proti tomu, aby se blízkovýchodní problémy přenášely k nám do Evropy.
Otázky svaté země se musí vyřešit ve svaté zemi.
Jsem rusofil a nestydím se za to. Už jako malej jsem měl rád kremelský věžičky a ruský písmenka ze seriálu Jen počkej, zajíci! Mám rád ruskou kulturu, hlavně slavný ruský spisovatele a skladatele, ruský písně a tance, ruský vtipy a ruský byliny, hlavně ty, ve kterých vystupuje bohatýr Ilja Muromec.
Nicméně dnešní Rusko je nesvobodná autokratická oligarchie se spoustou problémů a nechtěl bych tam žít, protože bych se tam jako svobodomyslný volnomyšlenkář nejspíš udusil, nicméně Putina považuju za schopného státníka a silného globálního hráče, který dokáže hájit zájmy své země a jsem rád, že tam sedí někdo rozumný, protože kdyby tam seděl nějaký blázen Trumpova typu, tak už tady nejspíš dávno nejsme.
Válku na Ukrajině považuju za katastrofu způsobenou vyhroceným geopolitickým soubojem mezi Ruskem a Západem, který na zájmy Ruska nebral ohledy a chtěl celou Ukrajinu jenom pro sebe, což bylo vzhledem ke složení obyvatelstva a rozdílům mezi západní a vychodní částí velice nerozumné a boužel to vedlo ke zbytečné válce se spoustou obětí. Anexi Krymu považuju za následek Majdanu a hotovou věc, na které se už nic nezmění. Obecně si přeju, aby se tento konflikt co nejdříve vyřešil a skončil, protože nikomu neprospívá a nemyslím si, že je v zájmu Evropy být s Ruskem nepřátelé.
Za mnohem větší hrozbu do budoucna považuju Čínu než Rusko, ale nemyslím si, že být prozápadní automaticky znamená být protivýchodní. Naše republika má díky své poloze jedinečnou možnost být mostem mezi Západem a Východem a může z toho do budoucna těžit, když si nebude zbytečně zavírat dverě. Na druhou stranu rezolutně odmítám servilní politiku podlejzání, kterou tu a tam předvádí náš pan prezident. Ano, spolupracujme, ale jako rovnej s rovným!
Mám vážné obavy ze stupňujících se obchodních válek EU x USA x Čína, protože obchodní války bývaly zpravidla předzvěstí válek skutečných...
Globálně jsem spíš pro cestu mezinárodní spolupráce se vzájemným respektem než pro cestu konfrontace. Jsem přesvědčen, že na světě by měla být rovnováha, protože jedině ta může zaručit stabilitu. Druhou cestou je sjednocení světa pod jednou vlajkou, což by si asi přála každá velmoc, ale důsledky takového všudypřítomného systému by mohly být docela strašidelné, takže budu radši, když spolu "jenom" nebudeme válčit. Jsem proti další eskalaci mezinárodního napětí, naopak jsem pro jeho postupné zmírňování, ale boužel to vypadá na další kolo studené války a nové závody ve zbrojení, přičemž vypovězení smluv ABM (protiraketový deštník) a INF (rakety středního doletu) tuto situaci jen dále zhoršují, stejně tak jako nápady na militarizaci vesmíru.
Jsem pacifista, odmítám násilí jako řešení mezinárodních sporů, ale ty konflikty sleduju a zajímám se i o zbraně a jsem rád, že řešíme i takové otázky, jako jsou autonomní zbraně, protože ty mohou do budoucna představovat velké riziko, nicméně válku tj. vzájemné zabíjení lidí, kteří se většinou vůbec neznaj a nic si neudělali, v zájmu někoho jiného, koho většinou v životě ani jednou neviděli, považuju za největší úchylárnu, kterou si na sebe člověk vymyslel. Boužel z výročních zpráv SIPRI.org vyplývá, že ho to furt baví, nicméně pořád zůstávám optimistou a idealistou a věřím, že jednoho krásného dne zvítězí rozum.
Dum spiro, spero.
Jsem zastánce teorie kauzálního determinismu, podle které je každá událost důsledkem předchozí události. Myslím si tedy, že je vždy lepší řešit příčiny než následky (pokud je to teda možné), protože bez vyřešení příčiny problém nezanikne a dřív nebo později vytvoří nové následky. Přinde mi to tak efektivnější.
Jsem přesvědčen o univerzálnosti zákona akce a reakce, který podle mě platí nejen ve fyzice, ale i v mezilidských vztazích, politice a geopolitice. Proto nejsem příznivec nátlaku a vnucování, protože když lidem něco nutíte, tak to z principu odmítnou. Ostatně ani svoboda se podle mě nedá lidem vnutit, ale to je na delší filosofickou debatu.
Stejně tak nejsem příznivec zákazů a příkazů, hlavně těch plošných (např. plošný zákaz kouření v hospodách). Řídím se heslem žij a nech žít.
Jsem si vědom toho, že některé moje názory mohou být pro někoho kontroverzní a někdy jsem za ně napadán a proto je odděluju od názorů Pirátské strany, které plně respektuju i když s nima (zcela vyjímečně) někdy nesouhlasím. Každopádně se kontroverze nebojím, ale určitě se nesnažím být kontroverzní za každou cenu.
Co dodat?
Jsem veselý a přátelský člověk. Mám rád legraci, inteligentní humor a politickou satiru. Miluju Českou sodu. Jsem altruista schopný empatie a pochopení. Snažím se svým chováním a jednáním nikomu neubližovat. Nesdílím názor, že účel světí prostředky. Jsem docela skromný, nehledám slávu ani bohatství. Jsem renesanční člověk, zajímám se o umění, vědu a techniku. Rád fotím a upravuju fotky. Milulu Art Deco. Jsem kulturní člověk, takže často chodím na koncerty. Poslouchám hudbu, která se mi líbí, žánry neřeším. Sem tam si zajdu na nějakou zajímavou přednášku nebo diskusi. Poslední dobou hodně čtu, především knihy na téma osobního rozvoje a psychologie. Pořád se učím. Na hry už nemám moc čas, ale když ho mám, tak si hraju s Arduinem. Chodím pravidelně plavat, jezdím na kole, hraju pinec a petaque a sem tam si zajdu zafandit na Zbrojovku. Mám českou vlajku, megafon a siderické kyvadlo na odhalování agentů KGB a GRU. Piráti mi říkaj Hlavo. Chovám papoušky, jezdím na poníkovi, spím v zikkuratu a hraju na hasičák.
Nejsem číslo, stroj ani lidský zdroj.
Jsem člověk. Jsem Pirát. Chcete mě?
P.S. Vzhledem k tomu, že jste mě už přijali, tak nemusíte reagovat, ale pokud na mě máte nějaké dotazy, tak vám na ně rád odpovím.
Do strany hodlám vstoupit 17. listopadu tj. přesně deset let po tom, co jsem poprvé zavítal mezi Piráty (mám rád výročí a svátky).
Těším se na palubu!
ARRRRR!
Oblíbené citáty:
„Cenou za apatii vůči politice je to, že vám vládnou zlí lidé.“
- Platón
„Kdo v spí v demokracii, probudí se v diktatuře.“
- Johann Wolfgang von Goethe
„Tož demokracii bychom měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“
- Tomáš Garrigue Masaryk
„Mají-li dva lidé stále shodné názory, jeden z je nich zbytečný.“
- Winston Churchill
„Politikům se nevěří, politikové se kontrolují.“
- Karel Kryl
„Každá revoluce končí tehdy, když se nová prasata dostanou ke korytům.“
- George Orwell
„Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.“
- George Orwell
„Pravda je víc než moc, protože je trvalá.“
- Karel Čapek
„Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.“
- Mahátma Gándhí
