3. Otevřený stát

[Ivo.Vasicek]

To sice ano, ale pro mě je "pravicové" "není z čeho brát, snížíme sociální výdaje" stejně populistické jako "levicové" "budeme sociální výdaje zvyšovat bez ohledu na stav státní kasy". Stát má umožnit všem, aby se o sebe dokázali postarat sami, což nerozumné snížení sociálních výdajů může lehce zničit. Důležité je nejdříve udělat pořádek ve veřejných finacích eliminací všemožných tunelů. Pak se možná ukáže, že "zdroje jsou".

Pro mě to není pravicové. Mě je úplně jedno, kde se ty peníze ušetří, nebo jak se vyberou. Mě záleží pouze na vyrovnaném rozpočtu. Není levicové, ale je naivní se domnívat, že když stát na něco nemá, tak že to může dlohodobě poskytovat. Těmi dluhy se ten konec pouze oddálí. je to jako když bydlíš v bytě, kde platíš vyšší nájem než máš plat. Když si na nájem začneš půjčovat, nic to nevyřeší. Podaří se to ještě pár měsíců bydlet, ale potom máš na krku exekutora a dluhy. Když se hned přesťehuješ do menšího, bydlíš hůř, ale utáhneš to a nejsi zadlužený bezdomovec.
Mě jde zejména o to, dělat vyrovnaný rozpočet dobrovolně na základě ústavy a ne dělat ho pod dohledem MMF a dalších věřitelů.

[Ivo.Vasicek]

Problém Řecka, Litvy, ale i Maďarska není v tom, že půjčovat si je nesmysl. Problém je na co si půjčovat a jak to splatit. Obecně v době růstu by měl být rozpočet přebytkový, aby bylo možné si v době krize, nebo případně pro nějakou výhodnou investici, půjčit. Zavrhovat půjčky obecně je nesmysl. Když fungují v soukromém sektoru, není důvod, aby nemohly fungovat i pro stát.

Nevím, jak tobě, ale mě ten stát taky trochu patří, a já nechci aby zadlužoval mé děti. Nechápu tvoji první větu, co jsi tím chtěl říct? Problém těch zemí je, že si na půjčování zvykli a teď jsou bez něj celkem v hajzlu. Stát není podnikatel, nemá dělat, žádné investice na dluh. Má akumulovat a z toho investovat do budoucnosti. Každý management skrývá svoji neschopnost za dluhy.

[Jakub.Michalek]

Ono to není takto jednoduché s rozpočtem, že by ideálem byl vždy vyrovnaný rozpočet.

[Spirit]

Pro mě to není pravicové. Mě je úplně jedno, kde se ty peníze ušetří, nebo jak se vyberou. Mě záleží pouze na vyrovnaném rozpočtu. Není levicové, ale je naivní se domnívat, že když stát na něco nemá, tak že to může dlohodobě poskytovat. Těmi dluhy se ten konec pouze oddálí. je to jako když bydlíš v bytě, kde platíš vyšší nájem než máš plat. Když si na nájem začneš půjčovat, nic to nevyřeší. Podaří se to ještě pár měsíců bydlet, ale potom máš na krku exekutora a dluhy. Když se hned přesťehuješ do menšího, bydlíš hůř, ale utáhneš to a nejsi zadlužený bezdomovec.
Mě jde zejména o to, dělat vyrovnaný rozpočet dobrovolně na základě ústavy a ne dělat ho pod dohledem MMF a dalších věřitelů.

V tom případě by se mělo uzákonit, že do splacení všech pohledávek musí být rozpočet dejme tomu 10% v přebytku.

Je otázka, zda si, jak píšeš, žijem nad poměry, nebo zda se sečetly různé vlivy a finace jdou teď krátkodobě do kytek hlavně z důvodu krize. IMHO to ale není o uzákoňování, ale o odpovědnosti pověřených lidí.

[Spirit]

Problém Řecka, Litvy, ale i Maďarska není v tom, že půjčovat si je nesmysl. Problém je na co si půjčovat a jak to splatit. Obecně v době růstu by měl být rozpočet přebytkový, aby bylo možné si v době krize, nebo případně pro nějakou výhodnou investici, půjčit. Zavrhovat půjčky obecně je nesmysl. Když fungují v soukromém sektoru, není důvod, aby nemohly fungovat i pro stát.

Nevím, jak tobě, ale mě ten stát taky trochu patří, a já nechci aby zadlužoval mé děti. Nechápu tvoji první větu, co jsi tím chtěl říct? Problém těch zemí je, že si na půjčování zvykli a teď jsou bez něj celkem v hajzlu. Stát není podnikatel, nemá dělat, žádné investice na dluh. Má akumulovat a z toho investovat do budoucnosti. Každý management skrývá svoji neschopnost za dluhy.

První věta je vysvětlena v druhé větě, což vlastně sám uvádíš v tom, že si zvykli žít na dluh. Já mluvím o možnosti si půjčit, když je vzhledem k situaci potřeba. Např. kdyby minulé vlády v době růstu byly v přebytku, nikdo by dnes ani nepíp, že si půjčujem.

[Ivo.Vasicek]

Je otázka, zda si, jak píšeš, žijem nad poměry, nebo zda se sečetly různé vlivy a finace jdou teď krátkodobě do kytek hlavně z důvodu krize. IMHO to ale není o uzákoňování, ale o odpovědnosti pověřených lidí.

Všechny ty plky o krizi jsou jen propaganda. Celý problém celé západní společnosti je její neefektivita. Vím to já, vím to dlouho, vědí to i jiní, jenže politici a jejich pasáci to ignorují. Oblbují s finanční krizí. Finanční spekulace tu neefektivitu už nedokázaly dále dotovat a tím maskovat. Dokud nezačne být společnost znovu efektivní, tak se bude stále propadat.

[Ivo.Vasicek]

Já mluvím o možnosti si půjčit, když je vzhledem k situaci potřeba. Např. kdyby minulé vlády v době růstu byly v přebytku, nikdo by dnes ani nepíp, že si půjčujem.

Můj děda říkával: "Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by třeba rybníka, sáhl by sis do prdele a vytáhl kapříka!"
Teď je situace taková, že se každý rok tento stát zadlužuje a každý rok rozprodává majetek. Tohle nemůže vydržet dlouho. Já to chci zastavit, dřív než to dojde na konec, kdy už nikdo nepůjčí. Když se to zastaví včas, zůstanou i rezervy na pokrytí chyb a poruch.

[Jakub.Michalek]

To je nějaká nová móda reagovat sám na sebe?

[Jiri.Kaderavek]

Např. kdyby minulé vlády v době růstu byly v přebytku, nikdo by dnes ani nepíp, že si půjčujem.

Podotýkám, že kdyby minulé vlády v době růstu byly v přebytku, tak by se ten přebytek naakumuloval v podobě rezervního fondu (nebo tomu říkejme jak chceme). Kdyby ale, jak píše Ivo, neplatí.

Faktem je, že nám vlády za cca 12 let nasekaly 1000 mld. dluhů. Což je šílené, protože to dělá na rodinu 300-400.000,- což jsou pro mnohé rodiny peníze, které za těch 12 let ani nenašetří. Takže, pokud by platil zákon o tom, že rozpočet nesmí být deficitní, a pokud ano, tak může být pokryt jen z rezervního fondu, nikoliv půjčkou, tak by to politiky nutilo hospodařit jako řádní hospodáři.

Když bych to přehnal. Situace, kdy nám nikdo nebude chtít půjčit by vlastně byla skvělá, nebýt těch dluhů na krku.

[Spirit]

technická: Hospodářský propad není popaganda, ale fakt, který se citelně projevil ve výběru daní.

Jsem všemi deseti pro z dlouhodobé perspektivy vyrovnaný rozpočet. Skokové řešení formou ústavního zákona ale nepovažuji za rozumné a vlastně ani za reálné. Nejdříve by se mělo zastavit rozkrádání a až pak sahat na sociální výdaje.