Michal.Ketner píše: ↑11 pro 2018, 21:14
Co si myslis o
Omluve OSN o omamnych latkach?
Má mít EU nějakou společnou politiku psychotropních látek?
Jak se má EU stavět k úmluvě?
Zapojíš se v této tématice?
Ještě poslední otázku z jiného soudku, zaznamenal si tlak australské vlády na zákaz šifrování?
Co si o tom myslíš?
Jak bys to řešil, kdyby něco podobného se řešilo na půde EP?
Na začátek, abych byl k Tobě upřímný, musím říct, že jsem se nikdy na politiku psychotropních látek nespecializoval a mohu Ti k tomu nyní říci spíše svůj názor než odborný právní pohled. Když budu v budoucnu potřebovat v této oblasti nabriefovat, tak bych šel právě za Tebou, jako garantem tohoto bodu.
Můj osobní názor na politiku psychotropních látek je takový, že jak ukázala historická zkušenost, tak represivní přístup nejenže nefunguje, ale celou věc jen zhoršuje. Nixonova politika války proti drogám a následné dekády zavádění drakonických trestů za držení drog vedly jen k dalším socio-ekonomickým problémům a současnému přeplnění amerických věznic. Z mého pohledu je třeba největší důraz klást na prevenci a osvětu (osvětlující skutečné účinky - positivní / negativní - a případná nebezpečí užívání různých látek) a na druhé straně je třeba se zaměřit na boj s organizovaným zločinem, který je spojen se současným systémem výroby a distribuce některých látek. Což pro mě neznamená, jak si mnozí představují, jen razie policie atp., ale především třeba změna situace farmářů v Kolumbii, kdy někteří nemají reálnou možnost pěstovat nic jiného (kvůli nedostatku infrastruktury - možnost jak dostat jiné plodiny na trh, nízkým výkupní cenám jiných plodin, síle tamních kartelů atp.). V tomto ohledu jsem i pro jednotnou evropskou politiku, jelikož se jedná o problém (zejména boj s organizovaným zločinem či snaha o prosazení některých socio-ekonomických změn) globální, s kterým jednotlivé země moc nezmůžou.
Abych se přiznal, tak australský případ jsem zaznamenal jen okrajově. Mnohem více pozornosti jsem věnoval Spojenému království. Tam totiž už někdy v roce 2014 nebo 2015 Theresa May, když byla ještě ministryní vnitra, volala po tomtéž. A obdobnou výzvu opakovala i minulý rok na Valném shromáždění OSN, kde chtěla, aby technologické společnosti byly schopny najít a odstranit obsah extremistické povahy do 2 hodin a aby omezily end-to-end šifrování, jelikož umožňuje bezpečnou komunikaci extremistům a teroristům. V UK už dokonce platí zákon, který to umožňuje (
The Investigatory Powers Act 2016) - tj. dává vládě pravomoc požadovat "odstranění" end-to-end šifrování zpráv, nicméně doposud to nebylo proti žádné společnosti použito. UK, resp. Theresa May, tlačí na to, aby to technologické společnosti dělaly sami, jelikož je to dost problematická a kontroverzní oblast. Na jedné straně je zde nebezpečí, že tyto komunikační kanály používají teroristé (a organizovaný zločin atp.), ale na druhou stranu v okamžiku, kdy by byla pro vládu vytvořena nějaká zadní vrátka, tak by se do toho pravděpodobně pak dostal už "kdokoli" (samozřejmě je to trochu nadnesené, jelikož třeba já mám občas problém otevřít i obyčejnou obálku
).
Ptáš-li se na můj názor, tak já se domnívám, že by se ke komunikaci třeba přes Whatsapp mělo přistupovat stejně jako ke komunikaci telefonické nebo třeba poštou. Poskytující společnost, ať už to bude Facebook, O2 nebo Česká pošta by nikdy neměla mít právo narušit soukromí takové komunikace. Veřejné moci by měl být umožněn přístup jen na základě rozhodnutí soudce (jako je to třeba v případě odposlechů). Jelikož se to podle mého názoru dotýká lidských práv (tj. práva na soukromí), EU by v tomto ohledu měla hlídat, že bude napříč Evropou dodržován jejich vysoký standard.
Vím, že jsem to asi hodně zjednodušil, ale snažil jsem se to vzít trochu stručněji. Klidně se samozřejmě ptej. Po pravdě bych rád znal Tvůj názor na otázku toho šifrování, jestli tedy můžu
(Asi spíše mailem nebo soukromou zprávou, jelikož v tomto vlákně bych se já asi moc ptát neměl.
)