Stránka 2 z 22

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 01 bře 2018, 19:24
od Tomas.Martinek
Tangero píše:
01 bře 2018, 18:58
Kde je náhrada škody a konkrétní zodpovědnosti?
Asi jsem nepochopil k jaké škodě může dojít? To jako, že někdo okradl/podvedl někoho málo a proto, že se na to přišlo, má být odškodněn?

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 01 bře 2018, 19:55
od Patrick.Zandl
Je to zásah do vašich práv, protože ta data mají být vydávána jen při škodě přes 500KKč a byla vydána i při nižší škodě. Buďto tam ta hranice nemůže být, nebo je její podlezení zásah do vašich práv a jako takové musí být postihováno.

Daně nejsou binární, v řadě případů není jasné, jak se která věc má posuzovat, takže i při dobré vůli netušíte do konce řízení, jak to dopadne. Mohl jste s dobrým vědomím (a řadou posudků) zaplatit jinou daň, než jakou vám finančák nakonec doměří.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 01 bře 2018, 19:58
od Lukas.Kolarik
Já se teda toho Jakubovo pozměňováku taky bojím.....mám firmu a snadno se muže stát ( po tom co MF předvádí v poslední době ), že jestli to projde, může to znamenat, že přijde berňák, řekne, že si myslí, že moje firma podvádí a proto její advokát a daňový poradce bude muset vydat všechny dokumenty, které se firmy týkají? ...to mi nepřijde úplně OK. Zvlášť v situaci, kdy GFŘ sází jeden zajišťovací příkaz za druhým, likviduje poctivé firmy jen proto, že si Božský vzpomene a nehodí se mu do krámu a pak to prohrává u soudů. Dávat FÚ další nástroj k šikaně lidí podle mě jde proti našim programovým bodům ochrana občanů před šikanou a obrana soukromí. Navrhl jsem probrání tohoto bodu na poslaneckém klubu.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 01 bře 2018, 21:56
od Petr.Vileta
Lukas.Kolarik píše:
01 bře 2018, 19:58
Já se teda toho Jakubovo pozměňováku taky bojím.....
Trocha alibismu: když implementujeme pouze směrnici EU, vždycky můžeme říkat "ten zlý Brusel"

Trocha pragmatismu: žádostí zahraničních berňáků bude pár případů za rok, kdežto u českého berňáku, v rukou Agrofertu, se obávám tisíců případů.

Trocha srovnání: proti EET jsme (někteří) argumentovali, že "ať si vesnický hospodský i trochu přikrade, to stát finančně nepoloží, jen když zůstanou zachované hospody a s tím i pracovní místa a hlavně stát nebude koukal lidem až do postelí." Podobně u dalších drobných živnostníků.

Trocha příkladů: 500 000 Kč je jedno trochu lepší nové dodávkové auto. Když si tedy někdo dá do nákladů auto, co má vyndavacích 6 sedaček a z 1/10 ho bude používat pro firmu a z 9/10 pro rodinné výlety a klekne na něj berňák, tak ho za to zlikvidují. Vyžádají se další data od daňových poradců, advokátů atd. a jistě najdou i další důvody pro smrt zastřelením. ;)

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 01 bře 2018, 22:27
od Yossi
Jakub.Michalek píše:
01 bře 2018, 16:27
Ahoj, prosím podívejte se na originální zdroje a nedůvěřujte všemu, co si přečtete v novinách Zdeňka Bakaly, který okradl horníky na Ostravsku a vydělal právě na tom, že mu advokáti administrovali rozkradení OKD. Poslanecký klub Pirátů k tomu vydal tuto tiskovou zprávu. Kdyby dříve fungovala legislativa proti praní špinavých peněz, tak není možné použít advokáty na zakrytí velkých zločinů jako bylo například vyvedení 2 miliard za pronájem Škodova paláce v době Pavla Béma podnikatelem S.P. do Švýcarska. Ano, je to tak, malá část advokátů se při své činnosti podílí na administraci korupce a praní špinavých peněz, řeší se to na celém světě.

Můj pozměňovací návrh zaručuje, že generální finanční ředitelství nebude mít přístup k údajům pouze za účelem řešení daňových úniků v zahraničí, ale také v případě tuzemských daňových zločinů (se škodou nad 500 000 Kč). Vůbec se tedy netýká drobných poplatků a daňových nedoplatků. Vůbec se netýká ani zastupování advokátů v případě trestních řízení a jiné podobné právní pomoci, ale případů, kdy advokát vystupuje jako osoba, která provádí podle evropské legislativy některé zvláštní obchody - např. úschovy velkých částek (viz § 2 odst. 1 písm. g) zákona AML)- při identifikaci a kontrolu klienta (viz § 7 a násl. zákona č. 253/2008 Sb.), jak vyplývá z níže uvedeného znění:
§ 57a

(1) Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, že se jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty30):
a) údaje získané při provádění identifikace klienta,
b) údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b),
d) dokumenty obsahující údaje podle písmen a) a b).

(2) Pokud je povinnou osobou podle odstavce 1 advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor, může vyžádat údaje a dokumenty podle odstavce 1 pouze ústřední kontaktní orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, a to pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500000 Kč. Ustanovení § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1, 2 a 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se použijí obdobně.
Návrh novely daňového řádu ukládá v rámci transpozice práva EU povinnost advokátům, notářům, daňovým poradcům, soudním exekutorům a auditorům vyžádat si údaje a dokumenty uchovávané podle zákonů proti praní špinavých peněz a legalizaci terorismu. Podle kompromisního návrhu č. 319 vyžádání musí proběhnout pouze prostřednictvím jednoho kontaktního orgánu dle příslušné legislativy.

Jak vládou předložený návrh novely daňového řádu, tak kompromisní návrh č. 319 omezují důvody vyžádání údajů pouze na účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Dochází tak k paradoxní situaci, že advokáti a další vyjmenované profese musí poskytovat informace pro účely ochrany zahraničních daní, ale nemusí poskytovat údaje pro účely vnitrostátní správy daní, a to ani v kvalifikovaných případech daňových zločinů.

Pokud je prioritou vlády řádně vybírat daně, je nezbytné, aby měla finanční správa účinné nástroje vůči tomu malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, které se podílejí na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je v rozporu se zájmy České republiky, aby Česká republika musela chránit německé a rakouské daňové příjmy, ale rezignovala na odpovídající ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu.

Můj pozměňovací návrh tento problém řeší po konzultaci s Ministerstvem financí tak, že umožňuje vyžádat si údaje i pro vnitrostátní účely, ale pouze v kvalifikovaném případě podezření z daňových zločinů, konkrétně v případě podezření na daňové úniky ve výši přesahující půl milionu korun. Hranice půl milionu korun je zvolena proto, že její dosažení je považováno za „značnou škodu“ dle trestního zákoníku a je součástí kvalifikované skutkové podstaty zločinu krácení daně (§ 138 odst. 1, 240 odst. 1, 2 písm. c) zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku).
Kristepane, tohle je ta nová politická kultura? Vždyť to je jak mladý Sládek řízlej Semelovou.

Dle jeho amatérské formulace se to fakt vztahuje na cokoli, v zásadě jakákoli právní porada s klientem o daních nebude podléhat advokátnímu tajemství, protože téměř každý případ je o sumě 500 tis. Kč a více. V té mezinárodní spolupráci jde o úplně jinou úroveň, což ale pan navrhovatel bez jakékoli praktické zkušenosti zjevně netuší.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 02 bře 2018, 01:32
od Pavel.Nevrkla
Petr.Vileta píše:
01 bře 2018, 18:27
Pavel.Nevrkla píše:
01 bře 2018, 17:25
Frantisek.Navrkal píše:
01 bře 2018, 17:19
OK, dejme tomu, že v případě advokátů nějaká ochrana je (byť teda nutnost spoléhat se v daném případě na to, že mě ochrání stavovská organizace, které nejsem ani členem, je mírně řečeno poněkud nešťastná), ale co třeba ti daňoví poradci?
Ti mají taky svou komoru.
Teoretický příklad:

Zajdu si za daňovým poradcem se zeptat, jestli si jako živnostník s živností "Prodej mimo řádné provozovny" mohu do rodinného domku koupit 1000 litrový mrazák a dát si ho do nákladů. Fakticky si chci zvýšit náklady, snížit daně a mrazák bude sloužit pro potraviny pro rodinu. Ovšem oficiálně bych to vykázal tak, že to potřebuji k podnikání, protože občas prodávám na trzích i potraviny.

Dnes bych zašel za poradcem, ten mi řekne "moc bych vám tohle nedoporučoval", vystaví mi fakturu za poradu a tím to končí. Ovšem po novele si tu fakturu v mém účetnictví najde berňák, řekne si "hele, o čem se asi radil?", vymyslí si nějaký "závažný" důvod a udělá mi hloubkovou kontrolu. Něco najdou, živnost mi zlikvidují a po několika letech soudů budu očištěn, ale to už je mi platné jako mrtvému zimník. Vzpomeň Jakube, jak "Naši klekli na tu FAU". Firma je v úpadku. Sice nezákonně, ale to už ji neoživí.
Tento post moc nechápu. Fakturu já jako advokát vystavuji tak, že ve faktuře jsou jen právní služby, případě u daňového poradce je tam dańové poradenství, konkrétní náplň je v příloze, kterou si berňák vyžádat nemůže, protože mlčenlivost. Toto opatření není o obsahu poskytnuté služby. Tohoto se přeci to ustanovení netýká. Je to o tom, že berňák si může vyžádat informace o podezřelém převodu a subjektu převodu, ale jediné co ode mě může chtít je informace sloužící k identifikaci převodu a subjektu, to jsou jen operativní informace, sloužící k tomu, aby se serie na sebe podezřelých převodů neztratila. Já neposkytuju obsah poradenství, tohle to fakt neprolamuje. Nehledě na to, že na mě jako advokáta se §9 nevztahuje. Takže jim leda tak identifiukuju subjekt. Nic extra, dá se to fakt použít jenom k tomu, že se neztratí přehled.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 02 bře 2018, 01:48
od Idaho
Tak je tam několik problémů.

1) prvé řadě je použitá naprosto nevhodná formulace: "nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500000 Kč"

"Skutečnosti nasvědčující" je naprosto obecná formulace, pod kterou se leze hodně, dokud to NSS značně neokleští (snad). "nedojde" dává možnost spekulovat do budoucna, protože možnost, že nedojde ke splnění daňové povinnosti je skoro u každého. Nějak už se to zaobalí. Skutečnosti nasvědčující navíc neznamená, že tam daňoví únik je, ale přímo ta formulace počítá s tím, že někdy tam nebude a chce se to zbytečně. Pochopil bych, že by ještě bylo možné chtít informace, když už daňový únik je prokázaný (pravomocně doměřená daň a ideálně neběží ani správní soud) a jde jen o to dopátrat, kam se to peníze poděly.

Nebo to bude probíhat jako v případě zajišťovacích příkazů, kdy ani nebyla snaha něco reálně odůvodnit a finanční správa často jen konstatovala něco obecného, že to podezření má.

2) Částka 500.000,- Kč je velmi malá. Asi se to nezdá, ale stačí, aby finanční úřad rozporoval nákup něčeho za milion a hned je tu potenciální krácení DPH o 210.000,- Kč a příjmovky o 150.000,- Kč u fyzických osob (a dokonce 220.000,- Kč, pokud už se daná osoba pohybuje v pásmu solidární daně) a 190.000,- Kč u právnických osob. Je tedy vidět, že potenciální daňoví únik 500.000,- Kč se dá vymyslet už u "podezřelých" transakcí za asi 1,25 mil. Kč. Reálně tedy skoro u každého podnikajícího subjektu, kromě drobných OSVČ.

Finanční správa tak bude mít nárok na data téměř ke každé úschově na nemovitost, protože tam se také kombinací daní nebude problém dostat k potenciálně nezaplacené dani 500.000,- Kč. Tam, kde bude DPH, tak úplně bez problému, protože to bude u nemovitostí kolem těch 1,25 mil. Kč a tam, kde DPH není, tak to bude při ceně někde mezi 2 a 3 mil. Kč, což je ve velkých městech skoro každá nemovitost.

Jinak argument "Pokud je prioritou vlády řádně vybírat daně, je nezbytné, aby měla finanční správa účinné nástroje vůči tomu malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, které se podílejí na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je v rozporu se zájmy České republiky, aby Česká republika musela chránit německé a rakouské daňové příjmy, ale rezignovala na odpovídající ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu." je dost nelogický. Pokud to má být používáno jen výjimečně, tak by neměl být problém po finanční správě požadovat naprosto konkrétní parametry zdůvodnění žádosti. Také to moc nekoresponduje s těmi 500.000,- Kč limitu, kde jsme řádově někde jinde, než kde se konají ty zmiňované daňové úniky. Mimochodem si myslím, že daňová správa již teď má nástrojů dostatek, jen je neumí používat a hlavně neumí zpracovávat data a dávat informace dohromady. Tak je to snaha suplovat kanóny na komáry.

3) To oprávnění není nijak úzké. Pod písm. d) je "dokumenty obsahující údaje podle písmen a) a b)", pod to se dá s trochou snahy schovat právo na jakékoli dokumenty, kde je jakýkoli identifikační údaj klienta, takže potenciálně to může být i celý spis, protože na každém dokumentu bude jméno klienta. Chápu, že když někam odputují stovky milionů přes advokáta, notáře apod. a je jasné, že to jsou peníze krátící daně, tak by se nemělo být možné schovat za účet úschovy, ale takto uvedené ustanovení formulované není. Nepřijde mi, že by rozsah, co má být poskytnuto dle písm. d) řešila nějak důvodová zpráva.

4) Hlavně mi není jasné, proč by daňová správa měla mít fakticky větší oprávnění než orgány činné v trestním řízení (kombinace PČR, státní zastupitelství, soudy a GIBS).

Je potřeba si připomenout, že v rámci orgánů činných v trestním řízení je mnohem více kontrolních mechanismů. Finanční správa v současné době má čím dál větší oprávnění, ale nemá nezávislý kontrolní orgán. Odvolací finanční ředitelství reálně nefunguje jako odvolací orgán.

5) Chtělo by to komparaci, jak je směrnice implementována v zahraničí. Hlavně v rovině toho, jak musí být žádost zdůvodněná, a to i od těch zahraničních subjektů a jaké mohou být následky neoprávněné žádosti.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 02 bře 2018, 01:59
od Idaho
Tomas.Martinek píše:
01 bře 2018, 19:24
Tangero píše:
01 bře 2018, 18:58
Kde je náhrada škody a konkrétní zodpovědnosti?
Asi jsem nepochopil k jaké škodě může dojít? To jako, že někdo okradl/podvedl někoho málo a proto, že se na to přišlo, má být odškodněn?
To není potřeba samostatně řešit. To spadá pod zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Ten požadavek může být vznesen i jen při podezření na budoucí možnost krácení daně, tedy může být aplikován v případech, kdy stát na dani nepřijde ani o korunu.

Ke škodě může dojít třeba jen tak, že nějakého advokáta, notáře nebo daňového poradce finanční správa zahltí požadavky, které sice budou neoprávněné, ale pod hrozbou pokuty je bude potřeba plnit (odvolat se k odvolacímu finančnímu ředitelství nebude mít efekt, jak je tomu nyní běžné). I kdyby to nakonec mělo výklad opravdu jen na identifikační údaje, tak odpovídat na takovýto požadavek mnohokrát do měsíce, může být celkem nepříjemné. Neodpovědět = pokuta. Splést se = pokuta. Může na to padnout klidně množství hodin a ty mají cenu. Buď jako čas nevěnovaný práci a tedy neodměněný klienty nebo jako činnost na úkor volného času. Obojí má hodnotu, ten volný čas dokonce ještě větší.

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 02 bře 2018, 14:02
od Pavel.Moravec
Tak nyní jsem zmaten.. Dle https://www.podnikatel.cz/clanky/navrh- ... i-odborni/ :
Jak upozorňovala v připomínkovém řízení Česká advokátní komora (ČAK), sama (evropská) směrnice nerozšiřuje oprávnění daňových orgánů požadovat po osobách povinných podle příslušných AML (Anti Money Laundering) předpisů sdělovat ještě nějaké informace správci daně, nýbrž má zajistit, aby si je orgány správy daně mohly získat v rámci vnitrostátních AML mechanismů, a to proto, že probíhající změny evropské legislativy v oblasti praní špinavých peněz obsahují i požadavek na samostatnost jednotek boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Takže původní evropská směrnice žádný požadavek na omezení mlčenlivosti advokátů a daň.poradců vůbec neobsahuje. České MF jej tam přidalo pro zahraniční úniky daní, a Michálek jej tam chce přidat i pro národní úniky daní???

Pokud mám v tomto pravdu, tak:

1) proč míchat do implementace EU směrnice něco o kus jiného? Směrnice je o výměně informací mezi berňáky. Oba návrhy zákona (z MF a od Michálka) doplňují různou míru prolomení mlčenlivosti advokátů - dosti nerelevantní původní směrnici!

2) Michálkův argument "generální finanční ředitelství nebude mít přístup k údajům pouze za účelem řešení daňových úniků v zahraničí, ale také v případě tuzemských daňových zločinů" je pak nesmyslný. EU směrnice nic takového nežádá, to žádá MF. Co tak tuto disproporci naopak řešit smazáním tohoto přílepku od MF? Aby GFŘ nemělo přístup k údajům za účelem řešení daňových úniků v zahraničí?

Re: Michálkovo prolomení mlčenlivosti advokátů kvůli daním?

Napsal: 02 bře 2018, 18:23
od Jiri.Janecka
Můj pozměňovací návrh tento problém řeší po konzultaci s Ministerstvem financí tak, že umožňuje vyžádat si údaje i pro vnitrostátní účely, ale pouze v kvalifikovaném případě podezření z daňových zločinů, konkrétně v případě podezření na daňové úniky ve výši přesahující půl milionu korun. Hranice půl milionu korun je zvolena proto, že její dosažení je považováno za „značnou škodu“ dle trestního zákoníku a je součástí kvalifikované skutkové podstaty zločinu krácení daně (§ 138 odst. 1, 240 odst. 1, 2 písm. c) zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku).
Jestli je to myšleno vážně, tak v takovém případě se FÚ stejně musí obrátit na policii a ta své pravomoci má.