Evropský region Dunaj - Vltava, poznámky, body k programu

Moderátoři: PKS Jihočeský kraj, KoKS Jihočeský kraj, Administrativa-KS Jihočeský kraj

Pravidla fóra
  • Toto je veřejné fórum. Stanoviska nevyjadřují názor Pirátů, pokud nebyla schválena příslušnými orgány. Stanoviska se publikují na krajském webu.
  • V anketách mohou hlasovat i návštěvníci bez přihlášení. Ankety proto nelze v žádném případě považovat za závazná hlasování.
  • Moderátorem tohoto fóra je krajské předsednictvo.
  • Toto fórum je viditelné pro návštěvníky bez přihlášení. Přihlášeným uživatelům se zobrazuje pouze tehdy, pokud jsou členy krajského sdružení nebo jeho registrovanými příznivci. Fóra místních sdružení se zobrazují pouze jejich členům a jejich registrovaným příznivcům.
  • Mezi registrované příznivce se můžete sami zařadit přidáním do příslušné skupiny v nabídce Obrázek Nastavit zobrazovaná fóra.
Uživatelský avatar
Jan.Novak
Republikový výbor
Příspěvky: 2444
Registrován: 22 čer 2010, 19:12
Profese: Politolog, Historik
Bydliště: Týn nad Vltavou
Dal poděkování: 4042 poděkování
Dostal poděkování: 2936 poděkování

Evropský region Dunaj - Vltava, poznámky, body k programu

Příspěvek od Jan.Novak »

Setkání na Zlaté stezce 2013 – Vzdělávání, doprava, partnerské vztahy – důležité faktory budování Evropského regionu Dunaj – Vltava a neb mé poznámky a postřehy (nejen) k budování regionálních a krajských programů, ale i toho státního.

Milí piráti a příznivci,
tento čtvrtek a pátek jsem se zúčastnil sympozia k česko-německo-rakouským vztahům. Pořádajícími byla Nadace Hannse Seidela, město Prachatice a Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí. Takováto akce sebou přináší i zajímavé osobnosti. Včetně bývalého velvyslance v Německu z let 1990-2001, nebo například posledního československého premiéra.
Referáty a diskuze měly dvě hlavní témata. Vzděláváním a infrastrukturu, oboje v návaznosti na budování euroregionu Dunaj-Vltava. Rád bych zde vypsal své postřehy a poznámky jak z referátů, tak celkově z celé akce. Hlavním zdrojem jsou mé poznámky, pokusím se o co nejmenší zmatečnost. :) Některé poznámky nám přímo do programu nepomohou, ale myslím, že je lepší vypsat veškeré svoje poznámky, snad si v tom pak všichni něco najdeme.

Úvodní slovo měl ing. Martin Malý (ODS), starosta Prachatic. Jeho úvodní slovo se týkalo hlavně toho jak Prachatice budují vztahy (nejen) s Německy hovořícími obcemi v okolí. Zde bych viděl první zajímavý bod, který by piráti mohli zabudovat do svých regionálních programů. Hledat partnerská města a budovat s nimi dobré vztahy, nese to své plody (například různé výměny sborů a podobně, tedy kulturní výměna, v rámci Prachatic jde o výměny pro vyšší vrstvu, Piráti by to mohli mnohem více rozšířit). V souvislosti s prachatickou Zlatou stezkou pak pan starosta zmínil snahy svého města dostat se do Unesca (je to nádherné renesanční město). Opět regionálně zajímavé – promýšlet do komunálních programů v čem zlepšit turistický ruch, udržovat krásu a jedinečnost měst. Chápu, že na UNESCO to asi fakt nebude. Nicméně Piráti ze Strakonic, Písku, Tábora (a mnohých dalších) by určitě mohli tímto směrem obrátit svou pozornost. Jinak do UNESCA je lepší jít s mezinárodní podporou, tedy výborné mít ty partnerská města.

Co se týče samotného evropského regionu Dunaj-Vltava (http://www.silvanortica.com/cs/section- ... vltava.htm ), jeho koordinační kancelář je v Linci. V jejím rámci jsou pak vytvořeny koordinační skupiny (složené z čechů, němců a rakušáků), jejich závěry pak budou známé v příštím roce, my jako Piráti by sme se pak měli rozhodně snažit, aby to nezůstalo jen na papíře!

Nyní už k samotným dvěma hlavním nosným bodům sympozia.
1) Vzdělávání – v rámci partnerství mezi Čechy, Němci a Rakušany je na tom lépe než infrastruktura. Funguje tu například poměrně dobrá spolupráce Vysokých škol.
2) Infrastruktura, ta je pro nás v Jižních Čechách ožehavá. Jihočeský kraj se v současné době celkem snaží spolupracovat. největší problém je, že nemáme dálnici ani do Prahy, ani do Lince. Problémy jsou zde strukturální – časté výměny politiků, něco se vypracuje, pak se změní vedení a podobně.

Padl dotaz na úlohu nadace Hannse Seidela v rámci euroregionu Vltava – Dunaj. Je čistě externí, tedy jedná se jen o platformu.

Přednášejícím tématu vzdělávání byl Mgr. Lukáš Novotný, M.A., Dr.phil. (FSS UK, FF UJEP, ale i Metropolitní univerzita). Zde dodám, že dr. Novotný je znalec německých poměrů (pokusím se zjistit kdy zase bude mít přednášku o německých pirátech – která se nám nebude jen tak mimochodem moc líbit) a zároveň je politologem.

- Jedním z předpokladů budování přes hraničních vztahů je snaha politických, kulturních a ekonomických elit. Kulturní a ekonomické jsou bohužel spíše pasivní, politické se k tomu staví lépe.
- Máme zde jistou diskontinuitu v rámci těch vztahů, Dr. Novotný ji vidí zhruba od nástupu Hitlera do pádu bolševiků. Myslím, že není třeba se v tom párat, i když ta diskontinuita je vidět již od 19. století, kdy se v Německu rodil a postupně sílil nacionalismus, naštěstí tohle už mají německy hovořící země za sebou.
- V současné době máme již jisté průniky, ale dochází k nim pořád ještě spíše ojediněle a omezeně. (Zde bych u Pirátů akcentoval větší snahu o dobré vztahy, nejsme žádná strana ala SSO, nebo volební blok hlavu vzhůru, osobně si myslím, že součást pirátství je mezinárodní spolupráce).
- Naše vzdělávání neposiluje tzv. networking (představuje navazování, udržování a rozvíjení kontaktů, což se dá vyjádřit jedním slovem – síťování)
- Ze strany Bavorska panuje proti Čechům nezájem, lhostejnost a předsudky, z naší strany hranic je to ovšem podobné. Příkladem, který Dr. Novotný uvedl byla poměrně silná podpora KSČ(M) v těchto příhraničních oblastech. Lidé v ní vidí jakousi ochranu a bariéru, vystupují zde jako ochránci území – v porovnání s komunistickým manifestem je to opravdu vtipný od komančů :) ).
- Češi a německy hovořící obyvatelstvo se postupně znovu objevuje navzájem. Za levnýma cenama umíme jezdit z obou stran, za kulturou už to tolik není (jak jsem psal výše, zde by mohla být cesta pomocí partnerských obcí, samozřejně mnohem lépe to půjde v příhraničí, než 50 km od hranic :) )
- V příhraničních oblastech v Německu se učí i polština a čeština. Za posledních pět let se více než ztrojnásobil počet dětí učících se polsky, čeština vzrostla zhruba dvojnásobně. V Německu tedy ten zájem je. Nutno také dodat, že i němečtí zaměstnavatelé vidí nárůst Čechů nakupujících v Německu/Rakousku (můj osobní dodatek - jak správně říkají SSO, jde o to že jejich DPH je jaksi mnohem nižší – bod do celostátního programu, na kterém se snad většina Pirátů shodne).
- Jen poznámka, že česko-saské informační centrum je profesionálně a dobře vedené (myslím, že to je věc co můžeme v klidu podporovat a snažit se rozvíjet další taková centra)
- Trendy ve vzdělávání – Státní maturita, skrze ní jsou naši středoškoláci čitelní, splňují určitý standart. Myšlena je především jazyková zkouška. Osobně patřím k těm, kteří si vybírali mezi matematikou a cizím jazykem, ale myslím, že teď už je jazyk povinný. Součastní středoškoláci jsou nyní čitelní i pro zahraniční univerzity. Dá se tedy považovat za kladný bod. EU rezignuje na sjednocení ve vzdělávání, je to dobře, ono to ani nejde.
- U nás je nejpalčivějšími problémy – Hodnocení kvality VŠ, postavení akreditační komise, výdaje na vzdělávání (u nás stagnují, celkově v Německu lehce posilují, v Bavorsku hodně rostou a na kvalitě to je vidět).
- Měly by vzniknout elitní univerzity (soustředění se na výzkum, více výzkumu, méně vyučování – v úvazcích vyučujících.) a regionální univerzity (nejsou horší, ale měly by rezignovat na výzkum, respektive mít hlavní důraz na vzdělávání. Zástupkyně JČU zde podotkla, že na tuto regionálnost se na JČU zaměřují)
- Dobré financování a toto rozdělení se poté odráží na kvalitě VŠ.
- U nás udělá akademie věd, která si má čistě zaměřit na výzkum, lehce méně výzkumu než univerzity!
- Němčinu se u nás učí zhruba 322K lidí, existují různé kampaně, například „šprechtíme“ (s podporou německého velvyslanectví). Zde osobně dodám, že Ivan často (naprosto správně) hovoří o vzdělanostní společnosti. Německy hovoří země mají kolem 100 milionů obyvatel, kteří jsou okolo nás. :)
- Například Bosh kritizuje malou znalost němčiny, ale i celkově malý zájem o německo u nás. Kdo chce do Boshe měl by umět německy, v nabídkách na pozice to není, ale věřte, že bez němčiny je možnost přijetí opravdu mnohem nižší.
- Za posledních šest let se výuka němčiny na našich základních školách propadla o půlku.
- Dle výzkumu FF UK vláda celkově preferuje více angličtinu, z čehož pak plyne logické omezení výběru, školy jsou pak odstrašeny od jiných jazyků. Velkým problémem je vyučování němčiny odpoledne. Osobně dodám, že poslední věta může znít hloupě, ale pokud si vzpomene na svoje středoškolské rozvrhy – matematika a čeština se učila ráno, právě proto aby to do tý hlavy šlo dobře. :) Odpoledne bývá vyhrazeno hudebce, výtvarce (ne, vždy)
- Na druhou stranu je třeba říct, že angličtina je opravdu nejdůležitější.
- EU silně podporuje vzdělávání – program Sókratés, jinak 60% prostředků na vzdělávání z EU jde na program erasmus. Jinak v rámci EU mělo do 70. let učnovské školství absolutní prioritu (v EU) => šlo přeci původně o Společenství uhlí a oceli.
- Do roku 2020 má EU strategií, aby se stala nejkonkurenceschopnějším územím na světě (vzdělanostně), dá se očekávat, že v roce 2019 to datum kdy to tak má být posune na rok 2030, nebo podobně.
- Existují česko-německé školky, spíše u nás, než za hranicemi.
- Co se týče ZŠ a SŠ tak Sasko-Česká spolupráce je dobrá, existují různé partnerské školy. VŠ mají různé akademické výměny a podobně, také dobrá spolupráce.

Postřehy z následné diskuze k tomuto tématu.
- Z JČU se vztekali, že zaváděli nový politologický proud – area studies – a v původním plánu jim to přes akreditační komisi neprošlo. :)
- Bavorsko a Česko budou mít nyní ještě lepší vztahy, Bavoři plánují mít přímé zastoupení v Praze, tedy svoje vyslanectví, či něco v tom střihu.
- Jak se klasicky říká, že máme hodně vysokejch škol, že je to chyba EU. Bylo to opět trošku jinak. EU „řekla“, že potřebujeme více VŠ, že jich máme málo. Jinde by se to nejspíše řešilo postupným a pomalejším navyšováním. My jsme si to udělali po svém.
- Snížení zájmu o Němčinu lze hledat i v tom, že Německo uzavřelo na určitou dobu svůj trh pro české zaměstnance (moje poznámka – mluví se o době po vstupu do EU; dělala to většina zemí, světlá výjimka byla například Velká Británie).
- Na té Bavorsko-České hranici je určitá asymetrie, více zájmu o jazyk druhého národa mají češi (osobně to považuji za vcelku logický přístup), podobné je to ale například na Německo-Francouzských hranicích, tam se němci učí a frantíci moc ne.
- Je studie, která silně varuje před tím, že podcenění učnovského školství u nás vede k ohromnýmu problému, jedná se o část kterou češi neustále podceńují a nedokážou učňovské obory zatraktivnit. (Mimochodem padlo to z rakouských, nikoliv českých úst).
- „Nemá smysl vzdělávat, bez sociálního dozrávání“
- je třeba právě i tak bojovat za učnovské školství. Dát důraz na efektivitu, tedy na propojení vzdělávání (např.) v euroregionu.
- Zimola nikam nejezdí, vysloveně kašle na tuhle spolupráci, což je u Hejtmana problém, tady máme bod kde ho můžeme kritizovat. Je to vidět i na tom, když přijel Nečas a mluvil o spolupráci, mluvil o x let starý deklaraci, kterou dělali Vondra a Jindrák (?), pak se mrtě dlouho mlčelo, aby přijel Nečas, vše to zopakoval a v Německu pak sklidil ohromnej úspěch – to o českým přístupu dost svědčí.
- Ale jsou tu i problémy, Sasko (nebo Bavorsko? už si nejsem jistej, bohužel jsem si to nestihl zapsat) odmítají žákům SŠ z Čech uznat na svém území žákovské jízdné (žákům z Čech co studují na jejich školách).
- Jinak všeobecně platí, že zájem mají spíše elity, obyčejní lidé propadají sterotypům a o druhou stranu moc zájem nemají.

Druhé téma přednášel Ing. Ivan Študlar, dopravní expert za Jihočeský kraj. Téma: Rozšiřování a modernizace dopravních cest – důležitý předpoklad budování Euroregionu Dunaj – Vltava
Na začátek zdůrazním, že tento referát bohužel přednášel odborník, nikoliv někdo kdo je zvyklý na veřejné výstupy. Proto se mi nedařilo úplně udržet tok myšlenek, dobře zaznamenávat a vše uchopit. Poznámky, které jsou pro krajský program důležitější než předchozí bod, tedy nejsou úplně dobré. Snad budou i tak dobré. Týkají se výhradně JČ, což je jejich velký klad. Je možné, že některé body se budou opakovat. Je to z důvodu, že sám pan Ing. Študlar je opakoval – budou tedy důležité. :)

- železniční i silniční spojení na trase Praha – ČB – Pasov/Linec se plánuje už od 89 roku, ani jedno jaksi není hotovo
- Co se týče expertní skupiny infrastruktury na úrovni euroregionu Dunaj Vltava, celkově má 33 členů, z toho jsou 4 z JČ. Další území kterých se týká – Plzeň, Vysočina, Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Dolní Bavorsko, Horní Falc.
- Do června 2014 má být hotový plán
- Z analyzovaných oblastí v infrastruktuře dopadl nejlépe Linec
- V Německu je ohledně infrastruktury plán na deset let, který je pak i plněn, jdou do něj i schválené peníze. V ČR máme jen roční plán, a pak dvouletý výhled.
- Výstupy skupiny pak mají být na adrese http://www.evropskyregion.cz/cs/
- Projekty v JČ – prioritní:
o R3 Třeboň – Dolní Dvořiště – státní hranice (2016-18)
o výstavba 4 železničních koridorů, mj. Nemanice – Vševětín (2017-19)
o rekonstrukce dálnic III/1632; III/1631 a III/1634 (2015-2018)
o Projekt integrálního dopravního systému v KRNAPU, Šumavě, Bavorském Lese (2015-16)
o Dokončení D4 (2016-x)
- Očekává se, že budeme mít spíš dřív dálnici do Lince, než do Prahy (Chyba na straně Středních Čech, zde by sme měli propojit program s Středočeskýma pirátama)
- CO se týče R4 k Bavorsku jedná se o cca 86 KM, stavba ovšem není v rozpočtech (ani ve výhledu 2015/16). Prohlašovaná realizace je mimochodem až na rok 2020!
- V tuhle chvíli jsem si musel odskočit, takže pokud uvidíte diskontinuitu máte pravdu. :)
- Snaha o dráhu Rybník (?) - Lipno nad Vltavou do černého Pošumaví (železnice)
- Snaha od Vimperku zařídit autobusové spojení přes hranice, je zde otázka intervalů. V Telči (mimochodem krásný město, podívejte se tam) tohle funguje, ale ty intervaly sou poměrně dlouhý.
- Snaha o rozvoj železnice v úsecích Volary -/ČB/Číčenice (naše hlavní železniční tepna, mimochodem)/Strakonice
- Co se týče tarifní spolupráce dopravců tak ta v našem příhraničí funguje (Bavorsko i Rakousko)
- Cíle (který si naprosto vážně můžeme dát do programu, minimálně jako to co chcemepodpořit):
- Dokončení modernizace komunikací v příhraničí (chyba je spíš opět u státu, než u JČ, ale do programu dát, že se o to budeme zasazovat rozhodně není na škodu)
- Zkvalitnění dopravního značení, zlepšení infa
- revitalizace trati ČB – Volary a Strakonice – Volary
- Úpravy nástupišť (ušlo mi v jakém ohledu)
- Cíle co se týče veřejné dopravy:
- Moderní vlaky
- přepravní a tarifní integrace dopravních systémů v oblasti
- zlepšení možnosti přepravy kol
- zlepšení přestupů vlak-vlak a vlak-bus
- Posouzení dopravního spojení Pasov – Vimperk

Dotazy, diskuze a moje postřehy:
- Co se týče zájmových skupin ohledně dobudování infrastruktury – JČ za sebou mají mnohem menší lobby než např. Jižní Morava (proto tam jde více peněz).
- Udělat pracovní plán je poměrně jednoduché, větší problém je stavět. Hlavní problémy sou dva – peníze a pak ekologické organizace. Příklad silnice po který se jezdí, je to jeden z největších smrtáků. Silnice by se mohla upravit, ale ekoteroristi řvou, že tma umřou žáby. Ty žáby tam umíraj stejně, silnice už tam je, jde o to jí jenom zvětšit.
- Železnice (její plány) sou na tom líp, ale máme problém právě u silnic.
- V Rakousku se s dálnicí prakticky už jen čeká na to kdy jí doděláme my, nebo se do toho alespoň závazně pustíme. Bavorsko taky ve stavbách pokročuje poměrně rychle, my opět moc ne.
- Problém u ČD a správy žel. tras – JČ donutil dráhy koupit nový vagóny, který jim pak správa kolejí zakázala, protože prej ničí koleje. Naprostá nekoordinace mezi sebou.


Vím, že text je poměrně dlouhý a není asi úplně poutavý, ale i tak doufám, že se Vám líbil a bude k něčemu užitečný, případně pište jakékoliv dotazy.

Člen RV za JčK
Předseda kontrolního výboru zastupitelstva Jihočeského kraje
Zastupitel města Týn nad Vltavou

Odpovědět

Zpět na „Jihočeský kraj“