Ivo.Vlasaty píše:Jen se snaží přehodit povinnost ten čas strávit na RP, které má plno jiných starostí a tohle by z dobrých důvodů řešit ani nemělo. Nemyslím, že to je postup hodný aktivního občana - čekat, že to za něj vyřeší autorita.
Z pozice řadové členky, která jen bezmocně přihlíží, jaká je tady kulturu "dialogu" a "dělnosti" anebo jak centrála, která nese v prvním plánu důsledky chování LN a má také po ruce všechny podstatné důkazy a zdůvodnění, se mi tvé tvrzení zdá neférové a podpásové. A musím se proti němu ohradit.
Osobně dělám, co můžu, aby se tahle věc vyřešila, nevím, co mám dělat víc (a už teď mě to stojí hodně času). Neházím odpovědnost na nikoho jiného. Sice bych očekávala, že náckovskou fotku bez řečí smaže technické neboi administrativní oddělení, ale nestalo se. TAk jsem konala. Doteď nemá LN civilní fotku na profilu. A stále porušuje předpisy. V tomto případě se ale nedají vykládat jinak.
Ale vidím, že ti, kteří mají všechny nástroje a důkazy k tomu, aby mohli zakročit a udělat něco pro udržení tvůrčího a spolupracujícího a vzájemně si věřícího kolektivu, nedělají nic (nebo jen žalostně málo) nebo nepovažují věc za tak důležitou.
Z mého pohledu i jen kvůli setrvale agresivnímu chování (kterém musíme snášet my řadoví členové, protože nemáme přístup k těm, jak říkáš "opravdu hodnotným a závažným a jediným relevantním důkazům") vůči ostatním má smysl a je zcela na místě se destruktivního člena kolektivu zbavit - VE PROSPĚCH ZBYTKU KOLEKTIVU, ve prospěch cílů organizace. Protože ten kolektiv má předpokládám nějakou
zdravou sebeúctu.
Na různých místech se argumentuje, že politická strana je něco jako stát, že nelze vyobcovat člena. Ale to je hrubý logický lapsus.
Členství v politické straně je dobrovolné. Politická strana má svou dynamikou blíže k přátelství nebo manželství. Oboje drží pohromadě, pokud trvají důvody a CTNOSTI manželství nebo přátelství. Argumentovat, že členové musejí strpět agresivitu a destruktivní chování a šikanu JEDINÉHO ČLENA, je jako radit mlácenému partnerovi, aby svého druha chápal - a hledat chybu u sebe. Nesouhlasím hluboce.
Jsem upřímně otřesená, když slyším reakce některých lidí v momentě, když člověk slušně a čestně upozorňuje na neakceptovatelnost Lukášových prostředků a způsobů a snaží se zjisti, jak velký je to pro koho problém: naposledy jsem si vyslechla, že to je vlastně "hejt". S prominutím, pleteme si dojmy a pojmy. To, že mám v sobě ještě nějakou úctu sama k sobě a přemýšlím, jaké škody páchá takové jednání na kolektivu, a že chci být v kolektivu, kde se lidé vzájemně respektují (přes různé názory) a vědí, jak se k sobě chovat, zachovávat důstojnost druhého apod., není HEJT nebo LIDOVÝ SOUD, ale nastavení zdravých hranic. Bez těchto hranic bude kolektiv nefunkční a nemocný.
KE STANOVAM a prijímání členů:
Jsme u jádra pudla - literalismu, rigidního výkladu - Stanovy neříkají nic jiného než že má být udán důvod. Neříkají nic o tom, jak "kvalitní, hluboký" ten důvod má být, jaký má mít rozsah, kdo rozhodne o tom, že uvedený důvod je legitimní ("Budí ve mě strach", Nedůvěřuju mu, nepůsobí na mě věrohodně apod.) - a hlavně, sdělení důvodu nezakládá žádný nárok uchazeče na zpochybnění takového názoru a přehodnocení výsledku hlasování. Čili platí čtením jdoucím za řádky ve stanovách - a to byla moje hlavní pointa, že nemusím zdůvodňovat detailně, přesně, věcně a já nevím, jak ještě jinak, nikdo mě nemůže (jak asi?) přinutit, překontrolovat, že věrně, upřímně a sáhodlouze zdůvodňuji své (třeba komplikované nebo možná intuitivní) důvody, proč jsem proti přijetí někoho. Už si rozumíme?
Ale to že hlasuji nebo někdo jiný nějak, třeba pro vyloučení, má samo o sobě váhu (bez vysvětlování). Protože to zhmotňuje všechny pocity, stavy a úvahy o tom tématu dané osoby. Ať už zdůvodňuje, nebo ne.
Pěkný den
-- Lucie Spáčilová
