Ahoj, obecně souhlasím, že upevnění některých základních věcí v jednání krajského fóra a organizaci sdružení je zcela na místě.
Osobně si myslím, že bychom měli počkat na to, než skončí volba nového PKS a následně se nad tím sejít a vyjasnit si, co přesně potřebujeme a podle toho to udělat. Takto jenom přebíráme něco, co naše problémy vůbec řešit nemusí a je dělané na úplně jiné podmínky, a to ještě legislativně složitější a pro běžné členy nesrozumitelnou formou. Logicky nové PKS bude mít mandát vést sdružení v souladu se svými kandidátskými řečmi k potřebným změnám za participace lidí ze sdružení.
Pokud jde o aktuální směr z hlediska legislativní techniky, mám jiný názor a směr představený v prvním příspěvku mi přijde koncepčně nešťastný (a to říkám totéž, jako když jsem kdysi připomínkoval jednací řády krajských fór), protože je pojatý formou odchylek od jednacího řádu celostátního fóra. Jednací řád krajského fóra by měl být naopak jednodušší a neměl by předpokládat znalost tak komplexního předpisu jako je jednací řád celostátního fóra, protože v této podobě by došlo jen k dalšímu zašmodrchání.
Naopak souhlasím s principem koncentrace hlasování do volebních dnů (nicméně zdá se mi, že to musí být uděláno trochu jinak, protože některá hlasování mají více kol).
V souvislosti s úpravou poměrů ve sdružení by bylo dobré zaměřit se na identifikované problémy, které v praxi přinášejí skutečné problémy, a tyto začlenit do výsledného předpisu:
- velký počet hlasování, z toho velký podíl vadně zakládaných hlasování, kde chodí opravná usnesení; racionalizace formou výše zmíněných volebních dnů, případně úpravou volebního systému či nominačních postupů, aby primární volby nevygenerovaly vysoký počet dvoukolových hlasování nebo příliš vysoký počet nerelevantních kandidátů; lze vyjít z analýz, které se na to dělaly;
- kodifikace velkého množství různých roztříštěných a již schválených a trvale platných pravidel, která je pak nutné složitě dohledávat (např. usnesení ke zřízení krajských přezkumných orgánů, k přenesení působnosti schvalovat záměry atd.),
- úprava základních cílů a hodnot, kde vstupem mohou být výstupy pracovní skupiny ke kultuře ve straně, na
Pirátský klíč z roku 2011 a poslední
strategický plán krajského sdružení, který schválilo krajské fórum v roce 2016 (od té doby však krajské předsednictvo nepředložilo žádnou aktualizaci), případně princip učící se organizace,
- úprava členských podnětů a působnosti krajského fóra v návaznosti na zkušenosti z projednávání několika posledních záležitostí tak, aby byla motivace věci spolu řešit a primárně se dohodnout, nikoliv na sebe zakládat podněty (např. vymezení předjednání, vyloučení personálních věcí odborného aparátu, vyloučení rozhodčích nálezů z přezkumu, stanovení hranice subsidiarity represe apod.),
- rychlá úprava přezkumu zákonnosti rozhodnutí předsedajícího (např. u ne/registrace kandidáta či návrhu),
- komunikační platformu napříč různými skupinami (PKS, poslanci, členové ZHMP, lidé na MČ, zástupce v RV, zástupci v celostátních funkcích, případně další volení zástupci KF), která bude dostatečně reprezentativní, když není možné konat krajské schůze např. v důsledku epidemiologické situace (v podstatě obdoba republikového výboru na celostátní úrovni),
- fungování krajských expertních týmů (KET),
- úprava rozpočtových záležitostí ve vztahu k místním sdružením,
- základní úprava prohlubování kvalifikace, zejména u odborných týmů a politiků připravujících se na veřejné funkce (nicméně tato záležitost je v exekutivní pravomoci PKS),
- způsob projednání nominací v senátních volbách s ohledem na celostátní strategii a volební obvody,
- úprava neslučitelnosti funkcí v rámci krajského sdružení.
Pokud se nad tím sejdeme a mákneme, tak do konce roku bychom mohli mít návrh, který bude srozumitelný a přehledný pro všechny členy, hotový.
