Kdybych shrnul vyjádření (tedy co jsem z toho pochopil, nekomentuji tu 5% hranici):
1) Soud tvrdí, že jsme nedodali žádné relevantní, v některých pasážích dokonce uvádějí, že žádné důkazy
S tím tedy osobně nesouhlasím. Je to na vůli soudců, kteří rozhodují o tom co je relevantní důkaz a co není?. Protože z mého pohledu toto vyjádření je zase nepodložené a jedná se jen o jakýsi pocit daného soudce, případně jeho odfláknutí a smetení práce ze stolu, ale bohužel nemám talár a licenci na pravdu.
2) Ve volební komisy jsme měli naše delegáty, takže si nemáme na co stěžovat
Komise se zavázala slibem, že bude vše v souladu se zákonem, že budou nestranní atd. Výsledky podepsala a nikdo z komise nenamítal na průběh sčítání. To je parádní odůvodnění, to jako že slib je větší důkaz, než námi uváděná čísla? Jakože, komise je bezchybná? Je mi z toho špatně, potřebujeme sehnat světoznámého matematika s mnoha oceněníma, aby nám určil statistickou chybu těch výsledků a tím udělal z našeho nepodloženého důkazu podložený?
3) Soud dále uvádí, že i kdyby se hlasy přepočítaly, tak bychom stejně nedosáhli na mandát
Toto je podle mne irelevantní tvrzení, to toto nám nikdy nešlo. Spíše by se mohlo změnit rozložení mandátů s ohledem na změnu volební účasti a těsného překročení 5% Komunistickou stranou Čech a Moravy. A v neposlední řadě jde o správnost výsledků, nemůžou si tady jen tak okecávat výsledky hlasování občanů.
T1) Pak taková technická
V druhém citovaném odstavci jsou uvedena jména našich delegátů pro okrsky 14 a 15, ztučnil jsem je. Obě jména jsou shodná, je to pravdivá informace, nebo se soud sekl?
EDIT: Tak soud se nesekl, obě delegátky se jmenují shodně.
Odstavce níže jsou výtah, jinak to má 5 stran, ale číst se to dá.
Jako důvod svého návrhu uvedla, že vyhlášené výsledky voleb ve volebním obvodu
Jablonec nad Nisou neodpovídají skutečně odevzdaným hlasům pro navrhovatelku. Například
v okrsku č. 14 má lídr kandidátky zaznamenány jen 2 platné hlasy, což oproti ostatním
kandidátům natolik vybočuje, že je pravděpodobně nesprávně zapsán údaj o počtu hlasů.
Je možné, že vypadla číslice, takže lídr by měl mít 32 nebo 22 hlasů. Ostatní kandidáti mají
od 6 do 25 hlasů, průměr je okolo 14 hlasů na kandidáta. Podobně je tomu v okrsku č. 15,
kde vybočuje kandidát s číslem 7, a stejně tak v mnoha dalších okrscích v Jablonci nad Nisou.
Tyto skutečnosti dle navrhovatelky nasvědčují tomu, že byla porušena ustanovení volebního
zákona o zjišťování výsledků voleb, zejména že některé platné hlasy pro navrhovatelku byly
nesprávně zařazeny mezi hlasy neplatné, případně mohlo dojít k chybnému zapsání výsledku
voleb. Navrhovatelka proto navrhuje, aby soud provedl kontrolu volební dokumentace
a přepočítal hlasovací lístky odevzdané ve volebním obvodu Jablonec nad Nisou a postavil
najisto, kolik platných hlasů pro navrhovatelku bylo protizákonně zařazeno anebo zapsáno
mezi hlasy neplatné.
K návrhu se písemně vyjádřil Magistrát města Jablonec nad Nisou (odpůrce 1),
který uvedl, že dle § 40 zákona o volbách do zastupitelstva obcí provádí sčítání hlasů
okrsková volební komise. Aby bylo zabráněno manipulaci při zjišťování výsledků voleb,
má každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do
zastupitelstva obce, právo delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do každé okrskové
volební komise. Česká pirátská strana tohoto práva využila a v okrsku č. 14 i 15 měla po
jednom svém zástupci. Konkrétně se v okrsku č. 14 jednalo o Vlastu Prouzovou, nar. v roce
1994, a v okrsku č. 15 o Vlastu Prouzovou, nar. v roce 1967. Okrskové volební komise č. 14
a 15 měly každá devět členů a zapisovatele (s hlasem poradním), přičemž všech devět členů
bylo delegováno volebními stranami. Každý člen okrskové volební komise byl řádně
seznámen s povinnostmi člena komise a proškolen s postupem při sčítání hlasů, což stvrdil
svým podpisem. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v okrsku vyplývá, že údaje
o počtu platných hlasů jsou shodné s údaji uvedenými na internetu (http://www.volby.cz)
a jelikož obě členky delegované Českou pirátskou stranou do okrskové volební komise
č. 14 a 15 zápis o průběhu a výsledku hlasování v daném okrsku bez námitek podepsali,
tak jako všichni ostatní členové dané okrskové volební komise má odpůrce za to, že výsledky
odpovídají skutečnostem zjištěným při sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
Ing. Vladimír Opatrný (odpůrce 2) ve svém písemném vyjádření konstatoval,
že navrhovatelka neuvádí žádné relevantní důvody, které by správnost sčítání hlasů ve
volebním obvodu Jablonec nad Nisou zpochybnily.
Jaroslav Schneider (odpůrce 3) uvedl, že s návrhem nesouhlasí. Tvrzení v něm
obsažená považuje za spekulativní. Zdůraznil, že navrhovatelka pro svá tvrzení nepředložila
žádné důkazy.
„Vycházeje z demokratického principu legitimity
veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou
svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), vyslovil základní tezi,
dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební
výsledek odpovídá vůli voličů a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho,
kdo volební pochybení namítá.“
Navrhovatelka svůj návrh na neplatnost volby kandidátů opírá o pochybení okrskových
volebních komisí při sčítání hlasů, když tvrdí, že ve volebním obvodu Jablonec nad Nisou
byly některé platné hlasy pro navrhovatelku zřejmě nesprávně zařazeny mezi hlasy neplatné
nebo mohlo dojít k chybnému zapsání výsledku voleb. Oporu pro svá tvrzení vidí
ve skutečnosti, že v okrsku č. 14 získal lídr její kandidátky pouze 2 platné hlasy, zatímco
ostatní kandidáti obdrželi od 6 do 25 hlasů.
Úkolem okrskové volební komise je mimo jiné sčítat hlasy a vyhotovovat zápis
o průběhu a výsledku hlasování [§ 16 písm. c) volebního zákona]. Členové okrskové volební
komise podle § 17 odst. 4 volebního zákona skládají slib tohoto znění: „Slibuji na svou čest,
že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony
a jinými právními předpisy České republiky.“ Zavazují se tedy také k tomu, že budou při
sčítání hlasů postupovat podle ustanovení § 40 volebního zákona. Podle odstavce 4
citovaného ustanovení po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební
komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů
odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti.
Podle odstavce 6 citovaného ustanovení každý člen okrskové volební komise může nahlížet
do hlasovacích lístků a předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
S ohledem na shora uvedené závěry Ústavního soudu i pro hodnocení práce okrskových
volebních komisí, které jsou vázány slibem, platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek
odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební
pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní
soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, dostupném na http://www.nssoud.cz „striktní
požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při
přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů,
kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k
přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně
nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná
indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku
voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci
soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho
práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu
přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“
Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatel soudu předložil dostatečné důkazy, resp. zda
tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku
voleb.
Navrhovatelka soudu žádné důkazy pro svá tvrzení nepředložila. Dílčí chyby při sčítání
hlasů přitom jistě nelze vyloučit, nicméně celý proces hlasování a sčítání hlasů je s ohledem
na počet členů okrskové volební komise, jejichž úkolem je navzájem se kontrolovat,
a na způsob jejich delegování, kdy každá z volebních stran má možnost delegovat svého
zástupce, nastaven tak, aby nebezpečí pochybení bylo minimalizováno. Pokud je i přesto
sčítání hlasů prováděno tak, že to zavdává důvod domnívat se, že není prováděno správně, má
možnost každý člen okrskové volební komise, který by měl pochybnosti o korektnosti sčítání,
vznést proti tomu výhrady např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku
hlasování ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 volebního zákona. Tento krok by posléze mohl
být základem pro prošetření postupu okrskové volební komise. Soud z volební dokumentace
předložené odpůrcem ověřil, že nic takového se v zápisech o průběhu a výsledku hlasování
neobjevilo. Zápisy o průběhu a výsledku hlasování v okrsku č. 14 a 15 všichni členové
komise včetně obou členek delegovaných navrhovatelkou bez námitek podepsali a není proto
důvod, aby soud přistoupil k přezkoumávání volebních výsledků. Domněnky navrhovatelky
bez toho, aby tu byla relevantní indicie, z níž by bylo možné usuzovat na její důvodnost,
nemohou vést k tomu, aby soud nahrazoval práci okrskové komise do té míry,
že by přepočítával veškeré odevzdané hlasy.
Pro úplnost soud dodává, že z údajů, které poskytl Český statistický úřad, navíc vyplývá,
že aby navrhovatelka při volbách do zastupitelstva statutárního města Jablonec nad Nisou
získala alespoň 5 % hlasů z přepočteného základu, musela by obdržet o 4 118 hlasů více (při
předpokladu, že zisky ostatních stran by se nezměnily). Ani pokud by tedy čistě hypoteticky
u lídra kandidátky navrhovatelky ve volebním okrsku č. 14 nebo kandidáta s číslem 7 ve
volebním okrsku č. 15 k žalobkyní předpokládané chybě při sčítání hlasů došlo, nemohlo by
to výsledek voleb ovlivnit.
