Členský podnět: návrh postupu 12/2021 Volba republikového výboru

[Tomas.Pastircak]

Toto mi připadá jako dost extenzivní výklad. Pokud bys pojem "schůze" vykládal jako "jednání", pak by Stanovy říkaly, že volební období začne ukončením jednání o volbě anebo vyhlášením výsledků volby. Stanovily by tedy dva různé okamžiky v rámci jednoho jednání. Kdo a jak by pak rozhodoval o tom, který z nich se uplatní?

Mně připadá logický spíš výklad, že pojem "schůze" v kontextu předmětného ustanovení znamená zasedání.

To "nebo" tam způsobuje ty dva různé okamžiky spíše na zasedání, než v jednání. Na zasedání může být příkladem jakákoliv volba RP, kdy jsou vyhlašovány výsledky hlasování v průběhu zasedání. A v jednáních to právě naopak dvojjediné nebývá, protože v naprosté většině případů, když předsedající vyhlásí výsledek hlasování, jednání o volbě tím končí. Tedy k obojímu dojde v prakticky stejnou chvíli. Nepamatuju si za posledních pár let situaci, kdy by tohle bylo jinak, až teď (ve fázi návrhu postupu).

Kdo by rozhodoval? Tady je návrh postupu, který o tom chce rozhodnout, to je za mě legitimní postup.

[Martin.Kucera]

1) Návrh postupu nic neprodlužuje, zatím stále platí, že stávající členové mají řádný mandát až do prosince. Kdyby byl dejme tomu před třemi dny schválen návrh postupu prodlužující dobu na rozmyšlenou o dva týdny, také by to nebylo "prodloužení mandátu".

Ano, zatím platí, že stávající členové RV mají mandát do prosince. Jakmile ale bude vyhlášen výsledek volby, volební období jim končí a začíná běžet volební období nově zvolených členů. Návrh postupu, který by stanovil, že volební období začne plynout v jiný okamžik by odporoval Stanovám.

Ale ten návrh postupu nestanovuje jiný okamžik. Pouze navrhuje, aby se CF přiklonilo k výkladu RK, že "volbou" se rozumí jednání, jehož účelem je řádné obsazení voleného orgánu, tj. jednání nekončí, dokud není orgán řádně obsazen, a "výsledkem volby" je tedy až souhrnný výsledek jednoho či více hlasování, jimiž dojde ke zvolení aspoň minimálního předepsaného počtu členů orgánu. (Tedy například v případě oblastního předsednictva se může jednat třeba o tři dvoukolová hlasování, jimiž je zvolen předseda, 1. místopředseda a 2. místopředseda, a výsledkem volby předsednictva je až seznam těchto tří zvolených členů předsednictva. V případě RV to bude jedno či více hlasování, jimiž bude dohromady zvolen aspoň 10 členů RV, a výsledkem volby tedy bude seznam oněch zvolených aspoň 10 členů.)

[MarianB]

To "nebo" tam způsobuje ty dva různé okamžiky spíše na zasedání, než v jednání. Na zasedání může být příkladem jakákoliv volba RP, kdy jsou vyhlašovány výsledky hlasování v průběhu zasedání. A v jednáních to právě naopak dvojjediné nebývá, protože v naprosté většině případů, když předsedající vyhlásí výsledek hlasování, jednání o volbě tím končí. Tedy k obojímu dojde v prakticky stejnou chvíli. Nepamatuju si za posledních pár let situaci, kdy by tohle bylo jinak, až teď (ve fázi návrhu postupu).

Kdo by rozhodoval? Tady je návrh postupu, který o tom chce rozhodnout, to je za mě legitimní postup.

Mně teda až dosud nenapadlo to ustanovení vykládat jinak než tak, že v případě jednání na internetu začíná volební období vyhlášením výsledku a v případě volby na zasedání začíná ukončením schůze (tj. zasedání).

Ale ten návrh postupu nestanovuje jiný okamžik. Pouze navrhuje, aby se CF přiklonilo k výkladu RK, že "volbou" se rozumí jednání, jehož účelem je řádné obsazení voleného orgánu, tj. jednání nekončí, dokud není orgán řádně obsazen, a "výsledkem volby" je tedy až souhrnný výsledek jednoho či více hlasování, jimiž dojde ke zvolení aspoň minimálního předepsaného počtu členů orgánu. (Tedy například v případě oblastního předsednictva se může jednat třeba o tři dvoukolová hlasování, jimiž je zvolen předseda, 1. místopředseda a 2. místopředseda, a výsledkem volby předsednictva je až seznam těchto tří zvolených členů předsednictva. V případě RV to bude jedno či více hlasování, jimiž bude dohromady zvolen aspoň 10 členů RV, a výsledkem volby tedy bude seznam oněch zvolených aspoň 10 členů.)

Předpokládám, že myslíš výklad, který RK podala v rámci odpovědi na tuto předběžnou otázku Tam se ale řeší volební období místního předsednictva a v rozpravě mimo jiné výslovně zaznělo, že nebylo přihlíženo k JdŘ CF, který se na jednání oblastního fóra zpravidla neuplatňuje. Takže tyto závěry nelze bez dalšího přenášet na volbu RV na půdě CF. Tady musíme brát v potaz § 24/2 JdŘ, který říká, že pokud ve volbě nedojde k řádnému obsazení orgánu, je třeba vykonat dovolbu.

[Martin.Kucera]

Ale ten návrh postupu nestanovuje jiný okamžik. Pouze navrhuje, aby se CF přiklonilo k výkladu RK, že "volbou" se rozumí jednání, jehož účelem je řádné obsazení voleného orgánu, tj. jednání nekončí, dokud není orgán řádně obsazen, a "výsledkem volby" je tedy až souhrnný výsledek jednoho či více hlasování, jimiž dojde ke zvolení aspoň minimálního předepsaného počtu členů orgánu. (Tedy například v případě oblastního předsednictva se může jednat třeba o tři dvoukolová hlasování, jimiž je zvolen předseda, 1. místopředseda a 2. místopředseda, a výsledkem volby předsednictva je až seznam těchto tří zvolených členů předsednictva. V případě RV to bude jedno či více hlasování, jimiž bude dohromady zvolen aspoň 10 členů RV, a výsledkem volby tedy bude seznam oněch zvolených aspoň 10 členů.)

Předpokládám, že myslíš výklad, který RK podala v rámci odpovědi na tuto předběžnou otázku

Ano, myslím.

Tam se ale řeší volební období místního předsednictva a v rozpravě mimo jiné výslovně zaznělo, že nebylo přihlíženo k JdŘ CF, který se na jednání oblastního fóra zpravidla neuplatňuje.

Mám za to, že koncept "účelem jednání k volbě orgánu X je řádné obsazení orgánu X" by měl být univerzální, tedy bez ohledu na to, zda jde o orgán oblastní či celostátní.

Takže tyto závěry nelze bez dalšího přenášet na volbu RV na půdě CF.

Srovnejme:
Oblastní předsednictvo
a) sestává z předsedy a dvou až čtyř místopředsedů,
a
Republikový výbor se skládá ze čtrnácti členů volených po jednom krajskými fóry a dalších deseti až třiceti členů volených celostátním fórem.
Analogie je zjevná.

Tady musíme brát v potaz § 24/2 JdŘ, který říká, že pokud ve volbě nedojde k řádnému obsazení orgánu, je třeba vykonat dovolbu.

Anebo můžeme říci, že jde o nedostatečnou konzistenci se stanovami s ohledem na výše zmíněný koncept volebního jednání a řádného obsazení, a tímto návrhem postupu se přiklonit k výkladu RK použitému pro oblastní předsednictva.

[MarianB]

A rád bych nyní shrnul a zdůraznil to podstatné.
Účelem navrženého postupu je jen a pouze to, aby předložené programové body projednal řádně obsazený republikový výbor.
Tedy klidně to může být nově zvolená skupina, pokud se podaří zvolit aspoň 10 členů RV. Anebo to projedná ještě v dosavadním složení (jež má zatím platný mandát až do prosince), pokud se nepodaří v rozhodujícím hlasování zvolit aspoň 10 členů.

[MarianB]

Mám za to, že koncept "účelem jednání k volbě orgánu X je řádné obsazení orgánu X" by měl být univerzální, tedy bez ohledu na to, zda jde o orgán oblastní či celostátní.

Ale ani z takového účelu přeci nevyplývá, že by jednání o volbě mělo trvat až do doby než bude orgán řádně obsazen a zejména že by už zvoleným členům orgánu nezačalo běžet volební období dokud nebude navolen i zbytek. Ve zmíněném § 24/2 JdŘ je výslovně uvedeno, že případným nezvolením potřebného počtu členů, není usnášenischopnost orgánu dotčena.

V tomto směru není imho citovaná odpověď RK použitelná (ani analogicky), protože RK v ní vykládala pouze Stanovy, a nikoliv JdŘ CF, který má pro tyto situace speciální ustanovení.

Mimochodem v rozpravě k té předběžné otázce jsi měl podle mně trefnou připomínku, týkající se situace, kdy počet členů orgánu (např. v důsledku rezignace) klesne pod minimální počet potřebný k řádnému obsazení. Pokud bychom závěry z té odpovědi RK aplikovali na RV, pak by to mohlo vést k tomu, že kdyby v průběhu volebního období počet členů RV volených CF klesl pod 10, mandát RV by se jaksi "pozastavil" až do úspěšné dovolby. To se snad shodneme, že by nebylo žádoucí.

Tady musíme brát v potaz § 24/2 JdŘ, který říká, že pokud ve volbě nedojde k řádnému obsazení orgánu, je třeba vykonat dovolbu.

Anebo můžeme říci, že jde o nedostatečnou konzistenci se stanovami s ohledem na výše zmíněný koncept volebního jednání a řádného obsazení, a tímto návrhem postupu se přiklonit k výkladu RK použitému pro oblastní předsednictva.

Já si právě myslím, že návrhem postupu nemůžeme říct, že některé ustanovení JdŘ nepoužijeme. To už bychom se dostali "mimo meze JdŘ" a tudíž řešili něco, co návrhem postupu řešit nelze.

Ta situace, která tady vznikla asi nemá dobré řešení a myslím, že by ničemu nepomohlo kdybych teď do toho házel vidle námitkou proti návrhu postupu, ale současně cítím potřebu říct, že tady podle mého názoru dost výrazně ohýbáme předpisy a doufám, že nám to všem poslouží do budoucna jako odstrašující příklad a ne jako precedent pro ospravedlňování případných dalších podobných excesů.

[Tomas.Pastircak]

Dovolil bych si připomenout, že v tomhle jednání byly už nejméně tři návrhy postupu, které přímo šly proti kogentnímu ustanovení JdŘ a prošly (delší doba pro navrhování a dvě zpožděné nominace). Tenhle návrh, na rozdíl od těch předchozích, a) proti kogentnímu ustanovení dle mého názoru nejde, pouze jej vykládá jinak, než byl do teď vykládán, ale pořád v mezích JdŘ / Stanov, b) řeší poměrně závažný problém.

Tímto návrhem postupu neříkáme, že nějaké ustanovení nepoužijeme, pouze upřesňujeme, jak jej budeme číst. Předpokládám, že to máš na mysli u § 26 odst. 1 JdŘ - že začíná "podle volby" se dá vyložit a) že bude zvolena libovolná část členů orgánu b) že bude zvolena nejmenší možná část orgánu podle Stanov. Zažitou praxí je a), ale nevidím důvod, proč bychom se návrhem postupu od této praxe nemohli odchýlit a začít to číst jako b).

Obdobně věta "usnášeníschopnost orgánu tím není dotčena" v § 24 odst. 2 se imho dá vyložit tak, že a) pokud volební období původního orgánu ještě pokračuje, orgán může pokračovat v původním složení, než bude orgán nově řádně obsazen, aby byl nadále usnášeníschopný, b) orgán se považuje za usnášeníschopný bez ohledu na počet zvolených členů. Proti výkladu variantou b) pak mluví to, že jednací řád celostátního fóra nemá co mluvit do usnášeníschopnosti jiných orgánů, to řeší primárně Stanovy a pak jednací řád těchto jiných orgánů, v tom je jednací řád CF imho nemůže nijak omezovat. Opět, oba výklady jsou imho přijatelné, b) je (specificky v případě RV) zažitá praxe, a) je zažitá praxe v případě jiných orgánů volených výhradně CF a navrhovaný postup v tomto případě.

Pořád mi to nepřijde jako výklad proti JdŘ nebo Stanovám, pouze proti zažité praxi - a jak jinak by se zažitá praxe měla změnit na jinou praxi (pořád v souladu s předpisy) než návrhem postupu, pokud je k takovému postupu důvod?

[MarianB]

(Podotknu, že termín schůze v tomto místě ve stanovách je asi zastaralý a vzhledem k posunu, ke kterému za existenci strany a zejména v poslední době došlo by měl být nahrazen termínem Zasedání.)

[Milan.Dadourek]

...
Já si právě myslím, že návrhem postupu nemůžeme říct, že některé ustanovení JdŘ nepoužijeme. To už bychom se dostali "mimo meze JdŘ" a tudíž řešili něco, co návrhem postupu řešit nelze.

Ta situace, která tady vznikla asi nemá dobré řešení a myslím, že by ničemu nepomohlo kdybych teď do toho házel vidle námitkou proti návrhu postupu, ale současně cítím potřebu říct, že tady podle mého názoru dost výrazně ohýbáme předpisy a doufám, že nám to všem poslouží do budoucna jako odstrašující příklad a ne jako precedent pro ospravedlňování případných dalších podobných excesů.

Však ale návrh postupu neříká: nepoužijme §24/2 JdŘ. Vůbec se ho netýká. Návrh postupu odpovídá §14 JdŘ, který stanoví konec jednání. Návrh postupu říká: ne, CF nechce ukončit toto jednání o volbě dříve, než dojde ke zvolení dostatečného počtu členů RV (jinak též - CF si přeje v tomto jednání rozhodnout o řádném budoucím obsazení RV).

A vyvarujme se zobecňování - návrhem postupu se upravuje postup jednoho konkrétního jednání. §24 se týká širokého okruhu situací. I toto jednání potenciálně stále může dospět do situace, kdy se §24 využije, protože CF může v dalším průběhu jednání postup upravit opět nějak jinak.

EDIT: PS Pro mne je otázkou spíš legitimita §24/2 JdŘ - protože pokud Stanovy říkají, jak má být orgán řádně obsazen, pak přisouzení plné usnášení schopnosti i orgánu, který toto nesplňuje, mi připadá jako poněkud obcházení ... které možná nerespektuje určité pojistky, které Stanovy zavádějí stanovením početnosti orgánů.
Mnohem případnější by mi přišlo použití §44 odst. 3 JdŘ: "Uplyne-li volební období komise nebo republikového výboru, aniž by ve stejný okamžik začalo volební období nové, pokračuje do začátku nového volebního období příslušného orgánu dočasně ve výkonu funkce každý jeho dosavadní člen, který je způsobilý být do příslušného orgánu zvolen."
Je otázka, zda začne nové volební období RV i tehdy, byl-li zvolen třeba jediný jeho člen ... když stanovy říkají, kolik má být zvoleno minimálně členů za CF ....

[Vojtech.Pikal]

(Zase jako, pokud by se usnášeníschopnost RV zastavila, pokud počet členů za CF klesne pod 10 nebo pokud rezignuje jeen člen za Kf bez okamžité náhrady, dost by to komplikovalo práci výboru. Ostatně u RP se taky předpokládá, že může fungovat, i když nemá všechny lidi. V RV jsme si proto (byl jsem členem) schválili §1a https://wiki.pirati.cz/rules/jrrv#a_ome ... obsazeneho

§ 1a Omezení pravomocí výboru řádně neobsazeného
(1) Republikový výbor není řádně obsazen, pokud není zvolen minimální počet členů volených celostátním fórem nebo je počet členů výboru menší než minimální.

(2) Pokud republikový výbor, který není řádně obsazen, má rozhodnout většinou ze všech členů výboru, počítá se tato většina z minimálního počtu 24 členů výboru.

)